•JAPONSKÉ DIVADLO
úvod-2.jpg
Pavel Trtílek, 18. prosince 2014

•současné japonské divadlo silně ovlivněno evropským
•nejstarší uchovaný druh tradičního japonského divadla je nó
−dochovala se dřevěná jeviště, masky, kostýmy, texty her i teoretická pojednání
•o starších divadelních útvarech máme jen kusé údaje, dochovány zlomky textů
•počátky divadla v Japonsku souvisely s tancem
•původní účel divadla byl duchovní
−prvotní divadelní projevy určeny bohům
−diváci jen přihlíželi (dodnes se netleská)
•

Přehled druhů japonského tance:
•KAGURA
−nejstarší tanec, k poctě šintoistických božstev
•SANGAKU
−dvorská verze kagury (bez jeho slavnostního rázu)
•SARUGAKU
−vznikl ze sangaku (bez prvků kagury)
Přehled cizích hudebně-tanečních pantomim:
•GIGAKU
−korejské pantomimy (původ v Číně)
•BUGAKU
−syntéza asijských hudebně-tanečních prvků
•DENGAKU
−lidové tance

•Přehled nejvýznamnějších druhů tradičního japonského divadla:
•NÓ
–rozkvět ve 14.–15. stol.
•KJÓGEN
–lidové frašky (dodnes oblíbené, bez hudby)
•DŽÓRURI
–loutkové divadlo
•KABUKI
–ovlivněno divadlem džóruri (živí herci)
•
tanec-13

Japonské náboženství:
•šintoismus
−kami (uctívaní bohové a přírodní duchové)
−solární kult („Země vycházejícího slunce“)
−součástí obřadů: tanec, zpěv, hudba
•zen buddhismus
−od 6. stol., vliv Indie
•konfucianismus, taoismus
−vliv Číny
•křesťanství
−1549 příchod, v 17. stol. zakázáno
−1873 opět povoleno (1868 reformy Meidži)
státní znak (slunce)
japonský státní znak dodnes znázorňuje slunce

Izumo3.jpg



šintoistická svatyně2.jpg



•PŮVODNÍ TANCE
•
•TANEC KAGURA:
•tanec k poctění přírodních božstev „kami“
–mýtus o jeho vzniku (bohyně slunce Amaterasu trestající ostatní bohy) je také mýtem o prvním
tanečním představení
–původně šamanský tanec k ovlivňování přírodních sil
–tematika: oslava božstev
–tanec deště (měl přivolat déšť)
–lví tance (měly zastrašit démony)
–tancem jsou ztvárněny i mytické příběhy (beze slov): např. tanec slunce (ztvárnění mýtu o bohyni
slunce Amaterasu)

http://aoikuwan.files.wordpress.com/2011/02/amenouzume.jpg
http://www.owlsdaughter.com/wp-content/uploads/2011/03/amaterasu4.jpg


•masky a kostým
–základ kostýmu: bílé kimono
–masky podle postav
•rekvizity
–náznakové (vějíř, zrcadlo, větvička apod.)
•hudba:
–písně k oslavě bohů, za doprovodu flétny a citery
•dodnes provozován v šintoistických svatyních:
–jeviště: čtvercové pódium, diváci seděli kolem
–oddělená šatna pro aktéry
•komický nádech tance vedl k jeho zákazu v 8. stol.
•

Kagura-Kyoto-2010.jpg
•chrámové taneční jeviště: Kjóto


kagura5.jpg kagura6.jpg



http://fukuoka-now.com/wp-content/uploads/2012/12/7_kagura_2.jpg



kagura1.jpg



kagura2.JPG



kagura7.jpg kagura-maska.jpg



•TANEC SANGAKU:
•vznikl z kagury (8.–12. stol.)
–po jeho zákazu v 8. stol.
•předváděn o náboženských slavnostech u dvora
–rytmický prvek bubnu
–akrobatické prvky vkládány do původního náboženského tanca
•
•TANEC SARUGAKU:
•parodie na tanec sangaku
–sarugaku = opičí hudba

•CIZÍ TANEČNÍ FORMY
•mají původ v jiných asijských zemích
–pronikaly do Japonska během 5.–10. stol.
–mluvené slovo se v nich začalo používat až kolem 13. stol. (do té doby někdy zpěv)
•
•GIGAKU:
–angl. transkripce: Gagaku
•v 5. stol. z Koreje
–původ v Indii
•součást buddhistických obřadů
–pomalá taneční pantomima
–náboženská tematika: příběhy z buddhistických legend (součást buddhistických obřadů)

