•Epos o stvoření („Enum-eliš“, tj. „Když nahoře“):
Ø nalezen na 7 tabulkách, 7 zpěvů, 1100 veršů
Ø nalezen ve více lokalitách, bez variací (sakrálnost)
ØInspirace i Starý zákon, např.: Žalm 74, 13-17
Ø mimo Mezopotámii neznámý (na rozdíl od Eposu o Gilgamešovi)
Øpovaha posvátné knihy
Øsakrální spis podstatný při náboženských oslavách svátku Nového roku (Babylon), rituálně čten 4.
den slavnosti
Ø začíná v době na počátku, kdy existovali pouze 2 bohové: Apsú (sladké vody) a Tiámat (slané vody)
Ø zplodí spolu čtveřici bohů, kteří jsou k nesnesení hluční
Ø božstva rozena ve dvojicích, aby mohlo množení pokračovat

•7 tabulek tvořících Epos o stvoření



•boj bohů



•Marduk útočící na Tiamat



•Marduk



•Epos o Anzuovi:
Ø více verzí
Ø Anzu: zoomorfní démon, pomáhal najít cestu zbloudilcům
Ø ukradl Enlilovi tabulky osudu
Ø narušení božského řádu na zemi
Ø bohové rozhodli o jeho zničení
Ø pomocí tabulek odvracel jejich úkoly
Ø 2 z nich se spojili se 7 větry a porazili ho
Ø konec mýtu nedochován

•



•Epos o Gilgamešovi:
Ø původ: cca 2. tisíciletí př.n.l.
Ø v akkadštině se epos jmenoval Ten, jenž hlubinu zřel
Ø nedochován kompletně
Øpůvodně měl cca 3.600-3.800 veršů, podařilo se jich dodnes objevit přes 2.000
Ø epos lze rekonstruovat z více jeho verzí
Øsumerská, assyrská
Ø nejstarší texty o Gilgamešovi – sumerská literatura:
Ø Bilgames (tj. „Výhonek stromu Života“)
Ø 5 epických textů
Ø z 25.–21. stol. př.n.l., dochované opisy z 20.–17. stol. př.n.l.

Ø první části eposu byly objeveny roku 1846 v lokalitě města Ninive
Øčásti assyrské verze
Ø do té doby byla známa jen řecká varianta eposu
Ø původně přednášeno za doprovodu lyry a bubnů
Ø Gilgameš: historický panovník ve městě Uruku
Ø 5. panovník I. dynastie Uruku
Ø vládl údajně 126 let
Ø žil ve 27.–26. stol. př.n.l.
Ø po smrti byl zbožštěn a uctíván coby jeden ze soudců podsvětí (v době III. Dynastie z Uru, tj.
21. stol. př.n.l.)

•Máme k dispozici 2 verze eposu:
Ø starší a fragmentárnější sumerská
Øneboli starobabylonská
Ø novější a obsáhlejší assyrská
Øněkdy též označovaná jako novoassyrská
Ø
Ø assyrská verze
Ø má 10 epických celků
Ø zapsaná na 12 tabulkách, nalezených v největším archeologickém nalezišti oblasti Mezopotámie –
v Ninive (ve zříceninách knihovny Nabúova chrámu v jižní Babylonii)
Ø sumerská verze
Ø byla té assyrské předlohou
Ø má 6 epických celků, z nichž poslední v novoassyrské verzi není zaznamenán
•

Ø nejvýznamnější a nejobsáhlejší dílo akkadské literatury i literatury starověkého Předního východu
Ø vznik výběrem a úpravou motivů sumerských skladeb o G. a E., jejich spojením a obohacením o další
motivy a témata Ø nejstarší akkadská verze: 18.–17. stol. př.n.l. (6 různých lokalit)
Ø další vývoj: 14.–12. stol. př.n.l.
Ø konečná podoba: 3. stol. př.n.l.
Ø dochovány i verze z území Malé Asie a Palestiny

