•OLYMPŠTÍ BOHOVÉ
•
•Olymp: nejvyšší hora Peloponésu (2917m)
–věčně zasněžený vrcholek, ukrytý obvykle v mracích, které mají před lidmi zakrývat jasné světlo,
rozlévající se na vrcholku hory v příbytku bohů
–u starých Řeků Olymp vzbuzoval bázeň, byl pro ně horou nepřístupnou a posvátnou (pro tajemství
přítomných bohů)
•olympští bohové byli mladí a vyšší než lidé, v jejich žilách nekolovala krev, nýbrž světelná
tekutina ichór
•rod olympských bohů byl hierarchicky uspořádán:
–
–
•

•nejvýše stál Zeus
•kromě kulhavého Hefaista byli všichni olympští bohové mimořádně krásní
•vanula z nich opojná vůně ambrósie, jíž se potírali a kterou také pili
•jejich potravou byl nektar, který jim vždy na sněmu úslužně roznášela božská číšnice Hebe
•když se vdala za Herakla (jenž byl přijat mezi bohy) převzal funkci božského číšníka Ganymedes
–nebývale krásný chlapec, do nějž se zamiloval Zeus a proměněný v orla ho unesl k sobě na Olymp

•bohové byli syceni také vůní dýmu z obětních darů zbožných lidí
•pro lidi byli neviditelní
–jejich těla byla nehmotná, s výjimkou případů, kdy se sami chtěli někomu zjevit
–uměli se proměňovat a pohybovat neobyčejnou rychlostí
–mohli vstoupit i do hmotného těla určitého člověka a určovat po dobu své přítomnosti v něm jeho
jednání

•žádná lidská myšlenka pro ně nebyla tajemstvím
•znali pozemskou budoucnost
–některé její části odhalovali lidem v tajemných věštbách, svou vlastní budoucnost však neznali
–dokonce i Zeus žil ve strachu, že bude podobně jako jeho otec i děd svržen z trůnu
•tyto výsady bohů měly své meze – museli totiž být poslušní vyšší síly osudu, ztělesňovaného
bohyněmi zvanými Moira
–podle některých mytických výkladů se jednalo o jedinou bohyni všeho osudu
–této síle Řekové nepřiřadili konkrétní podobu, což svědčí o tom, jak velmi se jí obávali

•Nejvýznamnější olympští bohové:
•
•Zeus byl mocným pánem nebe a všech povětrnostních jevů
–byl ztotožněn se spravedlností, přísahami, právem (viz též např. slovanský Perun, na něhož se
přísahalo a jenž byl patronem soudců)
–i kdyby se všichni ostatní bohové proti Diovi spojili, nepřemohli by ho, proto ho poslouchali
–jeho atributy jsou blesk, žezlo, trůn, někdy i štít

Zeus (vlevo pařížský Louvre, vpravo Mnichov)
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\15a-Zeus-Louvre.jpg
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\15b-Zeus-Mnichov.jpg

Feidiova chrámová socha Dia v Olympii (Diův chrám)
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\15c-Zeus-Feidiova_chramova_socha.jpg


–jeho jméno má indoevropský původ a znamená „den“, představa nejvyššího boha se tedy ve starém
indoevropském myšlení spojovala s představou světla
–jméno Dia i římského Jupitera jsou zkomoleninami jména původního nejvyššího indoevropského božstva
•Diovy různé podoby
–z milostných vzplanutí ke smrtelníkům (především k ženám) na sebe brával různé podoby, různé
podoby však měl i v souvislosti s různými kulty, které ho uctívaly:
–v Arkádii se dlouho pěstoval starobylý kult Dia-vlka, svědčící o víře ve vlkodlaky, jeho součástí
byly původně i lidské oběti
–další jeho starobylý kult byl na Krétě, kde Dia uctívali v podobě Dia-hada, neboť byl spjat
s úctou k zemi (ne tedy k nebi)

