MIKROEKONOMIKA Kreativní průmysly III. Definice používané v politické praxi • VELKÁ BRITÁNIE 1997 – vláda Tonyho Blaira (New Labour) 1998 – Creative Industries Mapping Document 2001 – Mapping Document „Kreativní průmysly jsou průmyslová odvětví, jejichž základem je individuální lidská kreativita, lidské dovednosti a talent. Zároveň jsou kreativní průmysly odvětvími s potenciálem vytvářet bohatství a pracovní místa zejména prostřednictvím využití duševního vlastnictví.“ Mapping Document 2001 Výčet průmyslových odvětví patřících do kreativních průmyslů ve Velké Británii: Reklamní průmysl Architektura Trhy s uměním a starožitnostmi Počítačové hry a videohry Řemesla Design Módní návrhářství Filmový a video průmysl Hudební průmysl Scénická umění Nakladatelský průmysl Software Rozhlasové a televizní vysílání • HPH – hrubá přidaná hodnota Vztah HPH a HDP: • HPH plus daně vybrané v daném sektoru mínus dotace a jiné formy státní podpory plynoucí do daného sektoru se rovnají HDP. • SINGAPUR Dlouhodobá strategie rozvoje kreativních průmyslů (Ministry of Information, Communication and Arts – MICA) www.mica.gov.sg • • AUSTRÁLIE Studie – ministerstvo komunikace, informačních technologií a umění ve spolupráci s Národním úřadem pro informační ekonomii (NOIE) – štěpení kreativních průmyslů • • Autorskoprávní průmysly dle NOIE: Ústřední – podstatou je výstup postavený plně na autorském právu (film, hudba, rozhlas, TV, nakladatelský, design vč. průmyslového, interaktivní média – Yahoo) Částečné autorskoprávní – autorské právo je pouze částí jejich výstupů (vývoj a design softwaru, reklamní průmysl, architektura) - - Definice užívané organizacemi s nadnárodním významem • - UNESCO Významná odlišnost definice kreativních průmyslů v Úmluvě o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů (2005): „Kulturní průmysly pro UNESCO představují ta průmyslová odvětví, která produkují nebo distribuují kulturní produkty a služby. Kulturní aktivity, produkty a služby jsou takové aktivity, produkty a služby, které jsou v daném čase vnímány jako nositelé specifických vlastností, specifických možností užití či specifických důvodů existence a které zároveň obsahují či sdělují určitou formu kulturního vyjádření, a to bez přihlédnutí ke komerční hodnotě, kterou mohou taková vyjádření mít.“ • WIPO - 1967 Ženeva • Evropská komise - 2006 The Economy of Culture Rizika ve sféře kreativních průmyslů • „Nikdo neví, jak to dopadne“ Vysoké počáteční investice Eskalace nákladů Další rizika • • • 4 typy kreativních organizací podle Davise a Scase • Komerční byrokracie Tradiční organizace s charizmatickým vůdcem Kulturní byrokracie Síťová organizace • • •