J:\TVORBA\divadelní hry\DRAMATA\GILGAMEŠ\Mapa_Mezopotamie-vek_Gilgamese-Sumer_cervene.jpg



•I. tabulka (Enkidu):
Ø město Uruk (břeh Eufratu)
Ø Gilgameš:
Ø ze 2/3 bůh (po matce Ninsun)
Ø z 1/3 člověk (po otci knězi)
Ø smrtelník
Ø 5. vládce od skončení Potopy
Ø vládl 125 let (sumerský seznam králů)
Ø stavba hradeb kolem Uruku
Ø vykopávky odhalily hradby 9x9m
Ø značné fyzické nároky na urucké muže
Ø stavba dnem i nocí, pak i děti

Ø coby král – právo 1. noci
Ø uručtí prosili bohy o pomoc
Ø bohové mu stvoří protivníka
Ø bohyně Aruru uhnětla z hlíny mohutného muže, v síle rovného Gilgamešovi
Ø Enkidu vržen na step
Ø divoch porostlý srstí
Ø pil se zvěří z napajedla
Ø zasypával lovcům pasti na zvěř
Ø lovec vše řekl G., ten mu poradil poslat na něj kněžku z chrámu  Ištary (tj. chrámovou nevěstku)
Ø nevěstka Šamchat
Ø strávila s E. 6 dní a 7 nocí jako žena s mužem

Ø E. zkrotl
Ø zeslábl na těle a posílil na duchu i rozumu
Ø 7. dne se vydal zpět za zvěří – ta před ním prchla
Ø Šamchat ho vyzvala k cestě s ní do Uruku, jehož vládci G. Se už zjevil E. ve snech
Ø epizoda u pastýřů
Ø stáda ohrožena divou zvěří, E. je odehnal
Ø oblečen jako člověk, naučen jíst u stolu
–
•II. tabulka (Enkidu a Gilgameš):
Ø příchod do Uruku
Ø svatba v domě – právo 1. noci
Ø rituální sňatek s bohyní Ištarou (hlavní kněžkou kultu)
Ø

Ø souboj mezi G. a E.
Ø dlouhý souboj, vyrovnaný
Ø nakonec projev úcty
Ø od té chvíli jako bratři
–
•III. tabulka (cesta k cedrovému lesu):
Ø snaha o hrdinský čin: vykácet cedrový les
Ø démon Chumbaba (Chuvava), příčina všeho zla
Ø E. po váhání souhlasí
Ø nezemřít bezejmenní
Ø zhotovení mohutné výzbroje
Ø rozhodnutí oznámeno lidu
Ø varování starších

Ø G. žádá o pomoc a ochranu bohy
Ø bůh Šamaš přislíbí svou pomoc
Ø bohyně Ninsun požehnala bratrství G. a E.
Ø dotaz na věštbu – nepříznivá
Ø stejně tak i noční sen
–
•IV. tabulka (cesta a sny):
Ø nebezpečnou cestu urazili za 3 dny
Ø ostatním by trvala 45 dnů
Ø G. měl 3 noční sny:
Ø 1. sen: na stepi uprostřed stáda býků – nebesa roztržena, mrak prachu
Ø 2. sen: uprostřed horské propasti – hora se zřítila
Ø 3. sen: nad lesem hřmělo – blesk spálil celý svět

•V. tabulka (Chumbaba):
Ø hlas boha Šamaše
Ø Chumbaba nosí 7 neprorazitelných košil, nyní má jen 1
Ø hledají Ch. v lese
Ø vůně oleandrů, kácejí cedry
Ø ten zaslechl zvuk seker
Ø setkání s Chumbabou
Ø výsměch oběma
Ø zásah bohů: Šamaš vyslal 8 mocných větrů
Ø Ch. se vzdává, žádá G. o slitování
Ø E. od toho G. Odrazuje
Ø Ch. chce zabít E., G. mu setne hlavu a přeloží ji coby oběť Enlilovi (bůh země a vládce bohů před
Mardukem)

