AISCHYLOS_Ulitba mrtvemu.txt AISCHYLOS ÚLITBA MRTVÉMU (Choéforoi) Ú V O D Podle Homéra (Od. 3.306 n.) vládl Aigisthos v Mykénách osmý rok, když slavný se Orestés vrátil z Athén nazpět domů a usmrtil otcova vraha, Aigistha úskočného, jenž otce mu slavného zabil. Aischylos časový odstup od zákeřné vraždy krále Agamemnona neuvádí, je však zřejmé, že pomsta otce je prvním činem Orestovy dospělosti. Prolog, který se nám bohužel dochoval ve značně fragmentárním stavu, je zahájen modlitbou k podsvětnímu Hermovi, prostředníkovi mezi světem živých a mrtvých, jehož socha stojí u hrobu krále, poblíž královského paláce. Tím je udán tón první části dramatu, která je ve znamení strhujících modliteb k mrtvému otci a náboženských a psychických příprav na strašný čin, k němuž byl Orestés vyzván Apollónovou věštírnou v Delfách, tj. nejvyšší náboženskou autoritou v Řecku. Jedinou “dějovou” sekvencí této statické části, která není než jediným chtonickým obřadem, je scéna, při níž se Orestés nechává rozpoznat své sestře. Spád hry se radikálně proměňuje krátce za polovinou, poté co zazní poslední zlověstné slovo poslední modlitby sboru: Erínyje. Vše najednou jako by se zrychlilo a události naberou spád v aischylovské tragédii nevídaný. Běh hry se krátce zastaví jen v klíčovém Orestově zaváhání těsně před vraždou Klytaiméstry (Pyladovým prostřednictvím zde vstupuje do hry sám Apollón), aby po odkrytí mrtvých těl tyranů vyvrcholil v triumfálním hymnu na Diovu dceru Diké, Spravedlnost, jejíž jméno bylo ve hře skloňováno od samého počátku. Naděje v konec utrpení, vyjádřená opět obrazem ohně, však stále nebude naplněna. Už v triumfálním hymnu na Diké zaznívají první zlověstné tóny, které předznamenávají příchod “zuřivých psic matky”, hlavních aktérů neustálého krveprolití vzájemných odplat, které dosud Átreovu domu nedaly vydechnout. Úlitba mrtvému [Prolog] ORESTÉS Podzemský Herme, jenž hledíš na otcovu vládu, staň se prosím mým zachráncem a spojencem v boji. Neboť jsem přišel do této země, do níž se vracím, [...] na návrší tohoto hrobu vzývám otce, aby mne poslouchal 5a slyšel... [...] [pokládám] pletenec vlasů [jako dík řece] Inachu za výchovu a tento druhý na znamení žalu. [...] Nebyl jsem přítomen, otče, a neoplakal tvou smrt, ani jsem nenatáhl ruku, když tvou mrtvolu odnášeli. [...] 10Co to vidím? Copak to sem kráčí za shromáždění žen, jež vyniká černými šaty? S jakou pohromou si to mám spojit? Přihodilo se snad domu nové neštěstí, nebo je správný můj odhad, že ty ženy 15přinášejí úlitby mému otci, aby ukonejšily ty pod zemí? Ano, tak je to. Myslím, že s nimi kráčí také Élektra, má sestra, a vyniká hořkým zármutkem. Ó Die, dej mi ztrestat smrt otce, staň se milostivě mým spojencem v boji! 20Pylade, postavme se stranou, ať s jistotou zjistím, o co jde v této prosebné výpravě žen. SBOR Strofa 1 Stránka 1 AISCHYLOS_Ulitba mrtvemu.txt Vyslána z domu jsem přišla přinést s průvodem úlitby s prudkými údery rukou. Tvář vyniká krvavými šrámy, 25čerstvě vyrytou brázdou nehtu srdce se ale živí nářky po celý život. Z žalu se roztrhala tkanina párajících se šatů, 30látka oděvu na prsou, ztlučená neradostným neštěstím. Antistrofa 1 Neboť děs zježených vlasů, pronikavý snový věštec domu, jenž ve spánku dýchá hněvem, vzkřikl z nitra paláce 35půlnočním výkřikem plným hrůzy, poté co tíživě vpadl do ženských komnat. A vykladači takových snů vzkřikli pod božskou zárukou, 40že si pod zemí plni zlosti ztěžují s nevraživostí vůči vrahům. Strofa 2 Takovou nectnou poctu, jež má odvrátit zlo, 45í-jó matičko země!, žádá, a proto mne posílá ta bezbožná žena! Bojím se ale vypustit ta slova. Vždyť jak vykoupíš krev, jež dopadla na zem? Í-jó krbe samých strastí! 50Í-jó zhroucení domu! Lidmi nenáviděné, slunce zbavené temnoty zakrývají dům kvůli vládcově smrti. Antistrofa 2 55Úcta dříve nezdolná, nezničitelná, neporazitelná, jež pronikala ušima i myšlením lidu, je nyní ta tam. Bojí se ale člověk. Mít se dobře 60je pro lidi bůh, ba více nežli bůh. Vahadlo Spravedlnosti se však dívá. Vůči některým, kteří jsou ve světle, je rychlé, zatímco jiné [útrapy] čekají na hranicích tmy, kde postupem času narůstají. 65Další lidi pak pohltí noc bez naplnění. Strofa 3 Kvůli krvi vypité zemí živitelkou se srazila sedlina odvetné vraždy a neodtéká. Trýznivá zkáza trvá a viník se zalyká nevyléčitelnou nemocí. Antistrofa 3 70Pro toho, kdo vnikl do nevěstiny komnaty, není léku a všechny řeky valící se v jediném proudu by se krev poskvrněné ruky snažily očistit marně. Epóda 75Mně však, jíž bohové nasadili nutnost, jež obklopila město, a přivedli z otcovského domu do otrockého osudu, mně přísluší chválit vládu, ať se chová spravedlivě nebo nespravedlivě, neboť věci jsou neseny násilím, 80a [přísluší mi] ovládat hořkou nenávist své mysli. Pláču ale pod pláštěm Stránka 2 AISCHYLOS_Ulitba mrtvemu.txt nad pošetilým osudem vládce, zmrazená skrývaným zármutkem. ÉLEKTRA Služebné zajatkyně, jež udržujete pořádek v domě, 85jelikož jste zde v této prosebné výpravě jako můj doprovod, přispějte mi radou v této věci: co mám říci, až budu vylévat tyto smuteční úlitby? Jak promluvit s rozumem? Jak se k otci pomodlit? Mám říkat, že je přináším od milující ženy 90milovanému muži, ačkoli jsou od mé matky? K tomu nemám odvahu, nevím, co říci, až budu vylévat tuto obětinu na hrobě otce. Nebo mám pronést ta slova, jaká lidé zpravidla pronášejí, aby stejně odplatil těm, kteří posílají tyto 95pocty, tj. dal odplatu hodnou jejich zločinů? Nebo mám tyto úlitby vylít a napojit jimi zemi tiše a nedůstojně, tak, jako umřel otec, a jako když se vyhazují odpadky, odvrhnout nádobu a jít zpátky s odvrácenýma očima? 100Podělte se, přítelkyně, se mnou na tomto rozhodnutí, neboť nenávist, kterou v domě chováme, je společná. Nikoho se nebojte a neskrývejte [svůj názor] ve svém srdci. To, co je osudem dáno, čeká na svobodného, stejně jako na toho, kdo je ovládán cizí rukou. 