Bakalářský studijní program v oboru činoherní režie poskytuje základní vysokoškolskou průpravu v této oblasti; je prvním stupněm vysokoškolského studia režie.

Obor činoherní režie je vyučován ve třech ateliérech sdružujících dramaturgii a režii pod jednou střechou: ateliér režie a dramaturgie prof. Cejpka (pedagog režie doc. MgA. Zbyněk Srba, Ph.D), ateliér režie a dramaturgie prof. Kovalčuka (pedagogové režie prof. Arnošt Goldflam a odb. asistent Břetislav Rychlík) a ateliér režie a dramaturgie prof. Oslzlého (pedagog režie doc. Ivo Krobot). Základní směřování studijních plánů ve všech třech ateliérech je totožné, výuka se liší pouze v některých osobitých důrazech a v některých detailech. Společné i odlišné jevy je možno zjistit v přehledu předmětů nabízených k vytvoření studijních plánů a v popise jednotlivých předmětů.

Organizační spojení oboru režie s oborem dramaturgie není náhodné, Vyplývá z jejich úzkého vztahu a vzájemné podmíněnosti při vzniku divadelního artefaktu, neboť je-li dramaturgie svými impulzy a myšlenkovou přípravou na počátku procesu vzniku jakéhokoliv divadelního artefaktu (inscenace, performance atp.), pak režie je jeho přímým tvůrcem, realizátorem, završitelem, který zkonkrétňuje původně abstraktní ideu či záměr. Řada předmětů je společných – jednak pro společnost sledovaného cíle, jednak pro možnost rozvíjet především v seminářích a cvičeních úzkou spolupráci studentů dramaturgie a režie. Taková spolupráce je v pozdější profesní praxi nezbytná.

Tříletý studijní plán směřuje ke získání řady znalostí a dovedností. Student musí mj. rozumět struktuře divadelní inscenace a být schopen vytvořit samostatně menší scénický tvar ve stopáži cca 30 – 40 min. Adekvátním doplněním předmětu hlavního oboru je spolupráce s hereckými ateliéry; umožňuje posluchačům vniknout do základů hereckého tvoření, které je klíčovým vyjadřovacím prostředkem divadla a režiséra a představuje nejsložitější a nejcitlivější složku celé inscenační syntézy.

Charakter teoretické výuky i praktické realizace režijních projektů zahrnuje celou širokou škálu postupů od tradičních a klasických až po nové formy divadelního vyjadřování. Rušení hranic mezi jednotlivými uměními, např. přesahy výtvarných umění směrem k divadlu, ovlivňování činoherního divadla tanečním divadlem atd. jsou dnes hojné. Stále výraznějším prvkem, který se v divadle objevuje a který ovlivňuje tvar divadelního díla, jsou média. Multimediální či intermediální prvky pronikají samozřejmě i do tvůrčího uvažování pedagogů a studentů oboru režie.