•VI. tabulka (nebeský býk):
Ø Uruk vítá hrdiny
Ø G. obětuje bohům v chrámu bohyně Ištary
Ø Ištara sestupuje z nebes
Ø nabídka manželství G.
Ø G. Ji odmítá (je smrtelník)
Ø naléhání Ištary
Ø G. jí připomíná její četné manžely a milence, kteří skončili neblaze (např. Dumuzi), a znovu ji
odmítá
Ø Ištar se vrací v hněvu na nebe
Ø žádá pomstu po svém otci Anuovi
Ø nebeský býk má zničit G. i všechno jídlo na světě na 7 let
Ø Ištar vyhrožuje, slibuje zásoby pro lid i dobytek
Ø

ØIštar dostane býka o odvede ho k Eufratu u Uruku
Ø býk vše na zemi ničil a pustošil, i Eufrat zastavil
Ø E. spadl s ostatními do jámy
Ø G. pochopil, že jde o mstu Ištary
Ø porazili býka a srdce obětovali Šamašovi
Ø Ištara hrozí další pomstou, E. po ní hodí vyříznuté stehno býka
Ø hostina, oslavné písně
Ø Ištar chystá pomstu
–
•VII. tabulka (rozsudek bohů):
Ø stížnosti bohů na oba hrdiny
Ø Ištar: zabili nebeského býka
Ø Enlil: vykáceli cedry a zabili Chumbabu

Øbohové rozhodnuti je potrestat
Ø Šamaš a Anu se jich zastávali
Ø kompromis: potrestán bude jen ten, který potupil Ištaru
Ø rozhodnutí sdělili G. zlověstným snem – G. naříká
–
•VIII. tabulka (Enkiduova smrt):
Ø E. onemocněl
Ø 3. jitra měl sen: člověk jako pták Anzu ho hodil do ohnivé řeky – když ho vytáhl, tělo měl
porostlé peřím, načež ho odvedl do domu temnoty
Ø G. se za E. modlí ke své božské matce Ninsun – marně: Tabulku osudů nezmění
Ø 12. den E. zemřel
Ø G. truchlí 6 dní a 7 nocí – s ním i celý Uruk

•XII. tabulka (Enkiduův sestup do podsvětí):
Ø tabulka vložena dodatečně, ale patří na toto místo
Ø G. se nesmířil se smrtí druha
Ø vzal Ištařiny dary (buben a paličky) a vydal se ke vstupu do podsvětí
Ø bránou mu buben i paličky spadly do podsvětí
Ø E. mu je chce podat, avšak neřídil se radami G., a tak už v podsvětí zůstává
Ø G. žádá astrální i podsvětní bohy o hovor s E.
Ø Uruk navštěvuje bůh moru Erra, všude mrtví
Ø G. si uvědomuje vlastní smrtelnost – rozhodne se najít věčný život
Ø konec první epické části eposu

•IX. tabulka (Gilgamešova pouť):
Ø smrti se dosud podařilo vyhnout jedinému smrtelníkovi – Utanapištimu
Ø věčný život od bohů v zemi Dilmun, až za koncem světa
Ø G. chce od něj zjistit, jak přijít k věčnému životu
Ø G. odchází bez rozloučení do stepí
Ø bůh Šamaš ho od marné cesty zrazuje
Ø G. Spočine až v průsmyku ke spánku
Ø bůh Sin mu zjeví, co ho tam čeká (smečka lvů, G. je zdolal)
Ø G. ráno zjišťuje, že je to průsmyk hory Mašu
Ø stoupající do nebes a stojící na stropě podsvětí
Ø hora střeží východ i západ slunce
Ø začíná za ní svět bohů

