DIFA:DDVL207 Teorie divadla II - Informace o předmětu

DDVL207 Teorie divadla II

Rozsah

1/1/2. 2 kr. Ukončení: zk.

Vyučující

MgA. Kamila Konývková Kostřicová, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. PhDr. Silva Macková
Ateliér divadlo a výchova – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění
Dodavatelské pracoviště: Ateliér divadlo a výchova – Děkanát – Divadelní fakulta – Janáčkova akademie múzických umění

Rozvrh

Út 10:15–11:45 2

Předpoklady

Nutné absolvovat v předchozím studiu tyto předměty: Teorie divadla I, Dějiny světového divadla
Nutné souběžně navštěvovat tyto předměty: Dějiny českého divadla, Dějiny světového divadla

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

• Divadlo a výchova (program DIFA, Div_vych:B)
• Dramatická výchova (program DIFA, B-DRAUM)

Cíle předmětu

CÍLE
- získat základní přehled o teatrologických pojmech, divadelní vědě a jejich disciplínách, jednotlivých divadelních profesích a oblastech
- získaný přehled spojit z jednotlivostí do tematických celků zasazených do adekvátního kontextu
- nadále se setkávat s pokročilou divadelní terminologií, rozvíjet svůj vlastní odborný slovník.
- propojit získávanou odbornou terminologii s praktickými cvičeními a vlastní zkušeností z pozice diváka a kritika.

DESKRIPTORY
- ve znalosti divadelních termínů týkajících se vybraných témat z divadelní teorie,
- ve schopnosti praktické aplikace teoretických divadelních poznatků,
- v užívání správných termínů při ústní i písemné deskripci, reflexi a analýze divadelní (divadelně pedagogické) práce,
- ve schopnosti kritického a analytického myšlení,
- v rozhledu v aktuálním dění v oboru,
- v základech publikační činnosti.

Student získává vědomosti z oblasti teatrologie s vědomím koncepční přípravy na státní závěrečné zkoušky z teorie divadla.

Výstupy z učení

Student bude po absolvování předmětu schopen:
- identifikovat a komentovat jednotlivé složky divadelní inscenace v právě zhlédnutém představení;
- diskutovat viděné představení se spolužáky a věcně při tom popsat hlavní užité divadelní prostředky;
- napsat recenzi zhlédnutého představení dle zadaní pedagoga.

Osnova

• Předmět se zabývá recepcí (vnímáním) a reflexí (zrcadlením) divadelního díla. Tímto divadelním dílem je myšlena divadelní inscenace/představení zprostředkovaná studentovi různými formami (živým zhlédnutím, videozáznamem, obrazovou či textovou podobou). Konkrétní témata a okruhy vychází z doporučené literatury, ale především z aktuálního dění v oboru (události, inscenace, přehlídky, festivaly).
  Náplní předmětu jsou především ústní a písemné rozbory a reflexe profesionálních a amatérských divadelních představení, zisk, aplikace a ověřování pokročilé teatrologické terminologie, společná diskuse, práce s příslušnou odbornou literaturou, dramaty a periodiky.
  Základní rozvíjenou písemnou formou je RECENZE a ROZBOR.
  
  Teoretickým zázemím pro jednotlivé hodiny jsou okruhy sledující státní závěrečné zkoušky z teorie divadla:
  - Základní vymezení pojmů dramatická kultura, umění, divadlo, drama, divadelní, dramatický. Žánry dramatu.
  - Co je a jak se děje divadlo.
  - Základní pojmy z divadelní vědy.
  - Specifika inscenace a představení.
  - Aristotelova Poetika. Některé další význačné příklady novodobých teorií dramatu.
  - Typologie divadel.
  - Divadelní druhy, formy a žánry.
  - Divadelní text.
  - Teatrologie v časovém vývoji.
  - Synkretické divadelní tendence, montáž, multimediální divadlo.
  - Mizanscéna.
  
  - Specifika divadelního herectví.
  - Divadelní dramaturgie.
  - Specifika divadelní režie.
  - Pohybové divadlo a specifika divadelní choreografie.
  - Divadelní prostor, scénografie a vizuální divadlo.
  - Hudební divadlo a scénická hudba.
  - Divadlo a divák. Specifika divadelní komunikace.
  - Divadelní kritika.
  
  Vypsané okruhy jsou zapojeny do výuky v propojení teorie s diváckou a kritickou praxí.
  

