MÝTY MEZOAMERIKY
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Světové mýty\fotky\Aztékové\tenochtitlan.jpg


•Lokalita:
•Střední Amerika
–od jižních mexických hranic až po Panamskou šíji
•Mezoamerika
–pojem užívaný antropology, archeology, etnografy – zahrnuje i jižní a značnou část střední části
Mexika
•ačkoli i v Mezoamerice byly kultury žijící kmenovým životem, v jejichž ústředí stál šaman nebo
šamani, případně hierarchizovaná skupina kněží (např. Tzutuhilové) a obyvatelé žili v jednoduchých
zemědělských vesnicích, objevila se tu – v kontrastu k těmto prostým zemědělským kulturám, které
existovaly nadále i po pádu nejvýznamnějších městských států – také společenství, jež dospěla
úrovně městského typu osídlení, označujme je jako rozvinuté kultury

•Střední Amerika (geograficky)
http://www.luko2.com/images/mapy/amerika_stredni_mapa.jpg


•Mezoamerika (archeologicky a etnologicky)
http://2.bp.blogspot.com/-eI0Dt8p0FLg/UKrZU7KzwAI/AAAAAAAAAD0/9rygWq4LKdA/s1600/mesoamerica_map700b
.jpg http://www.essential-humanities.net/img/history/mesoamerican-civilization-regions-map.png

•Mezoamerika a Mexiko – rozložení nativních jazyků v současnosti
http://titus.fkidg1.uni-frankfurt.de/didact/karteng/amer/mameriga.jpg


•olmécká kultura (zdejší nejstarší nám známá) byla patrně tou, která utvořila prvky přejímané a
sdílené následujícími rozvinutými kulturami Mezoameriky
•zdejší městské státy vedly mezi sebou četné válečné konflikty, zřizovaly a spravovaly veřejné
stavby (chrámové komplexy s pyramidami, chrámy, paláci, observatořemi a hřišti na míčovou hru,
silnice, tržiště, ochranné zdi, vodní nádrže atd.), zajišťovaly zemědělské práce (zavlažovací
systémy, obhospodařování zemědělské půdy) a jejich náboženský život vycházel z rozsáhlého panteonu
božstev a jejich uctívání v podobě veřejných obřadů, přičemž vycházel z propracované mytologie
•s náboženským kultem souviselo i písmo a kalendářní systém vycházející z pozorování a
zaznamenávání pohybů nebeských těles, významně se rozvíjela také poezie a vědy (např. Aztékové,
Mayové...)

•u většiny kmenů Střední a Jižní Ameriky je šaman ústřední osobností kmene
–v Jižní Americe býval často zároveň i náčelníkem
•místní druh šamanismu je v mnohém podobný sibiřskému: také zdejší kosmogonie člení svět na vrstvy
propojené stromem, liánou, lanem či pilířem (axis mundi), šamani mohou létat do horního i spodního
světa, při iniciačním rituálu bývá šamanský adept roztrhán na kusy a obnažen až na kostru a
následně znovu sestaven, šamani mají pomocné duchy, bývají obvyklé i jejich duchovní sňatky se
snoubenkou či snoubencem z říše duchů
•o původní mytologii Mezoameriky toho nevíme příliš, většina dochovaných mýtů jsou kusé – misionáři
sice leccos zaznamenali do svých kronik, mnohdy však zkresleně (ve prospěch Evropanů a v neprospěch
původních obyvatel)

•navíc postupná christianizace původního obyvatelstva a synkretismus [splývání a převrstvování
domorodého a katolického náboženství] vedly k tomu, že domorodá vyprávění starých mýtů měla
v dalších generacích málo společného s původními náboženskými představami
•hlavní příčinou zániku znalosti většiny původních mýtů byl fakt, že domorodí šamani a kněží, kteří
o mytologii věděli nejvíce, byli vyvražděni mezi prvními, neboť na ně Evropané pohlíželi jako na
šiřitele ďáblova uctívání (proto mnohé tajili před evropskými mnichy, aby neskončili jako ostatní,
kteří s nimi ještě o svém původním náboženství otevřeně mluvili)
•nejzávažnější byla v té souvislosti ztráta původních kodexů
–mnich Diego da Landa zničil všechny mayské kodexy na Yucatáně, jeho ničení unikly 4 (i některá
zdejší etnika si však vzájemně pálila písemnosti, aby změnila pohled na historii, a Aztékové
dokonce počátkem 15. stol. spálili téměř všechny své kodexy)

