Poznámky k nejčastějším problematickým pravopisným jevům: A) ZÁSADY TÝKAJÍCÍ SE GRAFICKÉHO ZÁPISU TEXTŮ: Mezera se dělá vždy po čárce v souvětí nebo na konci věty po tečce či jiném znaménku, nikdy před znaménkem! Správně: Jdeme domů, kde už čekají rodiče. Jdeme domů. Tam čekají rodiče. Mezi díla Leoše Janáčka patří: opera Věc Makropulos, Zápisky z mrtvého domu, … Chybně: Mezi díla Leoše Janáčka patří : Jdeme domů .Tam už čekají rodiče . Mezera se dělá po číslovce řadové a většinou i v datech: Slavnost k 50. výročí Dne 20. května 2012 20. 5. 2012 Mezera se dělá ZA znaménky, nikoliv před znaménky, za tj. čárkou, dvojtečkou, mezera se nedělá mezi závorkami ani mezi závorkou a následujícím znaménkem: Správně: Na schůzi vystoupili: pan Novák, pan Horák a další, (nikdo neprotestoval). Chybně: Na schůzi vystoupili : pan Novák, pan Horák a další, ( nikdo neprotestoval ) . Uvozovky a znaménka v přímé řeči: Pozor! Přímá řeč končí vždy uvozovkami, nikdy znaménkem!! První uvozovky jsou vždy dole, druhé nahoře!!! Bartók napsal: „Abych byl upřímný, v poslední době jsem opravdu pochyboval, že ještě budu vůbec schopný něco komponovat.“ Když je za přímou řečí uvozující věta, je oddělena čárkou takto: „Je to mistrovský kus, ale není to balet,“ sdělil Ravelovi impresário. Pomlčka versus spojovník: Pomlčka obvykle bývá užívána ve funkci oddělování částí projevu, místo čárky ohraničující vsuvku či přístavek. Pomlčka se odděluje mezerami: Leoš Janáček – největší moravský skladatel – se angažoval v kulturním životě města Brna. Pomlčka může nahrazovat čárku oddělující věty nebo části vět. Jejím užitím zpravidla více zdůrazníme sdělení, které bychom běžně oddělili čárkami: Tato kniha – vydaná ještě před válkou – je opravdu úžasná. Pomlčka v datech: 1. 1. 1998 – 31. 12. 2018. Spojovník se píše bez mezer (výrazy jím spojené tvoří těsný významový celek): česko-německé vztahy, Rimskij-Korsakov Dělení slov při psaní na počítači: Slova mechanicky nedělte, při konečných úpravách textu třeba nezůstanou na konci řádku, a rozdělovník tedy musí být stejně mechanicky odstraněn. Textový editor celá slova posune na další řádek sám. Spojky a předložky na konci řádku jsou už v počítačovém textu tolerovány. Tzv. NORMOSTRANA obsahuje 1800 znaků i s mezerami. B) NEJČASTĚJŠÍ PRAVOPISNÉ CHYBY: 1) Podmiňovací způsob: V češtině neexistují tvary by jsi, by jste, ale BYS, BYSTE (abys, abyste, kdybys, kdybyste). Tedy: Prosím, abyste byl tak laskav a sdělil nám, … Chybně: Prosím, aby jste byl tak laskav… 2) Psaní číslovek: Za řadovými číslovkami musí být vždycky tečka: 50. výročí Při psaní číslic NEPOUŽÍVÁME POMOCNÉ KONCOVKY-TI, -TÝCH APOD! před 50 lety, v 5 metrech, v 50. letech V běžném textu je vhodnější uvádět početní údaje zpravidla slovem, nikoli číslicí. „Nakladatelství představilo na knižním veletrhu celkem sedmnáct nových knih.“ Chybně: před 50ti lety, v 5ti metrech, v 50tých letech 3) Psaní zkratek: zkratka pro pana je p. POZOR! Zkratka pro paní je pí (bez tečky). Tedy: p. Novák, ale pí Nováková. Chybně: p. Nováková, pí. Nováková Jak je to s tečkou za zkratkami? Píše se, jen když jsou slova opravdu zkrácena. Např. (například), hod. (hodina). Nepíše se, když se zkratka skládá z prvního a posledního písmene: pí (paní), fa (firma). Firma se navíc skloňuje i ve zkratce (podobné zkratky jsou obvyklé zpravidla v úředních zápisech či úřední korespondenci, nikoli v odborném textu nebo neutrálním běžném sdělení): Specifické (spíše úřední texty): Pomohla nám fa pana Nováka. Za podpory fy (firmy) pana Nováka. 4) Zapisování času: Používá se tečka, ne dvojtečka, a píše se bez mezery: Ve 14.30 (ne ve 14:30) Slavnostní zahájení: Pátek 17. 5. 2013 v 16 hodin 5) Dopis: V dataci nepíšeme čárku: Brno 20. 5. 2012; V Brně 20. 5. 