ANTICKÁ MYTOLOGIE řecké mýty řecká mysteria etruské mýty římské mýty http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/60/SNGCop_053.jpg •původní řecké náboženství nemělo posvátné texty –na rozdíl od judaismu (Starý zákon), křesťanství (Nový zákon) a islámu (Korán) tedy nešlo o náboženství zjevené, tudíž nemělo posvátné knihy nauk sepsaných svatopisci (posvátné „zákony“ měly jen některé chrámy, šlo o rituální předpisy v souvislosti s obětními obřady, zákazy, mysterii apod.) –nemělo ani soubor náboženských dogmat (dogmnata si vytvářely jen uzavřené společnosti na způsob sekt, jako byli pythagorejci či orfikové, odvolávající se na autoritativní výroky svých mistrů/učitelů) –neměli organizovanou církev (ve smyslu hierarchického společenstva věřících), jen vlastní bohy, kterým obětovali pro svůj prospěch či k odvrácení pohromy – nejednalo se o státní církev, ale o státní náboženství –jednotlivé městské státy (polis) měly vlastní ochranitelská božstva (božské patrony měst): např. v Athénách a Tróji to byla Athéna, v Delfách a Korintu Apollon, v Thébách Dionýsos, v Olympii a Dionu Zeus, ve Spartě a Efesu Artemis, na Rhodu Hélios, v Argu Héra, v Isthmii Poseidon atd. •antická mytologie čerpala některé prvky z jiných starověkých kultur (ač to někteří badatelé odmítají, viz kulturní darwinismus), např.: –v oblasti Mezopotámie nacházíme mýty o Ištaře sestupující každoročně do podsvětí vysvobodit svého milence Dumuziho (řecký ekvivalent: Persefony) –v Egyptě je Usir bohem věčného života a znovuzrození, (řecký ekvivalent: Dionýsos, včetně divadelního předvádění událostí ze života boha) •Indoevropané na Peloponésu: •kolem roku 2.000 př.n.l. začaly na Peloponéský poloostrov přicházet první indoevropské kmeny –měly společné náboženské kořeny i prajazyk –původní zde žijící obyvatelé (dobyvatelé z Malé Asie) už uměli zpracovávat bronz •v té době (neolit) už existovala krétská civilizace se střediskem moci v Knóssu (původ asi ve Fénicii) –v krétském náboženství měla dominantní postavení ženská božstva – nebeská i podsvětní –dochovalo se z jejich kultury několik sošek nahých či poodhalených bohyní / kněžek s hady – patrně měly spojitost s plodností, úrodou či válkou (oproti steatopygním neolitickým bohyním nemají zveličené sexuální znaky, byť jejich vyobrazení nechybí) –tento kult bohyň byl spjat s hadem a lunou (had svléká kůži, luna přibývá a ubývá), šlo asi o symboly smrti a znovuzrození (resp. koloběhu věčného života) –kromě Kréty byly podobné sošky nalezeny i na Kykladských ostrovech (Egejské moře) a z pozdější mykénské doby i na řecké pevnině •Řekové od Kréťanů převzali mnohá božstva, která dnes považujeme za ryze řecká: •pozdější vládce řeckých bohů Zeus –na Krétě se dokonce narodil •vládce moří Poseidon –jeho jméno znamená „manžel bohyně země“ a jeho kult byl na Krétě podstatný vzhledem k tehdejší krétské nadvládě nad Egejským mořem (kult se podle všeho dostal na Krétu přes Anatólii a Kypr) –jeho posvátná zvířata: býk, kůň, delfín –původně byl spojen více se zemí než s mořem, byl tedy bohem země (manžel bohyně země), spjatý se zemětřesením (i Homér ho uvádí jako „Zemětřase“) •nejvyšší krétská bohyně se jmenovala Paní –uctívána jako vládkyně labyrintu a zvířat (labyrint bylo patrně spletité sklepení pod palácem v Knóssu, kde se odehrávaly určité rituály) –snad také souvisela s vládou nad zemí –byla její obdobou pozdější bohyně země a plodnosti Demeter uctívána v Eleuzíně? –nebo dokonce Athéna coby ochranné božstvo sídelního paláce a města? (i Athéna měla původně atribut hada, dokonce na Krétě existovala osada původním jménem Athána, později zvaná Athéna) J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\02a-Hadi_bohyne-Knossos1.jpg J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\02b-Hadi_bohyne-Kreta.jpg J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\02a-Hadi_bohyne-Knossos2.jpg •mužská božstva bývala zobrazována v podobě býka coby symbolu síly a plodnosti: uctívání býčího kultu –mladí muži se stávali dospělými po absolvování iniciačního akrobatického tance s býkem [viz následující mozaika] –symbolika býčích rohů: dvojbřitá sekera (palác v Knóssu), měsíční srpek •pozdější řecká božstva přejatá z