Realistické divadlo
MACHAT,
realistické a naturalistické drama,
autoři…
Theâtre Libre
André Antoine (původně úředník)
Členské předplatné – bez cenzury
„Čtvrtá stěna“ – snaha o přirozené chování
Maso v Řeznících
Hlavně francouzské naturalistické hry
(Syfilitici – pád cenzury)
Poté profesionálem v Theâtre Antoine a
Odéonu
Freie Bühne
Berlín 1889
Předsedou kritik Otto Brahm (příznačné!)
Hraje v neděli dopoledne (herci odjinud)
Goncourtové, Zola, Tolstoj, Strindberg
Zánik 1894, Brahm poté v Deutsches
Theater (Ibsen, Schnitzler)
Jediný dramaturgický objev – Gerhart
Hauptmann
MCHAT 1
1898 – Car Fjodor Ivanovič
Stanislavskij + Němirovič-Dančenko
Plně profesionální, soustředí se na
inscenace, ne hry
Dvorním dramatikem Čechov – uvedou
Racka, který dříve propadl
MCHAT 2
Posléze 3-5 inscenací ročně, důkladná
příprava, dlouhé zkoušení
První moderní ansámblové divadlo
Po 1906 pravidelná turné po Evropě
Zakládání studií MCHATu – experiment i
příprava herců
KSS 1
Náboženský rozměr divadla – herci jako
kněží
Ukotven v realistické tradici i v postulování
herce jako klíčového momentu divadla
Posléze však i symbolismus,
expresionismus, groteska, artistnost
KSS 2
Ve 20. letech považován za překonaného
(Mejerchold)
Snaží se posilovat prvky divadelnosti a
hravosti
Experimentuje s rytmikou a temporytmem
Stanislavského systém 1
Odklon od manýr, šablon, hotových forem
projevu
Herectví prožívání a představování
Od podvědomého k vědomému
„Řídící“ úkol, zrno role
Důsledná síť motivací – části a úkoly
Nepodceňuje se tvořivost, ta se vědomě
rozvíjí
Stanislavského systém 2
Emocionální paměť
Prožívání – často špatně chápáno
Pocit pravdy a víry
Od 20. let Metoda fyzických jednání
Opačný postup než dříve – od konkrétního
tělesného úkonu
Riziko velké analytičnosti
Stanislavského systém 3
Za jeho života vychází knihy jen v
angličtině – My Life in Art, An Actor
prepares
Vulgarizace ve jménu socialistického
realismu
Málo známo jeho poslední období
Stanislavskij dnes
Jako komplexní metoda vlastně
nepřekonáno (mylná opozice s Brechtem)
Actors Studio
Grotowski – Odpověď Stanislavskému
Mylně směšován s realistickým divadlem
Spíše ve filmu
Anton Pavlovič Čechov
Asi největší zjev moderní dramatiky
Dílo nevelké, ale mimořádně kompaktní
Medicynismus
Jeho hry se jevily jako realistické i
absurdní
Problematické soužití s MCHATem
Čechovovy hry
Platonov
Ivanov
Racek
Strýček Váňa
Tři sestry
Višňový sad
Čechovův styl 1
Tragikomika
Pluralita pohledů (bez kladných postav)
Dialog – banální, polyfonní, přetržitý
Zdánlivá bezdějovost
Splývání podstatného a nepodstatného
(důležité často za scénou)
Čechovův styl 2
KSS – nepochopení – přílišný
důraz na atmosféru
a „poezii prostředí“
Ve 20. století proměna inscenační tradice
– ke grotesknosti
Henrik Ibsen 1
Nejprve dramaturg a režisér v Bergenu, po 1864
v zahraničí
První moderní dramatik
Výrazný společenský rozměr tvorby
Skepse k člověku, jeho slabostem a
sebeobelháváním
Vystřídá několik stylových epoch
„Dobře udělaná hra“ v realistickém duchu
Časté schéma odhalování minulosti
Henrik Ibsen 2
a) rané básnické hry (Brand, Peer Gynt)
b) společensko-kritické hry (Opory
společnosti, Nepřítel lidu)
c) vrcholné hry (Heda Gablerová,
Rosmersholm)
Symbolické hry (Až my mrtví priocitneme)
Domeček pro panenky (Nora)
Diskusní, tezovité drama
Konstrukce děje x psychologický rozbor
manželství
Obžaloba všech „loutkových“ rodin
Ve své době šok, častá změna konce
(dnes naopak)
Divoká kachna
Vrcholná hra
Propracovaná symbolika – komplexní
symbol kachny
Tragikomika
Téma pravdy - Gregers X Relling
August Strindberg
Od realistických her (Otec, Věřitelé, Slečna
Julie) k „hrám snů“ (Do Damašku, Hra
snů)
Vyhrocené pojetí vztahu mezi mužem a
ženou jako souboje na život a smrt
„Komorní hry“ pro Intimní divadlo (1907 –
1910) – Sonáta příšer
Slečna Julie
Jednoaktovka, vzorová naturalistická hra
Odehrává se v kuchyni
Prolnutí dvou Strindbergových témat –
boje pohlaví a sociální determinace
George Bernard Shaw
Původně romanopisec a kritik
Drama jako diskuse, střetání tezí – ovšem
v komediálním hávu
Záliba v paradoxech
Shawův paradox – Pygmalión
Kvintesence ibsenismu
Dlouhá dramatická kariéra, rozsáhlé dílo
Independent Theatre
1891 - 1897
Rovněž klubové předplatné, rovněž v
neděli
Přízraky – „nesporně hnusná hra (…)
otevřená stoka, ohavný nezafačovaný
vřed, sprostý akt, konaný na veřejnosti…“
Až na Shawa uvádí hlavně zahraniční
autory
Vdovcovy domy (1893)
Dopsána na výzvu Independent Theatre
Jedna z Her neutěšených
Paradoxní společenská satira
Proměna idealisty, když zjistí, že na
nemorálnosti se dá vydělat a že ho živí
Propojení moci sexu a peněz