Sturm und Drang Goethe – Schiller Výmarský klasicismus Faust Německé divadlo konce 18. století lIntenzivní stavba stálých divadelních budov (i Burgtheater) lKoncem století na 40 stálých scén lVlastní činoherní divadlo mezi šlechtou přichází do módy lPosun scény a kostýmů k realismu a historické věrnosti lPosun představení dále do večera l Shakespeare lVelká inspirace pro dramatikySturm und Drangu lObdivují jeho „nepravidelnost“ a multižánrovost lBěžné publikum má však s Shakespearem problém lI u Schrödera a Goetha drastické úpravy Sturm und Drang 1 lBouře a vzdor – název hry F. M. Klingera lSkupina mladých dramatiků – hlavní vlna v letech 1767 – 1776 lVzpoura proti osvícenskému racionalismu Friedrich_Maximilian_von_Klinger Sturm und Drang 2 lGoethe – Götz z Berlichingenu lSvobodný šlechtic, nezávislý ve svém jednání lIdeál Sturm und Drangu – jedinec osvobozující se svými činy lChybí společný politický a estetický program Jacob Reinhold Lenz lDnes nejživější Sturm und Drang dramatik lČerná komedie Domácí učitel neboli Vychovatel lVychovatel v panské rodině svede majorovu dceru – ze stravu se raději vykastruje lLessing dorovnával měšťany na úroveň šlechty, Lenz snižuje na stejnou úroveň Friedrich Schiller 1 (1759 – 1805) lMládí ve vojenské akademii – musí z ní utéct, aby mohl uvést svou první hru lPosléze dvorní dramatik v Mannheimu lFiesco a jeho janovské spiknutí lDon Carlos l1787 – 1798 se věnuje historii a estetice, nepíše hry Friedrich Schiller 2 lProfesor na univerzitě v Jeně lPráce o třicetileté válce lPo „pauze“ píše už jen historické hry ve verších lValdštejnská trilogie lVilém Tell lPanna Orleánská Loupežníci lSturm und Drang po Sturm und Drangu lSchiller je začal psát v 18 letech lSvár dvou bratrů lTouha po absolutní svobodě nejenže naráží na společenská omezení, ale i vede ke zločinu l l Úklady a láska lNavázání na tradice měšťanské truchlohry, ale i přehodnocení lŠlechta má všechna práva, měšťanstvo žádná lLady Milfordová uzná právo Luisy Millerové lMěšťanský otec brání dceři ve šťestí Marie Stuartovna lKlasické drama z anglické historie lSvár dvou královen – pragmatické a emotivní lMarie Stuartovna dokáže nelpět na pozemském životě, upnout se k vyšším ctnostem lSchillerova ambice „estetické výchovy“ publika Johann Wolfgang Goethe (1749 -1832 lMožná největší postava německé literatury vůbec lVšestranný tvůrce – vědec, teoretik, básník, prozaik, dramatik lInspirace německou lidovou i orientální poezií lPrózy o Vilému Meistrovi, Spřízněni volbou l Johann Wolfgang Goethe 2 lTeorie barev lPaměti Báseň a pravda lBilanční Hovory s Eckermannem lOd 1775 sídlí na pozvání tamního vévody ve Výmaru, aby pozvedl kulturníúroveň místa Utrpení mladého Werthera (1774) lKultovní dílo Sturm und Drangu, předzvěst romantismu lSebevražda mladého muže z milostného i společenského ztroskotání l„Wertherovská horečka“, diskuse o právu na sebevraždu lGoethe se později distancuje a přepracovává Cesta do Itálie lPodnikne Goethe v letech 1786 – 1788 lItalská cesta lOdkon od Sturm und Drangu, příklon k vzoru řecké tragédie lTorquato Tasso lIfigenie na Tauridě Goethe - Schiller lVzájemně inspirativní spolupráce lVýmarský klasicismus lSchiller píše v letech 1798 – 1805 svá vrcholná díla lGoethe pracuje na Faustovi lIdeální lidé v historických kulisách Goethe divadelní ředitel lOd 1791 ředitel výmarského divadla lPromyšlená dramaturgie (byť kompromisy), snaha o herecký styl inspirovaný antikou, soustředí se na výklad postav lDbá na kvalitní přednes lSnaha o výchovu publika, neváhá jej napomínat Urfaust lFaustovské téma – jedno z archetypálních lStředověké legendy, Marlowe, lidové čtení lNapsán 1774, ztracen, objeven až 1887 lZápletka s Markétkou – Goethovo novum v tématu lVliv Sturm und Drangu, titánství, prométheovství l Faust I (1808 l1790 – Faust – Fragment – přepracovaný Urfaust – neúplný lVelký vliv Schillera lKompaktní filozofická koncepce - prology lSceluje starší i nové části Faust II lNutno chápat samostatně, ne jako pokračování lOdmítnut mnoha příznivci prvého dílu, doceněn až ve 20. století lPutování světem, Faust spíše pozorovatelem lSlepý Faust umírá, lemuři kopou hrob lVěčně ženské l l Struktura Fausta lVznikal takřka 60 let – přirozenost přírody lOtevřená forma – sled scén různého žánru i stylu, rozdílné veršové formy, občas i próza lObzvláště markantní u II. Dílu lVliv gnose l Faust - prology lVěnování lPředehra na divadle (inspirováno Šakuntalou) lProlog v nebi (dopsán až kolem 1800, ale úhelný svorník díla) Faust ve studovně l Faust ve studovně Faust a Duch země l Faust a Duch země - Goethova vlastní ilustrace (Smlouva) s ďáblem l Smlouva s ďáblem Auerbachův sklep l Auerbachs_Keller Markétka jde do kostela l Faust svádí Markétku cestou do kostela Markétka a Marta l Markétka -Marta -klenoty Faust a Markétka v zahradě l Faust a Markétka v zahradě Markétka lituje hříchů l Markétka lituje hříchů Valpuržina noc Valpuržina noc Zatracena? – Zachráněna! l Zatracena - zachráněna