•ANTICKÉ PODSVĚTÍ A CHTONICKÁ BOŽSTVA
•
•do říše podsvětních stínů se podařilo zaživa proniknout a vrátit se zpět jen několika bájným
hrdinům (héróům):
–Héraklovi – do podsvětí se dostal s pomocí boha Herma tajným vstupem při plnění svého 12. úkolu
(měl přivést Kerbera z podsvětí na zem, v Mykénách se ho však polekali, musel ho odvést zpět),
osvobodil z podsvětí athénského krále Thésea (manžel Faidry)
–Orfeovi – očaroval Kerbera svým zpěvem, když si šel pro milovanou Eurydiku
–Aeneovi, Sisyfovi a některým dalším vyvoleným, jimž bohové dovolili vstoupit do podsvětí (Kerbera
ukonejšili medovým koláčem)

Kerberos a Hérakles
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\30a-Kerberos-Herakles-detail.jpg


–podle Řeků věk hrdinů, jimž pomáhali bohové a kteří tvořili jakýsi mezičlánek mezi bohy a lidmi,
skončil v 7. stol. př.n.l. (od 6. stol. Řekové lineárně počítali čas), konec doby mytické a nových
mýtů… –život hrdinů měl pokračovat po jejich smrti těsně pod zemským povrchem (ne přímo v
podsvětí), kde byli obdařeni kouzelnou mocí a mnozí z nich byli uctíváni podobně jako podsvětní
božstva –podle Homéra i Hésioda byl nejhlubším místem podsvětí Tartaros, mezi samotným podsvětím a
Tartarem byla původně tak velká vzdálenost jako mezi nebem a zemí – časem však Tartaros a podsvětí
splynuly v jednu podzemní říši zesnulých, kde vládl nelítostný bůh Hádés

•podsvětní geografie:
–podsvětím protéká 5 řek:  Styx (řeka nenávisti naplněná jedem), Acherón (řeka nářku), Kókytos
(řeka zármutku), Pyriflegethón (ohnivá řeka), Léthé (její vody dávají zapomenout na vše pozemské)
–na západě podsvětí se rozkládají Elysejská pole, kde pobývali duchové spravedlivých
–v nejhlubší části byl Tartaros (Zeus tam uvrhl své protivníky, jsou tam i největší hříšníci),
který leží tak hluboko pod zemí, jak vysoko je nebe nad zemí (železná kovadlina by ze zemského
povrchu padala na její dno 9 dní a nocí); existovalo i stejnojmenné božstvo
–Hádés měl svůj palác v Erebu, kde vládl s Persefonou
–většina mrtvých dlela v podsvětní žalotě v podobě stínu

Gustav Doré: Plavba přes Styx
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\31a-Gustav_Dore-plavba-pres_Styx.jpg


•Hádés – tj. „Neviditelný“, řecky též Plútón (latinsky Plútó), tj. „Bohatý“, což poukazuje na
plodivou sílu země a též na nerostné poklady v ní ukryté
–jeho atributy jsou roh hojnosti (vládne podsvětí i veškerému bohatství v hlubinách země) a
kouzelná přilba
–zasvěcen mu byl strom cypřiš a květina narcis, coby oběti preferoval černé ovce
–nejstarší z Kronových synů
–lidé se báli vyslovit jeho jméno, aby ho nepopudili (každý věděl, že se do jeho říše dřív či
později dostane)
–byl neoblíben i mezi bohy, proto svou říši téměř neopouštěl
–

Hádés
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\28a-Hades.jpg
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\28b-Hades_na_trunu.jpg

Hádés a Persefona
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\27d-Hades-Persefona.jpg
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\27e-Hades-Persefona.gif

•duše zesnulých se do podsvětí dostávaly vchodem, který hlídal strážce podsvětí Kerberos (lat.
Cerber)
–stvůra se 3 psími hlavami a s mnoha hadími hlavami na hřbetu (syn Týfóna a zmije-ženy Echidny)
–jeho úkolem bylo, aby se mrtví nedostali ven ani živí dovnitř
•duše doprovázel do podsvětí posel bohů Hermés (to on přivedl Persefonu z podsvětí zpět na zemi)
•Charón – syn boha věčné tmy Ereba a bohyně noci Nyx (resp. Nykty)
–převážel duše zesnulých ve své bárce přes podsvětní řeku Styx, sama Styx je bohyní této podsvětní
řeky (dcera titána Ókeana a bohyně noci Nyx), obtéká celou říši mrtvých a je nepřekročitelnou
hranicí podsvětí

–Charón na druhý břeh převážel pouze ty, jimž se dostalo rituálního pohřbu a navíc měli k zaplacení
za převoz pod jazykem 1 obolos (nebylo to mnoho, spíš symbolický obnos), ostatní byli odsouzeni
– k bloudění na břehu řeky…
–v homérských textech se však
– nevyskytuje (známe podobné
– božstvo z etruské mytologie:
– Charun)
–když byly duše přeplaveny,
– předstoupily k velkému soudu
– před 3 soudce mrtvých
•kéry – podsvětní démonky
• upírského vzhledu
–černá křídla, dlouhé bílé zuby,
– pily krev zemřelých a raněných
•
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\31b-Charon.jpg

•erínye / lítice (lat. fúrie) – narodily se z Úranovy krve (poté co mu Kronos uťal srpem přirození)
–Hádovy služebnice, božstva starší generace než jsou olympští bohové
–okřídlené démonky, ohyzdný obličej, oči podlité krví, místo vlasů kroutící se zmije, místo prstů
ostré drápy (podle jiných zdrojů měly psí hlavu, opeřené tělo, netopýří křídla, v rukou kovem
pobité metly či důtky)
–pobývaly v hrobech a coby zlé svědomí pronásledovaly vrahy, kteří zabili někoho vlastní krve (viz
např. Orestés), své oběti mučily často až k smrti
–Athéna osvobodila Oresta za cenu uklidnění erínyí udělením poct (v takovém rozpoložení se jim pak
říkalo Eumenidy, tj. Laskavé), ani tak prý není radno nahlas vyslovovat jejich jméno…

Klytaiméstra probouzí spící erínye, vpravo motiv z vázy
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\32b-Klytemestra_probira_spici_Erinye-Louvre.jpg
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\32a-Erynie-kopie_z_vazy.png