1
7. Specifika výuky hudební teorie u předškolních dětí, postup při přijímání žáků do ZUS (přínos předškolní výuky, vliv rodiny, osobnost pedagoga, komunikace, osobnost dítěte, výuka v PPHV, doporučení literatura)
Z čeho a podle čeho učit děti předškolního věku?
Havelková, Karla.............................., Brno: Lynx
(pracovní sešit a metodická příručka pro učitele)
Oplištilová, L, Hančilová, Z.: ............................... - přípravný pracovní sešit. 2. vyd.
Praha: Bärenreiter, 2009. (pro předškoláky a děti 1. a 2. třídy ZS, tj. PHV)
Cucorová, Z............................... 1. vyd. slovenské pracovní sešity pro žáky PHV. 2009.
Badinová, Gabriela........................................................ 1. vyd. Bratislava: Hronka, 2013.
Petrášová, Milada: Klavírní kartičky. 1. vyd. Brno: Lynx, 2010.
Kozárová, Miroslava. Notová osnova to je velký dom. 1. vyd. Nitra: OZ při ZUS, 2007.
Blatná, Renata........................................... 1. vyd. Havířov: J. V. Print, 2000.
Slaná, Marcela: Jde to učit? http://clanky.rvp.ez/clanek/s/U/8711/JDE-TO-UCIT.html/
Poslech pro děti:
.....................................- soubor 10ti CD pro děti předškolního a raně školního věku.
Hurník, Ilja:............................................................Soubor gram. desek (už i na CD)
Pomůcky:
1...............................................
2...............................................
3....................................................................................................
4.................................................
5......................................
Literatura pro učitele:
Slaná, Marcela:......................................................, 2. vyd., LYNX 2010
..........................................: Hudba v současné škole - výběrová řada. Hradec Králové:
Tandem 1996-2014
Metodická příručka k pracovnímu sešitu Domeček plný notiček (PPHV) Judovina-Galperina, T. B.: U klavíru bez slz. 1. vyd. LYNX. 2000.(PHV)
2
Vlasáková, K.\ Klavírní pedagogika. 1. vyd. Praha: AMU. 2003. (PHV, 1. stupeň)
..................................................... Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte. 1. vyd.
Praha: Grada, 2005.
Jurkovič, Pavel; Korbel, Václav. Nové informatorium (školy mateřské). 1. vyd. Brno, 1992. časopis Talent - měsíčník pro učitele a příznivce základních uměleckých škol. Úvodní metodické poznámky v Klavihrátkách
DVD Výuka předškoláků, M. Slaná (seminář na ZUS v Českém Krumlově) DVD Práce s předškolními dětmi (Z. Cucorová)
Proč učit takto malé děti?
„Neprojeví-li dítě samo spontánní hudební sklony, není ještě jeho hudební vývoj ohrožen. Chce to jen zvýšit účinnost Hv:
1.............................................................
2.............................................................
3.............................................................
Již brzy po narození se u dítěte objevují orientační reakce:
• pozděj i...................................................
Již v prvním roce se doporučuje zpívat dítěti písničky s houpavým rytmem a v rytmu říkanky pohupovat dítě na klíně nebo pohupovat s oblíbenou hračkou před dítětem.
Stále více pedagogů dnes uznává názor, že nejvhodnější věk pro počátek výuky hudby je mezi..................rokem dítěte. Důvody:
• u dítěte dominuje bohatost.............................prožívání,
• v chování se projevuje touha.....................a............................
• Děti ještě nemyslí v pojmech vytvářených vědomě, ale už umí zachytit souvislosti, nalézat podobnosti, rozdíly... Často se ptají PROČ?, protože se u nich probouzí potřeba myslet.
V tomto věku se nevyplatí spěchat, ale raději zafixovat základy a zautomatizovat dovednosti.
Přebráno z článku M. Slané (http://clankv.rvp.ez/clanek/s/U/8711/JDE-TQ-UCIT.html/):
• V době svého emočního vývoje děti intenzivněji vnímají a prožívají všechny pozitivní i negativní vjemy a učí se rozlišovat, co je správné a co špatné. Tuto zkušenost někdy v rodině nedostávají.
• Děti, které v tomto období trpí nedostatkem podnětů, často i hůře prospívají ve škole.
• Děti se učí kázni, sebekázni, vztahům mezi sebou i k dospělým, vystupování, podpoře zdravého sebevědomí, uplatňují zdravou ctižádost a soutěživost, učí se odpovědnosti za výsledek vlastní práce, pěstují soustředění a vůli.
3
• Dětem, jejichž rodným jazykem není čeština, je např. obohacován slovník a lépe se jim daří ve škole (mám zkušenost s dětmi rakouskými, německými, francouzskými).
• Děti si bez potíží zvykají na jinou „práci", než je hra, vítají pochvalu za splněný úkol a učí se přijímat přiměřenou kritiku; obojí je jejich motivací k lepšímu výkonu a k další aktivitě.