–byl to bůh prastarého indoevropského původu, po příchodu řeckých kmenů do Řecka ztotožněn s místní
představou mužských božstev sídlících na vrcholcích hor
–bůh nebe a úkazů na něm
–vládce bohů, který členy božské rodiny svolával ke sněmům, aby se u něj na zlaté podlaze scházeli,
tamtéž je soudil a trestal a některé posílal do vyhnanství –jeho matka Rhea ho po narození ukryla
na úpatí krétské hory Ídy, aby ho Kronos nespolkl jako jeho starší sourozence (Hádes, Poseidon,
Hestia, Demeter, Héra) –1. Diova manželka byla Metis (dcera mořských vládců Okeana a Tethys),
nejmoudřejší ze všech bohů, Gaia a Uranos však Dia varovali, že jejich děti budou nebezpečně
chytré, a protože se bál, že by ho mohl některý z jeho potomků svrhnout, jak se to stalo jeho otci
Kronovi i dědovi Uranovi, tak svou manželku pozřel, aby s ním

– nemohla mít děti
–netušil však, že Metida byla těhotná, a jakmile ji pozřel, přešel s ní do jeho těla i její plod
(podobný motiv otěhotnění známe i z mytologie starých Keltů či v podobě křesťanského neposkvrněného
početí panny Marie) –zanedlouho začal pociťovat prudké bolesti hlavy, a tak nařídil Hefaistovi, aby
mu sekerou rozťal lebku –z jeho čela vyskočila Athéna s bojovým pokřikem takové síly, že se otřásl
Uranos i Gaia (tj. nebe i země)
–Zeus tedy Athénu donosil ve své hlavě

–Diovou 2. manželkou byla Themis (bohyně spravedlnosti a zákonitého pořádku v přírodě i lidském
životě, rovněž bohyně věštění, která byla uctívána v Delfách před tím, než se staly kultem boha
Apollonem) –3. manželkou byla Héra, s níž měl často spory (jejich společné děti: Ares, Hefaistos,
Hebe), jako jeho manželka byla i bohyní manželství a zrození, jejím atributem je lilie, zvířaty
kráva a páv –nemanželští Diovi potomci: Apollon a Artemis (matka Leto), Hermes (matka Maia),
Persefona (matka Demeter), Afrodita, Themis, 3 Hóry coby bohyně 3 příznivých ročních období a 3
Moiry coby bohyně osudu (matkou těch všech byla Dione), 3 Charitky [římsky Grácie] coby bohyně
půvabu, krásy, veselí a radosti ze života (matka Euronyme), Múzy coby bohyně literatury, hudby,
tance a intelektuálních činností (matka Mnemosyne), Herakles

– (matka Alkmene), Dionysos (matka Semele), Perseus (matka Danae), dvojčata Kastor a Polydeikos –
tzv. Dioskurové coby představitelé pevného bratrského vztahu (jejich matka Leda, otcem smrtelného
Kastora byl spartský král Tyndareos, otcem nesmrtelného Polydeuka a jeho sestry Heleny byl Zeus)
•hlavní slavnosti pořádané v Řecku k Diově poctě
–každý rok na jaře krétská slavnost oslavující Diovo narození, největší slavnosti k jeho poctě –
olympijské hry (nejstarší záznam o nich: seznam vítězů z r. 776 př.n.l., od toho data se počítal
řecký kalendář, zanikly zákazem císaře Theodosia r. 393 n.l.), nemejské hry (konány od r. 573
př.n.l.) aj.

Héra a Prometheus
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\16a-Hera_Prometheus.jpg


•Hefaistos coby vládce ohně a sopek je též božský kovář a kouzelník
–jeho atributem je kovadlina a hrozivé kladivo, kterým přemohl Giganty
–jeho příběh je pro olympská božstva neobvyklý:
–narodil se jako slabé a chromé dítě, když Héra uviděla tak neduživého syna, rozhněvala se a svrhla
jej z Olympu… Héfaistos však pád přežil, protože spadl do moře, kde ho zachránily mořské bohyně
(Tethys a Eurynome), odnesly jej hluboko do mořské jeskyně, kde vyrostl v nehezkého a chromého,
avšak silného boha
–v této jeskyni si zřídil svou 1. kovárnu a oběma mořským bohyním se za odvděčoval nejrůznějšími
ozdobnými i užitkovými předměty

