•ANTICKÉ NEBE A ASTRÁLNÍ BOŽSTVA •Řekové neznali astrální božstva, s výjimkou nebeského Helia a jeho sester –astrální božstva byla patrně nahrazena olympskými bohy (sídlícími vysoko na oblačném vrcholku Olympu) •Helios – mladý, urostlý bůh slunce –zosobnění jasu a tepla, zobrazován se zlatými vlasy coby paprsky korunující jeho hlavu –jeho sestrami byla bohyně měsíce Selene, která projížděla po nebi ve stříbrné bárce (před její krásou i hvězdy bledly), a bohyně jitra, úsvitu i červánků Eos (viz staroslovanská Jitřenka), která doprovází Helia až k západu, kde se mění ve Večernici (první večerní hvězdu) –měl syna Faethona, jenž proslul nešťastnou jízdou na nebeském voze svého otce, a několik dcer –svou každodenní povinnost konal ve zlatém voze, taženém 4 okřídlenými koňmi –je mu zasvěcen kohout, který ho na ranní cestu budil, přičemž zrána vycházela jitřenka Eos, která mu otvírala bránu na nebesa, a za ní na východě vyjelo spřežení boha slunce J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\35-Eos.jpg J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\34-Selene.jpg Éós (vlevo) Seléné (vpravo) –Heliova cesta začínala na dalekém východě, prý kdesi v Kolchidě či v zemi Indů, a směřovala nad celou zemí až k dalekému západu, kdy dorazil k Okeanu na ostrov Blažených, kde se jeho koně vykoupali a napásli a Helios tam odpočíval přes noc ve zlatém paláci (viz Tři zlaté vlasy Děda Vševěda) –ráno pak v nádherné bárce (prý ve tvaru poháru, kterou mu zhotovil sám božský kovář Hefaistos), odplouval po vodách Okeanu zpět na východ, kde následujícího dne jeho pouť opět začínala –dával svým světlem a teplem zemi život, na své pouti všechno viděl – mnohé si však nenechal jen pro sebe… –Heliovým osobním majetkem byl ostrov Rhodos, který si vyzvedl z mořských hlubin poté, co si bohové rozdělili majetek a na Helia zapomněli –obyvatelé ostrova mu k poctě zbudovali Rhodský kolos: obrovskou sochu nad vjezdem do přístavu (1 ze 7 divů starověkého světa, byl zničen při zemětřesení 225 př.n.l., viz obrázek) J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\33e-Helios-Kolos_Rhodsky.jpg Helios se spřežením J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\33a-Helios_se_sprezenim.jpg J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\33b-Helios.jpg Helios (trojská metopa, dnes Státní muzeum v Berlíně) http://media-1.web.britannica.com/eb-media/27/11127-004-60B4FF63.jpg Helios na římské minci J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\33d-Helios-rimska_mince.jpg Helios: římská bronzová socha (Louvre) J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\33c-Helios-rimska_bronzova_socha-Louvre.jpg •DALŠÍ MYTICKÉ BYTOSTI •Prometheus a Epimetheus – potomci (dvojčata) titánské dvojice Iapetos a Themis –byli Diovi bratranci (Kronos a Iapetos byli bratři) –protikladná božská dvojice (antagonismus přírodního dění), kdy jeden prospívá a druhý škodí: akční Prometheus (před-přemýšlející) a lenošný Epimetheus (po-přemýšlející) •viz i české mýty: Přemysl, jehož jméno je odvozeno od slova přemýšlet, a jeho protiklad Nezamysl, odvozeno od slova nezamýšlet –stvořil zvířata a obdaroval je specifickými dovednostmi, ze zvířat se však neměl kdo radovat... –proto z hlíny a vody, které dávaly život rostlinám i stromům, uhnětl člověka k podobě bohů a bohyně Athéna mu vdechla ducha –Prometheus pak učil lidi různým dovednostem, aby nechodili světem bez cíle: stavět příbytky, číst, psát a počítat, využívat zvířata a sestrojovat vozy, stavět lodě s vesly i