STAROVĚKÝ EGYPT lPavel Trtílek, 9. října 2014 •3 300 př.n.l.: vznik prvních měst a chrámových komplexů na březích Nilu • •cca 3 000 př.n.l.: spojení Horního a Dolního Egypta • •našim znalostem o Egyptě vděčíme hlavně archeologii a písmu: (hieroglyfické, hieratické, démotické písmo) • •Rosettská deska (Jean-François Champollion) bůh Usir na papyru z Knihy mrtvých (s hieroglyfickým komentářem) Mytologie související s obřady: lhypotézy o teatralitě náboženských obřadů -byly jejich součástí i hrané pasáže? -šlo o náboženská dramata? ltexty na stěnách chrámů a pyramid -hráli je kněží?‏ -šlo dokonce o dramata? lpro svědčí: -výskyt dialogů -dramatická jednání lproti: -nedostatek důkazů Mytologie spjatá s cyklickými přírodními jevy: lkaždoroční záplavy na Nilu lřízeny božskou dvojicí: -Usir (Osiris) -Eset (Isis) Královský mýtus: lposvěcoval faraonův nárok na trůn mytologickým precedentem: faraon je vtělením boha Hóra •bohové Geb (bůh Země) a Nut (bohyně Oblohy) zplodili 4 děti: •Usir (bůh plodnosti a úrody, první mytický vládce Egypta – „první faraon“)‏ •Eset (Usirova manželka) •Suteh (bůh pouští a sucha)‏ •Nebthet (Sutehova manželka)‏ l Nut se klene nad Gebem (mezi nimi bůh vzduchu Šov, vně je vícekrát zobrazen bůh Re na slunečním voze) geb-nut.jpg Eset a Usir Suteh Usir na mumifikačním loži (chrám v Abydu) Eset vpravo v antropomorfní podobě a též nad jeho falem coby krahujec; jejich nenarozený syn Hór stojí vlevo http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e3/Abydos_Tempelrelief_Sethos_I._36.JPG/800px -Abydos_Tempelrelief_Sethos_I._36.JPG Usir na mumifikačním loži (chrám v Abydu) Eset vpravo v antropomorfní podobě a též nad jeho falem coby krahujec; jejich nenarozený syn Hór stojí vlevo u mumifikačního Usirova lože stojí Eset a Hór, Usir zvedá jednu ruku k hlavě a druhou si svírá falus, aby ho vydráždil k orgasmu (chrám v Abydu) http://wps.ablongman.com/wps/media/objects/13623/13950598/images10/Fig10.7.jpg Eset zachraňuje Usira záhrobní scéna: poslední soud – vážení srdce, mrtvý předstupuje před Usira a Eset (za asistence Anupa) J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\DSD\Fotky\EGYPT\nové\záhrobí - poslední soud, vážení srdce.jpg lpatron zesnulých Anup (řecky Anubis), kněží jeho kultu nosili jeho masky (při mumifikacích i v procesích) •Eset každoročně Usira oplakávala •záplavy na Nilu v čas výročí jeho vraždy •hvězda Sirius (Eset) a souhvězdí Orion (říše mrtvých) •královský mýtus měl vliv na nástupnictví faraonů •víra v posmrtnou říši a věčný život •Mléčná dráha coby nebeský Nil (řeka mrtvých) vedoucí duše po jejich smrti do záhrobí • plodivé božské síly (vegetační božstva) v jiných kulturách např.: • Ištar (Mezopotámie) • Persefona a Démétér, Dionýsos (Řecko) • Nián (Čína) • Mýtus ve vztahu k realitě: Usirova mysteria (Usirův kult): lprovozování pašijové hry z Abydu (hry o utrpení) -uváděno patrně vždy počátkem jara -téma: smrt a zmrtvýchvstání Usira, souboj Hóra se Sutehem, korunovace Hóra -doba konání: cca 2.500 – 550 př.n.l. (každoročně) -Hór ztělesňován patrně faraonem -pouť do Abydu: symbolické vyjádření cesty duší do Usirovy říše zesnulých l2 části: -pro veřejnost (boj mezi