Ruská divadelní avantgarda 20. a 30. let 20. století SPOLEČENSKÁ SITUACE l1917 revoluce, svržení dynastie Romanovců lZestátnění divadel lJe z nich důležitý propagační nástroj lRůzné formy agitačního divadla SPOLEČENSKÁ SITUACE 2 lPo takřka celá 20. léta – relativní klid k experimentům l30. léta – doba politického pronásledování lOdpor k formalismu lDobovou normou paradoxně psychologický realismus l lVSEVOLOD lEMILIEVIČ lMEJERCHOLD l(1874 – 1940) Mejerchold lPůvodně herec MCHATu – Treplev v Rackovi l1906 rozchod se Stanislavským – prosazoval symbolismus místo realismu l1906 – 1919 režisérem v Petrohradu – rozvíjí své myšlenky a koncepce lPlně je prosadí až po roce 1919 v revoluční Moskvě lStává se členem hnutí Divadelní říjen l l lSnaží se o odevzdání divadla do rukou masám, o jeho mítinkové působení, o převýchovu divadla lTudíž – nová podoba hereckého projevu l Golovinův obraz Mejercholda 20. léta lNejvětší životní úspěchy lVlastní divadlo, oddaný soubor lVolná ruka k experimentům, podpora státní moci lVeřejně polemizuje se Stanislavským, pohrdá jím 30. léta lTzv. „impresionistické“ období – ústup z avantgardních pozic – Dáma s kaméliemi lPopře sám sebe – přednáška Mejerchold proti mejercholdovštině lPolitické pronásledování l1938 zavřeno jeho divadlo, 1940 popraven bez soudu Mejerchold 1933 BIOMECHANIKA lMetoda hereckého tréninku, vycházející z aplikace zákonů mechaniky na lidské tělo lVychází z teorie emocí Williama Jamese lVnější projev emoce jí může vyvolat! lInspirována také taylorismem – naukou o co nejefektivnějším provádění pracovních úkonů lMejerchold: „Vzhledem k tomu, že hercův úkol směřuje k dosažení konkrétního cíle, musí být i jeho výrazové prostředky natolik úsporné, aby tohoto cíle bylo dosaženo co nejrychleji a co možná nejpřesnějšími pohyby.“ Mejerchold - Tarelkinova smrt lSmyslem je to, aby herec maximálně ovládnul své tělo jako hudebník svůj nástroj lMejerchold vyvine sadu biomechanických cvičení (nejznámější asi Střelba z luku) l Mejerchold - Ledová sprcha Základní principy biomechaniky lPřesné rozlišení jednotlivých fází pohybu i tří fází herecké práce (záměr, provedení, zhodnocení) lUčí přesné fixaci gesta i tělesného výrazu lOtkaz – odvratný pohyb, zvýrazňuje následující pohyb, dává mu napětí lBrzda – jednání je tím účinnější, čím větší překážku musí překonat Základní principy biomechaniky 2 lVede k úspornosti pohybu a přesné sebekontrole lJe třeba se vyvarovat přílišných a předčasných projevů temperamentu lUčí přípravě, důslednosti, přesnému záměru, souhře, orientaci v prostoru l„Každé piano a forte musí být relativní.“ Velkolepý paroháč (1922) l Mejerchold - Velkolepý paroháč lHra belgického expresionisty Fernanda Crommelyncka lSvou nadsázkou poskytla Mejercholdovi dostatek prostoru k zviditelnění vnitřních stavů postav lRevoluční scénografické řešení Ljubov Popovové – konstruktivismus lPrvní výrazné uplatnění biomechanických závěrů l Velkolepý paroháč - scénický návrh Revizor (1926) lInspirace – dobové obrazy i dobová hudba lScéna s úplatky lDěj přesunut do velkého města lScénografie složená z menších plošin – děj rozložen do fragmentů lALEXANDR lTAIROV Tairov 1 Portrét Tairova od Lentulova l„Akademický“ protiklad Mejercholda lSnaha o „čisté krásno“ lRozvíjí to, s čím přišel před revolucí lPřevážně západní repertoár lPřevratná kniha Rozpoutané divadlo – inspirovala v ČSR vznik divadla Osvobozeného l Tairov 3 l l l l l l l l lWilde: Salome, režie Tairov, 1923 l Tairov - Salome lJEVGENIJ lBAGRATIONOVIČ lVACHTANGOV l(1883 – 1922) Vachtangov lOd 1916 vedoucí Prvního studia MCHATu lŽák Stanislavského lSnaha o propojení psychologismu a stylizace lVětšina jeho inscenací měla pedagogický záměr Vachtangov 2 lZemřel mladý – jen kolem 10 (převážně studiových inscenací lErik XIV., Dybbuk lInspirace expresionismem, balaganem, commedií dell' arte lMnoho žáků – v Moskvě rozvíjí jeho odkaz stále Ščukinovo učiliště Princezna Turandot (1922) lPoslední a nejslavnější Vachtangovova inscenace lKarnevalová stylizace, práce s maskou, odstup od role, dojem lehké improvizace lNáznak cesty k propojení Stanislavského a Mejercholda lV Moskvě se udržuje dodnes! l l l l l l l l l l l l l Princezna Turandot lScénický návrh Princezny Turandot l l l lDialog Pantalona a Tartaglii Turandot scénický návrh Turandot_Pantalone_and_Tartalia lSERGEJ lEJZENŠTEJN Ejzenštejn s lebkou lPředevším filmový režisér, legenda evropského avantgardního filmu lKřižník Potěmkin lStávka lDeset dní, které otřásly světem lIvan Hrozný lExperimentální forma X oslava komunistické ideologie Ejzenštejn Potěmkin lJeho význam pro divadelní režii – přednášky o režii na VGIKu lVýsledek – přelomová skripta Umění mizanscény lNávrat vojáka z fronty – jejich hlavní část Ejeznštejn 1 Ruská dramatika 20. a 30. let lVětšina her této doby jsou frašky či melodramata vyzdvihující revoluci lNejprotěžovanější autor doby Maxim Gorkij napíše už po revoluci jen dvě hry a to až ve 30. letech Vladimír Majakovskij l„Dvorní“ Mejercholdův autor lMystérie buffa (1918) – o vzniku socialismu biblickou parafrází lLedová sprcha (1930) – satira na porevoluční byrokracii l l l l l l l l l l lMajakovskij, Mejerchold, Šostakovič a neznámý holohlavý Šostakovič, Mejerchold, Majakovskij Michail Bulgakov lVe 20. letech Stalinův miláček, poté silně politicky pronásledovaný lBílá garda (Dni Turbinovových) – kladný vztah k poraženým v revoluci lÚtěk – drama z bělogvardějské emigrace – přízračná, snová atmosféra lMolière – podobenství o vztahu spisovatele a tyrana lKultovní román Mistr a Markétka – často dramatizován – příběh o ďáblu, který „přichází dát Moskvu do pořádku“