Psychologie
PhDr. Andrea Mikotová, Ph.D.
Jak zkoumat lidskou duši?
Výzkumné metody v
psychologii
Výzkumnévs. diagnostické metody
Výzkum Psychodiagnostika
Cílem je získat data o neznámém
jevu v populaci
Cílem je popsat stav jednotlivce
za určitým účelem v praxi (např.
diagnostika poruchy, hodnocení
způsobilosti, nadání atd.)
Metody se vytvářejí, využívají a
přizpůsobují podle cílů výzkumu
Používané metody musí být
STANDARDIZOVANÉ a musí
obsahovat NORMY (tj. byl
proveden velý výzkum v populaci
a ví se, jaké skóry jsou normální,
kritické atd.)
Vyhodnocení testů je nezávislé
na výzkumníkovi, objektivní – ty
samá data by získal i jiný
výzkumník
Metody může vyhodnocovat
pouze odborník-psycholog,
pracuje s několika zdroji
informací najednou
Psychologie: pravděpodobnostní
vědeckádisciplína
• Psychologie je pravděpodobnostní (stochastická;
probabilistická) vědecká disciplína.
Hlavní výzkumné designy:
• Experiment/Kvázi-experiment
• Korelační studie
• Průzkum
• Longitudinální studie
• Systematické pozorování
• Kvalitativní přístupy – kazuistika, různé typy analýzy
produktu (např. textu), rozhovor atd.
Psychologie: pravděpodobnostní
vědeckádisciplína
• Psychologie je pravděpodobnostní (stochastická;
probabilistická) vědecká disciplína.
Hlavní výzkumné METODY:
• Pozorování/Sebepozorování
• Rozhovor
• Psychologický test (papír-tužka, elektronický,
performační atd.)
• Dotazník
• Nástroje pro objektivní měření psychologických projevů
(např. fyziologické projevy emocí, zobrazovaní metody,
eye-tracking, snímače pohybů atd.)
• Analýza produktu/projevu
Psychologie: pravděpodobnostní
vědeckádisciplína
• Psychologie je pravděpodobnostní (stochastická;
probabilistická) vědecká disciplína.
Hlavní výzkumné designy:
• Experiment/Kvázi-experiment
• Korelační studie
• Průzkum
• Průřezový vs. longitudinální výzkum
• Systematické pozorování
• Kvalitativní přístupy – kazuistika, analýza produktu,
rozhovor atd.
Kvantitativnívs. kvalitativnívýzkum
• Základní otázka: jak přistupovat ke studiu lidského chování?
• V psychologii dosud není stabilní metodologická orientace,
jako v některých jiných vědách:
• Matematika, chemie a pod.: akcent na kvantifikaci, tj. předmět
zkoumání vyjádřit, analyzovat a manipulovat jím s využitím
čísel.
• Jazykověda, umění, historie a pod.: akcent na kvalitativní
znaky a procesy. Důraz na celostní porozumění danému jevu,
procesu či události, a to v co nejširším kontextu.
• V psychologii se setkáváme jak kvalitativním, tak s
kvantitativním výzkumem. Záleží na výzkumné otázce,
zkoumané cílové skupině, zkoumaném jevu…
• Lze je také kombinovat.
Kvantitativnívs. kvalitativnívýzkum
Kvantitativní Kvalitativní
Číslelná data (např. hodnota IQ) Nenumerická data (např. analýza
napsaného textu)
Umožňuje ověření předem
stanovené hypotézy
Hledá možná vysvětlení, která je
ale dále nutné testovat
Zkoumání úzce zaměřeno na
předem vybrané charakteristiky
Holistický (celostní) přístup – jev
je zkoumán v celé své šíři
Preference kontrolovaných
podmínek
Preference pozorování jevu v
přirozených podmínkách
Co nejvíce výzkumných osob (o
kterých víme pouze to, co jsme si
stanovili na začátku)
Méně výzkumných osob (které
poznáváme do hloubky)
1. Pozorování
• Nejstarší metoda psychologie. Zaznamenáváme vnější
projevy.
• Pozorování může zahrnovat i měření pomocí objektivních
metod (např. fyziologické projevy).
