18. Tvořivé postupy pro vznik motivu a práce s motivem na ZUŠ, tónové řady a mody
(pomůcky a jejich použití)
S nápady v podobě motivů k nám přicházejí žáci poměrně často sami. Většinou se jedná o situace,
kdy žák přichází do hodiny se slovy: „paní učitelko, já jsem něco vymyslel. Mohu Vám to ukázat?“
A zahraje svůj motiv, případně i jeho obměnu. V takové chvíli učitel musí na chvíli zapomenout na
svou přípravu do hodiny (u nástrojové výuky často sestavenou ze stupnice, akordů, etudy, přednesu
atd.) a věnovat se aktuální situaci v hodině. Učitel žáka chválí a zároveň ho směřuje k vytvoření
představy, k čemu by se takový motiv mohl hodit, jak by se dal zahrát (rychle, pomalu, nahoře či dole
na klaviatuře klavíru, potichu, nahlas, jak by zněl smutně, jak radostně, jak vtipně atd.). Žák postupně
přemýšlí nad využitím a zpracováním svého motivu.
Zároveň učitel ukazuje, jak by se dalo s motivem dál pracovat – jak vytvořit variaci, rozšířit či zkrátit
motiv, udělat augmentaci, diminuci. Na procvičení práce s motivem může použít i vybrané pracovní
listy z Klavihrátek.
Pokud nám žáci nepřicházejí s vlastními nálady, je zapotřebí je k vytváření navést a „namotivovat“.
Můžeme k tomu využít řadu pomůcek.
Tvorba melodického motivu:
1. KOSTKY
Kostky a práce s čísly
Oblíbenou pomůckou k tvorbě motivu jsou obyčejné hrací kostky (mohou být i devítihranné či dvě
normální). Čísla určují pořadí kláves na klaviatuře (1=C, 2=D atd.) nebo číslo intervalu (1=prima,
2=sekunda atd.). Hozením více kostek najednou (či jednou postupně) můžeme dostat řadu tónů,
které si zahrajeme a vznikne nám určitý motiv či melodie. Můžeme si ji podle potřeby a svého vkusu
upravit (např. zkrátit nebo některé tóny vynechat či posunout). – čerpám zde z improvizací Petra
Hanouska, které probíhaly na klavírních kurzech v Mikulově.
Kostka a zástupný symbol
Další možností je použít určitý modus (např. Bartókovy či Messiaenovy mody), jednotlivé noty
očíslovat a hodem kostky vybírat odpovídající noty do melodie. Zajímavá je i práce s runovými
kostkami, kde opět každý symbol může zastupovat určitou notu.
2. BODY NA OBRAZOVÝCH MATERIÁLECH
Tvorba melodicko – rytmického motivu
Další inspiraci pro tvorbu motivu žáci mohou získat z vhodně vybraných obrazových materiálů, na
které přiloží notovou osnovu na průsvitném papíře a překreslí jednotlivé body z obrázku do notové
osnovy (může se jednat o obrázek hvězdné oblohy, stromů, věží města apod.). Z těchto bodů se
stanou noty a opět tím vznikne podklad pro tvorbu melodie či melodického motivu. Rytmus určuje
vzdálenost jednotlivých bodů.
Další inspirací mohou být obrazové materiály s abstraktním zobrazením, kde pohyb linií opisuje
směr melodie, síla čar dynamiku, emocionální odraz v nás může vzbuzovat pohyb, aktivitu, nebo
naopak klid, stagnaci = volba tempa.
3. TEXTOVÉ MATERIÁLY
Text může být inspiračním zdrojem k tvorbě rytmického motivu. Často je vhodné propojit textový
a obrazový materiál, aby vznikl motiv zajímavý rytmicky i melodicky (ale záleží, co zrovna chceme
nebo potřebujeme). Vše se podřizuje naší představě o cíli. S textem si i můžeme různě hrát a vytvářet
slovní, a pak i hudební hříčky. Další příklady práce s textem a hlasem nalezneme od s. 99 v knize
Composing in the classroom od I. Medka, J. Synka a V. Zouhara. (je možné popovídat i o projektu
Slyšet jinak, kde se hodně pracuje s hlasem), také na kurzech Orffova schulwerku se využívá hodně
hlasu, ale i hry na tělo = rytmu, ale to už spadá spíš do oblasti improvizace, než samotné kompozice.
4. DALŠÍ POMŮCKY
K tvorbě melodie mohou sloužit i další pomůcky domácí výroby, např. astrodisky (z kulatého obalu
CD vyrobená pomůcka – na papírovém podkladu jsou napsané noty, rytmy, nebo znamení
zvěrokruhu a ke každému patří určitá nota, rytmus, interval. Na nich jsou položené hladké skleněné
kamínky – když se s krabičkou „zaštěrchá“ do stran, tak se kamínky rozmístí na určitá místa – podle
míst se určí rytmus, tón, interval…).