DIVADLO JAKO SPOLEČENSKÁ INSTITUCE 2 30. 11. 2016 DIVADLO JAKO SPOLEČENSKÁ INSTITUCE •MEDIÁLNÍ SOCIOLOGIE (SOCIOLOGIE MÉDIÍ) •Mediální sociologie se zabývá podmínkami zprostředkujícího komunikačního kanálu a jejich vlivem na strukturu dramatického textu –Technologický aspekt technických prostředků –Ekonomický aspekt produkčních nákladů a způsob jejich financování –Právně-politický aspekt (cenzura, podpora…) –Sociální aspekt zprostředkovacích orgánů (ministerstvo, žurnalistická kritika…) Václav Cejpek / Zimní semestr 2016 DIVADLO JAKO SPOLEČENSKÁ INSTITUCE •Ekonomické a politické aspekty: •Divadlo jako politikum (specifická veřejná komunikace s recipientem) – důsledek → –nedůvěra státních orgánů –cenzura (z důvodů morálních, náboženských a ideologických norem) –finanční závislost na zřizovateli (stát, město, akciová společnost, s. r. o. aj.) – • • Václav Cejpek / Zimní semestr 2016 DIVADLO JAKO SPOLEČENSKÁ INSTITUCE •Existence nezávislého divadla (divadlo se financuje samo svou činností) – z důvodů vysokých finančních nákladů je velmi obtížná –komerční divadla (ve velkých metropolích, speciální úzká skupina žánrů) •Důležité je postavení a hodnotové zařazení v platném systému veřejných komunikačních médií: –alžbětinské divadlo existuje vedle kázání a pouliční balady –moderní doba – divadlo má spíše okrajové postavení (tištěná médie, film, televize, internet…) Václav Cejpek / Zimní semestr 2016 DIVADLO JAKO SPOLEČENSKÁ INSTITUCE •Postmoderní a postdramatické experimenty v oblasti divadla – reflexe ztráty centrálního postavení ve veřejném komunikačním systému („hledání nového místa a nového smyslu divadla“) Václav Cejpek / Zimní semestr 2016 DIVADLO JAKO SPOLEČENSKÁ INSTITUCE •RECEPČNÍ SOCIOLOGIE (SOCIOLOGIE RECEPCE) •Vztah mezi dramatickým textem a recipientem –publikum, které měl autor na mysli jako adresáta svého textu –takové autorem zamýšlené publikum představuje různě velikou část celku společnosti: •extrémní případ – absence takového dobového publika, dramatický text vybočuje z norem očekávání tak radikálně, že uvedení není možné (z ekonomických či právních důvodů) •opačný extrém – autorem zamýšlené publikum je totožné s celou společností – viz alžbětinské divadlo (všechny stavy městského obyvatelstva od učně až po vysokou šlechtu) Václav Cejpek / Zimní semestr 2016 DIVADLO JAKO SPOLEČENSKÁ INSTITUCE •míra ztotožnění reálného publika s autorem zamýšleným publikem ovlivňuje strukturu dramatického textu → •Shakespeare – bohaté překrývání stylových rovin, kontrasty v jednání, smíšený personál plebejských, měšťanských a dvorských vrstev •Masové publikum – film, televize –zcela komerční orientace, proto → –rezignace na formální a ideové inovace –triviální (= jednoduché, otřepané, primitivní, banální) prvky • Václav Cejpek / Zimní semestr 2016 DIVADLO JAKO SPOLEČENSKÁ INSTITUCE •Různé funkční typy divadla obracejí se na různé a vzájemně odlišné skupiny diváků –Tradiční divadla (městská, velkoměstská, státní, národní…) – konzervativnější část publika, main stream –komerční bulvární velkoměstská divadla –sklepní scény, malá divadla – politicky progresivnější část obyvatelstva, intelektuálně elitářské skupiny apod. Václav Cejpek / Zimní semestr 2016 DIVADLO JAKO SPOLEČENSKÁ INSTITUCE •DRAMATICKÝ TEXT A PUBLIKUM •Kolektivní vnímání a předávání