přívrženci Usira a Suteha) -pro zasvěcené (Usirovo vzkříšení)‏ lPrůběh mysterií můžeme rozčlenit do 4 celků: -1) sváteční období začalo znovunalezením a balzamováním roztroušených částí Usirova těla, které je následně rituálně spojeno (politická funkce mýtu – sjednocení 42 egyptských krajů v politický i kulturní celek) -2) inscenování Usirova zmrtvýchvstání rituálním oživením jeho složeného těla (věčný život) -3) souboj Hóra se Sutehem -4) nastoupení Usirova syna Hóra na trůn lPrameny: -Ichernofretova stéla -Šabakův kámen l Ichernofret: -organizátor každoročních slavností v 19. stol. př.n.l. -líčí průběh „pašijí“ (za vlády Senusreta III.): -nejvýznamnější události z Usirova života byly spektakulárně předváděny (bitvy, průvody, zádušní obřady) -hlavní role ztělesnili kněží -davové scény obyčejný lid -různé části cyklu se konaly asi na různých místech, ústředním místem byl Abydos -celek trval několik týdnů či snad dokonce i měsíců (podobně jako i některá středověká mysteria) - -šlo skutečné o velkolepou divadelní podívanou? -nebo jen o rituální úkon s divadelními prvky? chrám v Abydu Abydos: Usirova socha Svědectví o existenci divadla: lprvní „režijní kniha“ (období Střední říše) -na papyru z Ramessea (součást jednoho z opisů Knihy mrtvých) popis mysteria o 46 dějstvích -rukověť ceremoniáře pověřeného organizací mysterií -rituální královské drama (provozováno v Hórově chrámu v Edfu) -každoročně o svátku vítězství Hóra (Hór zabíjí Suteha) lEset a sedm štírů (období Nové říše) -veršované drama zapsané na stěnách chrámu v Edfu -bohové pojati jako běžní lidé, chór l Emhebova stéla (2. tisíciletí př.n.l.) -doklad o existenci profesionálních kočovných herců a jejich pomocníků‏ hrobka se sarkofágem zpěvačky Nehmes-Bastet (stáří cca 3 000 let, Údolí králů, objeveno roku 2012) J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\DSD\Fotky\EGYPT\nové\2012-sarkofág staroegyptské zpěvačky Nehmes-Bastet.jpg kryt sarkofágu s podobiznou zpěvačky Nehmes-Bastet (působila v chrámovém komplexu v Karnaku) J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\DSD\Fotky\EGYPT\nové\2012-sarkofág zpěvačky z Údolí králů.png loutnistky (snad i hudební součást obřadů)‏ Patrný vliv egyptského divadla na antické Řecko: lstyky mezi civilizacemi východního Středomoří lřecký historik Hérodotos zaznamenal 2 egyptské performance -„Usir je egyptskou obdobou Dionýsa“ lEgypťané nepokročili dál než k rituálním performancím -každoroční opakování stejných obřadů lŘekové však uváděli každoročně nové hry -staré texty zpravidla znovu neuváděli Literatura: • Assmann, Jan – Smrt jako fenomén kulturní teorie (Praha, 2003) • Boněk, Jan – 40 let v Egyptě: o nových objevech v egyptologii, o životě a záhadách osudu (Praha, 2006) • Hart, George – Egyptské mýty (Praha, 1995 – 5. vydání)‏ • Heller, Jan – Starověká náboženství: Náboženské systémy starého Egypta, Mezopotámie a Kenaanu (skriptum Komenského fakulty: Praha, 1978 a 1988)‏ • Kozák, Jaromír – Aniho papyrus: nejkrásnější egyptská kniha mrtvých (Praha, 2006) • Lexa, František – Náboženská literatura staroegyptská II. – Nářek Esetin a Nebthetin (Praha, 1997)‏ • Tomek, Jiří – Bohové a faraoni (Praha, 2005)