ØG. vystoupal až na vrchol hory Mašu
Ø brána střežená obřími lidmi-škorpiony
Ø G. jim složil poklonu jako bohům
Ø dozvědí se, že G. je ze 2/3 bůh
Ø strážci ho zrazují z cesty stálé tmy a mrazu i vedra
Ø vpustili ho
Ø útrpná cesta k Moři smrti
Ø severák, pak horko z Šamašova kotouče
Ø vchod do zahrady bohů
Ø na konci země se lesklo nehybné moře
Økrčmářka Siduri
Ø přes vody smrti se umí překlenout jen Šamaš
Ø věčný život je dán jen bohům

Ø hedonisticky ho přemlouvá k bezstarostnému žití a užívání si na pozemském světě
Ø G. se na ni rozhněvá – Siduri mu sdělí, jak se dostat přes moře smrti: převozník Uršanabi
Ø
•X. tabulka (Gilgameš a převozník):
Ø G. v temném lese
Ø mrtvé stromy, bezhlasé ticho – rozbil kamenné sošky a tyče
Ø Uršanabi s kamenným hadem v ruce
Ø rozbité sošky a tyče chránily před vodami smrti
Ø nařezal v lese 300 tyčí dlouhých 30 metrů – vesla
Ø plavbu zdolali za 3 dny (jinak 45 dnů)
Ø proud vod smrti: každé veslo po jediném máchnutí zničeno
Ø oděv ze lví kůže jako plachta na stěžni, G. vystoupil na břeh

ØG. a Utanapištim
Ø U. mu potvrdil, že jen bohové se můžou vyhnout smrti
Ø G. namítá, že on sám věčný život získal, ač není bůh
Ø U. líčí, jak získal od bohů tajemství  věčného života
–
•XI. tabulka (Potopa světa a nesmrtelnost):
Ø U. líčí příběh o potopě světa:
Ø král bohů Anu se rozhodl s bohem Enlilem a dalšími zničit svět ničemných lidí
Ø bůh moudrosti Ea poradu bohů vyselchl – sestoupil k U. a přikázal mu opustit majetek a postavit
loď a na ní zachránit svou rodinu i pár od všeho živého
Ø popis lodi i stavby
Ø podle předpovědi: v den potopy z nebes seslána hojnost pokrmů – večer temná mračna

Ø popis potopy, jejíž intenzity se vyděsili i sami bohové a naříkali
Ø 6 dní a 7 nocí burácel jižní vítr
Ø 7. den bouře ustala
Ø po 6. dnech spatřen suchý břeh
Ø 7. den vyslána holubice. 8. den vlaštovka, 9. den havran
Ø U. obětoval bohům – Enlil rozezlen, že lidé přežili
Ø nakonec bohové U. i jeho ženě darovali věčný život v rajské zahradě
Ø G. žádá o zjevení tajemství nesmrtelnosti
Ø G. se musí podrobit zkoušce: přemoci bratra smrti – spánek po dobu 6 dnů a 7 nocí
Ø G. zmožený útrapami cesty záhy usíná
Ø každý den upekla žena U. jeden bochník chleba

Ø 7. den se G. vzbudí v  domnění, že ho spánek začal teprve zmáhat
Ø chleby mu však podaly důkaz
Ø G. dostal nový oděv a musel s převozníkem zpět
Ø na přímluvu U. ženy mu však od U. tajemství bohů prozradil: rostlina věčného života a jak ji
získat
Ø Uršanabi převáží G. k místu, kde rostlina roste
Ø mořská zátoka za proudem vod smrti
Ø G. se spustil s kameny do hloubky
Ø získává rostlinu
Ø Uršanabi putuje s G. do Uruku
Ø G. se po cestě umývá ve studni před vstupem do města
Ø had sežere rostlinu a svleče se z kůže…
Ø převozník nadšen z velkoleposti Uruku – „nesmrtelnost“

•G. a E. zabíjejí Chuvavu
J:\TVORBA\divadelní hry\DRAMATA\GILGAMEŠ\Gilgamesh-Enkidu-zabiti_Chumbaby.jpg