105Pokud tě napadá něco lepšího, řekni mi to prosím. SBOR Jako oltář ctím hrob tvého otce a budu mluvit, jak poroučíš, od srdce. ÉLEKTRA Mluv, jako jsi uctila hrob mého otce. SBOR Prones při ulévání slova příznivá oddaným. ÉLEKTRA 110A které z jeho blízkých mám takto označit? SBOR Především sebe samu a každého, kdo nenávidí Aigistha. ÉLEKTRA To se mám takto pomodlit za sebe a za tebe? SBOR Už to chápeš, tak to vylož sama. ÉLEKTRA Dobrá, a koho dalšího mám připojit k téhle skupině? SBOR 115Vzpomeň na Oresta, přestože není doma. ÉLEKTRA Dobře řečeno! Výtečně jsi mne poučila! SBOR A vzpomeň také na viníky vraždy a modli se – ÉLEKTRA Co mám říci? Vysvětli nezkušenému, jak postupovat. SBOR – aby na ně přišel nějaký bůh nebo člověk. ÉLEKTRA Stránka 3 AISCHYLOS_Ulitba mrtvemu.txt 120Myslíš někdo, kdo soudí, nebo zjednává spravedlnost? SBOR Jednoduše řekni někdo, kdo odplatí vraždu vraždou. ÉLEKTRA Je ale zbožné, abych od bohů žádala toto? SBOR Proč bys neměla žádat, aby odplatili zlem nepříteli? ÉLEKTRA 165Nejmocnější posle vrchního i spodního, 124[pomoz,] podzemský Herme, svolej mi 125bohy pod zemí, kteří hledí na otcovský palác, ať slyší mé modlitby, a samotnou zemi, která rodí všechny věci, a když je vyživí, zas přijímá jejich zárodky. A já ulévám mrtvým tuto svatou vodu, 130volám svého otce a říkám: slituj se nade mnou a zažhni v domě světlo v podobě milovaného Oresta. Vždy jsme teď jako tuláci, jež prodala vlastní matka, a výměnou získala muže v Aigisthovi, který je spoluviníkem tvé vraždy. 135Já se rovnám otrokyni a Orestés je vyhnanec zbavený majetku, zatímco oni si s nadměrnou rozmařilostí užívají plodů tvé dřiny. Ať sem Orestés přijde s pomocí šťastného osudu, za to se k tobě modlím a ty mne vyslyš, otče, 140a dej, ať jsem sama o mnoho moudřejší než má matka, a mé činy ať jsou zbožnější. Takto se modlím za nás. A protivníkům přeji, aby se, otče, objevil tvůj mstitel a odplatil vrahům vraždou podle spravedlnosti. 145Toto vkládám doprostřed dobrořečení, a pronáším proti nim toto zlořečení. Nám však vyveď vzhůru samé dobro s pomocí bohů a země a Spravedlnosti nesoucí vítězství. Po těchto modlitbách vylévám tyto úlitby. 150Vám pak zvyk velí vyzdobit je květinami nářků a rozeznít svůj hlas v pajánu za zemřelého. SBOR Prolévejte slzu pleskající hynoucí za zhynulého vládce na tento val dobra, jenž zla 155odpudivou poskvrnu odvrací při lití úliteb. Slyš mne, výsosti, slyš, vládce, ze své potemnělé mysli. O-to-to-to-to-to-toj! 160I-jó, který muž se silou kopí přijde jako vysvoboditel domu, skythskými šípy v rukou se bude ohánět při Areově díle, a bude vládnout i šípy s rukojetí na blízký boj? ÉLEKTRA 164Nyní již má otec úlitby, jež vypila země, 166a je tu něco nového, o co se s vámi podělím. SBOR Mluv. Srdce ale křepčí strachem. ÉLEKTRA Vidím tady na hrobě ustřižený pramen vlasů. SBOR Jakému muži patří, či dívce s útlým pasem? Stránka 4 AISCHYLOS_Ulitba mrtvemu.txt ÉLEKTRA 170To je snadná hádanka, kterou každý uhodne. SBOR Mohu se tedy ve svém stáří poučit od mladší? ÉLEKTRA Nikdo jiný než já by ty vlasy neustřihl. SBOR Ano, ti, kteří měli svými vlasy truchlit [za mrtvého], jsou [jeho] nepřátelé. ÉLEKTRA Jistě. A tyto věru na pohled připomínají – SBOR 175Čí vlasy? To bych se ráda dozvěděla. ÉLEKTRA Věru jsou na pohled podobné jako moje. SBOR Bylo by možné, že by to byl tajný dar od Oresta? ÉLEKTRA Vzhledem se jeho vlasům velice blíží. SBOR Ale jak by se opovážil sem přijít? ÉLEKTRA 180Své ustižené kadeře poslal, aby uctil otce. SBOR Tvá slova ve mně vyvolávají ještě více slz, jestliže se svou nohou nikdy nedotkne této země. ÉLEKTRA Také mé srdce přepadá příval hořkosti, jsem zasažena, jako by mnou pronikl šíp, 185z očí mi padají žíznivé nezadržitelné kapky bouřlivé potopy, když vidím tento pletenec. Neboť jak bych si mohla myslet, že je tato kadeř majetkem někoho jiného z města? Vždyť ji jistě neustřihla jeho vražedkyně, 190moje matka, která smýšlí se svými dětmi bezbožným způsobem, nehodným jejího jména. Abych ale beze všeho připustila, že tato ozdoba náleží mému nejmilejšímu člověku, Orestovi – ale to se mi chce vlichotit naděje. Ach je. 195Kéž by měla rozumný hlas jako posel abych sebou v rozpolcení mysli nesmýkala sem a tam, nýbrž mi zcela jasně sdělila, že mám ten pletenec poplivat, jestliže byl totiž ustřižen z nepřátelské hlavy, nebo je se mnou příbuzný a mohl by se mnou truchlit 200jako ozdoba tohoto hrobu ke cti otce. Voláme bohy, ačkoli vědí, v jaké bouři se jako na lodi zmítáme. Máme-li ale dosáhnout spásy, může i z malého semínka vyrůst obrovský kmen. 205Ano, a tady jsou stopy, druhé znamení, stejné stopy nohou, které se podobají mým. Jistě, jsou to dvoje obrysy chodidel, jedny patří jemu a druhé nějakému společníkovi. Paty a obrysy šlach se svým rozměrem Stránka 5 AISCHYLOS_Ulitba mrtvemu.txt 210přesně shodují s mými šlépějemi. Přichází bolest a pomatení smyslů! ORESTÉS Modli se, až budeš bohům ohlašovat naplnění svých modliteb, abys i nadále dosahovala úspěchu. ÉLEKTRA Proč? Čeho jsem díky bohům dosáhla nyní? ORESTÉS 215Máš před očima toho, kteréhos v modlitbách prve toužila vidět. ÉLEKTRA Co o tom víš? Kterého člověka jsem volala? ORESTÉS Vím, že jsi velice uchvácena Orestem. ÉLEKTRA A jak se u všech všudy naplňují mé modlitby? ORESTÉS Jsem to já. Už nehledej nikoho bližšího. ÉLEKTRA 220To kolem mne, cizinče, splétáš nějakou léčku? ORESTÉS Pak ji tedy osnuji sám proti sobě. ÉLEKTRA To se mi chceš vysmívat v mé bídě? ORESTÉS Také sobě ve své, jestli tobě ve tvé. ÉLEKTRA Takže tě mám oslovovat, jako bys byl Orestés? ORESTÉS 225Když vidíš mne samého, nepoznáváš mne, ale když jsi viděla tenhle pramínek smutečních vlasů 228a sledovala stopu mých šlépějí, 227vzrušila ses a zdálo se ti, že mne vidíš. 