–nezapomněl však, co mu matka způsobila, proto se rozhodl k pomstě: ukoval neobyčejně krásné zlaté
křeslo a poslal je na Olymp jako dárek –jakmile Héra tak vznešené křeslo uviděla, hned ho chtěla
vyzkoušet – jen co však dosedla, ovinula se kolem ní pevná pouta a ke křeslu ji připoutala –bohové
se jí vrhli na pomoc, nikdo však nebyl schopen ji osvobodit a pochopili, že to dovede jen ten, kdo
křeslo vykoval –proto poslali Herma (božský posel), aby našel Hefaista a přivedl ho na Olymp
–Hermes po delším hledání Hefaista našel a prosil ho, aby s ním šel na Olymp, Hefaistos však
odmítal jít matku osvobodit

–na pomoc Hermovi přišel Dionýsos, který Hefaistovi nabídl číši vína, po ní 2. a 3., až se mu
podařilo Hefaista opít a na oslu ho dopravit na Olymp (za radostných zvuků svého průvodu bakchantek
a satyrů), kde Héru nakonec osvobodil –Hefaistos pak už na Olympu zůstal, Héra ho tam usadila v
mnohem krásnější kovárně s 20 měchy, které dmýchaly ve dne v noci, a také zařídila zdánlivě nemožné
– jeho svatbu s Afroditou (bohyně lásky a krásy), podle Parida nejkrásnější ze všech bohyní
–tím Hefaista opět získala na svou stranu
–H. pak všem bohům na Olympu vybudoval velkolepé zlaté paláce a ve své nové kovárně vyrobil mnoho
božských zbraní i ozdob ze zlata a stříbra

Hefaistos s Dionýsem cestou na Olymp
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\17b-Hefaistos-Dionysos-navrat_na_Olymp.jpg


Hefaistův návrat na Olymp (Héra na trůnu)
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02.
Antika\17a-Hefaistuv_navrat_na_Olymp_k_Here_na_trunu.jpg

Hefaistos předává Achillovi zbroj
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\17c-Hefaistos_dava_Achillovi_zbroj.jpg


Afrodita (s amforou) a její syn Hymenaios (bůh sňatku)
Výsledek obrázku pro aphrodite


•navzdory Héřině žárlivosti prožil Zeus četná milostná dobrodružství jak s bytostmi božskými tak i
smrtelnými
–sám se proto často měnil v různá zvířata, aby se k vyvoleným lépe přiblížil nebo je okouzlil
–v labuť, když se chtěl dostat k Lédě (té se pak narodily 4 děti současně: 2 byly Diovy [Helena a
Polydeukes] a 2 jejího muže [Klytaimestra a Kastor])
–v býka se zlatými rohy ve tvaru půlměsíce, aby na něj usedla okouzlená Europa, se kterou se pak
Zeus vznesl a odnesl ji na Krétu
–jindy se proměnil ve zlatý déšť, aby se dostal k Danae, kterou její otec král Arga uvěznil do
bronzové věže, protože mu věštba pravila, že bude zabit synem své dcery – z jejich spojení se
narodil Perseus
–ale unášel i urostlé mladíky k potěše – např. Ganymeda aj.

Zeus proměněný v labuť unáší Lédu
Výsledek obrázku pro zeus a leda


Zeus-býk unáší Europu
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\16c-Zeus-Europa.jpg
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\16d-Zeus_unasi_Europu.jpg

Zeus unáší Ganymeda
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\16e-Zeus_unasi_Ganymeda.jpg
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\16f-Ganymedes-Zeus.jpg

Zeus a Ganymédes na Olympu
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\16g-Ganymedes-naleva_Diovi_ambrosii.jpg


•Diovi bratři:
•Hádes („Neviditelný“) vládce podsvětí, kde vězní duše zemřelých [více o něm později]
•Poseidon –  bůh moře a vod
–dává tryskat pramenům, rozpoutává zemětřesení, krotí koně a býky
–jeho atributem je trojzubec a zvířaty kůň, býk, delfín
–jeho syn Aiolos byl vládce větrů, pouštěl je na svobodu nebo zavíral do kožených měchů či na
plovoucí ostrov obehnaný bronzovou zdí – větry byly dětmi bohyně červánků Eos:
–severní (též zimní) vítr Boreas sídlil v Thrákii, kterou Řekové pokládali za neobyčejně chladnou
zemi, byl zobrazován jako okřídlený, velmi silný démon s plnovousem

