ALŽBĚTINSKÁ RENESANCE Globe.London.int.2.jpg Pavel Trtílek (12. 9. 2014) ØAlžběta I. (1558 – 1603): Ø2. dcera Jindřicha VIII. (Tudorovci) Øanglikánská církev Øvrcholné období anglické historie (anglický zlatý věk) Ørozvoj řemesel, obchodu i profesionálního divadla Øválka se Španělskem (končí až r. 1604) Øzemřela bez potomků („panenská královna“) Øpo její smrti usedají na trůn Stuartovci (Jakub I.) Ø Ø Alžběta I. (po vítězství nad Španěly) Alžběta I. - 05 - po vítězství nad Španěly.jpg ØLondýn: Ø2. největší světová metropole Øpřirovnáván k vrcholnému období antického Říma Øprotesty proti divadlu (londýnská radnice a puritáni – 1642 zákaz divadla) Øohledně divadla 2 protichůdné organizace: Økrálovská Tajná rada – podpora divadla (královna, lord admirál, lord komoří aj.) Ølondýnská radnice – razantní postoj proti divadlu (starosta aj.) Øčetné morové epidemie Ø Ø Ø Ø panorama Londýna 1616 (dole detaily).jpg •nahoře: •panorama Londýna z roku 1616 (autor: Visscher) • •2 výřezy výjevu: •uprostřed: vlevo aréna Medvědí zahrada, vpravo Zeměkoule; •dole: Labuť •Zvětšený výřez s divadly dole (Visscher) Visscher's View of London (1616).jpeg •Londýn cca 1638–40 (autor: Merian) Merian's View of London (c. 1638-40).jpeg ØKulturní vzmach za Tudorovců: Øv Anglii dosud nevídaný kulturní rozvoj Øarchitektura – tudorovská gotika Ø1485: konec války dvou růží – počátek renesance v Anglii, za vlády Jindřicha opožděně proniká do Anglie humanismus (Erasmus Rotterdamský, Thomas More), zájem o antickou literaturu Øod poloviny 16. stol. bouřlivý rozvoj divadla: tudorovské drama Rané tudorovské drama: Østředověké divadelní tradice nadále dominují Øpočátek anglického humanistického dramatu Øoblíbené žánry (pronikání fraškovitého humoru): Ø mirákly (hry o zázracích) Ø morality (hry o biblických výjevech) Ø každoroční uvádění tradičních cyklů – mysteria (York, Chester aj.), vnikal do nich fraškovitý humor, což vedlo ke zrealističtění postav (např. Noemova žena ve hře o potopě světa) Ø interludia (nový žánr – poprvé za Jindřicha VII.) Ø1558 – Alžběta I. usedá na trůn a zakazuje uvádění náboženských her (ve snaze uklidnit konflikty mezi protestanty a katolíky) středověké jarmareční divadlo.jpg •středověké jevištní divadlo (anglické divadlo předalžbětinské éry) • SHAKESPEAROVI PŘEDCHŮDCI • Ødivadlo přestává být považováno za společensky degradující – první autoři vystupují z anonymity: Ø Ø Ø JOHN HEYWOOD (cca 1497 – cca 1578) –autor nedidaktických interludií komického rázu Ø Čtyři P (Palmer, Pardoner, Potecary, Pedlar) Ø Hra o počasí Počátky humanistického divadla, tzv. „ŠKOLNÍ DRAMA“ •1) Latinské komedie: Ø souvisí s výukou latiny – ukázka tvorby řeckých a římských dramatiků (zejm. Plautus, Terentius) Ø Oxford a Cambridge (koleje), ale i gymnázia Ø 1546: v cambridgské Queens College zavedena každoroční divadelní představení (pro ten účel zřízeno demontovatelné jeviště, jež mohlo později ovlivnit model londýnských divadel) oxford-cambridge.jpg •2) Komedie psané podle latinských vzorů: Øpsány již anglicky, určeny pro veřejnost (už nikoli jen pro studenty a pedagogy) Ø Ø MR. S (William Stevenson?) Ø Jehla kmotry Gurtonové (uvedena asi už 1533) Ø již původní námět, konstrukce hry a 3-jednota však inspirovány stále římskou komedií •3) Latinské tragédie: Ø opět souvisí s výukou latiny, ukázky Senecovy tvorby Ø 1551 – 1. představení v cambridgské Trinity College: Trójanky Ø •4) Tragédie podle latinských zdrojů: Ø 1561: 1. anglická tragédie (už pouze inspirovaná Senecou) uvedená na právnické koleji Inner Temple v Londýně: ØTHOMAS NORTON a THOMAS SACKVILLE ØGorboduc – zároveň jde o 1. anglickou hru psanou blankversem •Blankvers: Ø nerýmovaný 5stopý jambický verš (jamby a amfibrachy) • •MAKBETH (V. 7, přel. Josef Saudek): •Buď proklet jazyk, který mi to říká! ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_ᴗ •Mé mužnosti mi zchromil lepší část! ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_ •A nikdo nevěř kejklům oněch ďáblů, ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_ᴗ •co dvojsmysly si s námi zahrávají, ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_ᴗ •co slovo slibu splnit znají sluchu ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_ᴗ •a zrušit duchu! S tebou bát se nechci. ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_ᴗ • •MACBETH: •Accursed be that tongue that tells me so, ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_ •For it hath cowed my better part of man! ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_ •And be these juggling fiends no more believed, ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_ •That palter with us in a double sense, ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_ •That keep the word of promise to our ear ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_ •And break it to our hope. I’ll not fight with thee. ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_|ᴗ_ᴗ Rozvoj anglického dramatu koncem 16. stol. – „UNIVERZITNÍ DUCHOVÉ“ Ø80. a 90. léta 16. stol. Øústup od středověkých postupů a konvencí Ønáměty: anglické dějiny, moderní italská novelistika Østále inspirace dramaty italské antiky Øautoři vystudovaní v Oxfordu a Cambridge Øpřímý vliv škol však slábl, bývalí studenti začali psát pro profesionální soubory Øprofesionalizace divadla: rozvoj velkolepé epochy ØTHOMAS KYD (1558–1594) Ø Španělská tragédie aneb Jeronimo už zase třeští (asi 1589) Ønejpopulárnější drama 16. stol. Ø1. významná tragédie alžbětinského dramatu Ø1. tragédie pomsty Ø nedochované zpracování Hamleta Vrcholné tudorovské drama – SHAKESPEAROVI SOUČASTNÍCI Ø1592 přišel do Londýna Shakespeare Ø1593 – 1594 londýnská divadla zavřena kvůli epidemii moru (puritáni tvrdí, že je to důsledek „nemravnosti“ divadla či dobových módních výstřelků) • ØCHRISTOPHER MARLOWE (1564–1593) Ø nejoriginálnější dramatik své doby Ø opustil tradici antiky a mravoučných moralit Ø absolvent Cambridge (1587) Ø zdokonalil blankvers Ø dramata literárních kvalit Ø údajně královský špeh Ø prudká povaha – zavražděn ve 29 Ø vytyčil směr dalším autorům Christopher Marlowe.jpg •Tvorba: Øautor 7 tragédií, které napsal během svých posledních 6 let života Ø Ø Tragická historie o doktoru Faustovi (asi 1588) Øpředlohou Faustbuch (vydaná 1578 ve Frankfurtu) ØFaust jako individualizovaný hrdina (už ne abstraktní Kdokoli jako ve středověku) Ø Maltský Žid (asi 1589) Ø Edward II. (asi 1592) Ø Økdyž byl zabit, byl autorem tolika her, jako tehdy málo známý Shakespeare Mefistofeles se zjevuje Faustovi Marlowe - Dr.Faust - dabel se zjevuje z propadliste (ilustrace).jpg ØBEN JONSON (1572–1637) Ø bez univerzitního vzdělání (jako Shakespeare) Ø uvězněn za nepotvrzené