k 2016

Fugue as the main musical organ form of the Czech lands in the context of organ music in Central Europe

MICHÁLKOVÁ SLIMÁČKOVÁ, Jana

Základní údaje

Originální název

Fugue as the main musical organ form of the Czech lands in the context of organ music in Central Europe

Název česky

Fuga jako hlavní varhanní forma v českých zemích v kontextu varhanní hudby Střední Evropy

Autoři

MICHÁLKOVÁ SLIMÁČKOVÁ, Jana (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

17th Biennial International Conference on Baroque Music, 2016

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Obor

60403 Performing arts studies

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Hudební fakulta

Klíčová slova česky

fuga; varhany; Stecher; Bohuslav Matěj Černohorský; Josef Ferdinand Norbert Seger; Jan Zach; 18. století; české země

Klíčová slova anglicky

fugue; organ; Stecher; Bohuslav Matěj Černohorský; Josef Ferdinand Norbert Seger; Jan Zach; 18th century; the Czech Lands

Příznaky

Mezinárodní význam
Změněno: 9. 10. 2018 17:22, Mgr. Jana Michálková Slimáčková, Ph.D.

Anotace

V originále

It was only in the late Baroque when organ music began to be composed in the Czech lands. From the 18th century there are preserved not only individual organ pieces but more ones, mostly in the form of fugue which was cultivated and written out as most organ playing during Catholic services was improvised. Further from the 1740s flourished not only fugues but gradually also other forms of organ music. The types of organ pieces, including fugues, were written usually for small (double manual) organs without independent pedal and without reeds. Comparing to Austrian and South German regions it is surprising that there were no great composers´ names and even organ music itself was not so diversified in the Czech lands although they were part of the Habsburg Monarchy.

Česky

Až v pozdním baroku se začala komponovat varhanní hudba v českých zemích. Z 18. století se dochovaly ne pouze jednotlivé varhanní kusy, ale více skladeb, většinou fug, které se zapisovaly, většina varhanní hudby hrané během katolických bohoslužeb se totiž improvizovala. Od 40. let 18. století vzkvétaly nejen fugy, ale postupně i další formy varhanní hudby. Typy varhanních skladeb včetně fug se psaly obvykle pro malé (dvoumanuálové) nástroje bez samostatného pedálu a bez jazyků. Ve srovnání s rakouskými a jihoněmeckými oblastmi je překvapivé, že jejich tvůrci nebyli žádní slavní skladatelé a dokonce varhanní hudba tu nebyla různorodá, přestože české země byly součástí habsburské monarchie.