Vlastislav Matoušek: Doporučení pro zpracováváni analytických úkolů a seminárních práci
1 (doc/ht/anl/AnlDpr04.doc 30.3.2012)
1 * Uvážlivě vybrat skladbu k
analýze (dále AS), nejlépe takovou, která nás něčím výjimečně zaujala, vzbuzuje otázky, kterou chceme nastudovat etc, a ke které máme možnost opatřit si nejen partituru, ale i nahrávku.
2* Shromáždit všechny dostupné informace, které by mohly AS z kteréhokoliv aspektu osvětlit (historické údaje, okolnosti vzniku, inspirační zdroje
etc).
AS podrobně prostudovat, mnohonásobně proposlouchat nahrávku s partiturou, při tom sledovat a poznamenávat si členění bloků, struktur a stavebných prvků všech kategorií. Postupovat od celku vždy k částem o kategorii nižší úrovně, ve vybraných (zvi. zajímavých) místech až na úroveň meze samostatnosti, eventuálně i pod ni.
3« Provést komplexní analýzu1 hudební struktury, s přednostním zaměřením na ty složky, které mají v AS významnou tektonickou (formotvornou) funkci, a výrazně charakterizují sloh a žánr AS. Cílem je postihnout uspořádání AS, včetně podílu jednotlivých složek, které se ve zkoumané AS významněji uplatnily;
3.1 Hudební složky:
3.1.1 Rytmus a metrum (kinetická složka, rytmus - průběh časového sledu zvukových impulsů, např. opak. figury, modelu etc; metrum - střídání těžkých a lehkých dob etc.)
3.1.2 Melodie (sled různých tónových výšek, hierarchie jejich uspořádání, tonaiita, modalita.., charakteristické mel. útvary, "melodická jádra"... etc.)
1 Zpracováno dle - RISINGER, Karel: Hierarchie hudebních celků v novodobé evropské hudbě, Panton 1969,1. vyd. a RISINGER, Karel: Nauka o hudební tektonice 20. stol. I a II, HAMU, Ed.Centrum AMU, Praha 1998, ISBN808583-34-1
3.1.3 Harmonie (hierarchizovaný sled souzvuků, eventuální latentní harmonie, souzvuková složka etc.)
3.1.4 Témbr (barva zvuku, její kontrasty a změny v čase, instrumentace, charakteristické zvukové struktury, sónické kvality etc)
3.1.5 Světlost (temnější či světlejší zbarvení zvuku např. bicích nástrojů
s neurčitou výškou, ve které poloze, oktávě etc hudba probíhá)
3.1.6 Tempo (rychlost opakování počítací doby)
3.1.7 Dynamika (hlasitost, její kontrasty a změny v čase)
3.1.8 Faktura (rozličná hustota zvuku - dána množstvím současně znějících zvuků - a uspořádání souzvukové či sónické sazby, nástrojového obsazení etc, eventuálně podíl polyfonie, heterofonie, stratofonie etc.)
3.1.9 Agogika (interpretační, zvláště tempové a rytmické odchylky)
3.1.10 Frázování (členění hudebního proudu na jednotlivé fráze. Zvukově prostorové kvalitativní rozlišeni, např. pomocí artikulace: legato - staccato etc.)
3.2 Mimohudební faktory:
Při zkoumání morfologických prvků, struktury a uspořádání hudebního objektu je nutno vzít v úvahu hierarchízující působení s objektem souvisejících mimohudebních faktorů, např. zvukomalba, hudební program, složka slovesná, taneční, mimická, výtvarná, funkční určení (rituál, koncert, balet...) etc.
3.3 Určit formu AS (postihuje nejobecnější stavebné prvky, zejména rozměry (kategorii), periodicitu, počet a hierarchii dílů, jejich spojení, proporce, identitu či podobnost dílů (opakování, repríza, variace...), uplatněni kontrapunktu, ostináta etc, podobně jako "půdorys" v architektuře).
3.4 Určit tektonický průběh AS (postihuje průběh všech stavebných prvků, sleduje hranice, soudržnost a návaznost bloků, gradační linie, vrcholy,
Vlastislav Matoušek: Doporučení pro zpracovávání analytických úkolů a seminárních prací
2 (doc/ht/an!/AnlDpr04.doc 30.3.2012)
míru spříznění hudebních myšlenek, kontrast a užití scelovacich prostředků etc, asi jako v architektuře "model").
3.5 Pokusit se o slohové zařazení, žánrové vymezení a charakteristiku významové roviny AS, toho, co sděluje (charakter, výraz, obsah etc).
4. Vypracovat písemný elaborát (zprávu o výsledcích zkoumání AS), kde by neměly chybět:
4.1 Úvod (cíl práce etc.)
4.2 Historicko-estetický úvod
(informace o AS etc.)
4.3 Vlastní analýza postihující zejména:
4.3.1 Uplatnění hudebních složek (u každé nejlépe graf)
4.3.2 Eventuální funkce mimohudebních faktorů
4.3.3 Formu a tektonický průběh (grafy s komentářem)
4.3.4 Sloh, žánr, pokus o významovou charakteristiku (co
sděluje)
4.4 Závěr - stručné shrnutí poznatků
5.
Podoba elaborátu:
Z cvičných důvodů vypracovat pečlivě podle všech pravidel pro prezentaci odborného textu:
5.1 Dodržovat normalizovaný strojopis (tisk z počítače), normostrana má 30 řádek a 60 znaků v řádku, to je cca 1800 znaků a mezer na stránku. Nezapomínat na zdánlivé samozřejmosti typu titulní strany s informacemi kdo, kdy , kde a pro koho práci vypracoval, nebo číslování stran (obzvláště často chybí!).
5.2 Dbát přehlednosti textu členěním do odstavců dle logiky a návaznosti sdělovaných myšlenek. Důležitá je názornost - graf poskytne víc informací na jeden pohled.
5.3 Vedlejší myšlenky, vysvětlivky a odkazy (na literaturu etc.) patří do
poznámkového aparátu, umístěného na konci stránky (eventuálně za konec textu) pod čarou. Jak správně používat poznámek, se dá nejlépe zjistit nahlédnutím do kterékoli odborné studie např. v časopise Hudební věda (k dispozici v knihovně) etc.
5.4 Všechny informace, citace, odkazy etc, musí být kdykoliv ověřitelné (uvádět přesné, včetně vydavatele, vydání, stránky etc). Opět nejlépe nahlédnout do odborného tisku, skvěle jsou takovéto formální zásady shrnuty v knize Jak napsat diplomovou práci Umberta Eca2.
5.5 Nezapomínat na to, že v odborném textu jsou prvořadé informace, nikoliv dojmy, či zábavné zajímavosti. Vyplatí se nepsat zbytečná slova, užívat jednodušší věty, uspořádané myšlenky, a nepouštět ze zřetele celek.
6B Předchozí doporučení
samozřejmé není třeba a snad ani žádoucí respektovat otrocky. Tak jako všechna pravidla v hudbě (a nejen tam) jsou dobrá jen pro ty, kteří nevědí, jak to udělat lépe. Je to jen nejsnazší způsob, jak se vyhnout chybám. Invenci se meze nekladou!
Šťastny ať jsou všechny bytosti! Doc. Vlastislav Matoušek, Ph.D.
vlastislavOamail com
ECO, Umberto: Jak napsat diplomovou práci, Votobia, Olomouc 1997, ISBN 80-7198-173-7