•zemědělské civilizace (např. Olmékové a Mayové) se soustředily na kult bohů deště, vlhkosti,
plodnosti a vegetace (a uctívali vodní zvířata jako hady či kajmana), obětovali jim plačící děti,
jejichž slzy evokovaly déšť (věřili, že pláč dítěte přivolá životně nezbytný déšť)
•militantní kmeny (Aztékové či Toltékové) uctívali boha Slunce (a orly, kteří ho symbolizovali) a
božstva války, obětovali jim válečné zajatce
•panteony těchto etnik jsou komplikované – jednotliví bohové si vzájemně přebírají atributy, leckdy
i jména
–německý antropolog Kirchhoff: „Nechápal jsem aztécké náboženství, dokud jsem si neuvědomil, že
Coatlicue byla matkou své babičky.“
•základní myšlenkou mezoamerické kosmologie byla představa o nutnosti spolupráce mezi bohy a lidi:

•bohové dávají lidem světlo, teplo, déšť – a lidé je na oplátku živí lidskou krví a lidskými srdci,
jinak by slunce mohlo zeslábnout a jednoho dne nevybojovat svou každodenní bitvu s nepřátelskými
podsvětními silami temna
–Toltékové a Aztékové přijali zodpovědnost za horlivé udržování chodu světa, vykupované ustavičnými
válkami za účelem získávání zajatců coby lidských obětí bohům
•válka byla pro Aztéky principem, který jim umožňoval zachovávat svět – jakousi živoucí
bohoslužbou, i to byl důvod okázalých válečných oděvů bojovníků dvou elitních složek Orlů a
Jaguárů, kteří považovali své válečné výpravy konané pro získání obětí za součást obřadu, válka
tedy pro ně byla rituální aktivitou
–šlo o tzv. květinové války (květina byla v Mezoamerice symbolem srdce, ta byla obětována hlavním
bohům)

•Olmékové:
•nejstarší nám známá civilizace, která začala v Mezoamerice budovat kamenná kultovní střediska
•obřady a rituální úkony, které máme spjaty nejvíce s mayskou kulturou, mají svůj původ už v
olmécké kultuře •vše nasvědčuje tomu, že olmécké náboženství vzniklo z původního šamanismu jeho
transformací v centrální kult charakteru městského náboženství, kdy jednotlivá božstva měla (aspoň
částečně) zvířecí podobu a celý kult se soustředil kolem jaguářího božstva, přičemž z obřadního
hlediska byla ústřední plodinou kukuřice •jaguáří bůh byl jakýmsi prabohem, z něhož později vznikli
mezoameričtí bohové deště – mayský Chac i aztécký Tlaloc

•také představa seker jako blesků (hromových atributů boha deště) měla a dodnes má v Mezoamerice
značné rozšíření (podobně jako slovanský Perun či germánský Thór) •olmécký Pán úsvitu
(Tlahuizacalpantecuhtli, jehož ztělesněním byla Jitřenka – bohyně planety Venuše) každé ráno vynáší
slunce na oblohu, kdy je slunce malým dítětem (sluneční dítě), a Pána úsvitu zobrazovali jako
mládence •přírodní šamanská společenství se zachovala u četných potomků původních obyvatel
Mezoameriky, kteří zůstali žít podle tradičních zvyklostí až do druhé poloviny 20. století, jako
např. guatemalští Tzutuhilové, pak i je pohltila konzumní kultura
•
http://www.latinamericanstudies.org/olmec/san-lorenzo-1.jpg
http://media-2.web.britannica.com/eb-media/56/4556-004-1703C415.jpg
http://static.guim.co.uk/Guardian/artanddesign/gallery/2008/oct/20/art/GD7808599@A-giant-Olmec-head
-br-7526.jpg

