POLSKÉ DIVADLO 2. POLOVINY 20. STOL. Pavel Trtílek – 29. března 2018 J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\DSD\Fotky\Polské div.2.pol.20.st\grotowski0.jpg •polské divadlo 50. až 70. let – vliv absurdní dramatiky •významným předchozím vzepětím polského divadla byl romantismus •polské divadlo: nové podněty, festivaly, inspirace západními tendencemi (zjev oproti normalizačnímu ČSSR) •ilegální tvůrci nebyli tak pronásledováni jako v ČSSR, emigranti neztráceli kontakt s vlastí •umělecká i ediční „svoboda“ (oproti režimu v ČSSR) •Polsko pro nás bylo za normalizace nedostižným „vzorem“ v kultuře i v opozičních politických snahách (Solidarita), jezdilo se tam „nadechnout se Západu“ •polské divadlo se neocitlo v takovém vakuu a nekleslo k takovému provincialismu jako u nás v 70. a 80. letech (estetika tzv. socialistického realismu) • §Polsko po 2. světové válce: •součást socialistického bloku •Evropa – rozdělena tzv. železnou oponou •1956 – Poznaňské povstání (potlačeno) •60. léta – uvolnění poměrů (hospodářská stagnace) •1968 – polská účast na vpádu vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR •v Polsku svobodnější kulturní projevy •1980 – vznik Solidarity (nezávislé odbory) STANISŁAW IGNACY WITKIEWICZ (1885–1939) Stanisław_Ignacy_Witkiewicz.jpg J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\DSD\Fotky\Polské div.2.pol.20.st\witkacy-autoportret.jpg §Surrealistický malíř, prozaik, dramatik… §Autor dvacítky her, např.: •Vodní slípka (1921) •Na malém dvorku (1921) •Blázen a jeptiška (1923) •Matka (1924) •Ševci (1934, jeho poslední hra) §Jeho hry uváděny až od 60. let. Witkiewicz_s_otcem.jpg §Witkiewicz s otcem §Pokušení sv. Antonína (1922, Witkiewicz ) Plik:Witkacy Kuszenie sw A 2.jpg WITOLD GOMBROWICZ (1904–1969) gombrowicz1.jpg §Typické znaky tvorby: groteskní zkreslení světa, absurdní humor, nadsázka. §Po emigraci žil v Argentině a ve Francii. §Autor 3 her: •Yvona, princezna burgundská (1938) •Svatba (1953) •Opereta (1966) TADEUSZ RÓŻEWICZ (1921–2014) Tadeusz Rózewicz a Günter Grass.JPG §Proslul nejprve jako básník (desítky sbírek), hry začal psát až v 60. letech. §Spolutvůrce „modelu“ polského absurdního divadla. §Autor 12 dramat: •Kartotéka (1960) prvotina •Odešel z domu (1964) •Sousoší Laokoóna (1974) •Bílé manželství (1975) •Past (1982) hra inspirovaná životem Franze Kafky SŁAWOMIR MROŻEK (1932 – 2013) Slawomir_Mrozek.jpg mrozek-1.jpeg mrozek-6.jpg §Autor více než 30 her – např.: •Policajti (1958) •Na širém moři (1961) •Striptýz (1961) •Tango (1964) •Šťastná událost (1971) •Emigranti (1974) •Velvyslanec (1981) •Láska na Krymu (1994) §Sbírka povídek: •Slon (1957) §Paměti: •Baltazar (2006) §Vystudoval architekturu, poté se živil jako novinář a karikaturista. §Dvojí emigrace: 1963 – 1996, 2008 – 2013 (v Nice) Výsledek obrázku pro mrožek JANUSZ GŁOWACKI (*1938) Výsledek obrázku pro JANUSZ GÅ�OWACKI §80. léta: emigrace do USA (z důvodu sympatií s hnutím Solidarita). §Divadelní hry: •Hra na Popelku (1979) •Fortinbras se opil (1983, variace na Hamleta dopsaná v emigraci v USA) •Hon na šváby (1990) •Antigona v New Yorku (1993) JERZY GROTOWSKI (1933 – 1999) grotowski06.jpg • hlavní reformátor moderního polského divadla • vystudoval režii a herectví (Krakov, Moskva) • navázal na Artauda, Stanislavského… • 2 tvůrčí fáze – přelomový rok 1970 • 1959: Divadlo 13 řad – v Opolí (Teatr 13 Rzędów) •s Ludwikem Flaszenem převzali prostor i soubor •nejproslulejší inscenace: Dziady (Adam Mickiewicz) • od 2. sezony: tendence působit jako institut, kulturní středisko… •pokusy o založení výzkumného „laboratorního“ divadla • 1963 činnost souboru