TEORIE DRAMATU PŘEDÁVÁNÍ INFORMACE – 1. část VZTAH MEZI INFORMOVANOSTÍ POSTAVY A DIVÁKA zdroj: Manfred Pfister: Das Drama Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 1 Předávání informace / Vzájemný vztah jazykového a mimojazykového předávání informace identita vzájemné doplňování rozpornost jazykově zprostředkovaná informace +a +a +a mimojazykově zprostředkovaná informace +a +a+b / +b – a Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 2 Předávání informace / Vzájemný vztah jazykového a mimojazykového předávání informace •IDENTITA –Už jen hlavní text zajišťuje dostatečné pochopení –Mimojazykové informace jsou „nadbytečné“ – jazyková informace je převáděna do mimicko-gestické hry a do konkrétní předmětnosti jeviště –Při identitě jazykových a mimojazykových informací obsahuje hlavní text vždy implicitní inscenační poznámky (vedlejší text) Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 3 Předávání informace / Vzájemný vztah jazykového a mimojazykového předávání informace •Příklad ideálně tytpické převahy jazykových a mimojazykových informací: •WINNIE (Pauza. Dotýká se zrcadla): Dotýkám se tohoto skla, rozbíjím ho kamenem – (dělá to) – odhazuji ho pryč (háže kámen daleko za sebe)… (Samuel Beckett: Šťastné dny) •Zdvojení jazykové a mimojazykové informace Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 4 Předávání informace / Vzájemný vztah jazykového a mimojazykového předávání informace •Silná dominance vztahu identity je motivována i z vnitřního komunikačního systému – Winnie se jeví jako postava s patologickým sklonem k pojmenovávání banalit. •Vztah identity – hraje důležitou roli v realistické a naturalistické konvenci (Ibsen, Strindberg…) •To, co je obsaženo v hlavním textu (v dialogu), to je obsaženo i v mimojazykovém sdělování (gesta, mimika…) - redundance Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 5 Předávání informace / Vzájemný vztah jazykového a mimojazykového předávání informace •VZÁJEMNÉ DOPLŇOVÁNÍ (KOMPLEMENTARITA) •Mimojazykové předávání informace se nevyčerpává v opakování jazykově zprostředkované informace – doplňuje ji do podoby uzavřeného a konkrétního celku® typ: jazykově „+a“, mimojazykově „+a+b“ • Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 6 Předávání informace / Vzájemný vztah jazykového a mimojazykového předávání informace •Dochází k individualizaci a konkretizaci vysloveného – konkrétní vztah postav v prostoru, vizuální stránka (herec, kostým, dekorace…) • Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 7 Předávání informace / Vzájemný vztah jazykového a mimojazykového předávání informace •Hlavní text –obsahuje málo implicitních inscenačních poznámek –jazykové informování ztrácí na kvantitě –objevuje se jednání beze slov –vedle jazykové informace je mimojazykově sdělováno něco dalšího, nového, něco „navíc“ – jako doplnění, rozšíření informace ® –typ jazykově „+a“, mimojazykově „+b“ – Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 8 Předávání informace / Vzájemný vztah jazykového a mimojazykového předávání informace •Příklad: Georg Kaiser „Od rána až do půlnoci“ •Pokladna v malé bance. Za přepážkou Pokladník a u pultu Pomocník, který píše. V trubkovém křesle sedí tlustý Pán, funí. Vpravo někdo odchází. U přepážky se za ním dívá Poslíček. POKLADNÍK: (klepe na přepážku) POSLÍČEK: (rychle položí svůj lístek do čekající ruky) POKLADNÍK: (píše, pod přepážkou vyndá peníze, odpočítá si je na ruku – pak na výplatní prkénko) POSLÍČEK: (nakloní pokladní prkénko na stranu a vysype peníze do plátěného váčku) Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 9 Předávání informace / Vzájemný vztah jazykového a mimojazykového předávání informace •PÁN: (vstane) Teď jsme na řadě my tlustí. (vytáhne zpod kabátu napěchovaný kožený váček. Přichází Dáma. Drahý kožich, šustot hedvábí) PÁN: (žasne) DÁMA: (s trochou úsilí stiskne kliku u dvířek bariéry a otevře, bezděčně se na Pána usměje) Konečně. PÁN: (ušklíbne se) POKLADNÍK: (netrpělivě klepe) DÁMA: (tázavé gesto směrem k Pánovi) PÁN: (dává jí přednost) My tlustí vždycky nakonec. • Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 10 Předávání informace / Vzájemný vztah jazykového a mimojazykového předávání informace •Postavy fungují beze slov – mají např. nějaké omezení •Pokusy o jazykovou seberealizaci se nedaří • Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 11 Předávání informace / Vzájemný vztah jazykového a mimojazykového předávání informace •Dumbs shows (alžbětinské drama) nebo německá barokní tragédie: –před mluvené scény nebo po nich je zařazeno pantomimicko-alegorické zobrazení ideového významu scény –jazykově zprostředkovaná scéna není zde převáděna do mimojazykového komunikačního média (jako při vztahu identity), ale ® –konkrétní případ z