•Mayové:
•nadvláda Toltéků na Yucatáně od 9. stol. (a následně Aztéků) narušila původní náboženské
přesvědčení Mayů natolik, že je dnes složité rozlišit mezi původními a vnucenými rysy
•5. března 1519 se na pobřeží Yucatánu [poloostrov osídlený Mayi, JV dnešního Mexika] vylodili z
podivných plavidel „bílí bohové“ – byl to Hernán Cortés (1485–1547) se svou vojenskou posádkou,
kteří následně vyhladili aztéckou říši
•španělský dobyvatel Pedro de Alvarado (1485–1541) se roku 1524 vylodil se svými žoldnéry na
pobřeží dnešní Guatemaly, kde v té době přežívalo už jen několik mayských království
reprezentujících dávnou moc a slávu „mayské říše“, mezi nimiž bylo nejmocnější Quiché (střední
Guatemala) se svým vládcem jménem Tecún Umán (1500–1524), jenž postavil proti dobyvatelům mohutné
vojsko (údajně přes 200.000 členů), ani

• přes početní převahu se jim však nepodařilo zahnat, natož porazit moderně vyzbrojený a vycvičený
hlouček conquistadorů
•kromě 4 dochovaných mayských kodexů se dochovalo také několik rukopisů zaznamenaných sice
v mayštině, nicméně zapsaných latinkou (viz např. Popol Vuh)
–původní kodexy jsou nazývány podle měst, v nichž jsou dnes uchovávány, obsahují popis kalendářních
záležitostí, zemědělských cyklů, astronomických úkazů i některé mytické příběhy a rituální úkony
–Drážďanský kodex, Pařížský kodex, Madridský kodex, Codex Grolier
–dochované kodexy jsou dostupné on-line, kvalitně naskenované na následujícím odkazu:
http://www.famsi.org/mayawriting/codices/index.html

•Drážďanský kodex (ukázka 4 listů)
http://petrczernek.files.wordpress.com/2011/07/drazdansky-kodex.jpg


•Popol Vuh (maysky „Kniha rad“):
•záznam několika mýtů mayského kmene Quiché
•byl v 16. stol. (v počátku conquisty) zapsán anonymním mayským vzdělancem latinkou tak, že zapsal
výslovnost mayského jazyka quiché •k dalšímu důležitému počinu došlo až v 18. stol., kdy španělský
kněz Francisco Ximénez přeložil tento zápis z mayštiny do španělštiny •není jednoznačné, zda mohla
být výsledná podoba spisu ovlivněna knihou Genesis (např. úvodní verše popisují pravodstva a
prázdnotu i příkaz k množení stvořených tvorů), ale je to málo pravděpodobné •kritické vydání bylo
pořízeno až roku 1944 německým amerikanistou jménem Schultze-Jean

•Popol vuh zaznamenává 3 mytologické okruhy (nejde tedy o epos, nýbrž o sbírku eposů):
•1. okruh:
–mýtus o stvoření 4 světů (tzv. „sluncí“) včetně jejich obyvatel (lidí i zvířat) a následné ničení
těchto jednotlivých světů včetně popisu způsobu, jakým ke kataklyzmatu pokaždé došlo (přírodní
živly ovládnuté vždycky některým z panteonu mayských bohů – potopa, ohně, vichry)
•2. okruh:
–pojednává o osudech dvou hrdinských dvojčat (Huanahpú a Ixbalanque), jejichž matkou je podsvětní
bytost Krev (kterou na svět poslal jejich otec se strýcem), dvojčata v souvislosti s rituální
míčovou hrou putují do podsvětí, aby pomstili smrt svého otce a strýce (také dvojčat), a stejně
jako oni se kdysi dostali do podsvětí v souvislosti s míčovou hrou, i je na utkání vyzvou vládci
podsvětí Páni smrti a Paní smrti – hrdinským dvojčatům se však nakonec po mnoha útrapách podaří
vládce podsvětí přelstít

•3. okruh:
–popisuje stvoření současných lidí a etnogenezi vládnoucí dynastie Quiché Mayů, přičemž náš nynější
svět má být zničen zemětřesením
•tyto mýty tvořící Popol vuh byly do doby vniknutí Španělů na Yucatán patrně předávány ústně –
pokud byly zaznamenány i písemně na papírových leporelech, pak se tyto písemnosti nedochovaly
•ve 20. stol. byly objeveny některé výtvarné artefakty zobrazující některé pasáže z tohoto „eposu“,
např.:
–keramická nádoba, na níž jsou zpodobněny několikeré výjevy z mýtů obsažených v Popol vuh
–jeskynní nástěnná malba dvojčat Hunahpua a Ixbalanqua nacházející se v guatemalské jeskyni Naj
Tunich (jeskyní komplexy vypovídají o spjatosti podzemních prostor s podsvětím v náboženských
představách Mayů), zdejších cca 40 nástěnných maleb je skvěle provedeno, jejich autory mohli být
tvůrci kodexů

