DDBZ209 Světové alternativní divadlo II – Jerzy Grotowsky a Tadeusz Kantor

Divadelní fakulta
zima 2023
Rozsah
1/1/2. 2 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. Mgr. Petr Oslzlý (přednášející)
Garance
prof. Mgr. Petr Oslzlý
Ateliér režie a dramaturgie Marka Horoščáka – Ateliér režie a dramaturgie – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění
Dodavatelské pracoviště: Ateliér režie a dramaturgie Marka Horoščáka – Ateliér režie a dramaturgie – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění
Rozvrh
Po 14:30–16:00 406
Předpoklady
základní znalosti dramatických děl a světové divadelních historie
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Všechny podstatné proměny divadelního umění ve smyslu formálním i obsahovém i ve smyslu postavení a poslání divadla ve společnosti se odehrály v období tzv. velké a především druhé divadelní reformy, tedy v hnutí alternativního divadla 2. poloviny 20. stol.. Na toto hnutí navazuje současné hledající divadlo, ať již je pojmenováváme jako postmoderní či postdramatické, ale ovlivňuje dramaturgické i tvarové myšlení a tvorbu větších či oficiálních divadel. Především pro studenty oborů divadelní dramaturgie a činoherní režie, kteří se připravují na svou budoucí tvorbu, v níž budou stát v čele divadelních týmů je tedy nezbytné studium podoby a smyslu těchto alternativních divadelních výbojů, jejich původních či „iniciačních“ podob, aby na ně mohli vědomě při své koncepční umělecké práci navazovat či se vůči nim tvůrčím způsobem vymezovat. Přednáška se zabývá portrétem nesporně stěžejní osobností alternativního divadla 20. století v Evropě i ve světě, polského režiséra Jerzyho Grotowského, zejména pak zevrubnou analýzou jeho divadelní aktivity. Výklad bude postupovat od tvůrčích počátků Jerzyho Grotowského, přes jeho převzetí Divadla 13 řad v Opoli, přesun již světově známé skupiny do Wroclawi a její proměny na Divadlo laboratoř a středisko výzkumu herecké metody. Podobněji se bude zabývat inscenacemi jako byla Akropolis, Vytrvalý princ a Apocalypsis cum Figuris. Pokousí se dále pojmenovat typ Grotowského hledání v tzv. „paradivadelní“ oblasti. Samostatný výklad je věnován metodě hereckých cvičení, kterou Grotowský vytvořil spolu se svými herci. Pozornost je věnována teoretickým úvahám Jerzyho Grotowského a jeho nejbližšího dramaturgického spolupracovníka Ludwika Flaszena. V druhé polovině se přednáška zabývá další velkou osobností světového divadla 2.poloviny 20.stol. - polským divadelním režisérem a výtvarníkem-happnerem Tadeuszem Kantorem, jehož dílo je příkladem divadla jako konceptuálního uměleckého výkonu. Přednáška je věnována především divadelní tvorbě Kantorově. Výklad se pokusí o portrét jeho divadla Cricot 2 se zvláštním akcentem na rozbor jeho vrcholných inscenací, zejména Mrtvé třídy a Wiellopole, Wiellopole. I v této části bude pozornost věnována rozboru Kantorových manifestů a jeho teoreticko-filozofickým úvahám. Přednáška vyústí v srovnání tvůrčích osobností Grotowského a Kantora.
Osnova
  • Studia Grotowského. Programování a první inscenace Teatru „13 Rzędów” v Opoli. Rozhovor s Eugeniem Barbou - Nový zákon divadla. Projekce filmu Listy z Opole. Cyklus velké národní klasiky Dziady, Akropolis, Kordian. Akropolis – projekce a rozbor Tragická historie doktor Fausta podle Marlowa a „chudé divadlo“. Přesun do Vratislavi - Statut Teatru Laboratorium Vytrvalý princ a herectví Ryszarda Cieśłaka – podrobný rozbor – projekce a rozbor záznamu. Poslední inscenace Teatru Laboratorium Apokalypsis cum figuris. Velká světová prezentace Grotowského výzkumů a metod na Uniwersytetu Poszukiwań ve Vratislavi – 1975. „Paradivadelní“ projekty a rituální hry: Projekt Hora a další. Grotowski po Teatru Laboratorium. Tadeusz Kantor a E. G. Craig. Kantor jako představitel konceptuálního divadla. Kantorovo kalendárium. Vznik Cricotu 2. Kantorovy inscenace Witkiewicze. Mrtvá třída – projekce a rozbor. Koncept Divadla smrti. Wielopole, Wielopole – projekce a rozbor. Komparace Grotowského a Kantora.
Literatura
    povinná literatura
  • HOŘÍNEK, Z. Divadlo jako hra. Brno: Blok, 1970. info
  • Malgorzata Semil, Elzbieta Wysinska: Slovník světového divadla. Praha : Divadelní ústav, 1998. info
  • Osiński, Zbigniew: Jerzy Grotowski (od "divadla představení" k rituálním hrám). Bratislava : Tália - press, 1995. info
  • Pilátová, J.: Hnízdo Grotowského. Na prahu divadelní antropologie. Praha 2009. info
  • Pilátová, Jana (uspořádala): Jerzy Grotowski a Teatr Laboratorium - Texty (1. - 3. část). Praha : PKS, 1990. info
    doporučená literatura
  • Burzyński, Tadeusz a Osiński, Zbigniew: Laboratorium Grotowskiego. Warszawa : Wydawnictvo Interpress, 1978. info
  • Osiński, Zbigniew: Jerzy Grotowski - źródla, inspiracje, kontexty. Gdaňsk : Wydawnictwo słowo / obraz terytoria. 1998. info
  • PILÁTOVÁ, J.: Divadlo laboratoř, in: Acta scaenographica , duben 1970, č. 6., s. 106-108. info
Výukové metody
přednáška
Metody hodnocení
písemný test a ústní zkouška
Předmět je zařazen také v obdobích zima 2014, zima 2017, zima 2019, zima 2020.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.jamu.cz/predmet/difa/zima2023/DDBZ209