230Přilož ty vlasy k místu, kde byly ustřiženy, 229a podívej, jak je hlava tvého bratra podobna té tvé. A pohleď na tuto tkaninu, dílo tvé ruky, na údery bidla, na obraz zvířat. Ovládej se, ať z radosti nepřijdeš o rozum, neboť vím, že naši nejbližší nás oba nenávidí. ÉLEKTRA 235Ach nejdražší miláčku domu svého otce, slzavá naděje spásného semene, s důvěrou ve svou sílu budeš panovat v domě otce. Ach radostné oko, jež má čtvero úloh ve vztahu ke mně: neboť tě musím oslovovat 240jako otce, a připadá na tebe má láska k matce – tu plným právem nenávidím –, a k sestře, jež byla krutě obětována. A byl jsi mi věrným bratrem a měl jsi ke mně úctu jako jediný. Ať je Vláda, Spravedlnost a třetí, 245ze všech nejmocnější Zeus na tvé straně! ORESTÉS Die, Die, dívej se na to, co se děje! Pohleď na osiřelé potomky orlího otce, Stránka 6 AISCHYLOS_Ulitba mrtvemu.txt který zemřel ve smyčkách a kličkách strašlivé zmije! Na ty, kdo osiřeli, 250doléhá lačný hladomor. Neboť nejsou dospělí, aby do hnízda přinesli kořist jako otec. Stejně tak můžeš vidět mne a tuto dívku, Élektru, potomky zbavené otce, oba v tomtéž vyhnanství z domu. 255Pokud zahubíš tato mláďata otce obětníka, který tě velice ctil, která podobná ruka ti vzdá poctu takových hodů? A také, pokud zahubíš potomky orla, nebudeš moci posílat smrtelníkům přesvědčivá znamení, 260a jestliže celý tento královský kmen uschne, nebude ve dnech býčích obětí pečovat o tvé oltáře. Postarej se a pozvedni z nepatrnosti do velikosti palác, který teď, jak se zdá, leží v ruinách. SBOR Ach děti, ach zachránci otcovského krbu, 265buďte tiše, ať vás nikdo neslyší, maličcí, a z povídavosti všechno nevyzradí vládcům. Ty bych ráda jednou viděla umřít ve smolném prskání plamene! ORESTÉS Jistě mne nezradí velkomocná Loxiova 270věštba, která mi poručila projít tímto nebezpečím, vydávala hlasité výkřiky a vysílala svým hlasem mrazivé pohromy do mého teplého srdce, jestliže nepůjdu po těch, kdo se provinili na mém otci, stejným způsobem, čímž vyzývala k odvetné vraždě 275mne, z něhož újma vyvlastnění učinila divokého býka. Sám tímto svým vlastním životem podle ní zaplatím a utrpím mnoho odporného zla. Nejprve svými výroky zjevila smrtelníkům, jak ztišit nepřátelské síly pod zemí, poté hovořila o nemocích, 280jež mohou napadnout těla, o vředech, které rozežírají zdravé tělo krutými kusadly, o bílých chlupech, které vyrůstají při této nemoci. A o dalších útocích Erínyjí mluvila, jež povstávají z otcovské krve. […] 285kdo vidí jasně, ačkoli hýbe řasami ve tmě. Neboť temný šíp podsvětních sil, vyslaný padlými příbuznými, kteří prosí o pomstu, a běsnění a marný noční děs, zneklidňuje, straší a vyhání z města 290a týrá tělo bronzovými důtkami. A takoví lidé podle ní nemohou mít podíl na měsidle [s vínem], ani na ulévání, neviditelný otcův hněv jim nedovolí přistoupit k oltářům, nikdo [takového člověka] nepřijme a nebude u něj přebývat, 295a on časem zemře beze vší cti a bez přátel, ubožák vysušený všeničivou smrtí. Mám-li takové věštby, nemám jim snad věřit? A i kdybych jim třeba nevěřil, je nutné ten čin spáchat. Mnoho pohnutek se totiž schází k jedinému, 300boží pokyny i veliký zármutek nad otcem, a navíc doléhá nedostatek majetku, aby lidé z města, nejslavnější ze smrtelníků, kteří se svou hrdinnou myslí rozvrátili Tróju, nemuseli být takto poddaní dvěma ženám. 305Ano, mysl ženy. Že ne? Brzy uvidí. [Kommos] SBOR [anapest] Vy mocné Moiry, kéž z Diovy vůle Stránka 7 AISCHYLOS_Ulitba mrtvemu.txt [vše] dospěje tam, kam se obrací Spravedlnost. “Za zlá slova ať se platí 310zlými slovy,” hlasitě křičí Spravedlnost, když vybírá dluh. “Za vražednou ránu ať se pyká vražednou ranou.” “Pachatel ať trpí,” říká prastaré pořekadlo. [1. část] Strofa 1 ORESTÉS 315Ach otče, ubohý otče, co ti mám říci, co udělat, aby se mi podařilo přivanout tě zdálky, kde tě drží tvé lůžko? Světlo má opačný úděl 320než tma, prý je však přesto oslavné truchlení potěchou Átreovci před palácem. Strofa 2 SBOR Synku, mysl mrtvého nestráví 325žhnoucí chřtán ohně. Časem projeví svůj hněv. Mrtvý běduje, škůdce se zjevuje, za otce, za zploditele, 330rozrůstá se všude kolem právoplatné hledající truchlení. Antistrofa 1 ÉLEKTRA Poslouchej nyní, ach otče, střídavé žalozpěvy plné slz. V truchlozpěvu nad hrobem 335tě oplakávají tvé dvě děti. Tvůj hrob je přijal jako prosebníky a vyhnance zároveň. Co z toho je dobré? Co je beze zla? Nezůstala zkáza neporažena? SBOR [anapest] 340Ale ač je to tak, bůh stále, bude-li chtít, může vzbudit pokřiky radostnějších hlasů a namísto truchlozpěvů nad hrobem může paján v královském paláci uvést přátelský pohár s novou směsí. Strofa 3 ORESTÉS 345Kéž by tě byl pod Íliem některý z Lyků, otče, zabil ranou svého kopí! Nechal bys slávu v domě a život, za nímž se na ulici 350každý ohlíží, bys připravil dětem. Měl bys vysoce navršený hrob v zámořské zemi, který by dům snadno snesl. Antistrofa 2 SBOR Je drahý svým druhům, kteří tam vznešeně padli, 355vyniká pod zemí jako ctihodné veličenstvo, služebník nejvyšších, Stránka 8 AISCHYLOS_Ulitba mrtvemu.txt kteří tam v podsvětí vládnou. 360Vždyť byl králem, dokud žil, osudem určený úřad třímal v rukou, s žezlem, jež lidé poslouchají. Antistrofa 3 ÉLEKTRA Ani pod Trójskými hradbami [jsi neměl] zhynout, otče, 365s ostatním lidem zabitým kopím, a být pohřben u proudu Skamandru. Spíše ti, kteří jej zavraždili, [měli] být takto poraženi, aby se o jejich smrtelném osudu 370člověk dozvěděl z dálky a nepoznal tyto útrapy. SBOR [anapest] Toto je, mé dítě, cennější než zlato. Větší než velké, třeba i hyperborejské štěstí, jsou věci, jež říkáš. Jistě je to v tvé moci. 375Nyní však [dolů] doléhá dunění těchto dvojitých důtek, a my tak již pod zemí máme spojence, zatímco ti, kteří vládnou, nemají ruce čisté. Co odpornějšího může být jeho dětem? Strofa 4 ORESTÉS 380Toto proniká uchem skrz naskrz jako šíp. Die, Die, vyveď zespoda pozdní trestatelku Zkázu, proti opovážlivé a bezostyšné ruce 385lidí. Dluhy rodičů budou nakonec splaceny. Strofa 5 SBOR Budiž mi dáno pustit