Chester Irving Barnard (1886 – 1961)

BIOGRAFIE

·         Byl americkým obchodním manažerem, výkonným obchodním ředitelem a autorem průkopnické
práce v teorii řízení a organizačních studiích.

·         Studoval na Harvardu, ale titulu nedosáhl.

·         Jeho klíčovým dílem je kniha „The Functions of the Executive“ z roku 1938 (česky „Funkce
exekutivy“). Tato kniha vysvětluje teorii organizace a funkce manažerů v organizacích. V ní zastává
holistický přístup k organizaci, kterou chápe jako otevřený sociální systém kooperace lidských
činností. Vedení organizace přirovnává k nervovému systému a zbytek organizace k tělu.

ČINNOST

—  Zabýval se organizacemi jako systémem lidské aktivity a zjistil, že je pro ně typický krátký
život. Zřídka-kdy mají tyto společnosti 100-letý život.

—  Podle něj je jedinou organizací, která si může nárokovat dlouhý věk římsko-katolická církev.

—  Organizace nežijí dlouho, protože nesplňují 2 kritéria nutné pro přežití, a to účinnost a
výkonnost.

—  Účinnost je Barnardem definována tak, že je schopna plnit stanovené cíle. Naopak jeho názor na
organizační výkonnost byl podstatně odlišný od obvyklého výkladu tohoto slova.

—  Definoval výkonnost organizace jako stupeň, kterého je organizace schopna dosáhnout, aby
uspokojila potřeby lidí.


5 KLÍČOVÝCH INSTRUKCÍ PRO KAŽDOU FUNGUJÍCÍ A ŽIVOTASCHOPNOU ORGANIZACI:

—  Široký zájem, představivost a porozumění
  * Nadřazenost intelektuálních kapacit
  * Porozumění na poli mezilidských vztahů
  * Ocenění významu přesvědčování v lidských záležitostech

  * Porozumění opatrnému chování vůči nepoznanému


MANAGEMENT

 Zavedl Teorii systémového přístupu

·         Vycházel zde z názoru, že celek je lepší než součet jeho částí. Za hlavní zde považoval
motivaci lidí pomocí například materiálních pobídek či zlepšení podmínek při práci nebo také pomocí
duševních podnětů.

·         Z pozice systémového přístupu ohodnotil perspektivy rozšíření malých skupin ve výrobě a
zjistil, že za určitých podmínek posilují sociální strukturu organizace a zvyšují produktivitu
práce na základě využití možnosti vzájemného působení v procesu práce, tedy takzvaného potencionálu
sjednocení.

·         Pravděpodobně jako první vyčlenil formální a neformální prvky v sociální struktuře
výrobních organizací. Viděl v nich vzájemné sociální dopady, které nemají vědomě koordinovaný
společný cíl. Zdůrazňoval, že existence neformálních prvků ve vzájemném působení v kolektivu je
nezbytnou podmínkou pro efektivní spolupráci řídícího a výrobního personálu.

·         Ve své snaze přehodnotit weberovský a taylorovský model organizace, vycházel
z předpokladu, že lidé kooperují a vytvářejí organizace s cílem překonat své omezené individuální
schopnosti a možnosti. Lidé jsou aktivní v kooperaci, dokud je jejich aktivita účinná z vnějšího
hlediska a zároveň uspokojuje jejich vnitřní požadavky.

·         Účinnost organizace se charakterizuje stupněm dosažení stanovených cílů a spokojenost
počtem angažovaných lidí, ochotných přispět ke spolupráci v procesu realizace cílů. Členství
v organizaci by mělo být dobrovolné a hl. faktorem dobrovolné účasti v organizaci je její schopnost
uspokojit prostřednictvím neformálních skupin specifické potřeby svých členů.


KNIHA The Functions of the Executive

·         Hovoří o funkcích řízení. Nikoli však z hlediska „nazírání“, ale z hlediska odvozování
koncepce systému spolupráce.

·         Kniha je označována jako nejvíce myšlená provokující kniha o organizaci a managementu,
která kdy byla napsána praktickým manažerem.

·         Shrnul funkce řízení následovně:

·         Zajištění podstatných služeb od ostatních členů

·         Formulace organizačních potřeb a cílů

·         Založení a udržení systému komunikace

·         Jako jediný v historii myšlení managementu kombinuje Barnard dvě „populace" - vědu
organizace a umění organizování.

·           Hlavní koncepty zahrnují:

—  Svobodnou vůli

—  Komunikaci

—  Teorii autority a rozhodovací proces


—   Důležité pojmy z teorie organizace

—  Individualita - je zapojena do aktivit, které jsou výsledkem psychologických faktorů. Osoby mají
možnost volby či rozhodnutí a schopnost svobodné vůle.

—  Organizace - jako kooperativní systém je viděna jako překonání fyzických a poznávacích omezení.

—  Spolupráce – při spolupráci je důležité bojovat spíše za principy nežli za věci. Když je cíl
spolupráce již dosažen, pak můžeme mluvit o tom, že spolupráce byla efektivní.


ROZHODOVÁNÍ A ROZHODOVACÍ PROCES

—   Formuloval dvě zajímavé teorie. Jednu o rozhodování a pravomocích a druhou o podnětech. Obě
mají souvislost se systémem komunikace založeným na 7 základních pravidlech:

—  Mají být definovány cesty komunikace.

—  Každý má tyto cesty komunikace znát.

—  Každý má mít přístup k formálním cestám komunikace.

—  Cesty komunikace mají být co nejkratší a co nejpřímější.

—  Pravomoce osob, které slouží v centrech komunikace mají být odpovídající, tzn. aby byly na
úrovni toho, o čem mají rozhodovat.

—  Cesta komunikace nesmí být přerušena, jestliže organizace je funkční.

—  Každé spojení má být ověřitelné.

—  Barnard přikládá velkou důležitost přesvědčování, více než ekonomickým podnětům. Popisuje 4
obecné a specifické podněty, kterými jsou:

—  Peníze a ostatní materiální podpory

—  Osobní a nemateriální příležitosti

—  Požadovaná psychická kondice v práci

—  Ideální podněty, jako je hrdost na práci atd.