plachtami, kutat v zemi a užívat léky i masti, odhalil mu krásu umění – a lidé se učili… (viz např. též mayský a aztécký Quetzalcoatl) –bohové z Olympu pozorovali lidi nedůvěřivě – zvlášť Prométheův bratranec Zeus s obavou pozoroval jejich schopnosti, a tak přikázal Prometheovi, aby lidi naučil obětovat bohům s pokorou a bázní, neboť bohové vládnou nad osudem všeho na zemi –Prometheus vyzval Dia, ať sám rozhodne, jaká strava bude náležet bohům a jaká smrtelníkům: zabil velkého vola a rozdělil ho na 2 díly – do nevzhledné volské kůže zabalil veškeré maso, morek i vnitřnosti, do chutného tuku schoval jen holé kosti –Zeus ucítil vůni oběti, sestoupil na zemi a Prometheus ho vyzval, aby vybral díl, který bude navždy coby oběť příslušet bohům, a který díl bude náležet lidem –Zeus se nechal ošálit chutným tukem, ale když zjistil, že jsou v něm jen kosti, strašně se na Promethea rozzlobil, místo něj se však rozhodl potrestat smrtelníky: –vzal a schoval lidem oheň, aby si maso ani vnitřnosti nemohli upéct –Prométheus pak přelstil Dia znovu – vzal oheň z Diova krbu a donesl jej lidem na zem ukrytý ve stonku fenyklu –Diův hněv neznal mezí a tentokrát se už rozhodl potrestat viníka: nařídil Hefaistovi, aby Promethea připoutal ke skále na Kavkaze, kam za ním po mnoho století denně přilétal obrovitý orel (potomek Tyfona a zmije Echidny), který mu každý den vykloval z těla játra, jež mu vždy do druhého dne dorostla – Prométheus trestán Diem J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\36-Prometheus_trestan_Diem.jpg –přikovaného Prométhea vysvobodil Herakles, když orla zabil, a Diovi to nevadilo, protože se radoval z dalšího úspěšného hrdinského činu svého syna Herakla a Prometheovi vše odpustil –po potrestání Promethea však Zeus seslal další trest také na lidi coby domnělé spoluviníky: stvořil pro ně mytickou ženu, která jim měla přinést velká neštěstí (do té doby podle některých verzí žili na světě jen muži, takže šlo o 1. ženu) –nařídil Hefaistovi uhníst z hlíny a vody tělo obdařené takovou krásou a sličností, jako by to byla bohyně –Athéna ji ozdobila šperky, Afrodita jí dala půvab a sličnost a posel bohů Hermes ji obdařil zlým, lživým a falešným srdcem, do úst jí vložil řeč a pojmenoval ji Pandora (tj. „všechny dary “ ve smyslu „všechny půvaby“), a Zeus ji dal k opatrování uzavřenou skříňku –pak ji Zeus daroval za ženu Epimetheovi (ač ho už dříve varoval Prometheus, aby od Dia nepřijímal žádné dary – Epimetheus nedokázal její kráse odolat) –tak Pandora sestoupila na zem, kde dosud žili lidé ve zdraví a šťastně, bez utrpení –skříňku otevřela a vypustila z ní na lidstvo pohromy a utrpení, které v ní byly uzavřeny (podle jiné verze našla skříňku až na zemi, kde byla ukrytá) –od té doby jsou lidé nemocni, trpí – bolestmi, únavou, zoufají si… –Pandora se lekla a víko zavřela tak – rychle, že uvnitř zůstal duch Naděje – – – – stvoření Pandory Pandora •Nestvůry: •často hlídaly posvátná místa či magické předměty, mnohdy byly hybridní –Harpyje – napůl ženy a napůl ptáci, jejich počet není znám, původně personifikace bouře a mračen, šířily kolem sebe nesnesitelný puch, přinášely sucho, hladomor a epidemie, později unášely duše mrtvých do podsvětí (viz např. příběh o Argonautech) J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\37-Harpyje.jpg Harpyje –Sfinga – má tělo lva s hlavou berana, sokola či člověka, nejstarší doklady o ní jsou známy ze starověkého Egypta, odkud se dostala do řecké mytologie, kde se její podoba různě měnila (nejčastěji