spoluautorství satirické komedie Psí ostrov (autor Thomas Nash) Ø napsal 28 her Ø dnes považován za nejlepšího alžbětinského dramatika po Shakespearovi Ø •1) Inspirace antickou komedií: Ø Každý podle svého humoru (1598) Ø nedodržuje však 3-jednotu Ø Každý mimo svůj humor (1599) •2) inspirace římskou komedií (ustálené charakterové typy i zábavné zápletky): Ø Lišák Volpone (1606) Ø Alchymista (1610) Ø považován za jeho nejlepší komedii Ø Bartolomějský jarmark (1614) Ø Ø3) 2 tragédie: Ø Sejana (1603) Ø Catilina (1611) – Ø4) „masky“ (za vlády Jakuba I.): Ø Maska královen • Ben Jonson.jpg •Shrnutí: •Shakespearovy hry i jeho současníků mají společné: Ørozvoj příběhu již v pokročilém stadiu vývoje Øvšechny důležité události se zobrazují na jevišti Økompoziční jednotkou je poměrně krátká scéna ØNeiluzionistické jeviště – místo děje bývá proto v dialogu specifikováno (je-li důležité) Øhlavním předmětem zájmu je rozvoj děje (čas i místo se zpravidla rychle mění) Ømůže docházet ke změnám od vážného ke komickému Øpostavy jsou (ač méně než ve středověkém dramatu) předmětem zápasu dobra se zlem Øvíra v mravní řád dovoluje postavám svobodně volit, zároveň jsme však za volbu zodpovědní Jakubovské a karolínské drama – SHAKESPEAROVI NÁSLEDOVNÍCI •1603 – stuartovští panovníci : ØJakub I. – (1603–1625) ØKarel I. – (1625–1649) J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\DSD\Fotky\RENESANCE\ALŽBĚTINSKÁ REN\Stuartovci - Jakub I J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\DSD\Fotky\RENESANCE\ALŽBĚTINSKÁ REN\Stuartovci - Karel I •Nová podoba dramatu: Ø na popularitě nabývala tragikomedie s happy-endy Ørozvíjela dojemnost jako náhražku tragických emocí Ø narůstala povrchnost her i přes tvůrčí obratnost autorů Ødobře napsané hry s vágnější myšlenkovou hloubkou Ø •Technická dovednost autorů: Ø propracované expozice Ø děj vtěsnán do méně epizod (zato obsáhlejších) Ø komplikace navršeny k překvapivému vrcholu Ø střídali klidné scény s bouřlivými • • ØJOHN WEBSTER (asi 1580–1634) Ø nedostudovaný právník Ø autor 14 her (častí spoluautoři) Ø pozitivum: dramatičnost poezie Ø negativum: nejasnost děje Ø mistr v evokaci atmosféry hrůzy a děsu Ø proslul 2 tragédiemi inspirovanými skutečností: Ø Ø Bílá ďáblice (1609) Ø Vévodkyně z Amalfi (1613) Ø • • •Celkové shrnutí: Ø 1590 – 1642: známe přes 250 dramatiků, autorů cca 2.000 dramat Ø tehdejší divadla uvedla hry jen asi 50 autorů Ø potíže s určením přesného autorství (jednotlivá dějství téže hry – leckdy různí autoři) Ø častá autorská spolupráce Ø adaptace starších námětů Ø 1642: zákaz divadla •JAK ALŽBĚTINSKÉ DIVADLO VYPADALO, JAK A KDE SE HRÁLO •(od 70. let 16. stol. do roku 1642) • •Herecké soubory: Ødo 1572 nevyžadována „urozená patronace“ Ødo té doby málo zpráv o hereckých společnostech Ømnožství tuláků – zákony proti tulákům Øz let 1575 – 1642 známe více než 100 divadelních společností (s licencí) Øčasto však neměly dlouhého trvání Ønavíc mnoho hereckých skupin bez licence • Ø4 možnosti působení souborů: Ø hrály legálně v Londýně Ørozvoj zejména od 80. let 16. stol Økočovaly jen výjimečně (když část souboru hrála v Londýně, zbytek kočoval) Ø kočovaly legálně Øty londýnské obvykle jen v dobách morových ran Øochotnická sláva neprofesionálních společností vrcholila na anglickém venkově ve 14. a 15. stol. (nyní jen doznívala), profesionálové byli zjevením Ø kočovaly ilegálně Øs prošlou nebo padělanou licencí Ø kočovaly po kontinentální části Evropy Øvznik profesionálního divadla v Německu ØSlužebníci královny Ø založeni 1583 z nejlepších herců (z příkazu Mistra královských radovánek) Ø 1. profesionální soubor (měli hrát pro královnu) Ø monopol v Londýně Ø 2 podsoubory (1 kočoval mimo Londýn) Ø 12 podílníků (maximum v podílnickém systému) Ø hry s velkým obsazením Ø 1588 úpadek (spory mezi herci, úmrtí) Ø 1594 rozpad a utvoření 2 nejslavnějších anglických souborů: Ø Služebníci lorda Admirála a Služebníci lorda Komořího Øoba soubory spolu 20 let soupeřily v Londýně o nadvládu Øjako první získaly vlastní divadelní budovy Ø ØSlužebníci lorda Admirála Ø1625 rozpad ØSlužebníci lorda Komořího Ø jedním z podílníků byl William Shakespeare Ø 1603 přejmenováni: Služebníci královi Ønástup Jakuba I. na trůn Ø 1642 zanikají (uzavření divadel) Ø Ø ØHerci a herectví: Ø zákony proti tulákům platily i na herce, kteří nebyli schopni vykázat, že jsou služebníky nějakého pána Ø známe jména více než 1000 herců ØSlužebníci lorda Komořího ØRichard Burbage (asi 1567–1619) protagonista souboru (slavné role: Romeo, Richard III., Hamlet, Lear, Othello) RichardBurbage.jpg •Richard Burbage ØDivadla: Ø byla pouze v Londýně a 2 v Bristolu (Wine Street, Redcliffe Hill) Ø otevřená stavba určená širokému publiku – tzv. veřejné divadelní budovy (mnohaúhelníkové, nezastřešené, ze dřeva – kámen výjimečně) Ø oproti nim soukromé divadelní sály pro aristokratické publikum bývaly zastřešené Ø oba typy byly v provozu už v pol. 70. let 16. stol. Ø ØV letech 1567 – 1623 bylo poblíž Londýna postaveno 13 veřejných divadel. Nejznámější: Ø Červený lev (The Red Lion, 1567-?) Ø Divadlo (The Theatre, 1576-1597) Ø Růže (The Rose, 1587-asi 1606) Ø Labuť (The Swan, asi 1595-asi 1637) Ø Zeměkoule (The Globe, 1599-1613) Ø Štěstěna (The Fortune,1600-1621) Ø Červený býk (The Red Bull, 1605-1663) Ø Naděje (The Hope, 1614-1656) divadlo Labut (Londyn).png •Divadlo Labuť •(de Wittův nákres) •průřez divadlem Globe globe cutaway.jpg prurez budovou alzbetinskeho divadla.jpg •boční průřez jevištěm a zákulisím Globe-rekonstrukce.London.jpg •Divadlo Globe (rekonstrukce, otevřeno 10:00-17:30) •web: www.shakespearsglobe.com globe_image_library_-_playing_shakespeare_5.jpg •rekonstrukce divadla Globe (interiér) Globe.London.int.jpg Globe-rekonstrukce.int.jpg globe inside.jpg ØObecenstvo: Ø v období 1567 – 1642 vzrostla populace Londýna ze 100.000 obyvatel na 400.000 Ø 10 – 20 % obyvatel navštěvovalo divadlo Ø zemřelo-li na mor více než 50 lidí týdně, zavřela se divadla Ø představení se oznamovala: Øplakáty, později i letáky Øvlajky Øtroubení na věžičce divadla Øprůvod s bubny a trubkami (spíše kočovné spol.) Øněkdy i před nebo po představení byly oznámeny termíny divákům dalších repríz či premiér •LITERATURA: ØBejblík, Alois – Shakespearův svět (Praha, 1979) ØBejblík, Hornát, Lukeš – Alžbětinské divadlo I. – III. (Praha, 1980) ØBžochová-Wild, Jana – Úvod do shakespearovského divadla (Bratislava, 1999) ØHornát, Jaroslav – Alžbětinské drama (Praha, 1986) ØMaurois, André – Dějiny Anglie (Praha, 1993) ØPokorný, Jaroslav – Shakespearova doba a divadlo (Praha, 1955) ØStříbrný, Zdeněk – Dějiny anglické literatury (Praha, 1987) ØStříbrný, Zdeněk – Shakespearovi předchůdci (Praha, 1965)