•sluneční bůh Šamaš
J:\TVORBA\divadelní hry\DRAMATA\GILGAMEŠ\Šamaš-relief.jpg


•Gilgamešova matka bohyně Ninsun



•Epos má 2 velké celky:
Ø1) Gilgameš a Enkidu (boj)
Ø stvoření Enkidua
Ø střet obou hrdinů a jejich spřátelení
Ø tažení do cedrového lesa a zabití Chumbaby
Ø Gilgamešovo odmítnutí milostné nabídky Ištary
Ø skolení býka oběma hrdiny
Ø2) Gilgamešovo hledání nesmrtelnosti (pouť)
ØE. umírá, G. propadá smutku a uvědomí si vlastní smrtelnost
Ø vydává se hledat nesmrtelnost, vchází do světa, kam smrtelníci běžně nemohou vejít
Ø setkání s Utanapištimem
Ø získá rostlinu nesmrtelnosti, kterou však sežere had

Ø ústřední téma: hledání nesmrtelnosti
Ø mýtus pojednává o ontologické podstatě člověka:
Ø obdařen „božským“ věděním (na rozdíl od zvířat)
Ø je však smrtelný (na rozdíl od bohů)
Ø ke smrtelnosti patří nevědomost (zvířata)
Ø k božskému vědění náleží věčný život (bohové)
Ø člověk je však obdařen věděním (jako bohové), a přesto smrtelný (jako zvířata), je tedy jako
bohové i zvířata současně
Ø proto člověk nenachází na pozemském světě uspokojení (je si vědom vlastní smrtelnosti)
Ø vytváří si jako náhražku umělý „věčný“ svět a tím je kultura (přesahuje hmotné možnosti lidského
těla v čase), kterou se člověk pokouší překročit horizont vlastního života

•Sumerská vs. assyrská verze:
Ø sumerské fragmenty (epické celky)
Ø assyrská verze původní sumerskou epizodní předlohu rozšířila a zdynamičtěla
Ø assyrští bohové mají assyrská jména, sumerští měli sumerská
Ø části příběhu se liší, původní sumerské fragmenty:
– - Enkidu byl Gilgamešovým sluhou
– - na Chumbabu táhl G. a E. s 50 ozbrojenci, už tam chtěli získat tajemství nesmrtelnosti
– - G. zatoužil po nesmrtelnosti ne kvůli smrti E., ale poté, co v Uruku řádil mor a on viděl v
Eufratu stovky mrtvých
– - liší se i popis lodi pro potopu

•10 epických celků assyrské verze (na 12 tabulkách):
Ø1) Gilgamešova tyranská vláda v Uruku, zrod Enkidua na stepi
Ø2) Střet Gilgameše a Enkidua v Uruku
Ø3) Cesta k cedrovému háji, Gilgamešovy sny
Ø4) Boj s Chumbabou, triumfální návrat do Uruku
Ø5) Nebeský býk, urážka bohyně Ištary
Ø6) Rozsudek bohů
Ø7) Enkiduova smrt a pohřeb (Enkiduův sestup do podsvětí)
Ø8) Gilgameš se vydává hledat nesmrtelnost (hora Mašu a svět bohů, krčmářka Siduri, převozník
Uršanabi převeze Gilgameše přes Moře smrti do země Dimun) Ø9) Utanapištimův příběh o potopě světa,
snaha získat nesmrtelnost Ø10) Gilgameš získá rostlinu nesmrtelnosti, vrací se s převozníkem do
Uruku

•6 sumerských epických celků:
•Gilgameš a země Živého:
Ø G. a E. s 50 ozbrojenci táhnou do cedrového lesa
Ø vítězství jim má zajistit nesmrtelnou slávu
Ø bůh slunce (zde Utu) jim poskytl na pomoc 7 démonických bratrů
Ø kácení cedrů – Chuvava proti nim vyslal jednu ze svých ochranných září, tím uvrhl všechny do
hlubokého spánku
Ø střet s Chuvavou – G. ochromen strachem, na základě příslibu sňatku se svými 2 sestrami a dalších
darů vylákal od Chuvavy jeho 7 ochranných září
Ø Ch. žádá milost, E. varuje, Ch. sťat
Ø hlava obětována bohu Enlilovi – boží hněv