informace –Kolektivita vnímání je historicky invariantní (neměnná) –Kolektivita vnímání spoluurčuje strukturu dramatického textu –Úkolem dramatického textu je „působit na shromážděný dav lidí, napínat jeho pozornost, probouzet jeho účast“ A. W. Schlegel, 19. stol.) –Umění dramatu = umění udržet publikum v divadle (Francisque Sarcey, 19. stol.) Václav Cejpek / Zimní semestr 2016 DIVADLO JAKO SPOLEČENSKÁ INSTITUCE •Co jednotlivý recipient (divák) díky kolektivitě vnímání nemůže: –Měnit tempo vnímání –Přerušit proces vnímání –Při obtížích se srozumitelností opakovat proces vnímání („podívat se znovu“ x „přečíst si znovu) •Kvantitativní rozsah dramatických textů je omezen –Horní hranice je dána např. fyziologickými možnostmi diváka (5 hodin?) –Spodní hranice – přiměřený vztah mezi vynaložením osobního a organizačního úsilí; Beckett Dech (3 min.) – prolomení normy spodní hranice a kritické konstatování její platnosti – – Václav Cejpek / Zimní semestr 2016 DIVADLO JAKO SPOLEČENSKÁ INSTITUCE •Nevratnost linearity průběhu plurimediálního textu – důležitá dramaturgická okolnost –V zájmu uskutečnění komunikace nesmí být překročen určitý stupeň komplexnosti –Schopnost koncentrace publika je proměnlivá –Autor se uchyluje ke zmenšování množství informací, ke zjednodušování atp. –Transparentnost makrostruktury –Vytváření redundancí (nadbytečnost) informací zdvojováním (jazykovými a mimojazykovými prostředky atp.) –Opakované předávání informací (s předstihem a se zpožděním) Václav Cejpek / Zimní semestr 2016 DIVADLO JAKO SPOLEČENSKÁ INSTITUCE •Sociální psychologie kolektivního vnímání •Kolektivnost vnímání zesiluje jeho intenzitu – viz komická scéna v knize a v divadle •Při kolektivním vnímání se individuální reakce oboustranně zesilují a navzájem přizpůsobují – vedou k relativně homogenní skupinové reakci • • Václav Cejpek / Zimní semestr 2016 DIVADLO JAKO SPOLEČENSKÁ INSTITUCE •Feedback publikum – jeviště •Reakce publika zpětně působí na herce –Pozitivní reakce stupňuje hercův výkon, „nabíjí“ ho… –Negativní reakce (event. lhostejnost) – herce znejisťuje •Každé představení v divadle je poněkud jiné, neopakovatelné xxx Ve filmu či televizi (technický záznam artefaktu) bez zpětné vazby •Divadlo → dvojcestná komunikace v „kruhu se zpětnou vazbou“ Václav Cejpek / Zimní semestr 2016 DIVADLO JAKO SPOLEČENSKÁ INSTITUCE •Literární komunikace (písemně fixované texty) → jednocestná komunikace •Divadelní komunikace není však symetricky dvousměrná (taková je – měla by být – v ideálním případě komunikace face-to-face v realitě) –Asymetrie v divadelní komunikaci je historicky proměnná – viz např. commedia dell´arte vs. Současné intelektuální divadlo • Václav Cejpek / Zimní semestr 2016 DIVADLO JAKO SPOLEČENSKÁ INSTITUCE •Heuristika z řeckého „heurískein“ = nalézat, objevovat Heuristika je umění (schopnost) dostat se i s omezeným vědomím (neúplnými informacemi) a v krátkém čase k pravděpodobným výrokům/výpovědím a k proveditelným řešením Václav Cejpek / 16. 12. 2016 DIVADLO JAKO SPOLEČENSKÁ INSTITUCE •Analytický postup , při němž je možno s omezeným věděním o nějakém systému a s pomocí pravděpodobných závěrů dojít k výrokům/výpovědím o systému. •Některé heuristické metody –Pokus –omyl –Statistické vyhodnocení náhodných vzorků –Vylučovací metoda • Václav Cejpek / 16. 12. 2016