se do pronikavého slavnostního výskotu nad porážkou muže a zabitím ženy. Neboť proč skrývat to ve své mysli, co stejně 390přede mnou poletuje – a od přídě srdce vane ostrá zuřivost, hněvivá nenávist. Antistrofa 4 ÉLEKTRA A kdypak mocný 395Zeus vrhne na ně své ruce, oje, oje, a hlavu jim rozrazí? Ať země získá záruku! Neboť žádám spravedlnost místo nespravedlnosti. Slyšte, země a ctěné podsvětní mocnosti! SBOR [anapest] 400Ano, je zvykem, že krvavé krůpěje vylité na zem vyžadují další krev. Spoušť volá po Erínyji, která od těch, kdo zahynuli dříve, přivádí po zkáze další zkázu. Strofa 6 ORESTÉS 405Po-poj dá, království podsvětních [sil]! Hleďte, vy velkomocné Kletby mrtvých, hleďte na zbytky Átreovců, v jaké bezmoci Stránka 9 AISCHYLOS_Ulitba mrtvemu.txt se nacházejí, znectěny vyhnáním z domu! Kam se má člověk obrátit, Die? Antistrofa 5 SBOR 410A nyní se mé srdce znovu rozbušilo, když slyším tento nářek, a chvílemi ztrácím naději a duše mi černá z těch slov, když je poslouchám. 415Když ale zase posilňující odvaha (?) […] odstraní strázeň, †objeví se† přede mnou k dobrému (?). Antistrofa 6 ÉLEKTRA O čem mluvit, abychom uspěli? Snad o tom, jaké strasti trpíme od té, která nás, považte, zplodila? 420Může se lísat, toto však nelze ukonejšit. Neboť jako divoký vlk, jemuž se nelze vlichotit, je hněv vzešlý z [mé] matky. [2. část] Strofa 7 SBOR Bila jsem se v Arijském truchlení, dle zvyku kissijských plaček. 425Mohl jsi vidět, jak stříkalo mnoho [krve] při vlasy trhajících úderech rukou, které se střídavě napínaly seshora, svrchu, a rozeznívaly mou nadevše zuboženou potlučenou hlavu. Strofa 8 ÉLEKTRA I-jó i-jó, ukrutná 430bezostyšná matko, nestyděla ses nechat pohřbít bez občanů vládce, a bez truchlení neoplakaného manžela v ukrutném pohřbu. Strofa 9 ORESTÉS Naprosto bezectné, cos řekla! Oj-moj! 435Za znectění otce však zaplatí, s přispěním bohů, a s přispěním mých rukou. Pak až ji zabiju, mohu třeba zemřít! Antistrofa 9 SBOR Také ho zmrzačila, abys měl jasno! 440Takto jej pohřbila, a to učinila ve snaze připravit jeho smrtí nesnesitelné břemeno pro váš život. Nyní víš, jak bídně byl znectěn tvůj otec! Antistrofa 7 ÉLEKTRA Mluvíš o smrti mého otce. Já však nebyla u toho, 445znectili mne, zcela nedůstojně mne jak vzteklého psa zavřeli v zadním pokoji. Snáze nežli smích ze mne vycházely proudy [slz], které jsem vylévala ve směsi s žalostným nářkem. 450Tyto věci, které slyšíš, si vepiš do své mysli. Antistrofa 8 SBOR Vepiš. Ať tato řeč provrtá Stránka 10 AISCHYLOS_Ulitba mrtvemu.txt tvé uši a setká se s poklidným krokem tvé mysli. Takto se věcí mají a zbytek se dychti dozvědět sám. 455Je třeba pustit se do boje s neústupnou vervou. [3. část] Strofa 10 OR: K tobě mluvím! Buď otče se svými blízkými! ÉL: I já s pláčem přidávám svůj hlas! SB: Celá tato skupina společně zní ozvěnou! Slyš a přijď na světlo, 460buď s námi proti nepřátelům. Antistrofa 10 OR: Arés se střetne s Areem, Spravedlnost se Spravedlností. ÉL: I-jó bohové, proveďte to spravedlivě! SB: Jímá mne hrůza, když slyším tyto modlitby. Co je osudově dáno, dávno čeká. 465Modlíme-li se však, může to přijít. [4. část] Strofa 11 Ó útrapy vrozené rodu a zrůdná krvavá rána zkázy! I-jó žalostný, nesnesitelný zármutek! 470I-jó nezhojitelná bolest! Antistrofa 11 Hnisavá léčba těchto [ran] je v domě, nepřichází od jiných zvenku, ale od vlastních, s pomocí krutého krvavého sváru. 475Tento hymnus patří božstvům pod zemí! [anapest] Nuže slyšte, vy blažení pod zemí, tuto modlitbu, a pošlete laskavě podporu dětem, s níž zvítězí! ORESTÉS Otče, který jsi zemřel způsobem nehodným krále, 480prosím, dej mi vládu ve svém domě! ÉLEKTRA I já mám, otče, k tobě podobnou prosbu, †abych unikla, až přivodím Aigisthovi velikou […].† ORESTÉS Neboť takto ti budou zajištěny hostiny obvyklé mezi lidmi, zatímco jinak budeš mezi dobře pohoštěnými 485beze cti při voňavých zápalných obětech zemi. ÉLEKTRA I já ti přinesu ze svého hojného věna svatební úlitbu z otcovského domu, a tento hrob budu mít v úctě nejvíce ze všeho. ORESTÉS Ó země, vydej mi otce, ať dohlédne na bitvu! ÉLEKTRA 490Ó Persefasso, ty dej vítězství ve vší kráse. ORESTÉS Pamatuj na koupel, v níž jsi byl zabit, otče. ÉLEKTRA Stránka 11 AISCHYLOS_Ulitba mrtvemu.txt Pamatuj, jak nezvyklé roucho na tebe vymysleli. ORESTÉS Byl jsi uloven v neukutých poutech, otče! ÉLEKTRA V pokrývce ostudných úkladů! ORESTÉS 495Což tě tyto výčitky neprobudí, otče? ÉLEKTRA Což nezvedneš svou milovanou hlavu? ORESTÉS Buďto svým blízkým pošli jako spolubojovnici Spravedlnost, nebo nám dej na oplátku nasadit podobný hmat, pokud chceš svou porážku odčinit vítězstvím. ÉLEKTRA 500Také tento poslední křik si poslechni, otče: pohleď na tato mláďata posazená na hrobě a slituj se nad ženiným a mužovým žalozpěvem! ORESTÉS A nenechej vyhladit toto sémě Pelopovců, neboť s ním nejsi mrtvý ani po smrti. 505{Neboť děti zachraňují pověst muže po jeho smrti, nesou síť jako korky, udržují lněný provaz [sahající] z hlubin.} Poslouchej! Tyto nářky pronášíme za tebe! Vyhov naší řeči a zachráníš sám sebe! SBOR 510Věru, že řeči, kterou jste rozpředli, nelze nic vytknout. Odškodnili jste hrob za to neštěstí, že nebyl oplakán. Co dále? Jelikož ses již ve své mysli rozhodl k činu, mohl bys nyní zkusit svůj osud a jednat. ORESTÉS Stane se. Není však mimo naši cestu zeptat se, 515proč poslala úlitby, z jakého důvodu chtěla už pozdě odčinit poctami nezhojitelné utrpení. Ubohou laskavost to poslala bezvědomému mrtvému! Nevím, k čemu to přirovnat: ty dary se nevyrovnají jejímu provinění. 