•OLYMPŠTÍ BOHOVÉ • •Olymp: nejvyšší hora Peloponésu (2917m) –věčně zasněžený vrcholek, ukrytý obvykle v mracích, které mají před lidmi zakrývat jasné světlo, které se rozlévá po příbytku bohů na vrcholku hory –u starých Řeků Olymp vzbuzoval bázeň, byl pro ně horou nepřístupnou a posvátnou (pro tajemství bohů, která ukrývala) •olympští bohové byli mladí a vyšší než lidé – v jejich žilách nekolovala krev, nýbrž světelná tekutina ichór •rod olympských bohů byl hierarchicky uspořádán: – – • •nejvýše stál Zeus –vládce bohů, který členy božské rodiny svolával ke sněmům, aby se u něj na zlaté podlaze scházeli, tam je též soudil a trestal a některé i posílal do vyhnanství •kromě kulhavého Héfaista byli všichni olympští bohové mimořádně krásní •vanula z nich opojná vůně ambrósie, jíž se potírali a kterou také pili •jejich potravou byl nektar, který jim vždy na sněmu úslužně roznášela božská číšnice Hébé •když se vdala za Hérakla (jenž byl přijat mezi bohy) převzal funkci božského číšníka Ganymédes –nebývale krásný chlapec, do nějž se zamiloval Zeus a proměněný v orla ho unesl k sobě na Olymp •bohové byli též syceni vůní dýmu z obětních darů zbožných lidí •pro lidi byli neviditelní –jejich těla totiž byla nehmotná, s výjimkou případů, kdy se sami chtěli někomu zjevit –uměli se také proměňovat a pohybovat neobyčejnou rychlostí –mohli vstoupit i do hmotného těla určitého člověka a určovat po dobu své přítomnosti v něm jeho jednání •žádná lidská myšlenka pro ně nebyla tajemstvím •znali částečně budoucnost –některé její části odhalovali lidem v tajemných věštbách, svou vlastní budoucnost však neznali, dokonce i Zeus žil ve strachu, že bude podobně jako jeho otec i děd svržen z trůnu •tyto výsady bohů však měly své meze – museli totiž být poslušni vyšší síly osudu, zvaného Moira •této síle Řekové nikdy nepřiřadili konkrétní podobu, což svědčí o tom, jak velmi se jí obávali •někdy bylo těchto Moir více a určovaly osud (viz také např. staroslovanská či hinduistická mytologie) •Nejvýznamnější olympští bohové: • •Zeus byl mocným pánem nebe a všech povětrnostních jevů –byl ztotožněn se spravedlností, přísahami, právem (viz např. také Perun, na něhož se přísahalo a jenž byl patronem soudců) –i kdyby se všichni ostatní bohové proti němu spojili, nepřemohli by ho – proto ho poslouchali –jeho atributy jsou blesk, žezlo, trůn, někdy i štít Zeus (vlevo pařížský Louvre, vpravo Mnichov) J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\15a-Zeus-Louvre.jpg J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\15b-Zeus-Mnichov.jpg Feidiova chrámová socha Dia J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\15c-Zeus-Feidiova_chramova_socha.jpg –jeho jméno má indoevropský původ a znamená „den“, představa nejvyššího boha se tedy ve starém indoevropském myšlení spojovala s představou světla –jméno Dia i římského Jupitera jsou zkomoleninami jména původního nejvyššího indoevropského božstva •Diovy různé podoby: –z lásky ke smrtelníkům (především ženám) na sebe bral všelijaké podoby, různé podoby však měl i v souvislosti s různými kulty, které ho uctívaly: –v Arkádii se dlouho pěstoval starobylý kult Dia-vlka, svědčící o víře ve vlkodlaky, jeho součástí byly původně i lidské oběti –další jeho starobylý kult byl na Krétě, kde Dia uctívali v podobě Dia-hada, neboť byl spjat s úctou k zemi (ne tedy nebi) •Héra byla jeho manželka a proto i bohyně manželství a zrození –jejím atributem je lilie, zvířaty kráva a páv –před Hérou však měl Zeus několik dalších manželek a s nimi i četné potomky – mj. s Pamětí měl 9 Múz (bděly nad různými podobami umění včetně historie a astronomie) dále snad s Afrodítou měl 3 Grácie (řecky Charitky), jež byly symbolem půvabu a krásy, usměrňovaly sluneční paprsky a zpříjemňovaly lidem život –nakonec se však oženil se svou sestrou Hérou, s níž zplodil 4 potomky – dcery Hébé a Eileithyii a syny Area a Héfaista, jehož příběh je pro olympská božstva neobvyklý: Héra a Prométheus J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\16a-Hera_Prometheus.jpg •Héfaistos coby pán ohně a sopek je též kovářem a kouzelníkem –jeho atributem je kovadlina a hrozivé kladivo, kterým přemohl giganty –narodil se jako slabé a chromé dítě, když Héra uviděla tak neduživého syna, rozhněvala se a svrhla jej z Olympu… –Héfaistos však pád přežil, protože spadl do moře, kde ho zachránily mořské bohyně (Téthys a Eurynomé), odnesly jej hluboko do mořské jeskyně, kde vyrostl v nehezkého a chromého, zato však silného boha –v této jeskyni si zřídil svou 1. kovárnu a oběma mořským bohyním se za jejich šlechetnost odvděčoval nejrůznějšími ozdobnými i užitkovými předměty –nezapomněl však, co mu matka způsobila, proto se rozhodl k pomstě: –ukoval neobyčejně krásné zlaté křeslo a poslal je na Olymp jako dárek –jakmile Héra tak vznešené křeslo uviděla, hned ho chtěla vyzkoušet – jen co však dosedla, ovinula se kolem ní pevná pouta a ke křeslu ji připoutala –bohové se jí vrhli na pomoc, nikdo však nebyl schopen ji osvobodit – pochopili, že jen ten, kdo křeslo vykoval, je toho schopen –proto hned poslali Herma (božský posel), aby našel Héfaista a přivedl ho na Olymp –Hermes po delším hledání Héfaista našel a prosil ho, aby s ním šel na Olymp, Héfaistos však byl neoblomný a odmítal jít matku osvobodit –na pomoc Hermovi přišel Dionýsos, který Héfaistovi nabídl číši vína, po ní 2. a 3. – a podařilo se mu Héfaista opít a pak ho na oslu dopravit (za radostných zvuků svého průvodu bakchantek a satyrů) na Olymp, kde Héru Héfaistos nakonec osvobodil –Héfaistos pak už na Olympu zůstal, Héra ho tam totiž usadila v mnohem krásnější kovárně s 20 měchy, které dmýchaly ve dne v noci, a také zařídila zdánlivě nemožné – jeho svatbu s Afrodítou, podle Parida nejkrásnější bohyní (bohyně lásky a krásy) –tím Héfaista opět získala na svou stranu –všem bohům pak vybudoval na Olympu velkolepé zlaté paláce a ve své nové kovárně vyrobil mnoho božských zbraní i ozdob ze zlata a stříbra Héfaistos s Dionýsem cestou na Olymp J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\17b-Hefaistos-Dionysos-navrat_na_Olymp.jpg Héfaistův návrat na Olymp (Héra na trůnu) J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\17a-Hefaistuv_navrat_na_Olymp_k_Here_na_trunu.jpg Héfaistos dává Achillovi zbroj J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\17c-Hefaistos_dava_Achillovi_zbroj.jpg –navzdory Héřině žárlivosti prožil Zeus četná milostná dobrodružství (jak s bytostmi božskými tak i smrtelnými), sám se proto často měnil i v různá zvířata, aby se k vyvoleným lépe přiblížil nebo je okouzlil – v labuť, když se chtěl dostat k Lédě (té se pak narodily 4 děti současně: 2 byly Diovy [Helena a Polydeukés] a 2 jejího muže [Klytaiméstra a Kastór]), jindy v býka se zlatými rohy ve tvaru půlměsíce, aby na něj usedla okouzlená Európa, se kterou se pak Zeus vznesl a odnesl ji na Krétu –jindy se dokonce proměnil v zlatý déšť, aby se dostal k Danaé, kterou její otec král Arga uvěznil do bronzové věže, protože mu věštba pravila, že bude zabit synem své dcery – z jejich spojení se narodil Perseus –ale unášel často i urostlé mladíky – např. Ganyméda Zeus a Léda J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\16b-Zeus-Leda.jpg Zeus unáší Európu J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\16c-Zeus-Europa.jpg J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\16d-Zeus_unasi_Europu.jpg Zeus unáší Ganyméda J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\16e-Zeus_unasi_Ganymeda.jpg J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\16f-Ganymedes-Zeus.jpg Zeus a Ganymédes na Olympu J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\16g-Ganymedes-naleva_Diovi_ambrosii.jpg •Diovi bratři: •Hádés (tj. Neviditelný) vládce podsvětí, kde vězní duše zemřelých (více o něm později) •Poseidón – bůh moře a vod –dává tryskat pramenům, rozpoutává zemětřesení, krotí koně a býky –jeho atributy jsou trojzubec, zvířaty kůň a ryba –jeho syn Aiolos byl vládcem větrů, pouštěl je na svobodu nebo zavíral do kožených měchů či na plovoucí ostrov obehnaný bronzovou zdí – větry byly dětmi bohyně červánků Éós: –severní vítr Boreás sídlil v Thrákii, kterou Řekové pokládali za neobyčejně chladnou zemi, byl zobrazován jako okřídlený, velmi silný démon s plnovousem –východní vítr Zefyros býval obvykle mírný a lehounký –z jihozápadu vanul Euros a z jihu Notos – – – – – – – – – – – –Poseidón na svém voze J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\18c-Poseidon_na_voze.jpg Poseidón na trůnu J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\18a-Poseidon.jpg Poseidón a Medúza J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\18b-Poseidon-Medusa.jpg •Arés – další syn Dia a Héry, bůh války –jeho zvířetem byl sup •na Olympu však byli 2 bohové války, mezi nimiž byl podstatný rozdíl: • •Arés byl bohem zuřivé války, krvavých bojů a válečného běsnění –nezáleželo mu na důvodech války, miloval bojovníky, jejich statečnost, ale i jejích umírání uprostřed řinčení zbraní, v potocích krve –podporoval rozpoutání jakékoliv války v kterémkoliv okamžiku Arés J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\19a-Ares.jpg •opakem k němu byla rozvážná bohyně Athéna –bohyně moudrosti, ochránkyně statečnosti, práva, spravedlnosti, byla i bohyní vítězné války –nedala se nikdy unést zuřivostí, vedla války moudře a rozvážně, hlavně však vítězně –když např. získala od Persea hlavu Medúzy, připevnila si ji na štít, aby její protivníci v boji zkameněli –kromě toho byla bohyní umění a zručnosti, ale i míru –jejími atributy jsou štít a kopí, stromem olivovník, který darovala Athénám, a zvířetem sova –narodila se z Diovy hlavy – Zeus se totiž bál, že by ho jednoho dne mohl některý z jeho potomků svrhnout, jak se to stalo jeho otci Kronovi i dědovi Úranovi, a tak pozřel svou manželku Métidu, kterou měl ještě před Hérou, aby s ním nemohla mít děti – to se mu – téměř osudným, protože netušil, že Métida byla těhotná, a jakmile ji pozřel, přešel s ní do jeho těla i její plod (podobný motiv otěhotnění známe i z mytologie starých Keltů či u neposkvrněného početí panny Marie) –zanedlouho začal pociťovat prudké bolesti hlavy, a tak nařídil Héfaistovi, aby mu sekyrou rozpůlil lebku –z jeho čela vyskočila Athéna s bojovým pokřikem takové síly, že se otřásl Úranos i Gáia (tj. nebe i země) Arés a Athéna v souboji J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\19b-Ares-Athena.jpg Athéna (vpravo s Perseem a hlavou Medúzy) J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\20a-Athena-Perseus-hlava_Medusy.jpg J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\20b-Athena.jpg zrození Athény J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\20c-Athena-zrozeni.jpg J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\20d-zrozeni_Atheny_z_Diovy_hlavy.PNG Athéna, Apollón, Orestes a Erinye (Lítice) J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\20e-Athena-Apollon_Erinye.jpg Athéna a Iáson se zlatým rounem J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\20f-Athena-Iason.jpg •Dionýsos – bůh vína, rostlin, plodnosti, divadla –jeho atributy: vinná réva, břečťan (někdy obtočené kolem hole) a roh hojnosti (vztah k plodnosti a vínu) –jeho „božský životopis“ je spjat se vznikem divadla: nejprve zpěvy v průvodech a dithyramby, pak vznik tragédií (autoři jako Thespis atd.), avšak i komedie vznikající z rozjařených průvodů (známe ho např. z Aristofanových Žab) –narodil se z Diova stehna – když se totiž Zeus bezhlavě zamiloval do pozemšťanky Semelé, přísahal na řeku Styx (nezrušitelná přísaha), že jí splní jakékoli přání, což se dověděla Héra, vzala na sebe podobu chůvy své sokyně a zrádně Semelé poradila, že si má přát, aby se jí Zeus ukázal ve své původní podobě, protože žádný smrtelník nemůže vzdorovat síle jeho ohnivého blesku – –Zeus svou přísahu splnit musel, a tak padla Semelé sežehnuta jeho bleskem –Zeus jen tak tak stihl vyjmout z jejího lůna dítě, které s ním čekala, a vložil je do svého stehna, kde ho donosil a o 3 měsíce později z něj vyšel malý Dionýsos –ten pak byl dlouho pronásledován zlobou Héry, před níž se ukrýval zpočátku v podobě kůzlátka – proto tvoří jeho skupinu satyrové –Dionýsos později objevil vinnou révu a opojnou moc vína – opilý se toulal po mnoha zemích a nakláněl si jejich obyvatele, přičemž jeho příhody připomínaly spíše dobrodružství mytických hrdinů než bohů: –jedna z jeho cest vedla až do Indie, odkud se vrátil s podivným doprovodem: Dionýsovo narození J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\21a-Dionysos-narozeni.jpg Dionýsos a satyr J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\21b-Dionysos-Satyr.jpg J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\21d-Dionysos-satyr.jpg J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\21c-Dionysos-Satyr.jpg – jeho vůz byl vyzdobený břečťanem a vinnou révou, táhli ho panteři a za ním kráčela v průvodu hlučná božstva – neposední satyrové a rozjařené bakchantky –Dionýsos však byl spjat i s podsvětím – proto se někdy zjevoval také v podobě hada –3denní svátek anthesteria pořádaný v Athénách na jeho počest byl současně svátek zemřelých (přelom ledna a února), při něm slavil Dionýsos mystickou svatbu s basilissou (kněžkou a manželkou nejvyššího athénského úředníka), aby se ve městě obnovila síla plodnosti –z bujarých slavností vinobraní, jež mu byly zasvěceny, se patrně vyvinulo divadlo v souvislosti se zpěvy dithyrambů –část obřadů spjatých s Dionýsem se však prováděla v tajných spolcích v průběhu noci –účastníci při nich požívali omamné látky a dostávali se tím do vytržení, jedlo se i syrové maso coby symbol Dionýsova těla –účast na tomto obřadu byla nezvykle povolena i ženám a dokonce i nesvobodným otrokům… –Dionýsos nebyl uctíván jen v Řecku, ale i mimo Peloponéský poloostrov (např. při dolním toku Dunaje v dnešním Rumunsku ho uctívaly divoké trácké kmeny jako Bessové: hlavní město Bessapory, středisko Dionýsova kultu, bylo nazváno podle Dionýsových kněží „bessi, besseni“ – ostatně viz i název Bossporské úžiny; trácké kmeny se navíc mísily se Slovany a jejich náboženství se vzájemně ovlivňovala, totéž platí o národu Běsů žijících v Karpatech, kteří už snad byli dokonce Slovany, či s nimi hustě promíšeni, uvádí Ptolemayos) Dionýsos na panterovi, Silén, družina J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\21f-Dionysos_na_panterovi_Silen-druzina.jpg Dionýsos, satyr a bakchantka J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\21e-Dionysos-satyr-bakchantka.jpg •Apollón – Diův syn, bůh světla, věštby, poezie a hudby –byl bohem věštění, jemuž byla zasvěcena věštírna v Delfách (viz četné tragedie – např. Oresteia) –sesílá na lidi nemoci, ale také je léčil nebo přenechával péči o nemocné svému synovi Asklépiovi, jenž byl patronem Epidauru (kde byl největší amfiteátr, cca pro 15.000 lidí) –byl tak sličný, že se do něj zamiloval nespočet nymf i smrtelnic –jeho atributy: lyra a luk (měl bojovného ducha), z rostlin vavřín, ze zvířat delfín a havran Apollón J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\23a-Apollon.jpg Apollón a satyr J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\23b-Apollon-satyr.jpg •Dionýsos a Apollón tvořili vzájemně určité protiklady –pojednává o tom i Nietzsche ve Zrození tragédie z ducha hudby –apollónské je spjato se světlem, sluncem, krásou, harmonií, sebekázní, pořádkem, věděním a rozumem –dionýské je spojené s pudy, tvořivým vytržením, pravdou nalezenou v tajemnu, mysteriu, v divoké a nespoutané kráse •Hermés – Diův syn, bůh řečníků, obchodníků a zlodějů –je poslem bohů i průvodcem duší zemřelých –jeho atributem je okřídlená berla ovinutá hady J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\24-Hermes.jpg •Artemis – Diova dcera, bohyně lovu, patronka zvířat, rostlin a dětí –jejím stromem je cedr, – zvířetem laň –Agamemnon jí obětoval – Ífigenii kvůli vyplutí lodí – do Tróje J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\25a-Artemis.jpg Artemis a Ifigenie (malba z Pompejí) J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\25b-Artemis-Ifigenia_malba_z_Pompeji.jpg •Afrodita – bohyně lásky, krásy a smíchu –zrozena z Úranovy krve po odseknutí jeho pohlavního údu titánem Kronem (viz obrázek) –jejími zvířaty jsou ptáci labuť, vrabec, holubice –provdána za kulhavého Héfaista, jehož lásku neopětovala, a tak trávila noci radovánkami se statným bohem války Árem J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\26a-Afrodita-zrozena_z_Uranovy_krve.jpg Afrodita s eróty J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\26b-Afrodita_s_Eroty.jpg •Démétér – Diova sestra, bohyně zemědělství, plodnosti a obnovy života –jejími atributy a rostlinami jsou obilný klas a mák, zvířetem vepř –milovala svou krásnou dceru Persefonu, kterou měla s Diem, jednou však zaslechla její srdceryvný výkřik –vydala se ji hledat, avšak marně… –zoufalá nad zmizením dcery bloudila 9 dní světem, aniž by si dopřávala obvyklé radovánky bohů –10. dne potkala vševidoucího Hélia a ten jí s tajným souhlasem Dia sdělil, že když si Persefona hrála s družkami na květnaté nivě, otevřela se země, vyjel z ní hrůzný vládce podsvětí Hádés a Persefonu unesl, aby z ní učinil svou manželku a paní chmurné říše stínů –Démétér na protest opustila Olymp a odešla žít k lidem –jednoho dne dorazila v podobě stařenky do Eleusíny, kde usedla do stínu olivovníků poblíž studny, kam přišly pro vodu dcery krále Kelea a odvedly ji k němu –Démétér se stala na královském dvoře chůvou jejich mladšího bratra Démofoónta, jenž začal být brzy podobný bohům – Démétér ho totiž tajně natírala ambrosií a v noci ho nořila do žáru ohně, aby ho učinila nesmrtelným –královna však jednou v noci zahlédla, jak noří jejího syna do plamenů, a zděsila se –aby Démétér rodiče uklidnila, darovala Démofoóntovu bratrovi Triptolemovi vůz tažený okřídlenými draky a poručila mu, aby v něm obletěl zemi a osíval ji obilím –Démétér zůstala v Eleusíně – po celý ten čas však na zemi nic nerostlo a mezi lidmi se šířil hlad… Demeter a Triptolemos – okřídlený dračí vůz J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\27c-Demeter-Triptolemos-okridleny_draci_vuz.jpg –volali proto v zoufalství k bohům, kteří prosili Démétru, aby se opět ujala svých funkcí –ta však trvala na jediném: aby se k ní mohla vrátit dcera –na přímluvu Dia tedy nakonec Hádés povolil Persefonin návrat na zemi –Démétér z radosti nad shledáním pokryla zemi květy a výhonky, nastalo jaro a lidé opět měli co jíst (viz např. též mezopotámský mýtus o návštěvě Ištar v podsvětí) –jenže Hádés si Persefonu předtím, než pustil z podsvětí, pojistil: podal jí granátové jablko, z něhož snědla sice jediné zrnko – ale snědla… a jelikož v podsvětí pojedla, musela se zase vrátit, jak zní podsvětní zákon –od té doby tráví 2 třetiny roku na zemi se svou matkou a zbylou třetinu v podsvětí, kdy na zemi vždy ustane vegetační období a zavládne zima – zase až do dalšího Persefonina návratu na zemi Démétér a Persefona J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\27a-Demeter.jpg J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\27b-Demeter-Persefona.jpg Hermés přivádí z podsvětí Persefonu J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Evropské mýty\02. Antika\27f-Persefonu_privadi_z_podsveti_Hermes-posel_bohu.jpg