•příběh hrdinských dvojčat:
–Jeden Jedenstřelec (Hun Hunahpú) měl 2 syny, dvojčata jménem Jeden Střelec (Huanahpú) a Malý
Čaroděj (Ixbalanque), kteří se vypravili do podsvětí najít tohoto svého otce a jeho bratra-dvojče
Jeden Sedmstřelec, kteří tam kdysi zůstali poté, co podlehli vládcům podsvětí (Jeden Smrt a Sedm
Smrt byli rituálně obětováni na míčovém hřišti), předtím však ještě Jeden Jedenstřelec oplodnil
v podsvětí ženu jménem Krev, která vyšla na zemi ke Stařeně (své nastávající tchýně, matce starších
bratrů dvojčat) a tam porodila právě syny od Jeden Jedenstřelec: hrdinská dvojčata, která později
přelstila Pány podsvětí a zachránila tak z podsvětí i svého otce a strýce
•kromě několika malovaných scén se v této jeskyni nachází 40 glyfických nápisů, stáří maleb i
nápisů je odhadováno do doby 7.–8. stol., ač jeskyně složila k rituálním účelům už nejméně o tisíc
let dříve

•malby v Naj Tunich
http://www.latinamericanstudies.org/maya/naj-tunich-4.jpg J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Světové
mýty\fotky\Mayové\NajTunich-jeskynni_malba.jpg

•malby v Naj Tunich
http://1.bp.blogspot.com/-0vSOKfdV870/UXzMhF0ZYBI/AAAAAAAAB74/QwLFHr5Ymhg/s1600/Yucatan-map.PNG
http://www.revistabuenviaje.com/conocemexico/rutas/cuevasmayas/cuevas_mayas-01.jpg

•Popol Vuh – keramika
http://www.baruch.cuny.edu/library/alumni/online_exhibits/digital/2000/c_n_c/c_02_sacred/images/pop
ol_vuh.jpg http://www.mayavase.com/still/3863still.jpg

•olmécké stély č. 2 a č. 25 z lokality Izapa, na nichž je výjev s hrdinskými dvojčaty a mytický
pták Vukub Kakixoma, nás vedou k předpokladu, že mayská mytologie vychází z mnohem starší olmécké
kultury (resp. na ni navazuje)
http://classconnection.s3.amazonaws.com/661/flashcards/23661/png/screen_shot_2012-02-12_at_9.35.01_
pm1329107724521.png

•stéla 25 (Izapa)
http://classconnection.s3.amazonaws.com/661/flashcards/23661/png/screen_shot_2012-02-12_at_9.23.18_
pm1329107014715.png

•Panteon mayských bohů:
•podle jmen známe původních mayských bohů jen několik, nicméně jak pokračuje archeologický průzkum
(který je na Yucatáně porostlém těžko prostupnými pralesy teprve v počátcích), dozvídáme se stále
více (mnohdy známe aspoň aztécké obdoby dalších původních mayských bohů)
•nejvýznamnější bohové byli čtyřjediní – např. bůh deště Chak
•ostatní bohové byli podvojní: každý měl kromě svého pozitivního aspektu i své negativní alterego –
např. bůh Slunce měl temný aspekt v podobě jaguára, ve které procházel během každé noci 9
podsvětními vrstvami (od 19 do 5 hod.), zatímco ve své jasné podobě ve dne stoupal a klesal 13
vrstvami nebes (od 5 do 19 hod.)
•Itzamná – bůh Stvořitel všech lidí i věcí, včetně písma a knih, původně patrně nejvyšší dobrotivý
bůh Mayů (ve své původní podobě nebýval zobrazován se symboly smrti)

–mohl být zobrazován také jako nebeský drak se 2 tvářemi (1. slunce polyká, 2. ho vyvrhuje), mohl
personifikovat Mléčnou dráhu, ostatně v Drážďanském kodexu je zobrazen coby obrovský zemský kajman,
sesílající na zem potopu (po boku své manželky Ixchel), coby kajman také patrně personifikoval
Strom života
–později některé z jeho funkcí přebrali jiní bohové, kteří se dostali na vrchol panteonu (např.
mayský Chak; u Aztéků později bůh slunce Huichilopochtli)
–
–
–
–
–
–Itzamná v Drážďanském kodexu
http://aztli.wordpress.com/files/2009/02/gates_pg74_721.jpg