Kréty: –Héra, Ares (bůh války), Hermes (ochránce stád, poslů, pocestných), Artemis (bohyně lovu a přírody), Dionýsos (mělo se za to, že je thráckého původu, doložen už z Kréty) •krétsko-mykénská kultura byla zničena kolem roku 1200 př.n.l. (velká trojská válka) –poté následovala tzv. „temná staletí“ –původní mýty však nezanikly, oproti znalosti tehdejšího písma byly uchovány verbální tradicí iniciační tanec s býkem http://www.alpha-omegaonline.com/Photos-Knossos/Knossos-bull.jpg býčí hlavy z Kréty (býčí kult) J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\03b-Byci_hlava-Kreta.jpg J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\03c-Byci_hlava-Kreta.jpg symbol býčích rohů dvojbřitá sekera Výsledek obrázku pro knóssos Výsledek obrázku pro dvoubřitá sekera kréta http://www.minoanatlantis.com/pix/Minoan_Horns_of_Consecration_Restoration_Knossos.jpg býčí motivy (krétský hrob: prsten a zdobený kámen, cca 1500 př.n.l., nález 2015) Zlatý prsten s Cretan bull-skákání scéně byl jedním ze čtyř solid-zlatými prsteny nalezených v hrobce. (Foto: Oddělení Classics / University of Cincinnati) Jeden z více než čtyř desítek tuleňů kamenů s složité Minoan designy nalezen v hrobce. Long-rohaté býci a, někdy, lidské býk propojky tyčící se nad jejich rohy jsou obyčejný motiv v Minoan vzorů. (Foto: Oddělení Classics / University of Cincinnati) •Mýtus o Minotaurovi: •v krétském Knóssu vládl mocný král Minos – jeden ze 3 synů Dia a smrtelné pozemšťanky Europy –ostatně foinickou princeznu Europu unesl Zeus proměněný ve zlatého býka z foinického města Sidónu –aby Minos dokázal, že mu bohové splní každé přání, požádal svého strýce Poseidona, aby mu z moře poslal bílého posvátného býka, přičemž mu ho slíbil obětovat –měl to v úmyslu, jenže býk byl tak nádherný, že ho Minos ukryl do stáda královských býků, z nichž Poseidonovi obětoval obyčejného bílého býka –Poseidon to poznal a krutě se mu pomstil: seslal na Pasifae lásku k posvátnému býkovi –Pasifae sdílela s býkem lože, z jejich spojení se narodila obluda s lidským tělem a býčí hlavou: Minotauros – Minos – jméno krále / titul vládce? (podobně jako faraon, inka, car apod.) Pásifae s malým Minotaurem J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\04a-Pasifae_Minotauros.jpg –Minos zrovna vedl válku s Athénami jako pomstu za vraždu svého syna Androgea, kterého zabil athénský král Aigeus kvůli tomu, že Androgeus zvítězil v athénských sportovních hrách na úkor místních závodníků –vsuvka: •Aigeus byl 4. athénský král –1. králem Athén byl jejich zakladatel Kekrops (narodil se ze země bez rodičů, byl napůl člověk [lidské tělo] a napůl plaz [nohy srostlé v hadí ocas], po založení města zvaného Kekropie propuklo mezi Athénou a Poseidonem spor o to, který bůh bude patronem města – zvítězila Athéna, která městu darovala olivovou ratolest, podle ní pak bylo město pojmenováno) –2. králem Athén byl Erichthonios (syn Hefaista a Gaiy), kterého se po narození ujala bohyně Athéna a vychovávali ho na Akropoli (athénský vyšehrad) její dva posvátní hadi (později zvaní „erichtoniovští“) a posléze kněžky Athénina kultu –3. králem byů Erichthoniův syn Pandion, otec Aigea •jeho otec Pandion mu nepovolil putovat Peloponéským poloostrovem, proto se na Peloponés vydal bez jeho svolení •ve městě Troizéně (zasvěceném Poseidonovi) ho pozval na hostinu troizénský král, který za příštího athénského krále chtěl provdat svou dceru Aithru •Aigeus s ní strávil noc, ráno se však rozhodl odejít – netušil, že se Aithra téže noci oddala v troizénské zátoce Poseidonovi •Aigeus schoval blízko Troizény dvě athénské královské insignie pro případ, že by z jejich společné noci vzešel jeho potomek – jednalo se o sandály a meč athénských králů, které zavalil balvanem, jenž je schopen odvalit jen dědic athénského trůnu •ze společné noci se narodil Theseus (některé mýty uvádějí, že jeho otcem byl Poseidon, protože Aigeus už byl pro své stáří neplodný – jiné verze uvádějí, že jeho otcem byl Aigeus) •když Theseus dosáhl 15 let, balvan odvalil a odešel do Athén, rozhodl se prokázal otci svou udatnost tím, že porazí Minotaura a zbaví tím Athény nepříjemné povinnosti... –krétský král Minos po vítězném návratu z athénské