6. Krcaxvm metaní, kreatívni irwloY Zdroje a odkazy 7. M^srínji- iKnl-mry H'i'rf:iunli:ři nr.iriľ,", íl . . il------- Jak rozvíjet kreativní průmysly? H. Financováni, prislup k fnanclm a podnikaní «= VSř KSS 10. Kritika v Dbla-sLi kn- aflivnidi píiTtysKi ..... t. i • řHTl Jak rozvíjet kreativní průmysly? Jak rozvíjet kreativní průmysly? 6. Kreativní trident, kreativní index ■.rnrjii™;. 7. Nástroje podpory kreativních průmyslů PODPORAKKÜ ■ Strategické a institui ■ Finanční podpora ■ NĽflnĽifräií fxjj|juľa 8. Financování, přístup k financím a podnikání 9. Kreativní centra a čtvrti -revitalizace tažené kulturou Ci 10. Kritika v oblasti kreativních průmyslů Soc 11. Budoucnost kreativních průmyslů a kreativních měst Kreativní trident ■ možnost analyzovat kreativní aktéry, pracovníky (míru kreatitivy^inovace) ' původně model vznikl v Austrálii v 2005 NESTAv Británii upravila v roce 2003 6. Kreativní trident, kreativní index 3 typy kreativní pracovní síly ■ "specialisti" zaměstnanci vykonávající kreativní činnost v rámci kreativních průmyslů (umělci, individuální profesionálové v kkp) ■ "support" zamestnanci vykonávající nekreatívni činnost v rámci kreativních průmyslů (management, administrativa) ■ "embedded" zaměstnanci vykonávají kreativní činnost mimo kreativní průmysly (napf. grafik ve výrobní firmě) vil nás pokus mapováni - produkční řetězec - není možno zjistit iiiiiiiiiiiiii 7. Nástroje podpory kreativních průmyslů PODPORA KKO • Strategické a instil • Finanční podpora ■ Nefinanční podpor Kreativní trident • možnost analyzovat kreativní aktéry, pracovníky (míru kreatitivy/inovace) • původně model vznikl v Austrálii v 2005, NESTAv Británii upravila v roce 2008 Kreativní trident • možnost analyzovat kreativní aktéry, pracovníky (míru kreatitivy/inovace) • původně model vznikl v Austrálii v 2005, NESTAv Británii upravila v roce 2008 3 typy kreativní pracovní síly • "specialisti" zaměstnanci vykonávající kreativní činnost v rámci kreativních průmyslů (umělci, individuální profesionálové v kkp) • "support" zaměstnanci vykonávající nekreatívni činnost v rámci kreativních průmyslů (management, administrativa) • "embedded" zaměstnanci vykonávají kreativní činnost mimo kreativní průmysly (např. grafik ve výrobní firmě) Figure 1: DCMS estimates for 1998 to 2006 of sectoral employment within the creative industries and total creative employment. 2,000,000 1,800,000 1,600,000 1,400,000 1,200,000 1,000,000 800,000 600,000 400,000 200,000 I.I.I.I.I.I. 11 U "2 s I u "2 E a o o 1998 2001 Mapping 2001 i ± o "3 L _ i - if I 2002 U "3 Ü 1 f £ a 11 Si El E Music, visual and performing arts 0 Television & radio 0 Software etc. Source: DCMS Economic Estimates 2003 2004 Economic Estimates Publishing Film, video & photography Design & designer fashion u "2 u .o ft 2005 .f20 fAll U . /m'.iimiIh. http://quarterly.demos.co.uk/article/issue-l/europe-in-the-creative-age-revisited-7/ http://www.citylab.com/work/2011/10/global-creativity-index/229/#slidel0 i Creative Index in European Union As higher GDP per capita, higher Creativity index in the EU o.oo -I— —i-1-1— —I 0 10.000 20.000 30.000 40.000 50.000 60.000 70.000 1.1 II' [I. I I.. I <_'lll ll http://www.slideshare.net/AntoninCarlosll/ economia-creativa-consultancy-malaga-costa-del- sol-creative-tourism-strateav-2015/14 Obrázek 2 Situační matice kreativity pro regiony ČR, rok 2007 JIM ♦ • PHA STC ZLK LBK MSK WS ™VHW< # ^JHČ ♦ # r--o 0 property led urbánní regeneraci Veřejný sektor-top down * Černá