• Působením vlastního tvoření a dětského uměleckého projevu pěstujeme duševní zdraví dětí.
• Vlastní zkušenost se zdravotně postiženými dětmi mne utvrzuje v přesvědčení o užitečnosti muzikoterapie v léčbě. Děti jsou s hudbou šťastné, žákyně sienkou mozkovou dysfunkcí si zlepšila prospěch v základní škole, pětiletý autistický chlapec se při hudbě zklidnil a jeho drobná motorika se hrou na nástroj zlepšila (tyto děti nejsou běžnými žáky ZUS), objevují se děti, jimž hudba pomáhá zlepšit mozkovou činnost.
• Jestliže si budeme všímat uplatnění dětí v životě, zjistíme, jak se úroveň rozvinutých tvořivých aktivit a fantazie odráží v jejich profesi (z kontaktů s bývalými žáky vím, že získané znalosti a dovednosti je provází i v jejich nehudební profesi, jako potřeba tvořit, vymýšlet, pomáhat...).
• V předškolním věku děti často začínají hrát na více hudebních nástrojů a také většinou ve zvolených nástrojích absolvují. Některý z nástrojů si dítě může zvolit i jako své budoucí profesní působení, stejně tak jej může uplatnit při studiu dalších oborů v ZUS (tanec, herectví,výtvarná činnost), jejichž základy byly položeny právě v práci předškolního oddělení, kam bylo dítě přijato, jakmile se projevily jeho předpoklady, místo aby čekalo na předpisy určený věk.
• Nemůžeme opomenout včasné podchycení talentu a jeho včasné rozvíjení pod odborným dohledem.
• V neposlední řadě je třeba uvést kladné reakce rodičů, kteří právě toto vzdělávání oceňují jako možnost bezproblémového přechodu do základní školy. Důkazem je, že k hudebnímu vzdělávání přivedou své další děti.
Základní umělecké školství (dále jen ZUS) nabízí dětem možnost včasného podchycení a rozvíjení předpokladů, které jsou právě pro předškolní děti důležité k nastartování dalšího vývoje jejich osobnosti. Duševní život dítěte je velmi bohatý, podporovaný fantazií, snahou po spontánní aktivitě a samostatnosti. Teprve s přibývajícími roky se prohlubují logické a rozumové schopnosti, i když nemůžeme tvrdit, že předškolní vzdělávání v ZUS děti nevede k myšlení a že je uplatňována pouze nezávazná hra bez určeného cíle.
Výzkumem bylo zjištěno, že děti, které právě v předškolním věku trpěly nedostatkem podnětů k myšlení, rozvoji poznávání, fantazie a s ní spojené tvořivosti a dětské podnikavosti, často i hůře prospívají ve škole.
Vliv rodiny na hudební vývoj dítěte
„Znát rodiče znamená předpokládat povahu dítěte." (M. Slaná)
Vždy záleží na tom, jak je dítě připravené z rodiny a jakou první zkušenost s hudbou v rodině získá.
Co bychom měli o rodině vědět:
4
Získejme si zájem rodičů - je velkou motivací pro dítě. Podpora rodiny je důležitým prvkem úspěchu žáka. Všímejme si rodičů a jejich reakcí už při přijímací zkoušce. Někdy rodiče dítěti brání v práci, aby se neumazalo, neporanilo, aby vše zvládlo rychle a včas, aby si užilo bezstarostné dětství... ale tyto děti se později ve škole zapojují do práce těžce a nebaví je to, co nejde bez problémů, co jim nejde „samo". Záměrně si vybírají lehké úkoly.
Někdy rodiče příliš ochraňují dítě, jsou mu příliš na blízku, jednají s ním jako s mladším, než je, udržují takto jeho závislost na sobě. Někdy dítě hodně chválí, i když neudělá něco dobře, ale dítě se musí naučit přijímat i nezdar... Míra požadavků na dítě ze stany rodičů se také různí.
Když jsou požadavky vysoké:..........................................................................
Když jsou požadavky nízké:...........................................................................
(více příkladů reakcí rodičů najdete v knize M. Slané)
Rodiče by měli být přítomni v hodině výuky předškolního dítěte, ale učitel musí pozorovat jejich reakce a v případě negativních nebo nevhodných reakcí by je měl umět svým názorem usměrnit. Učitel tak na hodině vychovává nejen žáky, ale i jejich rodiče.
Osobnost pedagoga
Učitel musí dobře znát dětskou psychiku (zvláště rozumové a emocionální stránky). Pedagog musí umět:
Velmi důležitý je vztah učitele k žákovi a naopak. Kvalita tohoto vztahu hraje důležitou roli při formování postoje žáka k učení. Pozitivní vztah = učitel se stává pro žáka vzorem. Žáci si učitele všímají a hodnotí ho podle toho, zda se chová podle svých slov, jestli má rád svůj předmět, který vyučuje.