války zjistil, že jeho manželka porodila Minotaura, proto ji nechal zašít do kravské kůže a předhodit rozzuřenému posvátnému bílému býkovi, jenž ji rozsápal –pověřil stavitele Daidala výstavbou Labyrintu, z nějž nebude schopen nikdo uniknout, do něj pak nechal Minotaura zavřít –po vítězství nad Athénami stanovil válečnou kořist v podobě 7 jinochů a 7 panen, které budou Athény posílat každý 9. rok (podle některých verzí každoročně), a ty obludě předhazoval –Theseus (spolu s Heraklem největší hrdina řecké mytologie) se rozhodl Minotaura zabít Minotauros a Labyrinthos na krétských mincích J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\03d-Labyrinth-mince.jpg J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\04b-Minotauros.jpg http://www.mariekimmeldevitt.info/labyrinth/images/Knossos%20labyrinth,%20Poseidon%20on%20other%20s ide.jpg –Theseus odplul na Krétu jako 1 z obětí Minotaurovi –než byla skupina panen a jinochů v královském městě Knóssu zavřena do Labyrtintu, kráčela v průvodu ulicemi, kde Thesea spatřila Minoova dcera Ariadna a zamilovala se do něj –na Daidalovu radu dala Theseovi klubko s tím, že stačí konec nitě uvázat u vchodu a cestou ji odvíjet, aby v temných chodbách nezabloudil –Theseus Ariadně slíbil, že nestvůru zabije a pak Ariadnu odveze do Athén a ožení se s ní –v Labyrintu zastihl Minotaura ve spánku, pěstmi ho omráčil a zabil (podle některých verzí tak učinil kouzelným mečem, který mu předtím dala i s klubkem Ariadna) –cestu z Labyrintu skutečně našel a hned poté s Ariadnou a zachráněnými druhy vysekal do krétských lodí díry, aby je nemohli Kréťané pronásledovat, a na své lodi odpluli Théseus zabíjí Minotaura (Louvre) J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\04c-Theseus_zabiji_Minotaura-Louvre.jpg Théseus a Minotauros (detail) J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\04f-Theseus-Minotauros.jpg Théseus a jeho hrdinské činy J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\04d-Theseus-hrdinske_ciny.jpg Théseus a Minotauros (detail z předchozího výjevu) J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\04e-Theseus-Minotauros-detail.jpg –cestou zpátky se zastavili na ostrově Naxu (zde uctívali Dionýsův kult), kde přenocovali a hned ráno odpluli bez Ariadny, kterou tam nechali… ta po probuzení spatřila na obzoru už jen mizející loď s Théseem a ostatními –mytologické verze tohoto opuštění jsou dvě: •1) Théseus na Ariadnu ve spěchu zapomněl •2) Adrianě ve snu bůh Dionýsos přikázal, aby na ostrově zůstala, že se s ní chce oženit, což se následně skutečně stalo –když Théseova loď připlouvala k Athénám, měla černé plachty – Théseus totiž ve spěchu při nalodění zapomněl vyměnit plachty za bílé, jak se s otcem domluvil (znamení jeho vítězství/prohry při souboji s Minotaurem) –když Aigeus spatřil černé plachty, v domnění, že je syn mrtev, skočil do moře, jež se od té doby nazývá Egejské Dionýsos a Ariadne s potomky J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\21g-Dionysos-Ariadne_s_potomky_v_naruci.jpg –Théseus se stal athénským králem, později se oženil a jeho ženou se stala mladší Minoova dcera Faidra (zamilovala se následně do jeho syna Hippolyta, když byl Théseus v Tartaru, aby unesl Persefonu, což se mu nezdařilo, zachránil ho odtamtud až hrdina Héraklés) –vládl moudře, ale stále toužil po hrdinských činech, proto se vydával do světa – už dřív s Iásonem plul na lodi Argo do Kolchidy pro zlaté rouno (podle některých zdrojů mýtus s Minotaurem předcházel mýtu s Argonauty – starý král Aigeus žil s Medeou, která prchla do Athén z Korintu, a měli spolu mladého syna Méda), s Héraklem pak táhl do války proti Amazonkám a domů se vrátil s jejich vůdkyní Antiopou, kterou si vzal za manželku atd. •krétská civilizace byla zničena kolem roku 1.400 př.n.l. (ještě před oběma trojskými válkami) –snad série zemětřesení, následně občanská či jiná válka? Antiope (vlevo), jedna z Amazonek (vpravo) J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\04g-Antiope.jpg J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\04h-Amazonka.jpg Knóssos: minojský palác http://classconnection.s3.amazonaws.com/525/flashcards/580525/png/451328582827377.png Knósos: další hypotetická