•Gilgameš a nebeský býk:
Ø bohyně Inanna (Ištar) nabízí G. manželství
Ø G. ji odmítne, čímž ji urazí
Ø I. žádá boha Ana o trest, aby seslal na Uruk nebeského býka
Ø An jí nakonec vyhověl, býk začal rozsévat zkázu a zmar
Ø G. a E. se proti němu vypravili, E. mu sťal hlavu a mrštil ji po I., zbylé maso rozdali sirotkům
Ø I. proklela G.

•Enkidův pohřeb:
Ø úvod: bohové si dělí vládu nad všehomírem
Ø  strom rostoucí na břehu Eufratu vyvrátil z kořenů Jižní vítr
Ø strom zachytila Inanna a zasadila ho ve své zahradě v Uruku
Ø v jeho kořenech se však usadil had, v koruně pták Anzu a v kmeni se zabydlela divoženka Lilit
Ø I. si ze stromu chtěla nechat zhotovit trůn a velké lůžko, sluneční bůh však její žádost o pomoc
nevyslyšel, a tak požádala o pomoc G.
Ø G. zabil hada i ptáka a divoženku vyhnal, strom vyvrátil, osekal větve a kmen věnoval je I. na
nábytek
Ø sám si z pařezu vyřezal kouli a z větve palici, kterou pak odpaloval kouli na velkou vzdálenost
(sportovní zápolení)

Ø koule s palicí mu však spadly do podsvětí
Ø jeho služebník E. se nabídl, že mu ztracené předměty přinese
Ø neposlechl však G. příkazy, jak se v podsvětí chovat, musel v říši zemřelých zůstat
Ø G. se obrátil na bohy, aby mu otevřeli zemi a dovolili E. vyjít z podsvětí, oba spolu směli vést
dialog o tom, jak se v říši mrtvých vede duchům různých zesnulých...
Ø část tohoto epického celku byla v téměř v doslovném akkadském překladu neorganicky připojena jako
XII. tabulka k ninivské verzi eposu
Ø pasáž počínající nářkem G. nad ztrátou koule s palicí až po dialog s E.
Ø snaha uchovat v povědomí lidí podobu podsvětní říše

•Potopa:
Ø pasáž z Utanapištiho vyprávění v akkadské verzi eposu
Ø
Ø zbývající 2 skladby nebyly zahrnuty do Akkadského cyklu:
•Gilgameš a Akka:
Ø obléhání Uruku vojskem Akky
Ø důvod konfliktu: Akkův požadavek práva kontroly nad zavlažovacím zařízením Uruku
Ø E. podnikne s uruckými bojovníky proti Akkovi výpad, jemuž z hradeb přihlíží G.
Ø porážku Akkova vojska a jeho zajetí
Ø G. však Akku velkomyslně propouští
Ø

•Gilgamešova smrt:
Ø G. má nevyléčitelnou chorobu, je upoután na lůžko
Ø v agonii měl sen: bohové připomněli jeho hrdinské činy, věčný život mu však nepřisoudili – má se
stát správcem podsvětí a soudit pře a vynášet rozsudky nad dušemi zemřelých
Ø G. žádá rádce, aby mu sen vyložili – v podsvětí se má stát jedním z božských anunnaků
Ø rozkázal dělníkům vystavět mu v odvodněném řečišti Eufratu kamennou hrobku, do ní ulehl i s
doprovodem
Ø vody Eufratu navráceny do koryta – má zůstat jen památka slavného jména
Ø