mluvené scény je převeden do obecné roviny - prostředkem je alegorie Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 12 Předávání informace / Vzájemný vztah jazykového a mimojazykového předávání informace •ROZPORNOST (DISKREPANCE) •Vyskytuje se především v novějších dramatických textech •Nejde o rozpor psychologicky srozumitelného jednání mezi promluvou postavy a jejím mimicko-gestickým jednáním (např. když se postava přetvařuje) – jde vlastně o extrémní případy komplementarity • Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 13 Předávání informace / Vzájemný vztah jazykového a mimojazykového předávání informace •Rozpornost mezi jazykovou a mimojazykovou informací se objevuje v moderním dramatu – součást snahy zrušit hlavní principy dramatických textů, např.: –zobrazení jednání –návaznost dějů –fikcionalitu –(…) –odstranění vztahů identity a komplementarity Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 14 Předávání informace / Vzájemný vztah jazykového a mimojazykového předávání informace •Příklad – Samuel Beckett „Čekání na Godota“ ESTRAGON: Já jdu pryč. (Nepohne se.) ESTRAGON: Tak jdem? VLADIMÍR: Jdem. (Nehýbají se.) VLADIMÍR: Tak jdem? ESTRAGON: Jdem. (Nehýbají se. •Nejde o Vladimírovu a Estragonovu psychologii, ale o rozpor mezi jazykovým a mimojazykovým předáváním informace • Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 15 Předávání informace / Vzájemný vztah jazykového a mimojazykového předávání informace •Tři typy vztahů mezi jazykovým a mimojazykovým předáváním informace se neobjevují v jednotlivých dramatech izolovaně, nýbrž se variabilně překrývají •Analýzu lze provést jen na inscenovaném dramatickém textu (plurimediální text), abychom mohli uvažovat mimojazykové prostředky Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 16 Předávání informace / Vzájemný vztah jazykového a mimojazykového předávání informace •Inscenační praxe se proměňuje, proto se v inscenační historii jednoho dramatu může korelace vztahů posouvat –klasicistní tragédie – dominuje vztah identity –moderní psychologizující či ideologizující pojetí – objevuje se vztah komplementarity a rozpornosti •Mluvený hlavní text je problematizován, zpochybňován nebo popírán Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 17 TEORIE DRAMATU PŘEDÁVÁNÍ INFORMACE VZTAH MEZI INFORMOVANOSTÍ POSTAVY A DIVÁKA zdroj: Manfred Pfister: Das Drama Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 18 Předávání informace /Vztah mezi informovaností postav a diváka •ROZDÍLNÁ INFORMOVANOST •Předávání informací ve vnějším komunikačním systému a předávání informací ve vnitřním informačním systému –stupeň informovanosti postav se stále proměňuje ® –stále se proměňuje vztah mezi stupněm informovanosti postav a diváků • Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 19 Předávání informace /Vztah mezi informovaností postav a diváka •Friedrich Dürrenmatt: –Když ukážu dva lidi, kteří spolu pijí kafe a mluví o počasí, o politice nebo o módě, mohou to dělat sebeduchaplněji, a přesto to ještě nebude dramatická situace a dramatický dialog. Musí se k tomu přidat něco, co učiní jejich rozmluvu zvláštní, dramatickou, dvojsmyslnou. Jestliže divák třeba ví, že v jednom šálku s kávou je jed, nebo že je dokonce v obou šálcích, pak se z toho vyklube rozhovor dvou travičů a tímto trikem se z pití kávy stává dramatická situace, z níž, na její půdě, vzniká možnost dramatického dialogu. Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 20 Předávání informace /Vztah mezi informovaností postav a diváka •Rozdílná informovanost se týká dvou okolností: –rozdílů ve stupni informovanosti mezi dramatickými postavami (každá postava má jinou míru informací) – vnitřní komunikační systém –rozdílů mezi informovaností postav a publika – vztah mezi vnějším a vnitřním komunikačním systémem – Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 21 Předávání informace /Vztah mezi informovaností postav a diváka •Míra (stav) informovanosti postav: –z prehistorie si přinášejí určité předchozí vědění –důležité je, co postavy artikulují –co není artikulováno, není relevantní – je třeba respektovat fiktivní status postavy –další informace přijímají postavy v rozhovoru, pozorováním svého okolí… atd. –v průběhu děje je možné uvést pro každou dramatickou postavu sumu jejích informací Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 22 Předávání informace /Vztah mezi informovaností postav a diváka •Informovanost publika –relevantní jsou informace, které publikum získá během rozhovorů postav a prostřednictvím mimojazykových kódů a kanálů – Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 23 Předávání informace /Vztah mezi informovaností postav a diváka •Rozdílná míra informovanosti postav a publika má dvě příčiny: –1. publikum