Boreas
Související obrázek


–východní vítr Zefyros býval obvykle mírný a lehký
–z jihozápadu vanul Euros a z jihu Notos
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–Poseidon na svém voze
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\18c-Poseidon_na_voze.jpg

Poseidon na trůnu
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\18a-Poseidon.jpg


Poseidon a Medúza
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\18b-Poseidon-Medusa.jpg


•Ares – bůh války (syn Dia a Héry)
–jeho zvířetem byl sup
•na Olympu však byla 2 božstva války, mezi nimiž byl podstatný rozdíl:
•Ares byl bohem zuřivé války, krvavých bojů a válečného běsnění
–nezáleželo mu na důvodech války, miloval bojovníky, jejich statečnost, ale i jejích umírání
uprostřed řinčení zbraní, v proudech tekoucí krve
–podporoval rozpoutání jakékoliv války v kterémkoliv okamžiku

Ares
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\19a-Ares.jpg


•opakem mu byla rozvážná bohyně Athéna
–bohyně moudrosti, ochránkyně statečnosti, práva a spravedlnosti, byla i bohyní vítězné války
–nedala se nikdy unést zuřivostí, vedla války moudře a rozvážně, hlavně však vítězně
–když např. získala od Persea hlavu Medúzy, připevnila si ji na štít, aby její protivníci v boji
zkameněli
–kromě toho byla bohyní umění a zručnosti, a také míru
–jejími atributy jsou štít a kopí, stromem olivovník, který darovala Athénám, a zvířetem sova

Ares a Athéna v souboji
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\19b-Ares-Athena.jpg


zrození Athény
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\20c-Athena-zrozeni.jpg
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\20d-zrozeni_Atheny_z_Diovy_hlavy.PNG

Athéna s vojenskou helmou
Související obrázek Související obrázek


Athéna (vpravo s Perseem a hlavou Medúzy)
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\20a-Athena-Perseus-hlava_Medusy.jpg
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\20b-Athena.jpg

Athéna, Apollón, Orestes a Erinye (Lítice)
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\20e-Athena-Apollon_Erinye.jpg


Athéna a Iáson se zlatým rounem
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\20f-Athena-Iason.jpg


Athénin chrám
Výsledek obrázku pro athene


Výsledek obrázku pro athene

socha Athény před vídeňským parlamentem

•Dionýsos – bůh vína, vegetace, plodnosti, divadla...
–vlastně polobůh: otec Zeus, matka královská dcera Semele (dcera thébského krále a zakladatele Théb
Kadma)
–jeho atributy: vinná réva a břečťan obtočené kolem hole zvané thyrsos, také roh hojnosti (vztah
k plodnosti a vínu)
–jeho posvátné zvíře: kozel (viz též satyrský doprovod)
–uctíván v Athénách, v Thébách, na ostrově Naxos...
–symbolika břečťanu – věčný život: vzpírá se zimě = smrti
•když na podzim vegetace usychá, listy břečťanu zůstávají zelené
•když ptáci odlétají na jih za teplem, začne kvést a z květů se stanou bobule, které během zimy
zrají
•zrání se pozastaví, jen když začne mrznout, při oteplení nad 5 ºC černají dál
•když se vrátí z jihu vyhladovělí ptáci, zralé bobule břečťanu jsou jim k dispozici

–břečťan se dožívá až 400 let
–stal se symbolem Dionýsa dřív než vinná réva – D. se totiž v antickém Řecku zjevoval během zimy:
původně mizel během Anthestérií (konaných v Athénách v únoru/březnu), později během Velkých
Dionýsií (březen/duben) –břečťan mění tvary listů podobně jako herci své postavy díky změnám masek
– viz listy břečťanu z jedné rostliny:
–
–

