MIKROEKONOMIKA Neziskové organizace v kontextu ekonomiky Opodstatnění existence neziskových organizací ● Opodstatnění svobody sdružování • Brzdy svobody sdružování U kořenů dnešních neziskových organizací stojí filantropie, stejně jako u kořenů charity. Opodstatnění existence NO nelze tedy vysvětlovat jen v kontextu svobody sdružování. • Filantropie Z řeckého philanthropos – láska k lidem = snaha pomoci motivovaná láskou k bližnímu nachází vyjádření v neziskových aktivitách. • Charita = (z lat. caritatem) označuje křesťanskou lásku Charitativní organizace bývaly výsledkem či vyjádřením velkodušnosti či dobročinnosti. Postupně však dobročinné instituce začaly přecházet pod vliv státu. Základy teorie neziskových organizací • Teorie vládních a tržních selhání (teorie veřejných statků)‫‏‬ - selhání trhu = existence veřejných statků (jsou vyřazeny z tržního mechanismu)‫‏‬ - selhání státu = potřeby menšin mohou zůstat neuspokojeny. • Teorie informační asymetrie - selhávání smluvních vztahů (spotřebitelé postrádají dostatek informací k posouzení kvality statků či služeb, které nakupují, spotřebovávají). - je těžké prověřit kvalitu služeb – NNO mají status důvěryhodnosti Teorie vzájemné závislosti – stát x NNO Společenský význam neziskových organizací • Nezisková organizace (nonprofit, nověji not-for- profit) = organizace, jejímž posláním je něco jiného než tvorba zisku pro její vlastníky, obvykle poskytování služeb. • Jejich role je významná od Velké francouzské revoluce, kdy se začala vytvářet občanská společnost. • Důvody vzniku: 1) Společenské: touha občanů podílet se na řízení společnosti 2) Ekonomické: snaha tlumit důsledky tržního selhávání (zejm. v sociální oblasti) Členění národního hospodářství podle principu financování Strecková Y., Malý I. a kol.: Veřejná ekonomie pro školu i praxi, Computer Press, Praha 1998 NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ FINANCOVÁNÍ ŘÍZENÍ SPRÁVA ROZHODOVÁNÍ CÍLOVÁ FUNKCE ZISKOVÝ SEKTOR Prodej statků a služeb Soukromá Poskytování statků a služeb, zisk NEZISKOVÝ SEKTOR Veřejný Přerozdělovací procesy Veřejná Veřejná volba, veř. kontrola Veřejná služba Soukromý Soukromé, veřejné Přímý užitek Domácnosti Formování občanské společnosti Sektorový model společnosti dle Pestoffa a Hunčové • Organizace hraniční a smíšené 1)Smíšená organizace soukromá střední škola 2) Hraniční organizace státní podnik (i družstva) • Jak třetí sektor zasahuje do ostatních sektorů? 1)Do sektoru domácností – vytváří se spolky a seskupení, které mají charitativní zaměření, např. využití volného času dětí a mládeže, ale i neformální spolky, které hájí zájmy určité skupiny či komunity občanů - Domácnosti jsou zásobníkem financí a dobrovolnické práce, ale jsou také klienty! 2) Do ziskového sektoru - zasahuje tak, že neziskové aktivity jsou realizovány s využitím dostupných právních norem, tj. mohou být založeny akciové společnosti, s. r. o. a družstva s posláním realizovat služby v oblasti charity, vzdělávání, sportu atd. - vztah k soukromému ziskovému sektoru – forma sponzorství, ale také konkurence (hlavní činnost i získávání zdrojů z veřejných rozpočtů)! 3) Do veřejného sektoru zasahuje: - přímo v souvislosti s problematikou filantropie - formu přesunu finančních zdrojů (dotace, granty, daňové úlevy) • Základní charakteristiky NO = organizace charakteru právnické osoby, která nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání. • Jedná se o následující typy organizací: - Zájmová sdružení právnických osob - Občanská sdružení včetně odborových organizací - Politické strany a hnutí - Státem uznané církve a náboženské spol. - Nadace a nadační fondy - Obecně prospěšné společnosti - Veřejné vysoké školy - Obce - Vyšší územně samsprávné celky - Organizační složky státu a uzemních samosprávných celků (do r. 2001 rozpočtové organizace) - Příspěvkové organizace - Státní fondy ● Spolky a