louka v rámci EHMK - Ostrava 2015 • kulturní okrsek -> městská galerie, koncertní síň Komerční sektor - top down * Dolní Vítkovice, Landek Park, Trojhalí - silný domácí vlastník + podpora z veřejných zdrojů • Propojení kultury, vzdělávání a komerčních aktivit Urbánní regenerace a KKP - Zlín Neziskový sektor 14/15 Baťův institut - galerie, knihovna, muzeum Komerční sektor Zlínský Zámek Akademický sektor UPPER Urbánní regenerace a KKP - Plzeň • DEPO2015 Kreativní zona Neziskový sektor • Papírna Plzeň • Johan centrum Komerční sektor Urbánní regenerace a KKP - Praha Kreativní Praha - Art District Praha 7, Pražské kreativní centrum Neziskový sektor • Meetfactory • Jatka78 Komerční sektor • Krymská • Radlická kulturní sportovna • Impact Hub Diskuse výsledků Projekty urbánní regenerace by měly být spojeny s denním trojúhelníkem pohybu po městě - práce, s užby, bydlení Podpora komplexní regenerace: - Kulturní a kreativní aktivity dlouhodobého i krátkodobého charakteru - Ostatní aktivity: kancelářské prostory, drobná výroby, osobní služby - prodejny potravin - Bydlení - lofty - Dopravní dostupnost lokality prostřednictvím MHD. Propojení kreativních průmyslů a kulturních s vazbou na cestovní ruch z jakéko iv hierarchické prostorové úrovně. Závěr • V České republice dochází k rozvoji culture-led urbánní regenerace, ale prozatím se nachází v úvodních etapách vývoje. • V České republice se objevují dva typy aktérů iniciace culture-led urbánní regenerace - komerční sektor a veřejný sektor. • V České republice jsou podmínky vzniku culture-led urbánní regenerace vždy jedinečné a závisí na dané lokalitě a podmínkách. • V České republice hraje veřejný sektor v culture-led urbánní regeneraci svou roli s různou intenzitou: - Laissez faire = financování technické infrastruktury - Intervence se snahou o různorodost = finance+poradenství v projektu - Dominace = finance+obsahová náplň projektu. 10. Kritika v oblasti kreativních průmyslů 11. Budoucnost kreativních průmyslů a kreativních měst Sociologická kritika • nejedná se o společenskou třídu • je příliš diverzifikovaná, aby se mohla stát třídou • vymezení kkp je příliš široké, aby mohla být třída homogenní • klasifikační znak "kreativita" není dostatečný k identifikaci třídní struktury • jedná se o symbolické násilí - snaha přesvědčit ostatní o vlastní (utopistické) pravdě • cílem je legitimizovat své postavení • autoři kritiky neuznávají odhady Floridy (30-40 % pracujícího obyvatelstva je v kkp, odvolávají se na EU studie mluvící o 2-3 %) a zároveň poukazují na velké rozdíly mezi výsledky USA a EU • nelíbí se jim argumentace hraničící s nátlakem - "nebudeme-li podporovat kreativní průmysly, neprosadíme se v celospolečenském měřítku" • kreativní clustery, centra, huby vnímají jako sociálně-inženýrský přístup, zároveň protichůdný oproti • lidská kreativita má tendenci se vůči institucionální zkostnatělosti a jasně definovaným pravidlům vymezovat Gentrifikační kritika • kapitalismus zneužívá kreativitu k přetváření městského prostředí • gentrifikace vede mj. k radikalismu lokálních obyvatel Stará bytová zástavba s vysokým podílem obyvatelstva s Stará bytová zástavba s vysokým podílem obyvatelstva s vysokým věkem a nižším sociálním statusem i Restituce i Prodej domu zahraniční společnosti (resp. domácí společnosti s.r.o., která byla vytvořena zahraniční společností) /\ Vystěhování nájemníků do náhradních bytů Rekonstrukce domu (spojování malých bytů, (většinou mimo centrum) zástavba vnitrobloku, vytváření