podoba paláce J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\05c-Knossos-rekonstrukce_palace.jpg Knósos: ruiny paláce J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\05a-Knossos-ruiny_palace.jpg J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\05b-Knossos-ruiny_palace.jpg půdorys paláce (16 – divadelní areál) http://meetcrete.com/userfiles/image/a_Archaeological%20Sites/Knossos/knossos%20ground%20plan.png •Duchovní symbolika býka: •býk byl v Indii uctíván jako posvátné zvíře: –mytologický býk Nandi je jízdním zvířetem boha Šivy a představoval ego (tedy vše pozemské a hmotné, tvořené přeludem zvaným mája) –symbolika ega souvisí s plochým – kruhovým kamenným oltářem – (umístěným před sochou býka), – na nějž se pokládají obětiny; to vše – představuje ego, které musí být – obětováno, aby si jedinec mohl – uvědomit své vnitřní božství – a po odevzdání se bohu s ním – splynul v nekonečnou bytost http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/31/Nandi-atop-chamundi-hills.jpg •jeskyně Býčí skála v Moravském krasu byla místem pradávného býčího kultu už v dobách paleolitu –o zdejším býčím kultu svědčí kromě starých místních pověstí a názvu jeskyně také soška býka, kterou tam archeologové roku 1869 nalezli (název jeskyně pochází z mnohem starších dob, než kdy zde byla nalezena soška býka, nejstarší písemný záznam o ní pochází z roku 1663) http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Bronze_statue_of_a_bull_%28Byci_skala%29.J PG/1024px-Bronze_statue_of_a_bull_%28Byci_skala%29.JPG •Tvůrci většiny nám známých řeckých mýtů: •kolem roku 2.000 př.n.l. se na Peloponéském poloostrově usídlili Achájové –především v okolí Mykén, Arga a Pylu –mluvili řecky a vytvořili civilizaci, jejíž vrcholné období spadalo do let 1.400–1.200 př.n.l. •kolem roku 1.220 př.n.l. se na Peloponésu usídlil další indoevropský kmen: Dórové –uměli zpracovávat železo, jejich společnost měla válečnický ráz –dosavadní uctívání ženských božstev bylo nahrazeno uctíváním mužských božstev v čele s nebeským Diem a Apollónem •Achájové s Dóry byli tvůrci většiny mýtů, které z řeckého starověku známe –včetně mytických okruhů souvisejících s trojskou válkou –v tomto smyslu se obvykle mluví o mykénském náboženství (střediskem Achájů byly Mykény) •tyto kmeny byly podle řecké mytologie potomky prvních lidí – Deukaliona a Pyrrhy –přežili potopu, proto se Řekové někdy nazývali „synové Deukalionovi“ •když řeckou pevninu ovládly tyto kmeny a zavedli patriarchální společnost, začala se uctívat mužská božstva spjatá s kultem slunce –Zeus (nebe), Apollón (světlo), Hélios (slunce) – tito stáli v protikladu ke chmurnému světu podsvětí •Athény se staly kulturním a duchovním střediskem Řecka až za vlády Perikla (459–432 př.n.l.) –v Athénách tehdy žili dramatici Aischylos (†456 na Sicílii), Sofokles a Euripides, sochař Feidias (mj. autor Diovy nadživotní sochy v chrámu), historik Herodotos aj. –Perikles dal také opravit Akropoli s Athéniným chrámem (tzv. Parthenón zasvěcený Athéně Parthenos, tj. Athéně Panenské), neboť stavby na Akropoli utrpěly značné škody za perských válek (490–479 př.n.l.), po nichž vzrostla moc vítězných Athén, a také dal k Akropoli přistavět vstupní bránu Propylaje Akropolis: Parthenon (Athénin chrám) J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\06a-Akropolis-Parthenon_Athenin_chram.jpg Akropolis: celkový pohled J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\06f-Akropolis-dnes.JPG Akropolis: výtvarná rekonstrukce – doba Priklovy vlády J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\06b-Akropolis-Parthenon_vytvarna_rekonstrukce.jpg Akropole: Propylaje (dobový nákres a dnešní stav) J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\06c-Akropolis-Propylaie.jpg J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\06c-Akropolis-Propylaie-dnes.jpg J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\06d-Akropolis-nakres.jpg C:\Documents and Settings\Eva\Dokumenty\Data\Výlet do Recka\Athény-ostrov2.tif •hlavní kulty řeckých bohů (hvězda: svatyně, šestiúhelník: věštírna, kruh: panhelénský chrám, M: mystéria) J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\Hlavni_kulty-mapa_mest.png