STAROVĚKÁ
MEZOPOTÁMIE
lPavel Trtílek: 13. října 2016
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\DSD\Fotky\MEZOPOTÁMIE\hlava akkadského krále.jpg

lČasová periodizace – počátky divadla:
lPravěk (do 4. tisíciletí př.n.l.)
-divadlo v dnešní podobě neexistovalo, performanční („předváděcí“) projevy však ano (obřady, hudba,
tanec, vyprávění, snad i stínové divadlo…)
-archeologické prameny hmotné povahy (doba kamenná)
-absence písemných pramenů
-
lStarověk (4. tisíciletí – 476 n.l.)
-předvádění mytologických příběhů v rámci náboženského kultu (Egypt, Mezopotámie, Mezoamerika,
Jižní Amerika, antické Řecko)
-písemné prameny včetně prvních dramat
-zrod divadla – Indie, Čína, antika

lVznik městských civilizací:
•cca 3.300 př.n.l.: civilizační centra v Mezopotámii (dnešní Irák) a politicky stabilnějším Egypt‏ě
(znalost písma, náboženská střediska s kamennými monumenty)
•civilizace s vlastní historií
•počátky „divadla“ v podobě performančních útvarů (náboženské slavnosti a obřady: např. kult bohyně
Ištary, boha Usira…)

lMezopotámie:
•povodí řek Eufrat a Tigris („Meziříčí“)
•3.000 př.n.l. Sumerové
•po nich Akkadové, Chetité, Babyloňané, Asyřané…
•znalost písma: klínové písmo začali používat Sumerové (převzaly ho další místní kultury…)
•lingvista Bedřich Hrozný rozluštil klínové písmo‏

Hrozný - výkopy - naleziště tabulek.jpg



•polyteismus
•nejstarší dochované mýty světa
•mytická potopa (bájný Utanapištim – obdoba Noema)‏
•babylonská věž: opravdu existovala (už kolem 2.000 př.n.l.), šlo o Mardukův zikkurat
•na obrázku Babylon kolem roku 600 př.n.l.
Mytologie:
H:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\DSD\Fotky\MEZOPOTÁMIE\Babylon.jpg

Pieter Brueghel st. – Babylonská věž



zikkurat v irácké poušti



zikkurat – hypotetický nákres původní podoby



rekonstrukce zikkuratu 2100.jpg



•na vrcholcích zikkuratů byly svatyně zasvěcené konkrétním bohům:
-Šamašovi, Ištaře, Mardukovi…
•konaly se v nich neveřejné části obřadů, veřejné části se konaly na prostranství kolem zikkuratů
•v Mardukově chrámu v Babylonu byl každoročně konán posvátný sňatek:
−inscenované kultovní drama, při kterém král představoval boha plodnosti a hlavní kněžka bohyni
lásky a plodnosti Ištar
−vše odpovídalo skutečné svatbě: od milostných písní až po svatební noc páru, účelem bylo zajistit
plodnost a úrodu (viz např. Epos o Gilgamešovi)
l

lEposy:
lnejstarší dochované písemné památky světa
-psaná literatura tedy nezačíná v antice ani ve starověké Indii, ale už v Mezopotámii
•některé eposy byly nejspíš při slavnostech „inscenovány“, jejich primární funkce však nebyla
divadelní, ale náboženská (též společenská a politická)
•Epos o Gilgamešovi
−nejobsáhlejší z dochovaných mezopotamských eposů (zapsán už cca 2.500 př.n.l.)‏
−nejstarší verze psaná sumersky (5 kratších epických skladeb)
−nejrozsáhlejší akkadská verze má 12 tabulek textu
l