•chór tanečníků
–4 a více tanečníků v symetrických uskupeních
–tančili na jevišti nebo volném prostranství
•celoobličejové dřevěné masky
–démoni i groteskně stylizované postavy
–dochováno na 200 masek
–mistrné řezbářství
•hudební doprovod
–buben a cimbál
•v 7. stol. zanikl
–nahrazen žánrem bugaku

gigaku-maska4.jpg gigaku-maska3.jpg



gigaku-maska.gif http://www.asianart.com/lieberman/large/gigakumask_fr.jpg



BUGAKU:
•různé asijské taneční prvky (Indie, Čína, Korea)
−dostávaly se do Japonska od 6. stol.
−mnohé z nich jinde zanikly, dochovány jen v Japonsku
−až 2hodinové pantomimické výstupy
•většinou tančí 1–6 osob
−dokonalé masky: pohyblivé čelisti, oční panenky se pohybují, víčka mrkají
−bohaté brokátové kostýmy
•hudební doprovod velkého orchestru
•pódium – předchůdce jeviště divadla nó
•téma: staré pověsti, výjevy z bitev…
•dnes: žádaná podívaná pro turisty

•      staré masky bugaku
maska bugaku 2 maska bugaku


http://media-1.web.britannica.com/eb-media/62/6962-004-7A0929C8.jpg
http://www.sunrisemusics.com/bugaku/mask2.jpg


http://museums.artyx.ru/books/item/f00/s00/z0000008/pic/000112.jpg
https://c2.staticflickr.com/4/3429/3388646324_896173d488.jpg


http://i114.photobucket.com/albums/n259/vertiginous357/new%20album/Japanese-Bugaku-Mask-2a.jpg
http://masksoftheworld.com/wp-content/gallery/orient/Japanese-Bugaku-Mask-2c.jpg


•řezbář masek při práci
řezbář masek při práci
•díky gigaku a bugaku máme částečnou představu o čínském divadle masek
−nedochovaly se

bugaku-00.jpg



bugaku-05.jpg bugaku-01.jpg bugaku-02.jpg



•DENGAKU:
•provozovány od 7. stol.
–dengaku = lidová hudba
•akrobatická forma dvorského tance bugaku
–do facto jeho lidová obdoba
–žongléři, polykači ohňů, vrhači nožů…
•původ: tance při sázení rýže
–k uctění boha rýže, boha obilí, při prosbě za úrodu, odehnání démonů atd.
•nástroje: flétny, bubínky
•od 13. stol. vkládány dramatizace pověstí a hrdinských příběhů
–vyprávěny slepými mnichy hrajícími na biwa
•

•hráči na biwa
biwa-02.jpg


dengaku-dobová kresba.jpg
•dengaku – dobová kresba


DIVADLO NÓ
•esteticky nejpropracovanější žánr tradičního japonského divadla
–nó = schopnost, umění
–náročné pro aktéry i na vnímání diváků
–„Divadlo okázalé krásy.“
•vývoj od 12. stol., vrchol v 15. stol.
–původně pro široké vrstvy publika
–postupně rostla obliba nó u vyšších vrstev (aristokracie)
–uváděno dodnes
•lidové publikum si následně vytvořilo „své“ žánry:
–džóruri, kabuki
–díky tomu se nó až do 19. stol. neměnilo

•meditativní druh divadla
–původně součást náboženských obřadů
•hudební lyricko-epická dramata
–syntéza tance, hudby, zpěvu, sborové recitace
•Kanami a Seami
–strůjci her nó (spojením jednotlivých složek)?
–nebo jen reformátoři (zdokonalili již existující)?
•nejstarší texty dochovány z 15. stol.
•hrám nó předcházel úvodní dialog
–vysvětloval význam tance (viz u nás děj opery uváděný v programu)
Ø
•

•Herci a herectví nó:
•hrají jen muži
–šite: hlavní herec
•při vyvrcholení hry zatančí svůj sólo tanec  (studijní inspirace pro šermíře)
–waki: vedlejší „komický“ herec
•připravuje scénu, klade dotazy hlavnímu herci, rozvíjí děj
–cure: společníci
•každý z výše uvedených má minimálně 1
–kikko: pomocníci
•stírají ostatním pot
•upravují kostýmy
•starají se o rekvizity
Ø
Ø
nó - představitel Nebeské víly připraven k vystoupení
představitel Nebeské víly je připraven k vystoupení (herec „šite“)

•nó – základní držení hercova těla
nó - zákl. držení těla herce.jpg
•herecká gesta:
−velmi pomalá a přesná
−stylizovaná, nerealistická (např. pláč bychom nepoznali)
−každé nese konkrétní význam
−nohy kloužou po podlaze, chodidla se nezvednou, kolena mírně pokrčena
−pohled upřený dopředu
−„oživlé sochy“