přerušena (politické tlaky) Teatr 13 Rzędów (Opole) dnes Teatr Maska JG-13-rzedow.JPG JG-13-rzedow-Opole.jpg http://fotopolska.eu/foto/54/54135.jpg http://panoramaopolska.pl/artykuly/70.jpg Ludwik_Flaszen-2007.jpg §Grotowského dramaturg Ludwik Flaszen (foto 2007) https://culturehub.co/thumbnails/000000/0510_600w_600h.Jpeg •1965: Teatr Laboratorium – ve Wroclawi •vývoj názvů: Teatr Laboratorium 13 Rzędów, Instytut Badań Metody Aktorskiej, Teatr Laboratorium, Instytut Aktora – Teatr Laboratorium, Instytut-Laboratorium •divadlo jako výzkumné pracoviště •základem byl vztah herec-divák •existence souboru až do 1984 •kniha statí Towards a Poor Theatre •1968 •autor: J. G. •spoluautoři: Flaszen, Barba, Schechner, Brook §Teatr Laboratorium: vchod (ul. Rynek-Ratusz, Wrocław) JG-TLvchod.jpg laboratorium-logoTL.jpg §Teatr Laboratorium (logo) §Specifika souboru: •zrušení pracovních specializací •všichni dělali vše •neomezená pracovní doba •divadlo musí být pro tvůrce vším, 24 hod. denně •nešlo o mezilidské vztahy, ale o společný zájem o divadlo •„chudé divadlo“: jen herec a divák, snaha vyloučit vše nadbytečné (včetně technických výdobytků) •jiné priority než počet premiér, repríz, diváků… •herecká výchova v souboru •divadlo jako světský rituál (diváci jsou jeho svědky) •analogie náboženského zážitku – zkoumání archaických možností divadla a jeho rituální povahy laboratorium-treninkherce.jpg §Teatr Laboratorium §(z hereckého tréninku: inspirace jógou) •Inscenace v Opole (Opolí): •Akropolis (1962, mytologický námět vs. vyhlazovací tábory (podle hry S. I. Wyspiańskieho a básní T. Borowskeho) •Tragická historie doktora Fausta (1963, předloha Christopher Marlowe, režie Eugenio Barba – zakladatel Odin Theatre) •Inscenace ve Wroclavi (Vratislavi): •Vytrvalý princ (1965, Calderon a Slowacki) •Evangelia (1967 – viz Z. Hořínek: Divadlo č. 6, 1967) •Apocalypsis cum Figuris (1968) •od roku 1966 soubor cestuje po zahraničí (Evropa, Asie, Austrálie, Amerika) •mezinárodní proslulost souboru i JG JG-Akropolis.jpg §Akropolis §(foto z 1963) http://culture.pl/sites/default/files/images/imported/teatr%20foto%20sylwia/inne%20zdjecia/ALFABET_ GROTOWSKIEGO/grotowski_akropolis_fot_materialy_muzeum_slaskiego.jpg §plakát http://culture.pl/sites/default/files/images/imported/_sara/picture%205_7109756.png JG-Vytrvalýprinc1965.jpg §Vytrvalý princ (1. premiéra uskutečněná už ve Wroclawi) JG-TL-Vytrvalyprinc-plakat.jpg §Vytrvalý princ §(plakát) laboratorium-skica.jpg §skica inscenačního prostoru JG-Vytrvalýprinc-nakras.jpg.GIF §Vytrvalý princ (skica scény, autor Jerzy Gurawski) JG-ewangelie.jpg §Evangelia §(plakát) §jen 6 repríz JG-ApocalypsisCumFiguris-1968.jpg §Apocalypsis cum Figuris (tj. Apokalypsa s obrazy) Apocalypsis cum Figuris http://www.eustache-kossakowski.com/grotowski/images/21.jpg http://www.eustache-kossakowski.com/grotowski/images/17.jpg Apocalypsis cum Figuris https://flaviabadioli.files.wordpress.com/2014/01/apocalypsis.jpg http://www.eustache-kossakowski.com/grotowski/images/11.jpg Apocalypsis cum Figuris JG-ApocalypsisCumFiguris-1979b.jpg JG-ApocalypsisCumFiguris-b.jpg Dürer-4apokalypticti_jezdci.jpg §Albrecht Dürer: §Čtyři apokalyptičtí jezdci (1498) §Proměna vnímáni divadla (2. tvůrčí etapa): •1970 – JG se vzdává role režiséra-demiurga •cesta po Indii: duchovní a myšlenková proměna •soubor dosáhl hereckého mistrovství, zeď mezi herci a diváky však zůstala… •snaha eliminovat „ideu divadla“ – ale jak? •setkání, komunita, svátek… (už ne laboratoř!) •každý má zůstat sám sebou (workshopy) •zájem o „konflikt“ mezi událostmi běžného života a svátkem, slavností •utváří