•obvykle veselý Dionýsos dovedl být také velmi krutý – i léčivý břečťan je ve velkých dávkách
jedovatý •jedno z Dionýsových přízvisek Kissos znamená Břečťan (další přízviska viz později) •o D.
a břečťanu se dochovalo také několik mýtů – např.: když se Zeus zamiloval do Semele, dcery
thébského krále, Diova manželka Héra na ni žárlila; zjevila se jí proto v podobě její chůvy a
poradila jí, ať trvá na tom, aby se jí Zeus ukázal ve své pravé, božské podobě, v jakém ho vidí
jeho žena Héra; Semele ho k tomu přiměla (když se totiž do ní Zeus zamiloval, přísahal na řeku Styx
[nezrušitelná přísaha], že jí splní jakékoli přání, což se dověděla Héra]; Semele se marně snažila
utéct před smrtícím bleskem Hromovládce, než ji seškvařil, potratila dítě – nedonošeného Dionýsa,
kolem něhož náhle zázrakem vyrostly pevné šlahouny břečťanu, které ho před ohněm uchránily; Zeus si
nedonošený plod zašil do stehna a podobně jako kdysi Athénu ve své hlavě nyní donosil Dionýsa ve
stehnu

Dionýsovo narození
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\21a-Dionysos-narozeni.jpg


–starší mýtus o původu Dionýsa ho zná jako syna Persefony
•její matka bohyně země Demeter se s ní z rodné Kréty (archaické božstvo) vydala na Sicílii, kde se
uchýlila v jeskyni poblíž pramene Kyané a dala svou dceru hlídat 2 hady
•Persefona tkala v jeskyni plášť s obrazem celého světa, když se k ní zezadu připlazil Zeus v
podobě hada a zplodil s ní boha (vše toto se dělo na Demetřin podnět a šlo o její záměr)
•Persefoně se narodilo rohaté dítě Dionýsos, poté vystoupili z podsvětí dva Titáni (ty kdysi uvrhl
do podsvětí Zeus), které poslala žárlivá Héra, a zabili Dionýsa hrajícího si s hračkami (kostka,
míč, káča, zlaté jablko, řehtačka, vlna)
•Titáni podle některých verzí mýtu Dionýsovo tělo roztrhali nebo rozřezali na 7 dílů a ty hodili do
kotle na trojnožce, kde maso uvařili a opekli na rožni nad ohněm (viz šamanský iniciační rituál
rozebrání těla adepta, jeho uvaření v kotli a následné znovuspojení), což může nést pozdější
symboliku obětování kozla v rámci Dionýsova kultu

•Dionýsos byl tedy podruhé zabit (poprvé když ho Semele nedonošeného potratila)
•vůně masa přivábila Dia, který oba Titány srazil zpět do podsvětí, uvařené tělo pak bylo spáleno a
z jeho popela vznikla první vinná réva
•a Dionýsos byl prostřednictvím vinné révy podruhé znovuzrozen
–po svém narození byl pronásledován zlobou Héry, která na něj seslala šílenství (jehož ho zbavila
ve Frýgii až bohyně Kybelé)
–před Hérou se ukrýval zpočátku v podobě kůzlátka – proto tvoří jeho skupinu satyrové (lidsko-kozlí
bytosti)
–následně před ní prchal mimo řecká území, jedna z jeho cest vedla až do Indie, odkud se vrátil
s podivným doprovodem: jeho vůz byl vyzdobený břečťanem a vinnou révou, táhli ho panteři a za ním
kráčela v průvodu hlučná božstva: neposední satyrové, rozjařené bakchantky, menády, démoni
plodnosti

–viz také údajná cesta Ježíše Krista do Indie a téma znovuzrození u obou těchto božstev:
•viz Holger Kersten: Ježíš žil v Indii – utajený život před a po ukřižování (Praha, 1996)
•jedna hinduistická sútra vypráví o velkém světci jménem Issa Nátha, který ve 14 letech přišel do
Indie, posléze se vrátil do své vlasti, kde začal šířit své učení, znelíbil se však krajanům, byl
jimi zatčen a popraven na kříži, což však přežil díky jogínským schopnostem, které v mládí získal v
Indii, kam se nyní před svými katy opět uchýlil; v podhůří Himalájí založil klášter – podle jiné
verze zůstal potulným kazatelem, dožil se vysokého věku a zemřel ve Šrínagaru (hl. město Kašmíru),
kde dodnes ukazují turistům jeho hrob
–Dionýsos také „objevil“ vinnou révu a opojnou moc vína, opilý se toulal po mnoha zemích a jeho
příhody připomínaly spíš dobrodružství mytických hrdinů než bohů (snad mytické zpodobení toho, kam
až se jeho kult rozšířil)