pobočné spolky (nově podle NOZ), dříve občanská sdružení a jejich organizační jednotky (podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů), ● Nadace a nadační fondy (dříve podle zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, nyní podle NOZ). ● Účelová zařízení církví, zřizované církvemi a náboženskými společnostmi podle zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, v platném znění; dříve Církevní právnické osoby ● Obecně prospěšné společnosti podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech (nyní již zrušeného; existující obecně prospěšné společnosti však podle něj stále fungují) ● Ústavy (podle NOZ) ● Školské právnické osoby, registrované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a zahrnující ve významné převaze také církevní školy TYPY NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Bohatost poslání a cílů NO a prorůstání jejich činností napříč občanskou společností vyvolává potřebu jejich systematizace podle následujících třídících znaků: 1) Kritérium zakladatele 2) Kritérium globálního charakteru poslání 3) Kritérium právně organizační normy 4) Kritérium financování 5) Kritérium charakteristiky realizovaných činností (oborové členění) a)Organizace založené podle zákona č. 171/2012 Sb, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb. Rozpočtová pravidla a č. 250/2000 Sb. O rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. b)Organizace založené podle ostatních zákonů platných pro neziskové organizace. c)Organizace založené podle zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník. Více viz. Zákony týkající se NNO 3) Kritérium právně organizační normy: Financování nevládních neziskových organizací • V NNO se využívá principu vícezdrojového financování, diverzifikace zdrojů by měla být tak široká, aby organizace nebyla závislá na jednom zdroji. • Zdroje peněz pro neziskové organizace: - Členské příspěvky a zápisné, - Veřejné rozpočty, - Nadace a nadační fondy, - Firemní dárcovství, - Individuální dárcovství, - Loterie a sázkové hry, - Doplňková hospodářská činnost • Dobrovolná práce členů = specifický nepeněžní zdroj, tento faktor činí NO konkurenceschopnými vůči komerčním organizacím v mnoha oblastech • Členské příspěvky = základní příjmový zdroj v občanských sdruženích = podíl na celkových příjmech sdružení je různý, s čím vyšší hodnotou majetku sdružení hospodaří, tím je podíl členských příspěvků nižší (u nemajetných až 100%) • Veřejné rozpočty = jsou rozhodujícím zdrojem financování zejména u neziskových organizací v sociální oblasti = paradoxem je, že se do příjmů neziskových organizací dostávají zprostředkovaně, prostřednictvím nadací a nadačních fondů • Státní dotační politika = základní rámec, ve kterém poskytují prostředky ministerstva, krajské úřady a obce = nejvíce podporované oblasti: - Poskytování sociálních služeb - Rozvoj sportu a tělovýchovy - Rozvoj kultury a záchrana kulturního dědictví • Individuální dárcovství = peněžitý nebo věcný dar – odehrává se individuálním rozhodnutím, např. veřejnými sbírkami • Loterie a sázkové hry = daň z hazardních her – 23% a 35% (u technických her) • Nadace a nadační fondy = alokují peněžní prostředky formou darů na veřejně prospěšné účely • Firemní dárcovství, firemní nadace a firemní nadační fondy = zřízené firmami (a. s., s. r. o.) • Doplňková hospodářská činnost = významná především u vzájemně prospěšných organizací = je vázána na jejich majetek = často dosahují až 60% jejich příjmů • Dobrovolná práce členů = zejména v občanských sdruženích je významným a samozřejmým zdrojem Vize, poslání, funkce a cíle • Vize = vypracování formulace vize je první krok pro založení organizace, úspěšné uplatnění poslání a vypracování strategického plánu. = Charakteristika formulace vize: - Hledí do daleké budoucnosti - Její definice je krátká - Je srozumitelná pro každého - Popisuje neměnný stav