tzv. paradivadlo (všichni jsou účastníci) •rituál jako zdroj divadla i života •cestuje po lokalitách starých kultur •od tzv. 1973 provozuje JG tzv. Special Project •provedení Apocalypsis cum Figuris •následně 10 vybraných zájemců: 10denní workshop •proměna role herce a diváka •70. léta: Festiwal Teatru Otwartego (Festival otevřeného divadla) •divadlo = cesta ke svobodě, nikoli k zábavě •1975 účastní se festivalu: Peter Brook, Eugenio Barba, Jean-Louis Barrault, Ariane Mnouchkin, Odin Teatret… •snaha objevit kořeny divadla •24 hod. v lese: hledání kořenů divadla (mýty, archetypy) •JG po roce 1975: učitel-performer (USA, Itálie, Japonsko, Indie, Mexiko…) skupinové experimenty •1982: v Polsku stanné právo (Solidarita) grotowski00.jpg socha_Grotowski_wOpolu.jpg •1985: založeno Centrum Grotowského (italská Pontedera, dodnes) •1987: založena katedra v Collège de France (obor divadelní antropologie) •Následovníci JG: •JG: „učitel moderních divadelních učitelů“ •Eugenio Barba (1961 Polsko – 1. stážista JG) •po stáži u JT (3 roky) založil Odin Teatret •ISTA (Mezinárodní škola divadelní antropologie) •Włodzimierz Staniewski •soubor pryč od diváků, statek na polském venkově •Rena Mirecka •workshopy §Další významní polští režiséři: § •TADEUSZ KANTOR (1915–1990) úPůvodně malíř a scénograf. ú1956: založil v Krakově Teatr Cricot 2 ú(Witkiewiczovy hry, zájem o absurdní údivadlo apod. – viz fotky z inscenací) úOd 70. let proslul i mimo Polsko, úvýběr z jeho inscenací: •Mrtvá třída (1975) •Wielopole, Wielopole (1980) •Nikdy se sem už nevrátím (1988) ú režijní autobiografie http://culture.pl/sites/default/files/images/imported/teatr%20foto%20sylwia/_przedstawienia/Wielopo le_Wielopole_Kantor/wielopole_wielopole_kantor_2_fot_adam_hayder_forum.jpg http://www.teatralia.com.pl/archiwum/foto/2010/listopad_2010/151110_kjdp.jpg Výsledek obrázku pro tadeusz kantor cricot •JÓZEF SZAJNA (1922–2008) úRežisér a scénograf. •Dziady, Revizor aj. (jako režisér hodně pohostinně cestoval) • •ANDRZEJ WAJDA (1926–2016) úFilmový a divadelní režisér. •Běsi (1971) dramatizace Dostojevského románu spolu s J.-C. Carrierem a A. Hollanowou, uvedeno v krakovském Starém divadle (1987: vlastní filmová adaptace části románové předlohy) •Hamlet (1982) •Dybuk a Hamlet IV. (1989) •KRYSTIAN LUPA (*1943) •Immanuel Kant (1996) •Mýcení (2014, dramatizace románu T. Bernharda) •Proces (2017, dramatizace románu F. Kafky) • • • • • • • úProces (F. Kafka) Výsledek obrázku pro krystian lupa proces Výsledek obrázku pro lupa proces Výsledek obrázku pro krystian lupa §Významní polští teatrologové: • •KAZIMIERZ BRAUN (*1936) úRežisér a teatrolog. •Druhá divadelní reforma (1979) •Divadelní prostor (1982, scénografie) •Hollywood aneb Svatý les (monodrama) •JAN KOTT (1914–2001) •Shakespearovské črty (1961) http://www.kacur.cz/data/USR_001_OBRAZKY/25303.JPG §Z dalších proslulých polských souborů 60.–80. let: •Teatr Ósmego dńa (1964, Poznań – italská anabáze) •Teatr Misterium (počátek 70. let, Wroclaw, inspirováno TL) •Teatr Prowizorium (1976, současné polské hry) •Teatr 77 •Scena Plastyczna §Literatura: §Braun, Kazimierz: Druhá divadelní reforma. (Praha, 1993) §Grotowski, Jerzy: Divadlo a rituál: texty 1965–1969. (Bratislava, 1999) §Grotowski, Jerzy: Jerzy Grotowski a Teatr Laboratorium: Texty. 1.-3. část (Praha, 1990) §Grotowski, Jerzy: Towards a Poor Theatre. (New York, 1968) §Osiński, Zbigniew: Grotowski i jego Laboratorium. (Varšava, 1980) §Pilátová, Jana: Hnízdo Grotowského. (Praha, 2009) §Vinař, Josef: Divadelo J. Grotowského. (Praha, 1985) §http://www.grotowski-institute.art.pl/ (Instytut im. Jerzego Grotowskiego)