byla obrovským monstrem s hlavou a obnaženou hrudí ženy, lvím tělem, hadím ocasem a ptačími křídly) •nejznámější je ta z thébského mýtu o Oidipovi, měla potrestat thébského krále Laia: •Laios (Labdakův syn) pobýval v mládí v paláci krále Pelopa (syn lýdského krále Tantala), kde se zamiloval do jeho syna Chrysippa a unesl ho, Chrysippos však spáchal sebevraždu a Pelops Laia proklel •po návratu do Théb se Laios oženil s Iokastou, podle delfské věštírny však měl jejich syn způsobit jeho zmar, proto Laios nechtěl s Iokastou sdílet lože – Iokastě se ho však povedlo opít a z té noci vzešel • jejich syn Oidipus •Oidipus byl po narození pohozen, ale zachránil ho bezdětný král Polybos, který ho se svou manželkou vychoval •Oidipus poději Laia skutečně zabil, byť nevěděl, o koho jde •mezitím postihl Théby boží trest: Héra (bohyně rodinného života) poslala Sfingu, aby Laia potrestala •Sfinga usedla na skálu Fikion před Thébami a dávala kolemjdoucím hádanku („Co má hlas a chodí ráno po čtyřech, v poledne po dvou a večer po třech?“), kdo neuhodl, toho usmrtila •teprve Oidipus hádanku uhodl a Sfinga se vrhla do propasti, čímž se zahubila Sfinga (Mezopotámie) J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\38b-Sfinx-Mezopotamie.jpg Sfinga (Řecko) J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\38a-Sfinx.jpg Sfinga z Delf J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\38c-Sfinx-recka-Delfy.jpg Sfinga a Oidipus J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\38e-Sfinx-Oidipus.jpg J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\38f-Sfinx-Oidipus.jpg •mnohé žily na mořích a ostrovech: –Sirény – bylo jich více než jedna, maximálně však pět, jejich zpěv přiváděl námořníky do záhuby (viz foto) –Skylla – 6hlavá obluda s 12 nohama, která v jeskyni na své skále poblíž Sicílie, kde je neustálá mlha, požírala námořníky, hrůzou se však před ní třásli i bohové –Charybda – podmořská obluda žijící – naproti Skylle, 3x denně pohltí tolik – mořské vody, až je vidět mořské dno, – a 3x denně tu vodu zase chrlí ven (příliv – a odliv), je-li nablízku nějaký koráb, tak – zmizí v jejím chřtánu https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/75/Funerary_siren_Louvre_Myr148.jpg/220px-Fu nerary_siren_Louvre_Myr148.jpg Skylla J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\39b-Skylla.jpg •Mýtus o potopě: •patrně převzatý mýtus (snad z Mezopotámie?) –lidské pokolení se rozrůstalo a spolu s ním sílilo i zlo: touha po bohatství nutila lidi vést války a odvracet se od bohů –Zeus se rozzlobil na lidstvo za zločiny krále Lynkea (Lynkeus: král v Argu), proto rozhodl lidský rod zničit –rozpoutal větry s křídly z vody a seslal na svět lidí potopu –bystřiny i řeky unášely v divém proudu stromy, stáda, lidi i jejich příbytky, moře se spojilo s mořem a vše zaplavily vody –když Diův hněv opadl, spatřil na hladině loďku a v ní muže a ženu – poznal v nich Prometheova syna Deukaliona a Epimetheovu a Pandořinu dceru Pyrrhu –byli nevinní, jako jedni z posledních před potopou bohy uctívali a společně teď prosili bohy o slitování –Zeus zahnal jejich loďku k hoře Parnassu, která jako jediná vyčnívala z širých vod –tam dostali záhadnou radu: aby kosti matky házeli za záda –Deukalion pochopil, že kostmi matky jsou míněny kosti země (matky všeho živého), a tak vzal kameny, házel je přes rameno za sebe – z každého jím hozeného kamene vyrostl muž, z každého kamene hozeného Pyrrhou povstala žena –ti všichni pak vytvořili nové lidské pokolení, žijící dodnes