Frederick Winslow Taylor
Narodil se roku 1856 ve Spojených státech amerických. Vyučil se jako mistr a strojník ve
společnosti Enrterprise Hydraulic. Vypracoval se až na hlavního strojního inženýra v
Midvale Steel Works.
Taylor patřil ve své době mezi největší velikány v oblasti managementu a zastupoval školu
klasického řízení. Ve svém řízení používal technokratický přístup. Věnoval se především
organizaci práce a přišel se zásadními doporučeními ohledně její optimalizace, normalizace
a ergonomie. Snažil se odstranit z pracovních operací nepotřebné úkony a pohyby. Tvrdil, že
pracovník musí jasně znát, co a jak dělat a mít při tom normalizované pomůcky a materiál.
Taylorovy principy řízení:
– nahradit metodu tzv. od oka za metodu založenou na vědeckém studiu úkolů
– vybírat, školit a rozvíjet každého zaměstnance odborným způsobem, než je nechat,
aby se rozvíjeli sami
– poskytnout podrobné instrukce a dozor nad každým pracovníkem při vykonávání
jeho úkolu
– rozdělit práci rovnoměrně mezi manažery a pracovníky tak, že manažeři aplikují
vědecké principy managementu na plánování práce a pracovníci tuto práci
vykonávají
Snažil se vzbudit zájem pracovníka na zvyšování výkonu a zisku podniku. Tvrdil, že
nejvyšší zisk je tam, kde jsou nejnižší náklady, kterých se dosáhne šetřením kapitálu a
zvyšováním výkonnosti. Pracovní operace rozdělil na dílčí úkony a pohyby u kterých měřil
čas stopkami. Pro stanovení časové normy nepoužíval průměrnou hodnotu, ale nejlepší
výkon. Takto prudce zefektivnil práci v podniku, což se odrazilo na zvýšení zisku.
Podstatu svého řízení shrnuje takto:
– přesnost
– klidné pracovní prostředí,
– spolupráci místo individuálních postupů
– maximální produktivita
– motivace každého pracovníka k maximálnímu výkonu a zabezpečení správného
odměňování
– oddělení fyzické a duševní práce
– důraz na plánování a kontrolu, což vyžadovalo specializované vedení
Při výběru vedoucích pracovníků zdůrazňoval několik vlastností:
– inteligence
– vzdělání
– odborné znalosti
– zručnost
– poctivost
– zdravý úsudek
– dobrý zdravotní stav
Na jedné straně se Taylorovy názory v mnoha podnicích rozšířily, na druhé straně vyvolaly
silné protesty mezi pracovníky a odbory, což vyústilo i k několika stávkám, například stávka
v roce 1912 ve Watertown Arsenal, která vedla až ke kongresovému vyšetřování.
Současní teoretici managementu vytýkají Taylorovi, že se nezaměřil i na řídící aparát, kde
mohl najít také rezervy.
Zemřel v roce 1915 na zápal plic.