je přítomno u všech rozhovorů, postavy se účastní jen některých rozhovorů ® publikum je schopno shrnout míru informovanosti té které postavy a uvést ji do vztahu –2. předchozí informovanost postav je pro publikum faktorem nejistoty – divák do konce hry neví, jestli už postava artikulovala všechny své předchozí vědomosti, nebo jestli mu ještě některé informace tají – Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 24 Předávání informace /Vztah mezi informovaností postav a diváka –oba momenty mají protichůdný efekt a jejich násedekem jsou protikladné struktury rozdílné míry informovanosti: –1. příklad – vzniká informační náskok diváka –2. příklad – vede k informačnímu zpoždění diváka Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 25 Předávání informace /Vztah mezi informovaností postav a diváka •INFORMAČNÍ NÁSKOK DIVÁKA •V divadelní historii je informační náskok diváka dominujícím typem textu •Struktura informačního náskoku dovoluje divákům rozeznat rozdíly ve stupni informovanosti postav navzájem ® vědomí víceznačnosti každé situace (pro každou postavu jinak) •Příklad – Plautus: „Blíženci“ a Shakespeare „Komedie omylů“ – Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 26 Předávání informace /Vztah mezi informovaností postav a diváka •INFORMAČNÍ ZPOŽDĚNÍ DIVÁKA –V průběhu celého textu dominuje jen zřídkakdy –Sofokles „Král Oidipus“ –Kleist „Rozbitý džbán“ •V prvních scénách divák nemá informaci o pachateli – má informační zpoždění proti soudci Adamovi (který je pachatelem) •Napětí – to je odstraněno, pak má divák informační náskok vůči ostatním postavám hry, kteří pachatele ještě neznají • Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 27 Předávání informace /Vztah mezi informovaností postav a diváka •Ibsen –Analytická technika – divák má informační zpoždění, ale ne v celé hře – viz Nora – Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 28 Předávání informace /Vztah mezi informovaností postav a diváka •SHODNÁ INFORMOVANOST (KONGRUENCE) •Rozdíl informovanosti = O •Jen málo textů má shodnou informovanost během celého průběhu děje. • Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 29 Předávání informace /Vztah mezi informovaností postav a diváka •Beckett „Čekání na Godota“ –Postavy se objevují izolovaně, bez předchozí souvislosti –Nezjistitelná minulost –Předváděná situace není jedinečnou krizovou situací, ale stav, kde počátek ani konec není možno zjistit či předvídat… –Vladimír a Estragon jsou přítomni na jevišti oba současně a nepřetržitě – proto nejsou žádné rozdíly v informovanosti • Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 30 Předávání informace /Vztah mezi informovaností postav a diváka •DRAMATICKÁ IRONIE •Dramatická ironie ≠ ironie v dramatu –Ironie v dramatu – užívá ji fiktivní postava a funguje již ve vnitřním komunikačním systému •Dramatická ironie – rétorická figura: jazykové nebo mimojazykové jednání postavy získá pro recipienta na základě jeho větší informovanosti dodatečný význam, který protiřečí původní intenci postavy Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 31 Předávání informace /Vztah mezi informovaností postav a diváka •Příklad – Shakespeare „Dva šlechtici z Verony“ •Julie vychvaluje věrnost svého milého Protea: –„Můj Proteus se zrodil pod hvězdou věrnosti. Jeho slovo platí, jeho sliby jsou svaté. Jeho láska ryzí a úmysly má ryzí. (…)“ Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 32 Předávání informace /Vztah mezi informovaností postav a diváka •Publikum však těsně předtím slyšelo dlouhý Proteův monolog, kde mj. říká: –„Když opustím Julii, je to zrada. Milovat Sylvii je taky zrada. Přebrat ji příteli je třetí zrada. Stejná moc, co mě vedla k přísaze, mě dneska vede k trojnásobné zradě. Z lásky jsem přísahal, z lásky teď zradím.“ Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 33 Předávání informace /Vztah mezi informovaností postav a diváka •Divák tedy vnímá slova Julie s pocitem ironie – ví o pravých úmyslech Protea. •Je zde rozpor mezi významem zamýšleným postavou a jeho výkladem u publika – rozdíl mezi informovaností postavy (Julie) a publika Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 34 Předávání informace /Vztah mezi informovaností postav a diváka •Dramatická ironie vzniká ve vzájemném prolínání vnitřního a vnějšího komunikačního systému •Jazykové nebo mimojazykové vyjádření postavy získá pro recipienta na základě jeho větší informovanosti dodatečný význam – ten protiřečí intenci postavy. • Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 35 Předávání informace /Vztah mezi informovaností postav a diváka •Král Oidipus –Rozpor mezi záměrem Oidipových promluv a jednání a mezi vědomím diváků o jejich důsledcích • – Teorie dramatu / Předávání informace / 2017-2018 36