Dionýsos na panterovi, Silén, družina
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\21f-Dionysos_na_panterovi_Silen-druzina.jpg


Dionýsos a satyr
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\21b-Dionysos-Satyr.jpg
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\21d-Dionysos-satyr.jpg
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\21c-Dionysos-Satyr.jpg

–v jeho doprovodu se vyskytoval také ohavný a slabomyslný Afroditin syn: bůh plodnosti Priapos,
jehož nadmíru velký falos byl stále ztopořený, podle kletby však nemohl nikdy dosáhnout sexuálního
ukojení (Héřina pomsta Afroditě za Paridovu volbu), olympští bohové ho odmítli přijmout mezi sebe,
a tak se přidal k Dionýsově družině –v Thébách byla provozována slavnost bakchanálie, při níž ženy
tančily až do mystického vytržení, běhaly po posvátné hoře Parnassu a vydávaly divoké skřeky –jedno
z Dionýsových přízvisek zní Bakchos – tj. „Výhonek“ (označení pro vyrážející ratolest, tj. výhonek
libovolné rostliny ve spojitosti Dionýsa s vegetací, nikoli pouze v výhonkem vinné révy, jak se
někdy mylně uvádí) –další z nám známých přízvisek bylo Zagreus – tj. „Lovec“ (jeho temná božská
stránka)
–další znělo Kissos – tj. „Břečťan“ (nehynoucí rostlina)

Priapos (freska z Pompejí)
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/15/Pompeya_er%C3%B3tica5.jpg/1024px-Pompeya_
er%C3%B3tica5.jpg

–Dionýsos byl spjat i s podsvětím – proto se někdy zjevoval také v podobě hada
•mýtus v této souvislosti hovoří o jeho cestě do podsvětí, odkud vyvedl svou zesnulou matku Semele
a uvedl ji mezi olympská božstva, čímž jí dal věčný život
–3denní svátek Anthestéria pořádaný v Athénách na počest Dionýsa na přelomu února a března
•„anthé“ = květiny (počátkem jara se začínaly opět objevovat květiny, D. byl mj. božstvem vzrůstu a
života)
•součástí slavnosti byl průvod s Dionýsem, při kterém se konaly zpěvy dithyrambů (z nich se nejspíš
vyvinulo divadlo)
•šlo o jarní vinobraní a současně o svátek zemřelých (1. a 2. den věnovány vínu, 3. den se
obětovalo mrtvým, aby se umírnilo jejich nepřátelství – věřilo se, že tento den duše mrtvých chodí
městem, proto byl chápán jako den špatných znamení)

•při slavnosti se konala posvátná mystická svatba Dionýsa s basilissou (kněžkou a manželkou
nejvyššího athénského úředníka), aby se ve městě obnovila síla plodnosti, část obřadů se prováděla
v tajných spolcích během noci
•účastníci při nich požívali omamné látky a dostávali se tím do vytržení, jedlo se i syrové maso
coby symbol Dionýsova těla
•účast na tomto obřadu byla povolena i ženám a nesvobodným otrokům
–Dionýsos nebyl uctíván jen v Řecku, např. při dolním toku Dunaje (dnešní Rumunsko) ho uctívaly
divoké trácké kmeny jako Bessové: hlavní město Bessapory, středisko Dionýsova kultu, bylo nazváno
podle Dionýsových kněží „bessi, besseni“ – ostatně viz i název Bossporské úžiny; trácké kmeny se
navíc mísily se Slovany a jejich náboženství se vzájemně ovlivňovala, totéž platí o národu Běsů
žijících v Karpatech, kteří už snad byli dokonce Slovany, či s nimi hustě promíšeni... uvádí
Ptolemayos

Dionýsos, satyr a bakchantka
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\21e-Dionysos-satyr-bakchantka.jpg


Dionýsův chrám: Baalbek (Libanon)
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a3/Baalbek,_Temple_of_Bacchus_(6842814197).jpg


–Hymnus na Dionýse (Homér)
–
–O hlučném Dionýsovi, jejž břečťan věnčí, chci zpívat,
–skvělém synovi Dia a Semely nad jiné slavné.
–Od otce vševládného jej ve svou přijaly náruč
–nymfy kadeří krásných a s velkou ho pěstily péčí
–v úvalech Nýské hory; i vyrůstal s otcovou vůlí
–v jeskyni plné vůně, jsa k nesmrtelným již přičten.
–Nymfami když byl vychován tak bůh slavený zpěvy,
–lesnatá údolí procházel rád, jsa břečťanem všecek
–ověnčen, vavřínem též; tam jejich ho provázel zástup,
–on jim byl v čele a širý hvozd se rozléhal rykem.

