MIKROEKNOMIKA I
Základy teorie a typologie
neziskových organizací
Opodstatnění existence
neziskových organizací
1) Opodstatnění svobody sdružování
• Brzdy svobody sdružování
• Charita a filantropie
Kořeny dnešních neziskových organizací a
opodstatnění jejich existence nelze vysvětlovat
pouze v kontextu svobody sdružování.
U kořenů dnešních neziskových organizací stojí
filantropie, stejně jako u kořenů charity.
• Charita
= (z lat. caritatem) označuje křesťanskou lásku
Charitativní organizace bývaly výsledkem či
vyjádřením velkodušnosti či dobročinnosti.
Postupně však dobročinné instituce začaly
přecházet pod vliv státu.
• Filantropie
Z řeckého philanthropos – láska k lidem
= snaha pomoci motivovaná láskou k bližnímu
nachází vyjádření v neziskových aktivitách.
Základy teorie neziskových
organizací
• Teorie vládních a tržních selhání (teorie
veřejných statků)‫‏‬
= tato teorie vychází z existence veřejných statků
(je vzhledem k jeho charakteristikám vyřazen z
tržního mechanismu – selhání trhu)‫‏‬
= selhání státu spočívá v tom, že potřeby menšin
mohou zůstat neuspokojeny.
• Teorie informační asymetrie
= selhávání smluvních vztahů, vycházející z
informační asymetrie (spotřebitelé postrádají
dostatek informací k posouzení kvality statků
či služeb, které nakupují, spotřebovávají).
= základním problémem selhávání trhu i státu je
problém asymetrické informace, tj. je těžké
prověřit kvalitu služeb – NNO mají status
důvěryhodnosti
Znaky NNO podle mezinárodně sdílené definice NNOZnaky NNO podle mezinárodně sdílené definice NNO
(autory definice jsou americký sociolog L. M. Salamon(autory definice jsou americký sociolog L. M. Salamon
a německý sociolog H. K. Anheier):a německý sociolog H. K. Anheier):
●
Organizovanost (stálá, formalizovaná struktura)
●
Soukromý charakter a nezávislost na státu (soukromoprávnost)
●
Nerozdělování zisku (mezi členy a rozhodující osoby)
●
Samosprávnost (vnitřní struktura)
●
Dobrovolnost (ve smyslu „s účastí dobrovolníků“)
Vize, poslání, funkce a cíle
• Vize
= vypracování formulace vize je první krok pro
založení organizace, úspěšné uplatnění poslání
a vypracování strategického plánu.
= Charakteristika formulace vize:
- Hledí do daleké budoucnosti
- Její definice je krátká
- Je srozumitelná pro každého
- Popisuje neměnný stav
• Poslání
= ve srovnání s vizí má zcela konkrétní charakter
(ve vztahu k důvodům proč byla NO založena)‫‏‬
= vyjadřuje modifikaci činností, které NO
realizuje
= definuje zaměření organizace ve vztahu k
dosažení předpokládaných užitků
Znaky poslání:
- Výstižné
- Odlišuje NO od jiných, podobně zaměřených
- Základem pro rozhodování o dlouhodobých
cílech a strategii, základním kamenem pro
úspěšné fungování NO
- Vychází ze základní filozofie neziskových
organizací, tj. zajišťování potřeb občanů, které
nemůže zajistit tržní sektor, u soukromých NO
ani veřejný sektor
- Ctí morální zásady a altruistický pohled na
svět
- Vychází z prokazatelných potřeb stanoveného
segmentu občanů
- V případě potřeby se do poslání zahrnuje i
tvorba zisku
- Musí být srozumitelné všem cílovým
skupinám, vnějším subjektům – potenciálním
dodavatelům fin. zdrojů,
• V jakých dokumentech NO je poslání
uvedeno?
- Žádost o registraci
- Zakládací či zřizovací listina
- Zápis do rejstříku či jiné evidence
- Statut
- Stanovy
- Organizační řády
- Výroční zprávy o hospodaření a audity
• Formulace poslání:
- Není upravena žádnou právní normou, je
závislá na konkrétní organizaci a jejím
charakteru.