Literatura

doporučená literatura
• Aristoteles: Poetika. Praha 1996. info
• Bernard, J. (=Kopecký, J.): Co je divadlo. Praha 1983. info
• Hořínek, Z.: Drama, divadlo, divák. Brno 2008. info
• Kotte,A.: Divadelní věda. Úvod. Praha 2010. info
• Pavis, P.: Divadelní slovník. Praha 2003. info
• Pavlovský, P.(red.): Základní pojmy divadla. Teatrologický slovník. Praha 2004. info
• Procházka, M.: Znaky dramatu a divadla. Praha 1988. info
• RICHTER, L. Praktický divadelní slovník. 1. vyd. Praha: Společenství pro pěstování divadla pro děti a mládež Dobré divadlo dětem, 2008. 207 s. ISBN 978-80-902975-8-6. info
• Zich, O.: Estetika dramatického umění. Praha 1986. info
• Brecht, B.: Zcizující efekty v čínském hereckém umění. Praha 1958 (in Myšlenky). info
• Císař, J. - Štěpánek, F. Základy činoherní režie. Praha: IPOS, 2000. ISBN: 80-7068-150-0. info
• Císař, J. Nástin metodiky amatérského herectví. Praha: Ústav pro kulturně výchovnou činnost; Hradec Králové: Krajské kulturní středisko, 1982. 59-248-81. info
• Císař, J. Práce porotce amatérského divadla. 1. vyd. Praha: Ústav pro kulturně výchovnou činnost; Hradec Králové: Krajské kulturní středisko, 1985. 40-033-85. info
• Černý, F. : Otázky divadelní režie. Melantrich, Praha 1988. info
• Ejzenštejn, Sergej Michailovič. Umenie mizanscény. I.-II. Bratislava: Národne Divadelne Centrum, 1998. info
• FRANZ, Vladimír: Hudební dramaturgie. (http://franz.wz.cz). info
• Hořínek, Z. Divadlo mezi modernou a postmodernou. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1998. ISBN 80-902482-3-3. info
• Hořínek, Z.: Proměny divadelní struktury. Praha 1988. info
• Hořínek, Z. Úvod do praktické dramaturgie. Brno: JAMU, 2009. ISBN 978-8086928-59-3. info
• Hyvnar, J. Herec v moderním divadle. Praha: Pražská scéna, 2000. ISBN 80-86102-07-6. info
• Karel Kraus: Divadlo ve službách dramatu. Divadelní ústav, Praha 2001. info
• kol. Přednášky o divadle a umění. Brno: JAMU, 2007. ISBN 978-80-86928-24-1. info
• LUKAVSKÝ, Radovan: Stanislavského metoda herecké práce. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1978. info
• Lukeš, Milan: Umění dramatu. Praha 1987. info
• Prolegomena scénografické encyklopedie č. 1 - 20. info
• Roubal, J.: Představení jako kaosmos. K jeho chápání v performativní estetice Eriky Fischer-Lichte. In: Masáková, M. (red.): Umění dialogu / The Art of Dialogue. Praha 2009, s. 62-86. info
• SVOBODA, Josef , HONZÍKOVÁ, Milena. Tajemství divadelního prostoru. Praha : Odeon, 1990. 305 s. ISBN 80-207-0170-2. info
• Vostrý, Jaroslav : Režie je umění. Praha: Akademie múzických umění v Praze, Divadelní fakulta, 2009. info
• Závodský, Artur - Srna, Zdeněk: Úvod do divadelní vědy. SPN, Brno 1972. info
• Brecht, B. Pouliční scéna
• Vl. Franz: Scénická hudba jako dramatická postava – příspěvek z konference 2000
• kol. Divadlo v netradičním prostoru
• Marianne Kesting: Muzikalizace divadla. Teatralizace hudby
• Roubal, J. Souřadnice a kontexty divadla.
• Freytag, G. Technika dramatu
• Re:Publikum: možnosti spolupráce s publikem ve 21. století. Praha: Institut umění - Divadelní ústav. 1 soubor PDF. ISBN 978-80-7008-319-2. 2013. info

Výukové metody

Forma výuky: přednáška, seminář, samostudium
Metoody výuky: přednáška, práce s textem, obrazem A/V, diskusní metody

Metody hodnocení

Metody ověřování výsledků: analýza výsledků činnosti studenta – soustavné sledování výkonu studentů - aktivní zapojení v hodinách, společné diskuse, dílčí úkoly, ústní zkoušení studentů
Docházka: možné 2 absence za jeden semestr

• Statistika zápisu (nejnovější)
  
• Permalink: https://is.jamu.cz/predmet/difa/leto2024/DDVL207