520I kdyby člověk za jedno krveprolití vylil všechno, marná námaha. Tak říká úsloví. Pokud to víš, pověz. Chtěl bych to vědět. SBOR Vím, synku. Byla jsem u toho. Otřásly jí sny a děsy, jež člověku nedají spát, 525a proto ona bezbožná žena poslala tyto úlitby. ORESTÉS A slyšelas, co to bylo za sen? Můžeš mi to popravdě říci? SBOR Podle toho, co vypráví, se jí zdálo, že zplodila hada. ORESTÉS Tak? Kam to vyprávění směřuje, kde vrcholí? SBOR Že prý ho ukotvila v plenkách jako dítě. ORESTÉS Stránka 12 AISCHYLOS_Ulitba mrtvemu.txt 530Nebezpečné novorozeně. Jakou potravu žádal? SBOR Sama mu v tom snu nabídla svůj prs. ORESTÉS Cožpak ta odporná věc její cecík nezranila? SBOR Jen aby mohl s mlékem sát chuchvalec krve. ORESTÉS Tohle vidění jistě nebude beze smyslu. SBOR 535Zděšením vykřikla ze spánku, a po domě se kvůli paní rozzářilo mnoho temnotou oslepených pochodní. Poslala pak tyto smuteční úlitby, s nadějí, že takový řez vyléčí její muka. ORESTÉS 540A já se modlím k této zemi a k otcově hrobu, aby se mi tento sen splnil. Podívej, že při mém výkladu všechno do sebe zapadá. Jestliže totiž ten had vyšel z týchž míst jako já, †a do plenek […]† 545svá ústa rozevřel okolo prsu, který mi dával výživu, a smíchal mléko své matky s chuchvalcem krve, jestliže ona hrůzou zabědovala nad tím, co se jí stalo, je, jak vidíš, nezbytné, aby ta, která vyživila příšernou nestvůru, násilně zemřela. Tím hadem se stanu já 550a zabiju ji, jak to říká ten sen. SBOR Beru tě za vykladače těchto znamení. Ať se tak stane. Vysvětli ale přátelům, co dál, jedněm řekni, co dělat, druhým, čeho se zdržet. ORESTÉS Jednoduchá řeč. Ta ať jde dovnitř. 555Doporučuji tyto naše dohody držet v tajnosti, aby ti, kteří úskokem zabili vzácného muže, byli také úskokem lapeni, a zemřeli ve stejné smyčce, jak to vyslovil Loxiás, vládce Apollón, věštec, který se dosud nemýlil. 560Bude to tak: s veškerou výstrojí, jako cizinec, přijdu k nádvorní bráně s tímto mužem, Pyladem, jako host z ciziny a spojenec domu. Oba budeme mluvit parnásským nářečím, budeme napodobovat řeč, jakou hovoří ve Fókii. 565Ale možná, že nás žádný vrátný s radostnou myslí nepřijme, vždyť je ten dům posedlý zlem. Tak počkáme, aby si někdo, kdo půjde kolem domu, domyslel, o co jde, a prohlásil: “Jakto že Aigisthos nechává stát prosebníka 570za branou, jestliže je přítomen doma, a ví to?” No, a až přejdu práh nádvorní brány, najdu ho na trůně svého otce, nebo se vrátí a potom mi tváří v tvář řekne… to vás ujišťuji, že jak mi přijde na oči, 575dříve než se zeptá “z jaké je cizinec země?”, udělám z něj mrtvolu, jen ho hodím kolem rychlonohého bronzu. A Erínyje, která [ani dříve] nebyla na krvi šizena, bude pít svůj třetí nápoj neředěné krve. Takže ty teď pěkně hlídej, co se děje v domě, 580aby všechno do sebe zapadalo přesně tak, jak má, a vám radím, abyste drželi jazyk na uzdě, Stránka 13 AISCHYLOS_Ulitba mrtvemu.txt mlčeli, když je třeba, a říkali to, co se právě hodí. A pokud jde o vše ostatní, prosím, ať na nás tento hledí, a můj zápas mečem vede pro mne příznivým směrem. SBOR Strofa 1 585Země živí mnoho strašlivých strastných trápení a mořská náruč je plná nepřátelských zvířat. Ve výšce, v meziprostoru, 590jsou zase světla, která škodí létavým i pozemským tvorům. Také o vichrném hněvu hurikánů mají co říci. Antistrofa 1 Kdo ale dokáže vypovědět 595o nestydaté mužské pýše a nestoudných vášních žen, jejichž mysl nezná stud, [vášní,] jejichž společníkem je lidská zkáza? Svazky společné stáje 600rozvrací bezohledná touha vládnoucí ženám u zvířat i u lidí. Strofa 2 Kdo nemá mysl přelétavou, ať si to uvědomí, když se poučí 605o úskoku, který vymyslela krutá synovražedná Thestiova dcera, žena, jež s úmyslem spálit v ohni nechala shořet žhnoucí polínko svého syna. Bylo jeho vrstevníkem od dob, kdy vyšel ze své matky a vykřikl, 610a po celý život odpovídalo jeho věku až do dne, který stanovil Osud. Antistrofa 2 A ještě se vypráví o jiné [ženě], nad níž se můžeme rozhořčovat, o vražedné panně, 615která z popudu nepřátel zahubila blízkého člověka. Krétským náhrdelníkem zhotoveným ze zlata, Mínóovým darem, se nechala přesvědčit, a zbavila Nísa nesmrtelného 620pramene vlasů, ta psice, když nic netuše oddechoval ve spánku. Vzal ho Hermés. Strofa 3 631Mezi zločiny, o nichž se vypráví, má ale přední místo ten na Lémnu, nad nímž lid kvílí a odplivuje si, a strašné věci se pokaždé přirovnávají k lémnickým hrůzám. 635Kvůli trápení jež bylo odporné bohům, zaniklo beze cti jedno lidské pokolení. Neboť nikdo nectí, co je protivné bohům. 638Nasbírala jsem něco z toho neprávem? Antistrofa 3 623A jelikož jsem připomněla útrapy, které nelze usmířit, je namístě [připojit] také nenávistný 625sňatek, který je odporný domu, a úklady mysli s ženským smýšlením proti muži ve zbroji […] Ctím (?) krb v domě, který nehřeje, 630a ženskou vládu bez odvahy. Strofa 4 Stránka 14 AISCHYLOS_Ulitba mrtvemu.txt Avšak blízko plic je meč, 640který proniká naskrz a bodá ostrým hrotem z vůle Spravedlnosti, kterou v rozporu s právem noha pošlapala v prachu, ty, kteří se proti právu provinili 645na Diově ctihodnosti. Antistrofa 4 Základ Spravedlnosti je však zasazen pevně a mečíř Osud kuje [meč odplaty] už předem. Do domu dávného krveprolití přivádí dítě, 650aby nakonec splatila poskvrnu – slovutná hlubokomyslná Erínyje. ORESTÉS Sluho! Sluho! Slyš, jak buším na nádvorní vrata! Kdo je uvnitř? Sluho, sluho, podruhé! Kdo v domě? 655Potřetí volám, ať někdo vyjde z domu, jestli [dům] pod správou Aigistha přijímá hosty! SLUHA Dobrá! Slyším! Z jaké je cizinec země? Odkud? ORESTÉS Vzkaž pánům domu, za nimiž přicházím a nesu novinky. A pospěš si. Tmavý kočár noci 660je rychlý. Je čas, aby pocestní spustili kotvu v domech, které hostům nabízejí pohostinství. Ať vyjde někdo, kdo v domě rozhoduje, žena, která zde vládne, ale lépe, aby to byl muž. 665Neboť vstupuje-li do rozmluvy ostych, zakaluje slova. Když mluví muž s mužem, nemá zábrany, a jasně vyjádří, co chce říct. KLYTAIMÉSTRA Cizinci, pokud něco potřebujete, mluvte. K dispozici je vše, co se na tento dům sluší: 670teplá koupel, strastem ulevující lůžko a přítomnost poctivých očí. Pokud je ale třeba zařídit něco důmyslnějšího, pak je to úkolem pro muže, jemuž to sdělíme. ORESTÉS Jsem