•diagram kroků (z herecké příručky divadla nó)
nó - diagramy kroků (z herecké příručky nó)


•chór vypravěčů
–8–12 mužů sedící na straně jeviště
–epický princip: sborově komentují děj, popisují prostředí, soucítí s hrdinou…
•orchestr:
–hudebníci sedí v zadní části jeviště: 3 bubeníci a flétnista (ten má jen 2 vstupy)
•masky a kostýmy:
–maskován jen hlavní herec (šite) a jeho společníci (cure), ostatní bez masek (ale s absencí
mimiky)
–dřevěné masky představují negroteskní typy
•stařec, stařena, dívka, hoch, slepec, dobrý bůh, démon…
–bohatství kostýmů v kontrastu s prostým jevištěm
•i žebrák skvostně oděn (herec vše musí zahrát pohyby)
•kostýmy na zemi představovaly postavu (kimono, klobouk)

no_masks.jpg
masky divadla nó


•masky divadla nó
div div


•masky divadla nó
div div


•nó – nasazování masky
nó - nasazování masky.jpg


•nó – hlavní herec
•v kostýmu a masce
nó - herec.jpg

nó - herci (demon a mnich vysvobozujici divku u jejiho luzka).jpg
•nó – herci: démon a mnich vysvobozující dívku
•u jejího lůžka (dívka = prázdné kimono)
●nezbytné rekvizity jsou jen zástupné
−vějíř v ruce = štít, flétna, pohár, štětec; kimono = postel; borovice na jevišti = hluboký les
−jen zbraně jsou skutečné
•

•nejstarší jeviště divadla nó (Miyajima)
No-Miyajima.jpg
•Jeviště:
•původně prostranství šintoistických svatyň
•později též paláce a koryta vyschlých řek
•od 18. stol. schválena vládou normativní podoba jeviště
–stavební materiál: cypřiš
–rozměr 6x6 m
–1m nad zemí
–stojí na sudech
–sloupy 6m vysoké
–most 16x2m
–šatna
Ø

•nó: půdorys divadelního prostoru (jeviště a zákulisí)
nó - půdorys divadelního prostoru


no - jeviště.jpg



div



•
div


div



•
div


•jevištní otvor, kterým vcházely a mizely nadpřirozené bytosti
div


AUTOŘI HER NÓ
•Kijocugu KANAMI (1333–1384)
–coby tanečník v šintoistické svatyni okouzlil císaře
•od té doby tanečníci často pod patronací vyšší společnosti
–se synem založil hereckou školu „Kanse“
•Motokijo SEAMI (1363–1444)
–tanečník i autor 16 esejí o podstatě divadla nó (jde o 16 pojednání pro herce)
–jak dosáhnout hereckého mistrovství:
•od 7 do 12 let se herec učí tančit, přednášet, zpívat
•v 18 si vytvoří svůj vlastní styl (již směli vystupovat)
•ve 25 je na vrcholu svého hereckého umění
•od 45 už nesmí hrát úlohy bez masky (vrásky)
•v 50 by se měl vzdát jeviště

•rozdělení her nó:
–hry o bozích
–hry válečné
–ženské hry (hry s maskou)
–hry o šílencích (neboli o pomstě, žárlivosti a vášni)
–hry z obyčejného života
–závěrečné hry
•krátké, hrávalo se jich více najednou (5 až 6)
–později mezi ně vkládány frašky kjógen coby mezihry
•napsáno přes 2 000 her nó
–dochováno kolem 200
–mísí se v nich próza s veršem

KJÓGEN
•kjógen = bláznivá slova
•komické, lidové „realistické“ frašky
•herectví přesto značně stylizované
•původně uváděno při dlouhých náboženských obřadech pro odlehčení
•později vkládány mezi hry nó
−oddechový žánr (někdy i parodie na nó)
−uváděno na stejném jevišti jako nó (bez hudebníků a chóru)
•vrcholí v polovině 14. stol.
−provozováno dodnes (u nás Malé divadlo kjógenu)
−2001 zapsáno v UNESCO
Ø

