j 2019

Mentální aktivizace diváka v současném evropském politickém divadle

KAUPPINEN, Otto

Základní údaje

Originální název

Mentální aktivizace diváka v současném evropském politickém divadle

Název česky

Mentální aktivizace diváka v současném evropském politickém divadle

Název anglicky

Mental activation of the spectator in contemporary European political theatre

Autoři

KAUPPINEN, Otto

Vydání

kød, Bratislava, 2019, 1337-1800

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku (nerecenzovaný)

Obor

60403 Performing arts studies

Stát vydavatele

Slovensko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Odkaz na číslo časopisu obsahující studii

Organizační jednotka

Divadelní fakulta

Klíčová slova česky

Politické divadlo; mentální aktivizace; české divadlo; evropské divadlo; analýza inscenace; divák; prezentace; reprezentace; dokumentární divadlo; prézens; vztahová estetika

Klíčová slova anglicky

Political theatre; mental activation; Czech theatre; European theatre; analysis of a performance; spectator; presentation; representation; documentary theatre; presence; relational aesthetics
Změněno: 6. 4. 2020 15:21, doc. MgA. Hana Průchová, Ph.D.

Anotace

ORIG EN

V originále

Studie tematizuje angažovanost současných divadelních inscenací na základě několika případových studií inscenací, které vykazují známky tzv. vztahové estetiky. Text pojmenovává tyto prvky na základě přemýšlení jejího autora, Nicolase Bourriauda, a konfrontuje jej s jejím kritikem Jacquesem Ranciérem. Studie dochází k závěru, že inscenace postavené na principech vztahové estetiky jsou funkční v aktivizaci, pokud jsou dostatečně performativní a nezůstávají u pouhého ukazování vztahů.

Anglicky

The study thematizes engagement of contemporary theatre based on case studies of performances that shows characteristics of so called relational aesthetics. The text depicts these tendencies based on thinking of author of concept of relational aesthetics, Nicolas Bourriad, and confronts him with Jacques Ranciére who criticizes it. The study comes to conclusion that performances based on relational aesthetics can be functional in activation if they are performative enough and not just staged relations.
Zobrazeno: 1. 11. 2024 13:17