ÁTREOVCI Tantalos, Pelops, Átreus, Thyestes, Aigisthos, Agamemnon, Klytaimestra, Menelaos, Helena, Ifigenie, Orestes, Elektra vláda: oblast Lydie, pak Mykény a Sparta •členové prokletého rodu Átreovců jsou ústředními aktéry trojské války –tyto mytické události popisují (coby skutečnou bitvu) doboví váleční zpravodajové: Darés Fryžský (Pád Tróje) a Dyktys Krétský Zápisky o válce trojské (in Homérští hrdinové ve vzpomínkách věků) –jde o mýty spjaté s reálnou historickou událostí (podobně jako např. Mahábhárata) –bohové u smrtelníků nesnášeli hybris (pyšnou zvůli), za niž netrestali pouze její nositele, ale i jejich potomky –v této souvislosti stihl jejich hněv také rod Átreovců •vše začalo u jejich prapředka Tantala –syn boha Dia a nymfy Pluto –Tantalos se stal natolik oblíbeným u olympských bohů, že s nimi často sedával u hodovního stolu, jednou se však dopustil zásadního prohřešku: –podle jedné z verzí odhalil lidem tajemství bohů (patrně příčinu jejich nesmrtelnosti, viz též Epos o Gilgamešovi) –podle rozšířenější verze jim předložil na hostině jako pokrm upečeného svého vlastního syna Pelopa (zakladatele olympijských her), aby vyzkoušel jejich vševědoucnost –bohové čin odhalili a Pelopovi vrátili život, zato Tantalos musel podstoupit krutý trest: –byl uvržen do Tartaru, kde je na věky trýzněn hladem a žízní, přičemž nemůže dosáhnout na nic, co by jeho muka utišilo, ačkoli je kolem něj hojnost jídla i pití (pro něj nedosažitelná) •trest bohů postihl i jeho potomky –Pelops a Hippodamie spolu měli 6 synů, z nichž dva měli mezi sebou nesmiřitelnou nenávist, šlo o Átrea a Thyesta (tedy Tantalovi vnuci) –ruce si podali jen jednou: při vraždě svého bratra Chrysippa, ke které je navedla jejich matka Hippodamie, aby pomstila nevěru svého manžela –oba bratři se tím zbavili konkurenta v boji o otcův trůn –po vraždě však museli uprchnout do vyhnanství v Mykénách, kde jim poskytl útočiště manžel jejich sestry – mykénský král Sthenelos (syn héroa Persea a Andromedy) –oba v Mykénách, nazývaných pro své bohatství jako Zlaté Mykény, žili i po jeho smrti, za vlády Sthenelova syna Eurysthea, jenž zahynul při prohrané válce s Athénami (proti athénskému králi Demofoontovi) –tehdy se oba bratři dostali do sporu o nástupnictví v Mykénách –Thyestes měl 2 syny staršího Tantala (pojmenovaného po Thyestovu a Átreovu dědovi) a mladšího Pleisthena –Átreus měl 4 syny se 3 manželkami: Pelopova vnučka Kleola mu porodila Pleisthena (jmenoval se stejně jako mladší Thyestův syn), Aerope staršího Agamemnona a mladšího Menelaa, Pelopia Aigistha –Átreus se zmocnil zlatého rouna, o němž pravila věštba, že jeho majitel bude vládnout Mykénám, a prohlásil se za mykénského krále –Thyestes však svedl Átreovu manželku Aeropu, s jejíž pomocí zlaté rouno získal (ukradl) a prohlásil se za mykénského krále –netrvalo dlouho a Átreus ho s pomocí bohů i mykénského lidu přemohl: naoko sice uznal Thyestův nástupnický nárok – s tím, že trůn by opět náležel jemu samotnému jen v případě, že by slunce obrátilo svůj směr po nebi – učinil tak ovšem po předchozí dohodě s Diem a Hermem –Helios pak na Diův příkaz obrátil svůj sluneční vůz do protisměru, takže slunce toho dne zapadlo na východě –Thyestes přenechal bratrovi trůn a utekl do vyhnanství, pro jistotu vzal s sebou i Átreova malého syna Pleisthena –ve vyhnanství žil Thyestes touhou po pomstě a právě Átreův syn se měl stát nástrojem této pomsty: vychoval ho jako vlastního, v nenávisti k Átreovi –jakmile Pleisthenes dospěl, poslal ho Thyestes do Mykén, aby Átrea zabil –Átreus ho však v sebeobraně probodl a teprve poté poznal podle mateřského znamení, že šlo o jeho syna –rozhodl se Thyestovi pomstít: vyslal k němu posla s pozvánkou pro něj i oba jeho syny na hostinu smíření Mykény – Lví brána Výsledek obrázku pro mykény Mykény – celkový pohled Výsledek obrázku pro mykény –Thyestes přijal a se syny dorazil do Mykén, kde ho Átreus uvedl do hodovní síně a hostina začala –když spolu pojedli a trochu popili, Thyestes si vzpomněl na své syny a požádal Átrea, aby pro ně poslal –Átreus zavolal sluhy, ti vešli do hodovní síně s velkými mísami, na nichž ležely useknuté hlavy a nohy jeho synů (podle jiné verze hlavy a ruce) –zděšený Thyestes ani nepomyslel na pomstu a vypravil ze sebe jen prosbu, aby mu vydal i zbytky mrtvých těl synů kvůli důstojnému pohřbení těl podle božských zákonů –Átreus odvětil: „Už jsi je přece pohřbil. Ve svém břiše. To pečené maso, na němž sis tak pochutnával, byly údy a vnitřnosti tvých synů!