Epos o Gilgamešovi (tabulka s pasáží o potopě)‏



Další eposy:
lEpos o stvoření:‏
•posvátný text veřejně recitován (zpíván?) kněžími v Babylonu během 4. dne oslav Nového roku
(příchod jara)
•pojednává o kosmologických událostech (sakrální povaha, přesto nepostrádá dramatično)

lSestup Ištary do podsvětí:‏
•epos vychází z rituálů plodnosti (jeho torza dochována ve více variantách)
•původně sumerská bohyně Ištar (též Inanna, Innin): bohyně lásky, plodnosti, pohlavního života, ale
taky války, zmaru a ničení (tvůrčí i ničitelský aspekt)
•z Asýrie máme doloženo, že mytologické pasáže ze života bohyně Ištar (její sestup do podsvětí,
odkud vysvobodila svého milence Dumuziho, jejich svatba) byly inscenovány v rámci jejího
náboženského kultu
•procesí vedoucí sochu bohyně městem s mnoha zastaveními: odehrávány příběhy z jejího života (viz
též např. antický Dionýsos či egyptský Usir)
•její kult na sebe vázal zástupy chrámových prostitutek a prostitutů (rozšířen i mimo oblast
Mezopotámie)
•
l

lsňatek Ištary a Dumuziho



lIštar (vyobrazení na keramice, Louvre)
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6a/Ishtar_vase_Louvre_AO17000-detail.jpg/320p
x-Ishtar_vase_Louvre_AO17000-detail.jpg

Ištařina brána s procesní cestou: jedna z 8 bran vnitřní části Babylonu (model)‏



rekonstrukce Ištařiny brány (Pergamské muzeum v Berlíně)‏
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c0/Pergamonmuseum_Ishtartor_06.jpg/640px-Perg
amonmuseum_Ishtartor_06.jpg

•ukázka přímé řeči v eposu:
- „Slyš, vrátný, otevři mi bránu!
- Otevři bránu, ať mohu vejít!
- Jestli bránu neotevřeš a vstoupit mě nenecháš,
- vypáčím dveře, přerazím závoru,
- rozbiji ostění, vyvrátím křídla
- a vyvedu mrtvé, ti pohltí živé
- a mrtvých víc bude než živých!“
- Vrátný otevřel ústa svá
- a pravil vznešené Ištaře řka:
- „Postůj, paní má, dveře nevyvracej!
- Počkej uvnitř!
- Půjdu tvé jméno ohlásit královně Ereškigale.“
- (ze sumersko-akkadských originálů přel. Lubor Matouš)

•ukázka dialogu v eposu (čteno při obřadech a přitom snad také spektakulárně předváděno):
l Když ji provázel první branou, korunu velkou z hlavy jí sňal.
l „Proč, vrátný, sňal jsi mi z hlavy korunu velkou?“
l „Vejdi, má paní, tak znějí zákony vládkyně podsvětí.“
l Když druhou ji provázel branou, z uší jí sundal náušnice.
l „Proč, vrátný, vzal jsi mi z uší náušnice?“
l „Vejdi, má paní, tak znějí zákony vládkyně podsvětí.“
-
- (ze sumersko-akkadských originálů přel. Lubor Matouš)
- (jiné verze také přeloženy – viz Jiří Prosecký: Slova do hlíny vepsaná)

Svědectví o existenci herectví v Mezopotámii:
Nippurská verze eposu o Ištaře (nazvaná Sestup Inanny do podsvětí)‏ obsahuje část, kdy se bůh Enki
dověděl, že je Innana (Ištar) držená v podsvětí bez atributů božství, nemocná a přibitá na hřeb, a
tak stvořil dvě bytosti: herce a kněze.
Herec jí přinesl do podsvětí chléb života, kněz živou vodu...

Literatura:
• Balabán, Milan – Gilgameš: mytické drama o hledání věčného života (Praha, 2002)‏
• Epos o Gilgamešovi (přel. Lubor Matouš, k dispozici několik různých vydání)‏
• McCallová, Henrietta – Mezopotámské mýty (Praha, 2006)‏
• Mýty staré Mezopotámie (Praha, 1977; přel. Prosecký, Hruška, Součková, Matouš)‏
• Prosecký, Hruška, Součková, Břeňová – Encyklopedie mytologie starověkého Předního východu (Praha,
1999)‏
• Prosecký, Jiří – Slova do hlíny vepsaná: mýty a legendy Babylonu (Praha, 2010)
• Zamarovský, Vojtěch – Na počátku byl Sumer (Praha, 1966)‏
• Zamarovský, Vojtěch – Gilgameš (Praha, 1976; převyprávěno)‏