•Epos o Atrachasísovi:
Ø Atrachasís, jinde nazývaný Utanapištim
Ø předchůdce biblického Noema
Ø mýtus začíná popisem stvoření lidí, kteří měli obdělávat zemi a proměňovat ji namísto bohů:
Ø stvořeno 7 mužů a 7 žen
Ø ti se však velmi rozmnožili a začali zemi škodit
Ø bohové rozhodli o zničení lidstva
Ø bůh země Enlil na ně seslal mor, sucho, hladomor
Ø lidstvo však dál přežívalo
Ø a tak se Enlil rozhodl seslat na zem potopu
Ø bůh Enki však varuje Atrachasíse, aby postavil loď, a dá mu přesné pokyny, jak ji zhotovit
Ø potopa měla trvat 7 dní

•Noe a velká potopa
Ø britský dokument z roku 2003, z cyklu Biblické záhady:
Ø biblické nahlížení na příběh o potopě
Ø mezopotámské verze potopy

•Epos o Adapovi:
ØAdapa – mezopotámský „Adam“
Ø 1. člověk stvořený bohy
Ø syn boha moudrosti Ea
Ø měl všechny vědomosti (tak jak bohové), ale na rozdíl od bohů byl smrtelný
Ø byl chrámovým rybářem
Ø rybařil ve člunu na moři, kde se jednou dostal do sporu s Jižním větrem (převrhl mu člun a snad i
roztrhl síť)
Ø Adapa ho proklel, čímž mu zlomila křídlo
Ø Jižní vítr přestav vlát, čehož si po 7 dnech všiml bůh Anu a povolal Adapu před svůj trůn
Ø bůh Ea ho varoval, aby v nebi nic nejedl

Ø Adapa vysvětlil bohu Anuovi incident s Jižním větrem, čímž ho uklidnil
Ø na přímluvu 2 božských dveřníků nechal Adapovi přinést pohoštění
Ø Adapa však pokrm odmítl – v obavě, že by mohlo jít o pokrm smrti
Ø ve skutečnosti šlo o chléb věčného života a vodu věčného života…
Ø zbytek tabulek nedochován
Ø od té doby jsou lidé nadáni věděním, nicméně smrtelní
Ø lidé v sobě spojují božské vědění s tělesnou smrtelností
Ø viz též hinduismus (člověk se rovná zvířeti, v jehož nitru je átman, tedy nesmrtelná božská duše)

•Epos o Errovi:
Ø akkadská verze cca z 9 stol. př.n.l.
Ø bůh Marduk zobrazen jako senilní, bezmocný a belhající se, z důvodu úpadku kdysi slavného
Babylonu (padl do rukou nepřátel), jehož božským ochráncem byl Marduk:
Ø vládce podsvětí Erra byl doma a jeho srdce toužilo po bitvě
Ø stižen letargií nic nedělal – zbraně mu vyčinily
Ø Erra přikázal svému rádci Išumovi, aby se postavil do čela vojska, odhodlán utkat se s Mardukem
(jenž stál v čele panteonu nebeských božstev)
Ø vstoupil s vojskem do Mardukova babylónského chrámu, kde mu vyčetl, že jeho božský šat je plný
špíny a jeho koruna je poskvrněná

Ø Marduk namítá, že umělci, kteří jsou potřeba k navrácení slávy a lesku jeho božským insigniím,
jsou nyní v podsvětí a nemůžou se vrátit zpět
Ø Erra ho přesvědčí k sestupu do podsvětí za nimi s tím, že po dobu jeho nepřítomnosti bude
vládnout nebesům i zemi místo něj
Ø v jeho nepřítomnosti zničil Babylonii – mor proměnil města v pustinu, chrámy a svatyně byly
znesvěceny, královské paláce proměněny v ruiny, v rodinách vládl svár
Ø rádce Išum se ho marně snaží od ničení odvrátit
Ø Markuk jen bezmocně běduje
Ø Erra se usmíří a uchyluje se do svého chrámu (v Kutě)
Ø Errův rádce Išum věstí zbytku akkadského lidu doby blahobytu