“ –touto variací zločinu jejich dědy Pelopa došlo k vyvraždění Thyestových potomků, čímž byl stvrzen nárok Átreovců na mykénský trůn (na úkor Thyestovců) – –Thyestes ho za to proklel a odešel do vyhnanství v Sikyónu –Thyestes bratrův rod proklel, Átreovi potomci tak byli 2x prokleti za tentýž zločin (jednou bohy kvůli Tantalovi, podruhé Thyestem kvůli Átreovi) –Átreův zločin rozhněval bohy a přivolal jejich pomstu: pomohli Thyestovi prchnout a seslali na Mykény neúrodu, která měla trvat tak dlouho, dokud se Thyestes nevrátí do Mykén – slova svého rozhodnutí nechali oznámit věštbou, věštba však nesdělovala, jestli se má vrátit jako král, nebo jako mstitel –Átreus usoudil, že postačí, když se Thyestes vrátí jako vězeň –dal ho hledat, ale marně (skrýval se v Épeiru) –Thyestes však měl ještě nejmladšího nevlastního syna Aigistha (který vzešel z jeho incestního spojení s Pelopeiou) –přivedl ho do Mykén, kde ho vychoval stejně jako Thyestes jeho syna Pleisthena – tedy coby svého syna, ve sktečnosti nástroj své pomsty –po dlouhé době se Átreovým synům Agamemnonovi a Menelaovi podařilo Thyesta objevit a násilím přivést do Mykén –Átreus ho uvrhl do vězení a poručil Aigisthovi, aby ho zabil, protože se prý chce vraždou krále zmocnit mykénského trůnu –Aigisthos odešel splnit rozkaz, Thyestes ho však ve vězeňské kobce poznal a všechno mu vysvětlil, načež se Aigisthos rozzlobil a chtěl se pomstít, načež Átreovi oznámil splnění rozkazu a s předstíranou radostí ho doprovodil k mořskému břehu, aby se zúčastnili děkovné bohoslužby – jakmile Átreus pozvedl ruce k modlitbě, Aigisthos ho zezadu probodl –Thyestes hodlal zabít také Agamemnona s Menelaem, ti však uprchli ke spartskému králi Tyndareovi –Thyestes se znovu prohlásil mykénským králem, vládl tvrdě, ne však dlouho –Menelaos se oženil s dcerou boha Dia a Tyndareovy ženy Ledy Helenou, považovanou za nejkrásnější ženu tehdejšího světa (H. si ho vybrala z mnoha uchazečů z královských rodů celé Hellady, kteří se kvůli ní téměř dostali do válečného konfliktu), měli spolu dceru Hermionu –když Tyndareos zemřel, Menelaos se stal spartským králem –jako mstitel se vypravil do Mykén Agamemnon, jenž se dal králi Thyestovi ohlásit jako cizinec hledající spravedlnost, a hned v trůnní síni svého strýce beze slov zabil –Agamemnon pak vyhnal Aigistha a coby nejstarší Átreův syn se stal mykénským králem –oženil se s dcerou spartského krále Tyndarea a jeho ženy Ledy Klytaimestrou [lze psát i Klytaimnestra] •osud posledních Átreovců v mýtech? –Agamemnon před vyplutím do Tróje obětoval bohyni Artemidě svou nejstarší dceru Ifigenii, aby zajistil vítr válečnému loďstvu řeckých spojenců při plavbě proti Tróji –za to ho Klytaimestra po jeho návratu z války spolu s Aigisthem zavraždila –na radu boha Apollona pak jejich děti Elektra a Orestes svou matku a jejího spoluviníka zabily –Elektra dožila v osamění, Orestes pronásledovaný Erinyemi zešílel, nakonec však byl od svého zločinu očištěn v Delfách (kam ho Erinye pronásledovaly) a bohové mu odpustili, a měli ještě nejmladší sestru Chrysothemis –Hermiona (dcera Menelaa a Heleny) byla ještě před válkou zasnoubena s Orestem, nakonec ji však otec zaslíbil Achilleovu synovi Neoptolemovi, který si ji po válce vzal Agamemnonova posmrtná maska Související obrázek Související obrázek •Átreovci v antické řecké epice a dramatu: – –Homér: Ilias, Odyssea –Aischylos: Oresteia (trilogie, nejstarší dramatické zpracování látky, pochází z roku 458 př.n.l.) –Sofokles: Elektra (tragédie cca z 418-410 př.n.l.) –Sofokles: Átreus (nedochováno) –Sofokles: Thyestes (nedochováno) –Euripides: Ifigenie v Tauridě (tragédie z r. 423 př.n.l.) –Euripides: Elektra (tragédie cca z r. 413 př.n.l.) –Euripides: Orerstes (tragédie z r. 408 př.n.l.) –Euripides: Thyestes (zlomkově zachovaná tragédie) •Átreovci v antické římské literatuře: • –Lucius Varius Rufus: Thyestes (nedochovaná tragédie cca z r. 29 př.n.l., považována za jednu z nejlepších římských tragédií) –Seneca: Agamemnon (patří mezi jeho nejstarší tragédie, datace neznámá) –Seneca: Thyestes (tragédie z 1. stol. n.l.) – •Átreovci v novodobé dramatice (výběr): • –Gerhart Hauptmann: Agamemnonova smrt (1944) –Hugo von Hofmannsthal: Elektra (tragedie o 1 dějství, zhudebnil Richard Strauss – opera, 1909) –Darius Milhaud: Agamemnon (opera, 1927) –Jean Giraudoux: Elektra (1937)