mezonetových bytů, luxusní dostavby a zařízení) / Nové byty jsou pronajaty nebo prodány především ekonomicky silným jedincům (v současnosti se jedná o skupinu mladých, svobodných, většinou zahraničních manažérů) i GENTRIFIKACE Finanční a politická kritika Tony Blair / New Labor / VB (březen 2007, v Tate Modem) Tony Blair za téma jednoho ze svých projevů na odchodnou (legacy speeches) vybral i bilancování úspěchů, kterých dosáhl na poli kulturní politiky. . Před elitou britského kulturního sektoru prohlásil, že umění a kultura jsou srdcem všeho, o čem moderní Británie dnes je, a že: „podněty čerpané z knih, divadelních her, hudby a jiného umění, stejně tak jako potěšení z designu, architektury či uměleckých řemesel nebývale zvyšují schopnost Británie být přemýšlivá, smělá a atraktivní pro okolní svět. Dynamické umění a kultura znamenají dynamický národ." * 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer Pressu. Od roku 2010 publicista na volné noze. Pravidelně píše pro Finmag, nárazově pro Reportér, 067.cz a další média. Napsal a vydal průvodce Brnem. V roce 2011 spoluzaložil satirickou skupinu Žít Brno, opustil ji po jejím přerodu v politické hnutí v roce 2014. Je zavřený v bublině brněnské kavárny a nezná skutečný život. http://www.rozhlas.cz/radiowave/rozhovory/ _zprava/brno-v-roce-2016-jeste-vic-umelecke- kreativni-a-gentrifikovane--1598471 11. Budoucnost kreativních průmyslů a kreativních měst KREATIVNÍ MĚSTO • Kreativní město - fáze 1|.0 („první generace") - Město atraktivní pro tzv. kreativní třídu (Florida 2002). Dle Floridy je kvalita lokality hlavní konkurenční výhodou, protože firmy a investice přicházejí tam, kde jsou lidé (tzv. kreativní třída), a ne naopak. Kreativita a kultura jsou pak hlavními hnacími motory ekonomiky. • Kreativní město - fáze 2.0 („druhá generace") - Město rozvíjející kulturní a kreativní odvětví, založené na lokálních neopakovatelných zdrojích. Tato odvětví nabalují další příbuzné obory, čímž dochází ke vzniku a udržení pracovních míst, revitalizaci a atraktivizaci socio-kulturního milieu města. • Kreativní město - fáze 3.0 („třetí generace") - Vize města, jehož konkurenceschopnost vyplývá z kulturnosti. Město generující inovace, nové identity, nové ekonomiky/trhy a nové prostory (CARTA 2009). Nutné je splnění podmínky „3C" - Kultura/Culture, Komunikace/Communication, Spolupráce/Co-operation. Více viz Landry 2000; INTELI 2011. Kreativní město 4.0 ? Cross-sector collaborating Showcasing work Reaching Reducing markets budgets Open data Citizen engagement Cultural Skills offer development Job creation Enterprise / leadership skills Reducing budgets Creative R+-D investment Linking to strategy + policy Economic/ innovation-led growth Professional development Finding local opportunities + studio space Having voice heard Demonstrating value Networks Local, national ^ + international reach Retaining + attracting More 'open', talent more 'digital', Tourism more 'connected' Urban planning, infrastructure High street regeneration G. Kreativní trident, kreativní index 7. Nástroje podpory kreativních průmyslů krcai™ ink^tory ÄCKreBttWIÍ M»ilBr> L'i-■- -■■/ni.. íl. Jak rozvíjet kreativní průmysly? s. Financování, přístup k financím a podnikání 9, Kreativní centra a čtvrti -revitalizace tažené kulturou Culture turn 10, Kritika v oblasti kreativních průmyslů SOLkJoijitki kritika ^"h>-iv:;:: Gentrifikacní kritika ■Li lí'ídlmni mŕMO '-.0 ? 11. Budoucnost kreativních průmyslů a kreativních měst