Funkce
= poslání organizace je naplňováno
prostřednictvím funkcí, jejich výsledkem je:
- Produkce statků (služeb) nebo
- Podmínky pro produkci těchto statků (služeb)‫‏‬
- 1) Primární funkce: prostřednictvím svých
činností je naplňováno poslání organizace
(rozmanitý obsah činností, dle zaměření
organizace – divadlo, veřejná správa, atd.)‫‏‬
2)Sekundární funkce: zabezpečovací funkce,
tj.:
- Funkce personální
- Provozní
- Správní
- Komplexního hospodaření
3) Řídící funkce: v NO vykonávají tyto funkce
pracovníci, kteří zároveň zabezpečují funkce
primární
• Cíle
= jsou odvozeny od poslání
= stav, kterého má být dosaženo v určitém
období
Kritéria členění funkcí:
1) Dle funkcí: cíle primárních funkcí,
sekundárních funkcí
2) Kritérium času:
- Dlouhodobé cíle (10 -15 let)‫‏‬
- Střednědobé cíle (3 – 10 let)‫‏‬
- Krátkodobé cíle (méně než 3 roky)‫‏‬
- Operativní cíle
3) Kritérium adresnosti: cíle jsou členěny
podle organizačních útvarů až po jednotlivé
pracovníky
• V jakých dokumentech jsou cíle uvedeny?
- Koncepce rozvoje
- Strategický plán
- Věcný a finanční plán (na rok/čtvrtletí)‫‏‬
• Užitky a efektivnost
Vyjádření užitku v ziskových organizacích:
- Vyjádřen poptávkou spotřebitele po statku,
který je produkován s využitím různých forem
nabídky a s využitím tržní ceny
Vyjádření užitku v neziskových organizacích:
- Užitek je produkovaným statkům přiznán
prostřednictvím veřejné volby nebo volbou,
která je iniciována a charakterizována
vzájemnou prospěšností, cena nemá důležitost
- Užitek představuje míra uspokojení potřeby
uživatele měřená prostřednictvím výkonu a
kvality statku
Ukazatele míry uspokojení potřeby si každá NO
vytváří (např. rychlost vyřízení žádosti občana
v organizaci státní správy, návštěvnost –
divadlo)‫‏‬
Užitek vyjádřený výše zmíněnými způsoby musí
být jednak provázán s posláním a cíli
organizace a posuzován i z hlediska
efektivnosti fungování organizace jako celku.
• Vnější faktory efektivnosti:
- Politické uspořádání společnosti
- Fungování tržního sektoru
- Konkurenční prostředí uvnitř veřejného
sektoru
- Financování NO podle jejich výkonů, kvality,
užitku
• Vnitřní faktory efektivnosti:
-Věda a technika, tj. využití poznatků z vědních
oborů (ekonomika, management, statistika)
nebo technických oborů
- Struktura činností, tj. stanovení a analýza
primární, sekundární a řídící funkce
- Uplatnění všech forem dělby práce
- Kvalifikace pracovníků
- Iniciativa pracovníků
- Systém řízení, tj. hlavní faktor efektivnosti NO
• Základní charakteristiky NO
V ekonomické literatuře není charakteristika NO
jednoznačně definována, proto vycházíme ze
zákona č. 586/1992 Sb. o dani z příjmu:
= organizace charakteru právnické osoby, která
nebyla zřízena nebo založena za účelem
podnikání.
- Jedná se o následující typy organizací:
Nevládní neziskové organizace:
- Spolky a pobočné spolky (nově podle NOZ), dříve občanská sdružení a
jejich organizační jednotky (podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování
občanů),
- Nadace a nadační fondy (dříve podle zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích
a nadačních fondech, nyní podle NOZ).
- Účelová zařízení církví, zřizované církvemi a náboženskými
společnostmi podle zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání
a postavení církví a náboženských společností, v platném znění; dříve
Církevní právnické osoby
- Obecně prospěšné společnosti podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně
prospěšných společnostech (nyní již zrušeného; existující obecně prospěšné
společnosti však podle něj stále fungují)
- Ústavy (podle NOZ)
- Školské právnické osoby, registrované Ministerstvem školství, mládeže a
tělovýchovy a zahrnující ve významné převaze také církevní školy
Ostatní neziskové organizace:
- Zájmová sdružení právnických osob
- Obce, kraje
- Vyšší územně samsprávné celky
- Organizační složky státu a uzemních samosprávných celků (do r. 2001
rozpočtové organizace)
- Příspěvkové organizace
- Státní fondy
Bohatost poslání a cílů NO a prorůstání jejich
činností napříč občanskou společností
vyvolává potřebu jejich systematizace podle
následujících třídících znaků:
1) Kritérium zakladatele
2) Kritérium globálního charakteru poslání
3) Kritérium právně organizační normy
4) Kritérium financování
5) Kritérium charakteristiky realizovaných
činností (oborové členění)
a)Organizace založené podle zákona č. 171/2012
Sb, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb.
Rozpočtová pravidla a č. 250/2000 Sb. O
rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
b)Organizace založené podle ostatních zákonů
platných pro neziskové organizace.
c)Organizace založené podle zákona č. 89/2012
Sb. Nový občanský zákoník.
3) Kritérium právně organizační normy: