RAKOVNICKÁ VÁNOČNÍ HRA
T E X T
OSOBY:
C o r y d o n
T i t y r u s
P i n d a r u s
K a š p a r
M e l i c h a r
B a l t a z a r
A n d ě l
pastýři
králové
Sbor andělů. O tom, zda vystoupili i pastýři Bárta, Matěj a snad i jiní (po v. 188)
a průvod tří králů (v. 251 - 252), viz V. kapitolu Úvodu.
Místo děje: Jeviště zprvu představuje krajinu u Betléma, po v. 209 pojednou
prostranství před „jesličkami" (betlémským chlévem se svatou rodinou); o tom
rovněž v V. kap. Úvodu.
Corydon.
Ó jak mne žalost veliká
trápí a bolest všeliká!
Ach jak mé srdce ztrápené
všecko mám a zkormoucené!
5 Den mně činí velký smutek,
noc mnohem větší zármutek.
Ó mé milé potěšení,
které bylo a již není!
Kdož vás, mé ovce rozmilé,
10 chránit bude od té chvíle ?
T i t y r u s .
Corydon, co si stěžuješ,
proč tak těžce hořekuješ ?
Pověz mně; budu-li moci,
chci ti upřímně pomoci.
Pindarus.
15 Snad tvá chotě nejmilejší,
manželka nejupřímnější,
která tobě milá byla,
tebe již neopustila,
že tak těžce hořekuješ,
20 příliš tvé srdce fresuješ ?
C o r y d o n .
Ach, kdo bude obcházeti
mé ovce a zaháněti
lítou zvěř od stáda mého,
kdo pak vlka hltavého
25 zahnati pryč moci bude,
když ovce chytati pude ?
Ach, jak velikou lítost mám,
když častokrát uhlídám sám,
že mně ovčičky lapají
vlci, když se podkopají! so
Zase mnohokrát na poli
až mne na to srdce bolí,
když vidím, že mně zahání
vlk ovce někam do strání,
tam dáví všecky napořád. 35
Posud, jaký tu bývá řád! ?
Tato, když s ní běží klusem,
kroutí bolestí vocasem,
druhá zase zuby šklebí,
oči obracuje k nebi. 40
O mé ovČičky rozmilý,
v čem ste tak těžce zhřešily ?
T i t y r u s .
Můj rozmilý Corydone,
když matka jehňátku zhyne,
nebečívá tak horlivě, «
neb když matku ztratí V chlívě,
jako nyní tebe vidím!
Až příliš se tomu divím.
P i n d a r u s .
A co pak nemáš žádného
psa í tomu vycvičeného ? so
C o r y d o n .
Měl sem nedávno Drábála,
kterého se každá bála
216
lítá zvěř, i také vlci,
bud ve dne anebo v noci.
55 Nedávno, jak duši pustil
a mne smutného opustil,
od toho času zvěř lítá
mé ovčičky často chytá;
leda kdes z nich vidím dosti
60 ležeti po hájích kostí,
až líto povídat o tom.
Vostatek ti povím potom.
Ó mé ovčičky rozmilý,
v čem ste tak těžce zhřešily!
Pindarus.
65 Corydon, nestejskej sobě,
poslechni, co pravím tobě 1
Chci ti dobrou radu dáti,
že se nebudeš víc báti.
Mám doma psa výborného,
70 jménem Delfín nazvaného;
je taky dosti pořádný,
vím, není mu roven žádný;
jest z rodu velmi vzáctného
a z království englitckého.
75 Když mu hodím chleba skývu,
jako bych mu jen dal slívu;
hned mu vletí přímo do oust —
než se nadáš tomu, tam šoust!
To ti povím vo něm více:
80 že by uhonil zajíce;
než.stydí se za ním běžet volí
sobě raděj ležet.
Ten nám každou zvěř zažene,
vlka od stáda odžene,
as ten nám stádo bude bránit
a od všeho zlého chránit I
C o r y d o n .
Ó štastný, kdes tak dobrého
psa dostal a výborného ?
P i n d a r u s .
Mé manželky nebožtík tchán,
kterého je6t vychoval sám, 90
před tím než jest měl skonati,
dal mně jej kšaftem zapsati.
Corydon.
Ó dejž mu Bůh za tu štědrost
v nebi neskončenou radost!
Pindarus.
Nu, tuhle se zakazuji, 95
že ti toho psa daruji.
Ten jen když bude štěkati,
bude všecko utíkati.
Na vše strany pozor dává,
když chodí okolo stáda. 100
V noci dá pozor takový:
když de liška sedlákovi
do Srbec a na Pešice
a chce mu brati slepice,
hafi! hafi 1 za ní štěká, ms
až se všecko vůkol leká;
hlahol pak tak zní po lese,
až se všecko dříví třese.
Již do Popovic a Mentour
nebude smít lesní kocour; 110
ba ani šafář ručnice
nebude nabíjet více t
C o r y d o n .
Pindare, děkujiť nyní
za takové dobrodiní.
217
as žes mne dobrým psem obdařil.
Aby ti Bůh za to zdařil
tvých ovčiček a požehnal,
abys je na pole vyhnal
a mohl tak mnoho čisti,
íso kolik jest na stromích listí,
žes potěšil mne smutného
a sprostil zármutku mého !
T i t y r u s .
Nu, tehdy bud dobré mysli
a zahřej si ňákou, víš-li,
125 když za nás pes ovce vodit
bude a za nimi chodit.
C o r y d o n.
Pindare, začni ty hráti,
já si budu štejmovati!
Pindarus.
Začni, měj přede mnou předek,
íso zahřej, jak tě znaučil dědek!
C o ry don.
Po starších, jak se říkává,
neb tak ukazují práva!
Pindarus.
Začnu! Ty dej dobrej pozor,
všaks jako Nabuchodonozor.
C ory don.
135 Což ti tvé housličky skřípí,
až se mně můj klobouk klípí!
Troufal bych sobě vyhřátí,
kdyby mělo něco stati 1
Pindarns.
Co, ty myslíš a zato máš,
že si něco na mně vyhráš? uo
Snaže jehně beranovi
z čela srazí oba rohy,
spíš koza starého vlka
svýma rohama utrká!
T i t y r u s .
Já pak proti tomu pravím, 145
že se vás obou nebojím.
Mám k tomu dost hlavu jemnou
—
voč chcete saditi se mnou ?
Cory don.
Já mám berana Zubáka
v stádě, velkého jebáka. 150
Ten mé ovce všecky vodí,
kam chce, všudy za ním chodí.
Na něj když s žilou zařehci,
obrátí se, kam jenom chci,
anebo kam ukáži s holí, 155
hned jde mi všudy po voli.
Vlka se nehrabe bojí,
leckdes mu v poli obstojí —
mnohokráte ten vlk strachem
trousil po záhoních hrachem. 160
Toho jebáka vsadím vám,
vím dobře, že jej neprohrám.
T i t y r u s .
Toto chci vám povědíti,
co míním v základ saditi:
Mám doma tvaroženici íes
a visí pod lomenicí,
218
kteroužto nebožka babka
když dělala, ani kapka
z nosu ji nepadla do ní;
170 Smejšlím, že dost pěkně voní,
neb koření mnoho dala
i s zázvorem posypala;
jakou bys jí našel vadu ?
Tu posadím do základu.
Pindarus.
175 J á dám některý syreček
od mých rozmilých oveček.
Ty sou s šalvěji dělány,
vonný, mastný i dost slaný.
Přidám parmazán v pucláku —
180 však neleží jako v láku.
Jako máslo se ti krojí,
na chlebě pak pěkně stojí,
není se obávat třeba,
aby se ti zkalil chleba.
185 Ten sem z smetany dělal sám.
To dvoje sadím proti vám.
Sbor a n d ě l ů .
Gloria in excelsis Deo.
Quo finito:
C o r y d o n .
Sem! Kde ste, Bárto, Matěji?
Andělíčkově letějít
Angelus.
190 Bud Bohu v nebi chvála, čest I
Vašeho základu dost jest!
Toto vám pravím v té době,
že ste rovní všickní sobě.
Však v á m větší věc vzvěstuji
a radostnou oznamuji: 193
že se vám pastýřům dítě
této noci na úsvitě
v Betlémě, v tom malém městě,
narodilo se zajistě,
které bude ovce pasti 200
a svou duši za ně klásti.
V š i c k n í t ř í .
Dojdémei až do Bethlema
a vizme to slovo, které se stalo,
jesto je nám Pán ukázal!
T i t y r u s .
Podmež tehdy však víš 205
cestu
k tomu přeslavnému městu 1
P i n d a r u s .
Co stojíme a meškáme,
když tak dobrou správu máme ?
C o r y d o n .
Nu, pospěšme tedy hbitě —
hyn, zdá mi s', leží to dítě! 210
Slyš, Pindare, na mou přisou:
již s tím dítětem tuto sou,
vo kterém nám anděl pravil,
když s námi při stádě mluvil!
Podmež tehdy a nestůjme 215
a něco mu obětujme!
V š i c k n í spolu.
Zdrávo bud, malý desátko,
přeroztomilé robátkot
Tebe nyní pozdravujem,
dary naše obětujem, 220
219
přijmi je od nás sprostáků
a tvého dvoru sedláků !
Přijmi je teď vděčně od nás,
abys, když vyrosteš, znal nás !
C o r y d o n .
225 Dám ti některou homolku,
až jen rozvážu tobolku:
ty sou dost pěkně dělány,
křehký, mastúy i dost slaný.
Má žena, když je dělala,
230 často ruce oplivala,
aby se jich nechytaly,
než pěkný hladký zůstaly.
Dívej, jak sou hezky cisty —
mohou se bez chleba jisti.
T i t y r u s .
235 J á ti dám plucar smetany
od naší krávy Mazleny.
Ta kráva sladkou dojívá,
neb ji m á žena chválívá.
Přinesuť krupice k tomu,
240 až se vrátím špalkem domů:
můžeš mu navařit kaše,u
neb vím, že již bude nad vše I
Pindarus.
Já pák dám některý vejce,
které jsem od mého strejce
245 koupil — však neklekce žádný,
vím, že taky nejsou prázdny.
Dám ti s níma i tobolku.
Můžeš mu nadělat vdolků,
aby je často jídalo,
250 po meh kalánsky hlídalo.
C o r y d o n .
Pohlídni, jakýsi panstvo
bere se sem a zemanstvo.
Ustupme! Co pak mluviti
budou aneb co činiti ?
[ T ř i k r á l o v é . ]
Laeti Betlehem. 255
K a š p a r .
Zdrávo bud, dětátko malý,
tobě se nyní klaním!
Zdráv bud, ó veliký králi,
tobě poklonu činím!
M e l i c h a r .
Vítej, dítě, v lidském těle, 260
však tě Boha uznávám,
žes skrytý Bůh, věřím cele,
ted se tobě poddávám I
Baltazar.
Tebe nyní pozdravuji,
činím chvály všeliké, 265
tobě mé srdce daruji,
ó dětátko veliké 1
Zdráv buď i s milou mátí!
C o r y d o n .
Cha! cha t cha 1 musím se smáti,
když slyším řeči takové, 270
jaké mluvějí králové:
by to dítě velké bylo,
které se ted narodilo I
T i t y r u s .
Snad to dítě neuloudí,
když mu tak pěkně lahodí ? t 275
220
P i n d a r u a.
Snáze vlk beranem bude,
než to dítě jejich bude!
V š i c k n í spolu.
Naše je to dětátko,
radujme se,
280 naše je nemluvňátko,
veselme se,
naše je outličký
to dítě maličký;
raduj-radujme sel
285 Neleží v tykytě,
radujme se,
ani v aksamite,
veselme se,
než leží na seně
290 to nebeské plémě,
raduj-radujme se!
Má chudičkou matku,
radujme se,
bez královských statků,
295 veselme se;
vůl, osel — dvořáci,
my — jeho sedláci,
raduj-radujme se!
K a š p a r .
Král jest, neb se tak jmenuje;
300 krásně na seně leží,
však svou mocí vše spravuje;
tak tehdy nám náleží!
T i t y r u s.
Kdo tomu jen věřit může,
by měl král slamněný lůže,
jak tohoto vidím míti ? 305
Zdá mi s', máte ustoupiti!
M e l i c h a r .
Anjelské dvorstvo potupil,
chtěl bydlet mezi námi,
nebeský palác opustil,
aby přebýval s námi. 310
P i n d a r u s .
Opustil palác královskej
a vybral si chlívek selskej,
na 6eně, slámně chtěl ležet,
by náš byl, máte to vědět!
Baltazar.
Slunce, pravím, jest to dítě, 315
jenž všecky osvěcuje,
které se dnes na úsvitě
každému ukazuje.
C o r y d o n.
Vím o tom, kdy jest to bylo
a slunce ve tmách svítilo, 320
které jsme nejdřív viděli,
když jsme nad stádem stráž měli.
V š i c k n í spolu.
Anjelové, anjelové jsou zpívali
a pastýřům vzvěstovali,
že se právě, že se právě na- 325
rodil nám
Bůh pravý a nebeský pán.
Pindarus.
Osvícení jste králové.
Jak pak to dítě takové,
221
které 9e zrodilo v noci,
330 elouti světlé bude moci ?
T i t y rus.
Ve tmách 8e jest narodilo,
aby se tím potvrdilo,
by vo něm potentátové
nezvěděli ni králové.
335 Tak nám, králové rozmjlí,
to dítě patří v tu chvíli.
V š i c k n í spolu.
Anjel nám, to pastuškám,
bdícím nad svým stádem,
o půl noci zvěstoval
340 nebeského krále:
toho,jenž v jeslech leží,
mládence mezi zvěří,
pána anjelského,
v plenky obvinutého,
3« tváří velmi krásného
nad syny člověčí.
M e l i c h a r .
Pošlo z rodu královského,
nebo král králův sluje,
a z paláce nebeského —
360 tak nade vším panuje.
C o r y d o n.
Král je? Je král? Co spravuje?
Nad volem, oslem panuje,
pastýřem jej anjel pravil,
když s námi při stádě mluvil.
V š i c k n í spolu.
355 Vůl a oslíček, hovádka,
jsou jeho dvoru čeládka.
Vyjevilo se spasení
a nám hříšným vykoupení.
K a š p a r .
Že se na žádným paláci
královským nezrodilo, 360
divěji se ti sedláci,
božsky se působilo.
Nebo to neuznávají,
že má s sebou své dvorstvo,
když „Sláva v nebi" spívají 365
vše anjelské komonstvo.
Baltazar.
Nedivte se, že slavného
paláce nechtěl míti
anebo dvoru vzáctného,
jako my mužem míti: 370
kterého země a nebe
nemůže pochopiti,
jaký palác, prosím tebe,
mohl by mu volný býti?
Pindar*us.
Ej, juž nyní radujme se 375
a společně veselme se,
že se narodilo v chlévě,
Beránek, nebeský plémě.
M e l i c h a r .
Když se ráčil naroditi,
svou hvězdu nám ukázal, 3so
bysme jej mohli najiti:
tím, že náš jest, dokázal!
T i t y r u s .
Zdaliž ste vy první byli
a děťátko pozdravili ?
222
385 Zdaž nevíte to přísloví,
které vám ledakdos poví,
že kdo se dříve uteče,
svobodně meze poseče ?
Tak my, že sme byli přední,
390 máme větší právo než vy I
neb my sme tomu děťátku,
přerozmilému robátku,
vo půl noci chválu vzdali,
když ste vy nejlépe spali I
C o r y d o n .
395 Vím dobře panský líhání:
bejvá pastuší snídaní!
Ale my obyčej máme
vstávati, když uhlídáme
Kosy a Hůl vycházeti.
400 Kuřátka pak zacházeti,
když Vůz vyjde nad stodolu
a obrátí Voje dolů.
Naše bude to dětátko,
přěrozmilé nemluvňátko,
405 které při stádě anděl sám
o půl noci ukázal námi
K a š p a r .
Z nebe poklad jest to dítě,
jenž zde na seně leží.
Pokladové, zdaž nevíte,
410 že králům přináleží?
P i n d a r u s .
Mohl by se pokladem říci;
však neleží v pokladničil
Vůl s oslem jej opatruje,
tak, že nás jest, dokazuje.