cizinec, z Daulidy, ze země Fóků. 675Šel jsem sám se svým vlastním nákladem do Argu, tady že vypřáhnu nohy, a povídá mi člověk, kterého jsem potkal, neznali jsme se, zjišťoval nejdřív, kam mám cestu, a říkal mi, kam jde sám – z Fókie, nějaký Strofios, jak jsem z řeči pochytil: 680“Pokud máš, cizinče, stejně cestu do Argu, vzpomeň si, a poctivě vyřiď rodičům Oresta, že zemřel. Určitě nezapomeň. Jestli u jeho blízkých převládne názor, že se má přivézt, nebo raději pohřbít jako přistěhovalec, aby zůstal navždy 685cizincem – tyto pokyny nám doprav zpět. Neboť už jsme toho muže důkladně oplakali a jeho popel skrývají stěny bronzové urny.” Řekl jsem vše, co jsem slyšel. Jestli jsem padl na ty, kteří jsou povolaní a je jim ta zpráva určena, 690nevím. Má to ale vědět rodič. KLYTAIMÉSTRA Běda mi! Přinesl jsi zprávu o našem naprostém zničení. Ach Kletbo tohoto domu, kterou nelze porazit, jak daleko vidíš, i na to, co je bezpečně odklizeno z cesty! Zdálky srážíš [své cíle] dobře mířenými šípy Stránka 15 AISCHYLOS_Ulitba mrtvemu.txt 695a zbavuješ mne, zoufalou ubožačku, blízkých! A teď Orestés… Choval se přece rozumně, když se zdržoval mimo zhoubné bažiny, teď ale, jestli byla v domě naděje, která by ho vyléčila ze zlých bakchanálií, zapiš ji mezi ty, kdo nás opustili. ORESTÉS 700S takto požehnanými hostiteli bych se raději seznámil a stal se jejich hostem kvůli příznivým zprávám. Vždyť kde je více dobré vůle než mezi hostem a hostitelem? Bylo by to ale v mé mysli známkou bezbožnosti, 705kdybych tuto službu bližním nedovedl do konce, poté, co jsem přikývl, a stal se vaším hostem. KLYTAIMÉSTRA Buď si jist, že proto nedostaneš méně, než ti přísluší, a nebudeš o nic méně přítelem tohoto domu. Kdybys to nebyl ty, přišel by se zprávou někdo jiný. 710Už je ale čas, aby cizinci, kteří celý den strávili na dlouhé cestě, dostali, co se patří. Odveď jej do domu, do mužského pokoje pro hosty, a s ním tyto průvodce a spolucestující, a tam nechť dostanou vše, co se na tento dům patří. 715Radím ti, abys to provedl s plnou zodpovědností. My zatím tyto [novinky] sdělíme pánu domu, a s nemalým počtem blízkých se poradíme o tom, co se stalo. SBOR [anapest] Dobrá, milé domácí služky, 720už abychom projevily sílu našich úst na počest Oresta! Ach vládkyně Země a vládkyně výspo mohyly, která nyní ležíš na těle královského velitele loďstva, 725nyní poslouchej, nyní pomáhej! Nyní totiž nastal čas, aby se úskočná Přesvědčivost po jeho boku pustila do boje, a podzemský Hermés †a noční† vedl správným směrem tyto zápasy smrti mečem. 730Zdá se, že ten muž z ciziny způsobuje potíže – vidím tady Orestovu chůvu v slzách. Kampak, Kilická, že si to šlapeš domovními vraty? A jako tvůj průvodce bez nároku na mzdu žal. CHŮVA Paní poručila co nejrychleji zavolat 735k těm cizincům Aigistha, aby přišel a vyptal se přesněji, jako muž muže, na tu čerstvě předanou zprávu. Před sluhy nasadila zachmuřený pohled, uvnitř ale skrývá smích nad dílem, jež bylo provedeno příznivě 740pro ni, pro tento dům ale k velkému neštěstí, díky té zprávě, kterou cizinci jasnými slovy předali. A ovšemže on bude poslouchat s radostí v srdci, až se bude dozvídat tu novinu. Já ubožačka! Jak ztrápené bylo srdce v mých prsou 745ze směsi všeho toho nesnesitelného trápení, které se v tomto Átreově domě přihodilo předtím! Takováhle muka jsem ale ještě nikdy nevytrpěla. Všechno zlé jsem trpělivě snášela, a milovaného Oresta, pro něhož jsem se z duše vydala, 750vychovávala jsem ho, sotva mi byl z matky odevzdán, a pronikavé volání, jež mi nedalo spát […] mnoho námahy, aniž by z toho byl pro mne užitek, Stránka 16 AISCHYLOS_Ulitba mrtvemu.txt jsem vytrpěla. Vždyť co nemá rozum, jako zvíře se musí krmit – jak by ne? – †na způsob rozumu.† 755Protože chlapec, který je ještě v plenkách, nic neřekne – jestli má hlad nebo žízeň, nebo jestli chce čůrat. Mladé bříško dětí se chová jak chce. Věštila jsem, kdy to přijde, často ale myslím věštby lhaly, a tak jsem prala plíny. 760Valchářka, živitelka, obě měly stejný úkol. Tato dvě řemesla jsem musela zvládnout sama, když jsem přijala Oresta [na vychování] otci. A teď se ubohá dozvídám, že je po smrti. Jdu ale za mužem, který zničil tento 765dům. S radostí si tu zprávu poslechne. SBOR A jak mu řekla, že se sem má vypravit? CHŮVA Jak jako? Řekni mi to znovu, ať to přesněji pochopím. SBOR Jestli s ozbrojenci, anebo sám. CHŮVA Řekla, ať si jako doprovod přivede kopiníky. SBOR 770Tak tohle našemu nenáviděnému vládci nevyřizuj, naopak ho vyzvi, tak, aby se těch slov nebál, aby co nejrychleji přišel sám, a raduj se ve své mysli. Pokřivená zpráva se totiž předáním narovná. CHŮVA Cožpak tobě se zamlouvají zprávy, které právě došly? SBOR 775Co když ale Zeus jednoho dne způsobí, že se vítr zla obrátí? CHŮVA Jakpak? Orestés, naděje domu, odešel. SBOR Ještě ne. To by byl špatný věštec, který by takto soudil. CHŮVA Cože? Víš něco jiného, než se říkalo? SBOR Běž a předej zprávu. Jednej podle pokynů. 780Co mají bohové na starost, o to se starají. CHŮVA Jdu tedy a poslechnu, co v téhle věci říkáš. Ať to s božím přispěním dopadne co nejlépe! SBOR 1. strofa Nyní tě zapřísahám, otče olympských bohů, Die, 785dej šťastné pořízení pánům domu, kteří touží s radostí vidět, že je vše v pořádku. Všechna slova jsem vykřikl kvůli spravedlnosti. Ty ji opatruj, Die! Mesódos 790É, é! Toho, který je uvnitř domu, postav před jeho nepřátele, Die, neboť vyzdvihneš-li ho k velikosti, Stránka 17 AISCHYLOS_Ulitba mrtvemu.txt rád se ti za to odplatí dvojnásobně či trojnásobně. Antistrofa 1 A věz, že osiřelé hříbě [tobě] milého 795muže je zapřáhnuto do vozu muk (?). Dej mu v jeho běhu [správný] rozměr a zařiď(?), aby měl †zachovaný† rytmus, abychom viděli, jak jeho kroky ve svém rozpětí dorážejí po dráze (?) do cíle. Strofa 2 800A vy, božstva uvnitř domu, jež spravujete radostný přepych zadní komnaty, a jste [s námi] jedné mysli, slyšte! Přiveďte […] Krev kdysi spáchaných činů 805odčiňte čerstvým aktem spravedlnosti. Ať už stařena vražda nikdy v domě nerodí! Mesódos Ty pak, který obýváš krásně vystavěnou velikou sluji, dej, ať dům toho muže s radostí vzhlédne, a vidí milujícíma 810očima jasné světlo svobody po závoji temnoty. Antistrofa 2 A nechť plným právem pomůže syn [nymfy] Máie, který mocně duje, chce-li přivanout čin. 815Přeje-li si, zjevuje mnoho nevidomého, hovoří však slovem neprůhledným, v noci rozestírá před očima tmu, a ve dne není o nic zjevnější. Strofa 3 A tehdy se konečně slavně 820rozezní s pronikavým křikem ženský zpěv [na počest] vykoupení domu, nastolení příznivého větru, z našich úst: “Plujeme správně! 