• Zahrnuje i sebepozorování (např. s pomocí záznamových
archů nebo elektronických aplikací)
• Pozorování musí být:
• systematické
• plánované
• selektivní
• nezávislé na pozorovateli
1. Pozorování
Typy pozorování
individuální skupinové
zúčastněné nezúčastněné
zjevné skryté
v přirozených podmínkách v laboratorních podmínkách
introspekce extrospekce
2. Rozhovor
• Poskytuje informace o vnitřním světě – názorech, postojích,
přáních, obavách, motivaci...
• Patří k nejobtížnějším diagnostickým postupům
• Nutná pečlivá příprava (stanovení cíle, výběr formy rozhovoru)
a záznam informací
• Typy rozhovorů:
• skupinový X individuální
• strukturovaný X polostrukturovaný X volný
2. Rozhovor
• Strukturovaný (standardizovaný) – tážeme se každého
dotazovaného stejné otázky ve stejném znění a pořadí
(nejsnadnější typ rozhovoru)
• Polostrukturovaný (částečně standardizovaný) – dotkneme se
všech vytyčených oblastí, ale není nutno dodržovat formulaci a
pořadí otázek
• Volný – sice směřuje ke konkrétnímu cíli, ale cesty k jeho
dosažení nejsou předem stanoveny
• Typy otázek: otevřené X uzavřené
Další kvalitativnímetody
3. Kazuistika – podrobné popsání jednoho případu (osoby) a
jeho průběhu odborníkem – důležité např. u vzácných
charakteristik, životních historií nebo poruch (psychologické
zvláštnosti u specifických poškození mozku)
4. Analýza produktů - rozbor textu nebo různých (i
uměleckých) spontánních výtvorů
Testovémetody
• Psychologický test – soubor standardizovaných úloh, jejíchž
řešení má určitou vypovídající hodnotu o existenci a míře
rozvinutosti určité psychické charakteristiky
• Např.: testy pozornosti, intelektu, paměti…
• Papír-tužka, elektronický test, performační test atd.
• Osobnostní škály/dotazníky/inventáře – neměří výkon, nýbrž
se ptají na chování, prožívání nebo postoje (nemají správné a
špatné odpovědi)
• Vyhodnocení testu/dotazníku ve výzkumu musí být nezávislé
na výzkumníkovi
zelená modrá zelená červená červená modrá
červená modrá červená zelená zelená červená
modrá červená zelená červená modrá červená
červená zelená modrá zelená červená modrá
červená modrá červená zelená modrá modrá
Experiment
• Jediná metoda ke zjištění kauzálních (příčinných) vztahů mezi
jevy (tj. co je příčina a co je následek)
• Zkoumání psychických jevů v uměle navozených podmínkách a
zaznamenávání daného jevu v těchto podmínkách. Podmínky
cílevědomě měníme.
• Obvykle srovnáváme experimentální situaci (skupinu) s
kontrolní situací (skupinou) – tyto se liší pouze (ne)přítomností
podmínky, kterou zkoumáme. Kontrolujeme tak vliv dalších
proměnných (např. individuálních rozdílů, motivace, fyzikálních
podmínek experimentu, informovanosti účastníků atd.)
• Etická stránka experimentu
• Terénní exp. - v obvyklém prostředí
• Laboratorní exp. – v umělém prostředí
Dotazníkovývýzkum
• Dotazníky - dopředu sestavené otázky v písemné podobě – na
rozdíl od testů neměří výkon
• výhoda: rychlost a velké množství osob vyšetřených najednou
• nevýhoda: možné nepochopení otázky, riziko nízké motivace k
pravdivým a vyčerpávajícím odpovědím, informace o dané
osobě nejsou tak bohaté, jako u klinických metod.
Dotazníkovývýzkum
VYUŽITÍ DOTAZNÍKŮ:
• Korelační studie – testujeme pouze statistické souvislosti,
nikoli příčinnou souvislost (např. jestli nadání souvisí s motivací
- můžeme předpokládat kauzalitu, ale dotazníky ji neověříme)
• Průzkum – pouze popisujeme, kolik lidí vykazuje určitou
charakteristiku, jak je jev (chování, postoj, zkušenost atd.)
zastoupen v populaci, nezkoumáme souvislosti
• Longitudinální výzkum – sledujeme jeden vzorek (kohortu)
během delšího životního úseku – zkoumání vývoje nebo
stability rysů a schopností, predikce patologie/životního
úspěchu na základě charakteristik v dětství atd.