Baltazar.
Jest mocným a slavným
králem, 415
chudobu též miluje,
nebe, země, pekla pánem,
mocně všudy panuje.
T i t y r u s .
Chudou sobě matku zvolil,
když v chlévě se jest narodil; 420
tak pán - nad volem panuje
a král — nad voslem kraluje.
Angelus.
Přestaňte již, pastuškové,
více hádat, i králové I
Pastýřem jest, také králem, 425
yšechněch věcí mocným
pánem.
Ráčil se narodit chudý,
aby dokázal, že tudy
chudé chce obohatiti,
pyšné z stolice zsaditd. 430
Před ním bohatý jak chudý
a král pastuškovi rovný 1
To zde žádá a míti chce
ode všech: čistotné srdce!
Tak jej s pastýři uzříte 435
a s králi věčně uctíte!
P a s t ý ř i i k r á l o v é .
Protož my zde na zemi
se všemi svatými anjely
chvolmež to drahé dítě,
at nám ráčí zde na světě 440
mír a pokoj dáti,
potom JS sebou v nebi přebývati.
223
PETITIO.
Vás prosíme, páni milí,
fedrujte nás v tuto chvíli
445 na korbel piva starého,
nebot se nám zachtělo ho I
Na tento dřevený talíř,
který nám zmaloval malíř,
vyložte se s krošem českým
450 anebo s krejcarem polským 1
GRATIARUM ACTIO.
Z prokázaní dobrodiní
děkujem vám, páni milí 1
Vděčně od vás přijímáme,
šenkýřkám to skovat dáme I
Víc darmo mluviti mnoho; 455
kdo nám co dal, bud bez toho!
Finis coronat opus.
TEXTOVĚ KRITICKÉ POZNÁMKY.
Čtení rakovnického rukopisu:
-Verš 8. negnj. - 36. Potud gaky tu bywa rzad bez jakéhokoliv
znaménka dělicího. Levý čte:.... napořád, posud jaký tu bývá řád,
to však nedává smyslu. — 43. rozily. — 47 a 264. njnj [proti 113,
375: nynj). — 79. wniem. - 88. tcham (Jinak nedoložené, vznikle
snad opisovačskou chybou podle následujícího rýmového slova
„sám"). — 103. do íebecz ana peííicze; čtení Levého v. nastr.?8. —
109—110. Giz do popowycz, amentaur Nebude ímit leínj Ziadny
Koczaur; slovo leínj připsáno na okraji, ale znaménkem -j- náležitě
umístěno; tvar Popovic není písařským omylem místo obyčejného
tvaru Popovce: u jmen osad bývá kolísání mezi tvary odvozenými
z téhož kmene rozličnými příponami (doklady u Fr. Černého a
P. Váši, Moravská jména místní, 45 — 46); ke čtení srov. i str. 78
a 80, p. 1 - 3 . - 128. bugdu íítegtnowatj. - 141. Snazie, srov. 276
Snaže. — 151. ten me owcze wííudy wodj; wfíudy podtrženo na
znamení, že má býti vynecháno, na okraji připsáno wííeczky a náležitě
umístěno znaménkem +. — 155. Anebo, o se zdá připsáno.
- 202. W : 3 ; podobně zkráceno dále 278, 323, 337,355 Všickní
spolu [vypsané plně před v. 217): W. S. - 210. Zdarajt, srov. 306.
- 242. natíe. - 264. njnj; srov. 47. - 306. Zdamytmatte. - 324.
apattjrum. — 337. mam. — 364. Zie mafi íebau twe dworítwo. —
371. Kterého Zemie peklo a Nebe; peklo podtrženo, a nadepsáno. —
395 — 396. Wym dobrže paniky lyhanj! [nový řádek:] begwa paítuííj
(njdanj 1 — 404. Pržeroztomile. — 407. pokad. — 413. Wul s Oílycžkem.
— 424. Wycze hádat; Levý čte: víc se h. Či: Přestaňte... více
(hádek) ? — 442. potom ítebau w Neby wiecznie [na novém řádku
jako nový verš:] pržebywatj; oprava podle smyslu a podle znění
této slohy v písni „Tříkráli znamenali".