MIKROEKONOMIKA Ekonomika neziskových organizací Společenský význam neziskových organizací •Nezisková organizace (nonprofit, nověji not-for-profit) = organizace, jejímž posláním je něco jiného než tvorba zisku pro její vlastníky, obvykle poskytování služeb. •Jejich role je významná od Velké francouzské revoluce, kdy se začala vytvářet občanská společnost. •Důvody vzniku: 1) Společenské: touha občanů podílet se na řízení společnosti 2) Ekonomické: snaha tlumit důsledky tržního selhávání (zejm. v sociální oblasti) Členění národního hospodářství podle principu financování •Ziskový (tržní) sektor = tato část národního hospodářství je financována z prostředků získaných subjekty ziskového sektoru (z prodeje statků za tržní cenu) •Neziskový (netržní) sektor = subjekty tohoto sektoru získávají prostředky pro svoji činnost cestou přerozdělovacích procesů (prostřednictvím veřejných financí) = cílovou funkcí je přímé dosažení užitku, který má zpravidla podobu veřejné služby (základní ekonomické specifikum neziskové organizace) •Neziskový veřejný sektor (dále jen veřejný sektor) = tato část neziskového sektoru je financována z veřejných financí = řízena a spravována veřejnou správou = rozhoduje se v ní veřejnou volbou, podléhá veřejné kontrole = cílová funkce – poskytování veřejné služby •Neziskový soukromý sektor (třetí sektor, sektor nevládních neziskových organizací) = cílovou funkcí je přímý užitek = financován ze soukromých financí (není vyloučen příspěvek z veřejných financí), •Sektor domácností = tento sektoru má význam pro formování občanské společnosti, jejíž kvalita je zpětně určující pro kvalitu těchto organizací Jednotlivé sektory se navzájem prolínají a ovlivňují, jelikož hranice mezi sektory jsou neurčité. Sektorový model společnosti dle Pestoffa a Hunčové •Organizace hraniční a smíšené 1)Smíšená organizace – např. soukromá střední škola = posláním zasahuje do veřejného sektoru, má privátní charakter, z urč. části je financována z veřejných financí 2) Hraniční organizace - státní podnik (i družstva) = zřízen za účelem podnikání z institucí veřejného sektoru •Jak třetí sektor zasahuje do ostatních sektorů? 1)Do sektoru domácností – vytváří se spolky a seskupení, které mají charitativní zaměření, např. využití volného času dětí a mládeže, ale i neformální spolky, které hájí zájmy určité skupiny či komunity občanů -Domácnosti jsou zásobníkem financí a dobrovolnické práce, ale jsou také klienty! 2) Do ziskového sektoru -zasahuje tak, že neziskové aktivity jsou realizovány s využitím dostupných právních norem, tj. mohou být založeny akciové společnosti, s. r. o. a družstva s posláním realizovat služby v oblasti charity, vzdělávání, sportu atd. -vztah k soukromému ziskovému sektoru – forma sponzorství, ale také konkurence (hlavní činnost i získávání zdrojů z veřejných rozpočtů)! 3) Do veřejného sektoru zasahuje přímo v souvislosti s problematikou filantropie. Dále vztahy mezi státem a třetím sektorem mají formu přesunu finančních zdrojů (dotace, granty, daňové úlevy) Financování nevládních neziskových organizací •V NNO se využívá principu vícezdrojového financování, diverzifikace zdrojů by měla být tak široká, aby organizace nebyla závislá na jednom zdroji. •Zdroje peněz pro neziskové organizace: -Členské příspěvky a zápisné, -Veřejné rozpočty, -Nadace a nadační fondy, -Firemní dárcovství, -Individuální dárcovství, -Loterie a sázkové hry, -Doplňková hospodářská činnost •Dobrovolná práce členů = specifický nepeněžní zdroj, tento faktor činí NO konkurenceschopnými vůči komerčním organizacím v mnoha oblastech •Členské příspěvky = základní příjmový zdroj v občanských sdruženích = podíl na celkových příjmech sdružení je různý, s čím vyšší hodnotou majetku sdružení hospodaří, tím je podíl členských příspěvků nižší (u nemajetných až 100%) •Veřejné rozpočty = jsou rozhodujícím zdrojem financování zejména u neziskových organizací v sociální oblasti = paradoxem je, že se do příjmů neziskových organizací dostávají zprostředkovaně, prostřednictvím nadací a nadačních fondů •Státní dotační politika = základní rámec, ve kterém poskytují prostředky ministerstva, krajské úřady a obce = nejvíce podporované oblasti: -Poskytování sociálních služeb -Rozvoj sportu a tělovýchovy -Rozvoj kultury a záchrana kulturního dědictví •Nadace a nadační fondy = alokují peněžní prostředky formou darů na veřejně prospěšné účely •Firemní dárcovství, firemní nadace a firemní nadační fondy = zřízené firmami (a. s., s. r. o.) •Individuální dárcovství = peněžitý nebo věcný dar – odehrává se individuálním rozhodnutím, např. veřejnými sbírkami •Loterie a sázkové hry = odvádí část z tržeb - 20% procent na veřejně prospěšné účely •Doplňková hospodářská činnost = významná především u vzájemně prospěšných organizací = je vázána na jejich majetek = často dosahují až 60% jejich příjmů •Dobrovolná práce členů = zejména v občanských sdruženích je významným a samozřejmým zdrojem