•texty psány v próze, hovorovým jazykem
•jediný druh japonského divadla bez hudby a bez masek
•satiry na lidské nedostatky
–často jen zdramatizované anekdoty
•
kjogen3.jpg

kyogen-02.jpg



Malediv.kjogenu2.JPG



kjogen1.jpg



DŽÓRURI (BUNRAKU)
•vznik v 17. stol.
–už od 12. stol. v oblibě příběhy potulných loutkářů o krásné paní Džóruri
–Bunraku: jméno autora her tohoto druhu
•spojení recitace převzaté z divadla nó a tradiční loutkohry
•druh loutky: manekýny
•
potulný loutkář s tradiční skříňkou (předchůdce džóruri)
jap.loutkoherec - predchudce Dzoruri.gif

•vrcholná podoba: 3 loutkovodiči pro 1 loutku
–hlavní loutkovodič (nezahalený) má 2 zahalené pomocníky
–dále: vypravěč a hráč na šamisen
•„balet dřeva“
–loutky měly původně jen hlavu a kostým
–postupné zdokonalení (ústa, oči, grimasy), až 2/3 velikosti dospělého (iluze živého člověka)
–jeviště: lakovaný pult
bunraku_06 bunraku_08

bunraku.jpg



džóruri
bunraku-1 bunraku_02 bunraku_03 bunraku_04


•recitátor („křečovitý zpěv” divadla nó) a hráč na šamisen
Dzoruri - recitator a hrac na samisen.jpg


KABUKI
•vznik v 17. stol., vrchol v 18. stol.
•původně ženské divadlo
–ženy hrály i mužské role
–zakladatelka: tanečnice Izumo O Kuni
•1625 – zákaz ženám vystupovat na jevišti
–krátce hráli chlapci
–od 1629 hráli jen muži (pro ženské role vychováváni jako ženy)
•2 centra divadla kabuki:
–Ósaka a Kjóto (nedostatek kvalitních textů)
–18. stol.: centrum kabuki přesunuto do Jeda: rozkvět kabuki (herecká čtvrť Asakusa, autoři píšící
jen kabuki)
–

•syntéza dramatu, opery, tance, loutkového divadla
•džóruri a kabuki se ovlivňovaly
•nerealistické herectví
–„divadlo nesmí diváky odradit realismem, mohli by se za to urazit“
–řeč podobná křečovitému zpěvu, smích chrapotu, křik skřeku, pohyb tanci (ač herci měli koturny a
těžké paruky)
–časté užívání stronza
•divadlo typů
–samuraj, stařena, blázen, násilník, kurtizána…
•herci – nejnižší společenská vrstva
–spolu s kurtizánami
•místo masek výrazné líčení

kabuki: příprava herecké masky
kabuki - příprava masky 01 kabuki - příprava masky 02 kabuki - příprava masky 03 kabuki - příprava
masky 04 kabuki - příprava masky 06 kabuki - příprava masky 07

•orchestr mnohačlenný
•jevištní technika
–triky, náročné efekty, otáčivé jeviště (od 1757)
•od jeviště vede hledištěm molo (někdy i více mol)
•rekvizity přináší na jeviště černí zakuklenci
Ø
kabuki - inscenace (1860)
divadelní budova a hrací prostor kabuki

•kabuki (podle dřevorytu 1785)
kabuki-02.jpg


Izumo No Okuni
(legendární zakladatelka
divadla kabuki)
Kabuki (zakladatel Izumo no Okuni)
•Kabuki divadlo (Tokio)

kabuki-01.jpg



•Monzaemon Čikamacu (1653–1724)
–japonský „Shakespeare“
–psal hry pro džóruri i kabuki
–Sebevražda milenců u Sonezaki
–Společná smrt milenců u Amidžimy
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\DSD\Fotky\ASIE\JAPONSKO\nové, v prezentaci ještě
nepoužité\Chikamatsu_Monzaemon.jpg J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\DSD\Fotky\ASIE\JAPONSKO\Monzaemon
Cikamacu.jpg

•LITERATURA:
•BĚLOCHOVÁ, Vendula: Umělci a umění japonského středověku (2013, diplomka UP)
•HILSKÁ, Vlasta: Japonské divadlo (1947)
•HLUCHOTA, Joe: Prodavačky úsměvů: kniha o japonských gejšách a kurtizánách (1929)
•KALVODOVÁ, Dana a Novák, Miroslav: Vítr v piniích – japonské divadlo (1975)
•KALVODOVÁ, Dana: Divadelné kultúry Východu (1987)
•KABELÁČOVÁ, Káťa: Divadlo nó, kabuki a bunraku v představení hry Šunkan v Praze (1994)
•KABELÁČOVÁ, Káťa: Nó, kabuki a bunraku v jednom večeru (1994)
•NOVÁK, Miroslav: Kalhoty pro dva – antologie japonského divadla (1997)
•
•- 2. a 4. z uvedených knih obsahují i ukázky z japonských dramat