5
Příprava pedagoga do výuky
Učitel se musí neustále......................a do výuky předškolních žáků dělat podrobné
.......................... Je nutné, aby výuka „odsýpala", jinak se děti začnou ..................
a........................... Po výuce by měl svou hodinu ........................... a podle toho
udělat další přípravu. Avšak platí, že jednou připravená hodina není nikdy připravená navždy.
Co by měl učitel umět a co by měl mít za schopnosti
Učitel by měl být i nápaditým tvůrcem.........................................
Měl by umět ........................... (a každá hodina musí mít svůj cíl, podle
toho vybrat vhodné prostředky ke splnění cílů)
měl by mít dovednosti..................................................
mít schopnost rozvíjet příznivé.................ve třídě
měl by mít potřebnou...............................k udržení kázně ve třídě.
Měl by umět kontrolovat a .............................. hodnotit učební činnost
žáků
měl by umět zhodnotit i.....................
Měl by mít i ..............................schopnosti - tj. prezentovat výsledky své
práce na veřejnosti.
Snahou učitele musí být, „aby vyučování bylo pro dítě.................................., aby v něm
každá činnost byla.............................a......................................."
Komunikace
S dítětem komunikujeme pomocí...........Zároveň musíme znát dětskou psychiku a specifické
charakterové rysy pro toto období:
................................................................. (= žádný spěch!)
........................................, než se nové poznatky usadí v dětské paměti
myšlení probíhá v................................., tj 1. poznat, 2. pochopit, 3. pojmenovat
Zásady práce s předškolním dítětem:
• nikam.................................
• při opakování pracovat pokaždé jinak (vymýšlet různé způsoby opakování)
• přizpůsobit svou..................................úrovni dítěte
• velmi záleží na barvě .............. pedagoga, na výrazu ............., na uvolněném a
přirozeném jednání
6
• spojovat vše s trpělivostí, smyslem pro........................
• nezapomínat zapojovat děti do celého kolektivu v hodině, často střídat.................,
stále si všímat, zda dítě udržuje pozornost (pokud ne, změňte činnost), nutno zařadit do výuky i....................
• děti ještě neumí držet tužku (místo not malují klubíčka), pro zápis i pro čtení používáme .........................notové osnovy
• dávat názorná přirovnání
• rozvrh výuky - pokud možno nedávat výuku hned po ................, děti jsou zvyklé
v tento čas odpočívat, ideální je......................čas.
• u zpívaných písní vycházet z.................... hlasové polohy dětí (i když dnes už u
některých malých dětí slýcháme i hlubší hlas, než uvádějí didaktiky Hv...)
Osobnost dítěte
Zdravé dítě je aktivní a nevydrží dlouho v nečinnosti. Pro dítě se jedná pravděpodobně o první zkušenost s výukou, proto by jeho první dojmy a prožitky měly být pozitivní.
Děti si do své paměti fixují zejména konkrétní a názorové jevy. Učení probíhá bezděčně a mechanicky. Snadno se učí různé básničky, v nichž dominuj e rytmus, rým. Děti mají bohatou fantazii, nezatíženou žádnou korekcí, kritickým myšlením.
Hry a hravé aspekty činností
Hry zabírají větší část dne předškolního dítěte. Dítě se právě hrou mnohému naučí. Pro formování charakteru jsou důležitá pravidla her.
Výuka v PPNV/PPHV
Výuka probíhá ......................... - výhodou je větší snaha v kolektivu dětí se
stejným zájmem o vyniknutí vlastní osobnosti, snaha o lepší nápady, větší chuť k lepšímu splnění úkolu, pedagog má možnost vést děti k uznání výkonu spolužáka, učit děti vzájemně si pomáhat, využívá pochvaly každého jednotlivce.
Během půlroční výuky žák seznamuje se základními hudebními pojmy i s klavírem -výuka probíhá i u klavíru, a po půl roce se ke skupinové výuce připojuje výuka hry na nástroj, případně možnost návštěvy výtvarného či dramatického kroužku (děti dostanou základy k těmto činnostem už během prvního půlroku v PPHV).
Co je nutné zajistit aby výuka mohla probíhat:
• vhodný pedagog, často učitel klavíru (měl by však mít zkušenost s hromadnou výukou) nebo učitel nástroje či zpěvu, který dobře ovládá i hru na klavír
• vhodné ...................................: dostatek prostoru pro pohybové hry, nejlépe
koberec, samostatné lavice pro žáky, přehledné uložení pomůcek
• vybavení rytmickými a melodickými .......................... a dalšími pomůckami (CD
přehrávač, ..)
• přítomnost.................. ve výuce (avšak rodiče jen přihlížejí, dělají si poznámky, co
mají doma s dětmi procvičovat)
Cílem metody komplexní přípravy žáka je vycházet z hudby a do hudby se vracet, tj. spojovat
vnímání hudby, ................., ............., ............. a přetváření hudbou v náladu, příběh,
barvu.