Činoherní herectví |
Studium herectví je organizováno ve čtyřech samostatných ateliérech, z nichž každý při respektování základní společné linie volí specifickou a osobitou cestu, aplikaci metod herecké tvorby, v akcentech atd. První cyklus studia zahrnuje jednak získání základních psychofyzických schopností a dovedností s postupným zřetelem k vytváření jevištní postavy a důkladnou teoreticko – historickou průpravu. Druhý cyklus rozvíjí tyto schopnosti a směřuje k psychologicky dostředivé tvorbě s dalším posílením teoretického zázemí studentů. Studenti jsou vedeni k ovládání vnitřní a vnější herecké techniky, učí se zvládat problematiku vytváření postavy, motivace, podtextu a situačního kontextu. K prohlubování jejich tvořivé individuality přispívají v teoretické rovině zobecňující reflexe procesu herecké tvorby a vyhledávání osobního tématu jako východiska k přípravě diplomové práce. Přes otevřenou možnost vlastní tvorby studijního programu v rámci jednotlivých ateliérů existuje celková koncepce studia činoherního herectví, která prostupuje studijními plány jednotlivých ateliérů. Skladba pohybových a hlasových disciplín je určována zřetelem, aby techniky těchto předmětů studenti zvládli podrobně a důsledně. pro výsledný efekt učebního procesu je podstatné nepřetržité usilování o vzájemné vazby mezi jednotlivými předměty a jejich aplikace ve vlastní herecké práci. Cílem studia je vychovat svobodnou tvůrčí osobnost vybavenou předpoklady pro profesní působení v oboru, nicméně jako individualitu otevřenou novým přístupům a podnětům a uvědomující si potřebu dalšího stálého vzdělanostního růstu.
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- schopnost samostatné analýzy dramatického textu a vymezení jeho praktických problémů pro potřeby hereckého ztvárnění (stanovení motivací, konfliktů, charakteristických rysů postavy, žánru předlohy apod.)
- schopnost stanovení vhodné metody pro hereckou interpretaci textu a její praktické provedení na bezvadné profesionální úrovni (bezvadná výslovnost, přednes verše, přirozená intonace, dechové techniky)
- pohybovou vybavenost (temporytmické cítění, plastika pohybu, práce s centrem, základy tanečních technik)
- schopnost psychofyzické proměny do postavy (její další modelování v závislosti na zvoleném jazyku a stylu inscenace)
- schopnost tvořivé spolupráce s hereckými partnery (vzájemný styk, timing, improvizace)
- schopnost tvořivé spolupráce s užším inscenačním týmem při tvorbě představení (režisér, dramaturg, scénograf)
- schopnost dalšího samostatného studia speciálních jevištních dovedností v závislosti na konkrétních potřebách inscenace (step, šerm, zpěv, tanec apod.)
- kreativní herecká práce s kostýmem a prostorem
- schopnost praktického využívání prvků různých hereckých metod a teorií ve své vlastní umělecké tvorbě originálním způsobem
- schopnost prezentovat originální umělecký výkon celého týmu na veřejnosti, jsou připraveni nést plnou zodpovědnost za práci skupiny
herecké angažmá v divadelních souborech
herecké výkony ve filmu a v televizi
herecký výkon v rozhlase
moderování
dabing
vedení amatérských souborů
možný uchazeč o doktorský studijní program
vysokoškolský pedagog (obor herectví)
Studenti si musí zapsat a absolvovat předměty označené jako základ oboru. Svůj studijní plán si doplňují z předmětů osobní specializace z nabídky svého ateliéru a z nabídky Divadelní fakulty.
Úspěšné absolvování všech předmětů označených jako základ oboru.
Dosažení minimálně 240 kreditů.
Obsah a rozsah závěrečné zkoušky
Dějiny světového divadla
Dějiny českého divadla
Teorie a metody herecké tvorby
Obhajoba absolventského magisterského projektu
Obhajoba diplomové práce
1
Aktivní studenti
|
288
|