–Tak již, ó Dionýse, jenž révou oplýváš, zdráv buď!
–Dej, ať s radostí v srdci zas za rok přijíti mohu,
–od toho roku pak dál tak ještě po mnohá léta!
–in: Homérské hymny (Praha, 1959)
–
•na Kadmei, thébské akropoli, stával chrám a posvátný okrsek hlavního thébského boha Dionýsa (a
také některé další svatyně), Théby měly také divadlo
–viz Euripidova tragédie Bakchantky (částečné torzo): Pentheus odmítl přijmout v Thébách kult boha
Dionýsa a zaplatil za to životem (zabila ho vlastní matka Agaue v bakchické extázi)
–tragédii Pentheus o Dionýsovi napsal také Aischylos, ale nedochovala se

Dionýsos na thébské stříbrné minci (5. – 4. stol. př.n.l.)
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/93/Greek_Silver_Stater_of_Thebes_%28Boeotia%29%2C_a
_Stunning_Depiction_of_Dionysos.jpg

•Apollon – Diův syn, bůh světla, věštby, poezie a hudby
–byl bohem věštění, jemuž byla zasvěcena věštírna v Delfách (viz četné tragedie – např. Oresteia)
–sesílá na lidi nemoci, ale také je léčil nebo přenechával péči o nemocné svému synovi Asklepiovi,
jenž byl patronem Epidauru (kde byl největší amfiteátr, cca pro 15.000 lidí)
–byl tak sličný, že se do něj zamiloval nespočet nymf i smrtelnic
–jeho atributy: lyra a luk (měl bojovného ducha), z rostlin vavřín, ze zvířat delfín a havran

Apollon
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\23a-Apollon.jpg


Apollon a satyr
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\23b-Apollon-satyr.jpg


•Dionýsos a Apollon tvořili vzájemné protiklady ve vztahu k povaze umění
–pojednává o tom např. Nietzsche ve spisu Zrození tragédie z ducha hudby
–apollónské je spjato se světlem, sluncem, krásou, harmonií, sebekázní, pořádkem, věděním a rozumem
–dionýské je spojené s pudy, tvořivým vytržením, pravdou nalezenou v tajemnu, mysteriu, v divoké a
nespoutané kráse

•Hermes – Diův syn, božský posel, bůh řečníků, obchodníků a zlodějů
–je poslem bohů i průvodcem duší zemřelých k Charonovi a také ochráncem pastýřů a stád (podobně
jako Pan), současně však také ochránce zlodějů jehňat a ovcí
–v den svého narození vylezl z kolébky a vynalezl lyru natažením strun na želví krunýř, proto je
ochráncem uměleckých soutěží
–jeho atributem je okřídlená hůl ovinutá 2 hady (tou holí kdysi od sebe odtrhl 2 zápasící hady a ti
se kolem ní obtočili)
–má krétský původ (doložen z Knóssu)
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\24-Hermes.jpg

•Artemis – Diova dcera, bohyně lovu, patronka zvířat, rostlin a dětí
–původně vládkyně hvězd a bohyně bujarého divokého života
–milovala lov a divokou přírodu, její
– šípy přinášejí okamžitou smrt
–její doprovod tvořily nymfy
–přinášela plodnost ženám i zvěři
–jejím stromem je cedr, zvířetem laň
–sestra (dvojče) Apollona, stejně jako
– on je bohyní světla, nicméně světla
– jemnějšího: měsíčního
–Agamemnon jí obětoval svou dceru
– Ifigenii kvůli vyplutí lodí do Tróje
–známá již z předřeckého náboženství
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\25a-Artemis.jpg