825Můj zisk, můj zisk tím narůstá, a zkáza se drží od mých blízkých!” Mesódos Ty pak měj odvahu, až přijde čas činu, a zakřič na ni, až na tebe zavolá “dítě!”, a řekni “otcovo!”, 830a dokonči zkázu, již nelze vyčítat! Antistrofa 3 A ve své hrudi měj srdce Persea a pro své blízké pod zemí i nahoře udělej to, co je potěší: 835způsob uvnitř [domu] krvavou zkázu zhoubné Gorgony, smrt prostou viny, k níž vyzval Apollón. AIGISTHOS Nepřišel jsem bez vyzvání, poslali pro mne. Dozvídám se, že jsou tu jacísi cizinci a sdělují nám 840novinku, jež není vůbec vítaná: že zemřel Orestés. To by bylo další krvácející břemeno, které by musel nést tento dům, postižený hnisajícím uštknutím dřívějšího krveprolití. Stránka 18 AISCHYLOS_Ulitba mrtvemu.txt Nemohu si představit, že je to pravda a skutečnost. 845Nebo to jen vyskakují do vzduchu nějaké ustrašené řeči ženských a bez užitku zmírají? Co mi o tom můžete říci, abyste to mé mysli objasnily? SBOR Slyšely jsme to, běž ale dovnitř a vyptej se těch cizinců. Síla poslů není taková, 850jako když se muž od muže dozvídá sám. AIGISTHOS Chci toho posla vidět a důkladně ho vyzpovídat, jestli byl v blízkosti umírajícího osobně přítomen, nebo jestli říká něco, co se dozvěděl z mlhavé pověsti. Mysl s očima rozhodně neošálí! SBOR [anapest] 855Die, Die, co říci? Odkud mám začít se svou modlitbou a vzýváním bohů, [jež vychází] z dobré vůle, a až řeknu co třeba, jak skončit? Neboť nyní poskvrněné 860ostří vražedného nože buďto navždy způsobí naprostou zkázu Agamemnonova domu, nebo on rozžehne světlo ohně k oslavě svobody a vlády nad městem, 865a získá veliké bohatství svých předků. Takovýto zápas podstoupí sám proti dvěma přeborníkům božský Orestés. Nechť to vede k vítězství! AIGISTHOS E, é! O-to-to-toj! SBOR 870Ea, eá! A věru! Jak je? Jak to pro dům dopadlo? Postavme se opodál, dokud není záležitost skončena, aby se nezdálo, že máme na těchto zločinech vinu. Právě bylo totiž v této bitvě rozhodnuto o výsledku. SLUHA 875Běda! Přeběda! Pán byl zasažen ranou! Běda zase znova, potřetí na vás křičím! Aigisthos už není! Tak co nerychleji otevřete, uvolněte závoru z ženských vrat. Pořádného siláka potřebujeme! 880Jemu už ale nepomůže, s tím je konec. Kdepak. I-jú i-jú! Křičím na hluché, marně oslovuji spáče bez užitku. Kde je Klytaiméstra? Co dělá? Zdá se, že její hlava nyní padne vedle špalku zásahem Spravedlnosti. KLYTAIMÉSTRA 885Co se děje? Co to tropíš před domem za pokřik? SLUHA Říkám, že mrtví zabíjejí živého! KLYTAIMÉSTRA Běda mi! Chápu z té hádanky, co chceš říci! Zahyneme úskokem, tak jako jsme zabíjeli! Ať mi někdo rychle podá vražednou sekeru! 890Uvidíme, zda zvítězíme, nebo budeme poraženi. Ano, až tak daleko jsem dospěla v té hrůze! Stránka 19 AISCHYLOS_Ulitba mrtvemu.txt ORESTÉS Tebe zrovna hledám! Jemu už to stačí. KLYTAIMÉSTRA Běda mi! Jsi mrtev milovaný silný Aigisthe! ORESTÉS Miluješ toho muže? Tak si s ním lehneš do společného 895hrobu! Mrtvého nikdy neopustíš. KLYTAIMÉSTRA Zadrž, chlapče, a měj ostych, dítě moje, před tímto prsem, u něhož jsi tolikrát dřímal a dumlal svými dásněmi mléko, které tě živilo! ORESTÉS Pylade, co dělat? Mám se ostýchat zabít matku? PYLADÉS 900Ale kde by pak byly Loxiovy věštby, vyhlášené v Delfách, a zaručené přísahy? Raději měj nepřátele ve všech lidech než v bozích! ORESTÉS Dle mého rozsudku je vítězství tvoje. Radíš mi dobře. Pojď. Jsem rozhodnut tě obětovat tady vedle něho. 905Zaživa byl pro tebe lepší než můj otec, a tak s ním spi i ve své smrti, jelikož miluješ tohoto muže, zatímco toho, jehož máš milovat, nenávidíš. KLYTAIMÉSTRA Já tě odkojila, chci s tebou zestárnout! ORESTÉS Jak? Budeš se mnou bydlet poté, cos mi zavraždila otce? KLYTAIMÉSTRA 910Na tom má, dítě, vinu Osud! ORESTÉS Pak i tuto tvou smrt uchystal Osud. KLYTAIMÉSTRA Nemáš bázeň před mateřskými kletbami, dítě? ORESTÉS Ne. Zplodila jsi mne sice, ale uvrhla do neštěstí. KLYTAIMÉSTRA Do domu spojence, to přece nebylo odvržení! ORESTÉS 915Urážlivě jsem byl prodán – syn svobodného otce! KLYTAIMÉSTRA A kde je tedy platba, kterou jsem za tebe dostala? ORESTÉS Tohle se ti stydím otevřeně vyčíst. KLYTAIMÉSTRA Také ale musíš mluvit o záletech svého otce! ORESTÉS Neosočuj toho, který dře, když sedíš doma! KLYTAIMÉSTRA 920Pro ženy je, chlapče, bolestné být od muže. Stránka 20 AISCHYLOS_Ulitba mrtvemu.txt ORESTÉS Mužova námaha je ale živí, zatímco sedí doma! KLYTAIMÉSTRA Vypadá to, chlapče, že zabiješ svou matku. ORESTÉS To ty zabiješ sama sebe, ne já! KLYTAIMÉSTRA Opatrně, dávej pozor na matčiny zuřivé psice! ORESTÉS 925Jak bych ale utekl otcovým, kdybych to nechal být? KLYTAIMÉSTRA Zdá se, že zaživa zbytečně naříkám před [vlastním] hrobem. ORESTÉS Ano, otcův osud ti vyměřuje tuto smrt. KLYTAIMÉSTRA Běda mi! To je ten had, jehož jsem zplodila a odkojila! Děs z toho snu byl opravdový věštec! ORESTÉS 930Vraždila jsi nesprávně, nesprávně trp. SBOR Běduji i nad tímto dvojím neštěstím. Jelikož však těžce zkoušený Orestés dosáhl vrcholu mnohých krveprolití, dáváme přesto přednost tomu, aby oko domu nepadlo ve strašné záhubě. Strofa 1 935Přišla po čase na Priamovce Spravedlnost, těžce trestající odplata, přišel do domu Agamemnonova dvojí lev, dvojí Arés. Dojel až do konce 940vyhnanec s pythickou věštbou, rychle hnaný božími pokyny. Mesóda 1 Zavýskejte nad tím, že z domu vládců bylo vyhnáno zlo a mrhání majetkem za vlády dvou poskvrnitelů, 945žalostný osud. Antistrofa 1 Přišla ta, jež má na starosti skrytou bitvu, úskočně myslící odplata, dotkla se v bitvě ruky opravdová Diova dcera, Spravedlností ji 950nazýváme my smrtelníci, což postihujeme správně, zhoubným hněvem dýchá mezi nepřáteli. Strofa 2 To je ta, o níž Loxiás, jenž obývá Parnassos, má tam velikou výhlubeň v zemi, hlasitě 955vyhlásil neúskočně, úskokem že je poškozena. Po čase však útočí. [Vždy] se nějak stane, že božské vítězí, a nemusí se sloužit zlým. 960Je správné ctít moc, která vládne v nebi. Stránka 21 AISCHYLOS_Ulitba mrtvemu.txt Mesóda 2 A je vidět světlo a dům byl zbaven veliké uzdy. Povstaň dome! Dosti dlouhý čas jsi ležel padlý k zemi! Antistrofa 2 965A brzy se čas naplní a odejde vraty domu, až bude od krbu vyhnána všechna poskvrna očistnými obřady, které vyhánějí zkázu, a štěstí s krásnou tváří […] 970[…] příznivý host domu, [nám] opět padne. ORESTÉS Pohleďte na dva tyrany země, ničitele domu, kteří [mi] zavraždili otce. 975Byli vznešení, tehdy, kdy seděli na trůně, a milující jsou i teď, jak lze odhadnout jejich stav. A jejich přísaha trvá ve svých zárukách. Společně přísahali smrt ubohému otci a to, že společně zemřou. A přísaha je dodržena. 980Pohleďte také vy, kteří posloucháte tyto hrůzy, na tuto nástrahu, pouto ubohého otce, okovy rukou a svazek nohou. Rozprostřete to, postavte se do kruhu a předveďte přikrývku manžela, aby viděl otec, 985nikoli můj, ale ten, který na to vše hledí, Hélios, nečisté činy mé matky aby mi byl jednou v hodině spravedlnosti svědkem, že jsem provedl s oprávněním tuto vraždu matky. O smrti Aigistha totiž nemluvím: 990ten dostal v souladu se zákonem spravedlivý trest smilníka. Ona však vymyslela tuto odpornou věc na svého muže, z něhož pocházely děti, které nosila pod páskem, zlo dříve milé, nyní však, jak ukazuje, nepřátelské. Co bys o ní řekl? Kdyby byla murénou nebo zmijí, 995bez uštknutí, dotekem by způsobila zetlení druhého: takovou měla opovážlivost a zločinnou povahu. Jak to mám nazvat, i když najdu velice příznivá slova? Lapačka na zvěř, nebo rakvový rubáš, do něhož jsou zabaleny nohy mrtvého? Spíše bys řekl 1000síť, [lovecká] past, a roucho omotané kolem nohou. Takovou věc by vlastnil nějaký zloděj, který klame cizince a vede lupičský život. S tímto úskočným nástrojem by velice rozehřál svoji mysl velikým počtem zabitých. 1005Taková [žena] ať se mnou nikdy nebydlí v domě! Raději ať mi bohové dají zahynout bez dětí! SBOR Ajaj, ajaj, jaký nešťastný čin! Odpornou smrtí tě odpravili! Ajaj, ajaj, a tomu, který zůstává, rozkvétá utrpení. ORESTÉS 1010Spáchala, nebo nespáchala [zločin]? Tento plášť mi dosvědčuje, že jej zbarvil [krví] Aigisthův meč. A výron krve ve spojení s časem zničil hojně barev pestré [látky]. Teď na něj pronáším chvalozpěv, teď jsem zde, abych ho hlasitě oplakal 1015a obracel se slovy k této tkanině, jež mi zavraždila otce. Jsem zoufalý z těch zločinů, z utrpení, z celého rodu, když mám toto nezáviděníhodné vítězství, jež mne poskvrňuje. SBOR Stránka 22 AISCHYLOS_Ulitba mrtvemu.txt Žádný člověk neprojde životem zcela bezpečný před trestem. Ajaj, ajaj, 1020jedna strázeň je tu teď, další nastane. ORESTÉS Měli byste ale vědět – nevím totiž, jak to skončí – jsem jako vozataj, který s koňmi sjíždí z cesty. Přemáhá mne a unáší neovladatelná mysl, a u srdce strach 1025je připraven zpívat a tančit za doprovodu hněvu. Dokud jsem ale při smyslech, dávám prohlášení pro své příznivce a říkám, že jsem zavraždil matku plným právem, neboť zavraždila mého otce, poskvrna odporná bohům. A největší podíl na přivábení k této opovážlivosti přisuzuji 1030pythickému věštci Loxiovi, který mi dal věštbu, že pokud to provedu, budu zproštěn viny, ale pokud to nechám být – nebudu o tom trestu mluvit. Nikdo ta muka svým lukem nedostihne. A teď se dívejte: jsem připraven, 1035abych s touto ratolestí a stuhou přistoupil [jako prosebník] ke svatyni v pupku světa, kde je Loxiův okrsek, a k záři ohně, který je nazýván nepomíjivý, a tak utekl před tímto příbuzenským krveprolitím. Toto je jediný krb, k němuž se mám podle Loxiova příkazu obrátit. 1040A vyzývám všechny Argejce, aby si po čase [uchovali v paměti, jaké] zlo bylo uchystáno, a byli mými svědky, [až se vrátí] Meneláos. A já, tulák a vyhnanec z této země, živý nebo mrtvý opustiv tuto pověst […] SBOR Zachoval ses přece správně! Nepřipřahej k ústům 1045škodlivou řeč a nepropůjčuj jazyk zlověstným slovům. Osvobodil jsi celou argejskou obec, poté, cos dvěma drakům bez námahy usekl hlavu. ORESTÉS Á, á! To jsou strašlivé ženy, jako Gorgony v tmavých řízách, propletené 1050tučnými hady! Tady nemohu zůstat! SBOR Jaké představy tebou zmítají, člověče ze všech nejmilejší otci? Vydrž, neměj strach, velký vítězi! ORESTÉS Tato má muka nemají co dělat s představami. Toto jsou jednoznačně zuřivé psice matky! SBOR 1055Na rukou máš ještě čerstvou krev. Z toho je to rozrušení, které ti napadá rozum. ORESTÉS Mocný Apollóne! Je jich všude plno! A z očí jim ukapává nenávistná krev! SBOR Je pro tebe jediná očista. Loxiás tě svým dotekem 1060osvobodí od těchto muk. ORESTÉS Vy je nevidíte, ale já je vidím. Ženou mě, tady nemohu zůstat! Stránka 23 AISCHYLOS_Ulitba mrtvemu.txt SBOR Tak ať tě provází štěstí! A ať na tebe hledí bůh a laskavě tě opatruje, aby se ti dařilo. [anapest] 1065Naplnila se tato další, třetí bouře, při níž se do královského paláce opřel prudký vítr. První začala s krutými strázněmi hostiny dětského masa, 1070druhá s utrpením královského manžela, když ve vražedné koupeli zahynul muž, jenž byl vojvodou Achájců, a nyní, potřetí, zas přišel odkudsi zachránce, nebo mám mluvit o záhubě? 1075Jak to jen vyvrcholí, jak skončí, [kdy bude] uspán hněv zkázy? Stránka 24