•Sestup Ištary do podsvětí:
Ø torza eposu: sumerská a akkadská verze
Ø bohyně dualitní povahy – kult bohyně Ištary
Ø spojuje v sobě vzájemné protiklady, jak to u starých božstev bývalo: byla rodičkou i neplodnou
ženou, bohyní plodnosti i neplodnosti, ničitelkou i stvořitelkou, přinášela mír i válečné ničení
Ø od Sumerů ji převzala i ostatní etnika mezopotámské oblasti a celé západní Asie (i archetyp
Afrodity a Venuše)
Ø nedokázalo ji podle mytologie zmoci ani 120 milenců
Ø jejím posvátným zvířetem byl lev
Ø její kult na sebe vázal zástupy chrámových prostitutek a prostitutů (proto i Starý zákon popisuje
Babylon jako místo sexuálních neřestí, „Babylon, matka všech nevěstek“)
Ø

Ø Ištar sestupuje do podsvětí, kterému vládne její sestra Ereškigal:
Ø důvod: chce se ujmout vlády nad podsvětím, kterému vládne její sestra Ereškigal
Ø jenže odtud nebývá návratu…
Ø popis podsvětí a jeho obyvatel
Ø prochází 7 branami – dialogy s vrátným, u každé brány odevzdá jeden atribut svého božství
Ø před Ereškigal předstupuje zcela nahá, zbavená božství
Ø Ereškigal přikáže svému vezírovi (Namtar – bůh moru a války), aby na Ištar přivolal 60 chorob
Ø na zemi mezitím ustane veškerá sexuální aktivita
Ø rádce nebeských bohů obměkčí boha Ea, který stvoří krasavce, jehož nádhera má potěšit srdce
Ereškigal a povznést její náladu

Ø krasavec má požádat E. o vak s živou vodou a potřísnit obsahem tělo Ištar, aby znovu mohla
povstat k životu
Ø Ereškigal je skutečně okouzlena, jenže lest prokoukne a prokleje ho, Ištar však omilostní a
nakáže rádci, pokropit ji vodou života
Ø Ištar prochází 7 bránami v opačném směru a získává zpět atributy svého božství
Ø výměnou za sebe Ištar pošle do podsvětí měsíčního boha Dumuziho (milence svého mládí), který zimu
tráví vždy v podsvětí a s jarem se vracívá na zem
Ø v té době konán každoročně velký obřad se sochou Dumuziho

•Zlomky eposu Nergal a Ereškigal:
Ø tento mýtus se překrývá s Ištařiným sestupem do podsvětí:
Ø sdílí s ním postavy, místo děje i roli nebeského boha Ea
Ø jsou zde však nové motivy – např. dlouhé schodiště vedoucí vzhůru do nebe k bohům či fakt, že do
podsvětí nakonec sestupuje Nergal a stává se Ereškigaliným manželem
Ø bohové konají hostinu
Ø Ereškigal nemůže opustit podsvětí a oni sami tam nechtějí sejít, vyšle k ní bůh Anu posla Kakku,
aby jí sdělil, že má poslat někoho do nebe pro svou porci jídla
Ø posel sejde do podsvětí a Ereškigal pošle svého rádce Namtara pro porci pokrmu
Ø
Ø

•Epos o Etanovi:
Ø jeden z prvních králů města Kiš
Ø coby bezdětný pátrá po kouzelné rostlině, která by mu zajistila potomka
Ø součástí bajka o orlu a hadovi (žili na jednom stromu, až orel zabil hadova mláďata a ten se stal
stejně jako Etan bezdětný)
Ø bůh Šamaš poradí hadovi lest s vnitřnostmi býka a jámou
Ø orel lapen, zlomena křídla, prosí Šamaše o pomoc
Ø poslán k němu Etan, pomůže mu z jámy a naučí ho znovu létat
Ø společně hledají rostlinu zrození – marně
Ø (část chybí) Etan má několik snů, díky nimž pak vyletí na orlovi až do nebes, uklánějí se bohům…
(zbytek chybí)