2012 Za oslovením píšeme čárku, pokračujeme malým písmenem. Můžeme také použít vykřičník (méně obvyklé), pak pokračujeme novou větou s velkým písmenem na začátku. Neznáme-li přesného adresáta, můžeme použít univerzální oslovení: Vážené dámy a vážení pánové,… (Pozor, použití jednoho přívlastku současně pro mužský i ženský rod je nesprávné.) Chybně: Vážené dámy a pánové,… Podepisujeme se vždy nejprve křestním jménem, pak příjmením! Nenechte se zmást chybným a zažitým zlozvykem. Příjmení lze psát před jménem jen v abecedních seznamech a tam, kde je to přímo vyžadováno. Koncerty také nemáme od Janáčka Leoše apod.! Chybně: Novák Jan Oslovování: Oslovujeme-li někoho v dopise, velké písmeno u zájmena váš/Váš se už píše jen tehdy, chceme-li vyjádřit vztah úcty (ať osobní nebo formální). Použijeme je třeba v dopise s adresným poděkováním konkrétnímu sponzorovi, v dopise primátorovi, prezidentovi, a to i v množném čísle. Užíváme tituly, vyšší hodnotu má označení funkce: prof. MgA. Ing. Ivo Medek, Ph.D. >> Vážený pane rektore, nikoliv vážený pane inženýre (při užití titulu není nutné psát i jméno). V běžných textech se už velká písmena u zájmen nemusejí používat, např. v neosobním článku v časopise nebo v přepisu rozhovoru. Zdvořilostí v dopise však nic nezkazíte! V češtině existuje 5. pád (vokativ). Při oslovování jej používejte, jinak se jedná o žoviální, až nezdvořilou mluvu: pane Nováku, chybně: pane Novák. Pozor! V češtině existuje střídání souhlásek před vokály E, I: (např. kniha – v knize, hoch - hoši). Podobně i u vokativu: pan Richter – pane Richtře, pan Šnajdr – pane Šnajdře Při ukončení dopisu píšeme ze závěrečnou formulí tečku: Přeji Vám krásné sváteční dny. Jan Novák Pokud formule nemá podobu věty, nepíšeme nic: S přáním krásného zbytku dne Jan Novák Za podpisem tečku nepíšeme! Častá chyba v e-mailové korespondenci: S přáním hezkého dne, Martina Nová S pozdravem, Jan Novák 6) Přivlastňovací zájmeno svůj: Používejte je, je to hezká specialita češtiny. Vyhnete se tak chybným novinářským nesmyslům typu: „V hotelu je Karel Gott s přítelkyní a Karel Svoboda s jeho těhotnou manželkou.“ SPRÁVNĚ: „V hotelu je Karel Gott s přítelkyní a Karel Svoboda se svou těhotnou manželkou.“ (Chybné znění je převzato z TV NOVA z roku 2004.) „Auto srazilo malého chlapce 20 metrů od domu své babičky.“(TV NOVA, 18. 5. 2013) ZÁJMENO SVŮJ SE POUŽÍVÁ, KDYŽ SE PŘIVLASTŇUJE PODMĚTU: Tedy: Ve své bakalářské práci se pokouším o zhodnocení rozdílných přístupů k interpretaci Rachmaninovova Klavírního koncertu č.3 d moll. Vážení občané, uklízejte po svých psech. Hrál jsem na svůj nástroj. Často a chybně: V mé bakalářské práci se pokouším… 7) Velká písmena: Brňan, Brňané, Brněnští, ale brněnská děvčata, brněnské ulice Janáčkovy postavy, Smetanovy motivy, ALE janáčkovské postavy, smetanovské motivy, smetanovci. 8) Používání přivlastňovacích adjektiv: Přivlastňovací adjektiva píšeme s velkým písmenem: známé Janáčkovy opery (Neužíváme 2. pád: opery Janáčka, a už vůbec ne Janáčka opery!) Druhý pád použijeme při užití jména i s příjmením – pak píšeme opery Leoše Janáčka Pozor na koncové I/Y: Janáčkovy opery (ty opery) Janáčkovi přátelé (ti přátelé); ve 3. pádu odvozeném od jména je vždy „měkké“ –OVI (věnováno Leoši Janáčkovi, připisováno Georgu Friedrichu Händelovi) koncovka – ovi se užívá až u posledního jména: panu profesoru Petru Jiřímu Hanákovi, skladateli Antonínu Dvořákovi 9) Interpunkce: Nezapomínejte na obou koncích oddělovat vložené věty vedlejší: Opera Její pastorkyňa, která měla premiéru roku 1904 v Brně, si na své pražské uvedení musela počkat ještě řadu let. Oddělujte důsledně v souvětí věty, které nejsou v poměru slučovacím: Co není jazykové promluvě vlastní, je skutečnost, že hudba může proudit v několika liniích současně. Pozor na psaní čárky před spojkou a v poměru důsledkovém: Mozart trpěl nouzí, a tak psal i díla na objednávku. Pozor na psaní čárky před spojkou a v poměru podmiňovacím: Příští týden mám vést tvůrčí dílnu v Brně, a pokud budu mít čas, rád bych se s tebou viděl. Pozor na psaní čárky před spojkou a v poměru odporovacím: Celé dny cvičí, a ta skladba mu nejde! Oddělování přístavku: Leoš Janáček, světoznámý hudební skladatel, žil a pracoval v Brně. Hosty uvítal David Mareček, ředitel České filharmonie, a seznámil přítomné s programem koncertu. Pozor na falešné přístavky: Častá chyba: Ředitel naší ZUŠ, Jan Novák, se zúčastnil konference konzervatoří. Rektor JAMU, Ivo Medek, přednesl slavnostní projev. (jméno není přístavkem.) Jako přístavek se odděluje např. titul Ph.D. – viz poděkování v závěrečných pracích: Děkuji panu prof. PhDr. Janu Slezákovi, Ph.D., za obětavost a cenné rady… Správně: Ředitel naší ZUŠ Jan Novák se zúčastnil konference konzervatoří. Rektor JAMU Ivo Medek přednesl úvodní slavnostní projev. Užívání tečky: Jestliže věta končí jakoukoli zkratkou s tečkou, další tečka se na konci věty už nepíše, věta tedy končí jednou tečkou: Salcburský festival proslavili Hugo von Hofmansthal, Max Reinhardt, Richard Strauss aj.