Artemis a Ifigenie (malba z Pompejí)
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\25b-Artemis-Ifigenia_malba_z_Pompeji.jpg


•Afrodita – bohyně smyslné lásky, milostné touhy, plodnosti, krásy a smíchu
–původ tohoto božstva patrně v dnešní Sýrii (Foiničané rozšířili její kult přes Kypr do Řecka)
–zrozena z Uranovy krve po odseknutí jeho pohlavního údu titánem Kronem (viz obrázek)
–ztělesňuje milostnou touhu, která si podmaňuje zvířata, lidi i bohy
–zúrodňuje pole, účastní se
– porodů, je ochránkyní
– domácí hojnosti
–jejími zvířaty jsou ptáci
– labuť, vrabec, holubice
–provdána za kulhavého
– Hefaista, jehož lásku neopětovala, a tak trávila noci radovánkami se statným bohem války Arem
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\26a-Afrodita-zrozena_z_Uranovy_krve.jpg

Afrodita s eróty
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\26b-Afrodita_s_Eroty.jpg


•Demeter – Diova sestra, bohyně zemědělství, přírody, plodnosti a obnovy života, dárkyně obilí
–jejími atributy jsou obilný klas a mák, zvířetem vepř
–jako matka-země má obdobu v matriarchálních božstvech Blízkého východu
–milovala svou krásnou dceru Persefonu, kterou měla s Diem, jednou však zaslechla její srdceryvný
výkřik
–vydala se ji hledat, hledala však marně, zoufalá nad jejím zmizením bloudila 9 dní světem, aniž by
si dopřávala obvyklé radovánky bohů
–10. dne potkala vševidoucího Helia a ten jí sdělil, že když si Persefona hrála s družkami na
květnaté nivě, otevřela se země, vyjel z ní vládce podsvětí Hádes a Persefonu unesl, aby z ní
učinil svou manželku a spoluvládkyni říše stínů
–Demeter na protest opustila Olymp a odešla žít mezi lidi

–jednoho dne dorazila v podobě stařenky do Eleusíny, kde usedla do stínu olivovníků poblíž studny,
kam přišly pro vodu dcery krále Kelea a odvedly ji k němu –Demeter se stala na královském dvoře
chůvou jejich mladšího bratra Demofoonta, jenž začal být brzy podobný bohům – Demeter ho totiž
tajně natírala ambrosií a v noci ho nořila do žáru ohně, aby ho učinila nesmrtelným –královna však
jednou v noci zahlédla, jak noří jejího syna do plamenů, a vyděsila se –aby Demeter rodiče
uklidnila, darovala Demofoontovu bratrovi Triptolemovi vůz tažený okřídlenými draky a poručila mu,
aby v něm obletěl zemi a osíval ji obilím –Demeter zůstala v Eleusíně, po celý ten čas však na zemi
nic nerostlo a mezi lidmi se šířil hlad…

Demeter a Triptolemos – okřídlený dračí vůz
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\27c-Demeter-Triptolemos-okridleny_draci_vuz.jpg


–volali proto v zoufalství k bohům, kteří prosili Demetru, aby se opět ujala svých funkcí
–ta však trvala na jediném: aby se k ní směla vrátit dcera
–na přímluvu Dia nakonec Hades povolil Persefonin návrat na zemi –Demeter z radosti nad shledáním
pokryla zemi květy a výhonky, nastalo jaro a lidé opět měli co jíst (viz též mezopotámský mýtus o
návštěvě Ištar v podsvětí) –jenže Hades si Persefonu předtím, než pustil z podsvětí, pojistil:
podal jí granátové jablko, z něhož snědla sice jediné zrnko – ale snědla… a jelikož v podsvětí
pojedla, musela se tam zase vrátit, jak zní podsvětní zákon –od té doby tráví 2 třetiny každého
roku na zemi se svou matkou a zbylou třetinu v podsvětí, kdy na zemi ustane vegetační období a
zavládne zima, trvající do dalšího Persefonina návratu na zemi

Demeter a Persefona
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\27a-Demeter.jpg
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\27b-Demeter-Persefona.jpg

Hermes přivádí z podsvětí Persefonu
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02.
Antika\27f-Persefonu_privadi_z_podsveti_Hermes-posel_bohu.jpg