•Kukulkán (v nahuatlu Toltéků a Aztéků: Quetzalcoatl) tj. Opeřený had, bůh větru
–v každém obřadním centru představoval nejvyšší kněz právě Kukulkána
http://4.bp.blogspot.com/-D91_UWvkl5w/TibjigzEOdI/AAAAAAAAGgI/K5l_O5tGJdw/s1600/quetzreplicadeltemp
loderekvinyard.jpg

•Chak – bůh deště, blesků a bouře (hromovládné a závlahové božstvo)
–ovlivňoval pomocí deště vodní zdroje a byl patronem zemědělství, zobrazován se zakřiveným nosem
(jeho kamenné masky zdobí četné budovy obřadních center na Yucatánu)
–v domorodém mayském světě jsou obřady jeho kultu udržovány dodnes, byť jsou většinou
pokřesťanštěny (někde dokonce splynul s archandělem Michaelem)
•
http://eden-saga.com/img/images/chac-tlaloc200po.gif
https://encrypted-tbn1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRMoeLltXifAZLP7CGcxSeIKIWbVmD2Xl38aMcS4m5yiJx
azK_3

•Kinich Ahau – bůh Slunce
–kult Slunce hrál u Mayů klíčovou úlohu (dominantní byl převážně v klasickém období), na vyprahlém
Yucacátnu však inklinovali ke kultu plodnosti, deště a země
–současní Lacandónci spojují Slunce s bohem ohně a války (jehož nazývají K’ak‘), býval zobrazován s
velkýma šilhavýma očima, opilovanými zuby, vyplazeným jazykem a zahnutými kančími tesáky, popř.
hadím tělem
–za manželku měl Lunu
–ve svém nočním aspektu
– putoval v podobě jaguára
– každou noc podsvětím,
– aby ráno vyšel vítězně na
– nebesa východní bránou
http://totatema.files.wordpress.com/2012/06/246_00_2.jpg

•Sluneční brána v obřadním centru Chicanna (Yucatán)
J:\KANCELÁŘ\FOTKY\MOJE\FUJI\154. Mexico - Yucatán (2.7.-19.7.2012)\17. Chicanna
(12.-13.7.)\DSCF7886.JPG

J:\KANCELÁŘ\FOTKY\MOJE\FUJI\154. Mexico - Yucatán (2.7.-19.7.2012)\17. Chicanna
(12.-13.7.)\DSCF7890.JPG


•Hunab Ku (v mayském nářečí „Jeden bůh“) bůh kukuřice, asi nejvýznamnější bůh Mayů
–podle některých zdrojů byl jeho synem Itzamná, což by ho posouvalo do pozice prvotního stvořitele
vesmíru (podobně jako Brahma v hinduismu), snad právě on stvořil lidi z kukuřice
–spojoval v sobě 2 protipóly: zemi a oblohu (proto byl jeho symbolem pták kvesal a had chřestýš)
–zobrazován jako krásný mladík s vlasy připomínajícími chmýří kukuřičných klásků, s protáhlou
hlavou (75% stravy Mayů tvoří dodnes kukuřice, proto jde o božstvo životně důležité)
–dříve mu byly během sucha obětovány děti, dokonce i současní Lacandonci dodnes věří, že pojídá
děti coby obětiny:
•dodnes se u nich traduje, že do kukuřičných polí na vymýcených plochách hustých pralesů nesmí jít
žádné dítě do věku 10 let samotné, protože by si ho kukuřice mohla vzít, což je zvlášť nebezpečné
v době, kdy dozrává – jenom když prší, může jít na kukuřičné pole kdokoli bez obav, protože když

– kukuřice dostává vláhu, je pokojná a veselá, ale když je sucho a potřebuje vodu, je to nebezpečné
zvlášť pro děti (pamětníci boha kukuřice v období sucha v polích osobně vídali – požírá děti,
protože ty pro něj představují život)
–byl-li bohem kukuřice Hun Hunahpú, tak měl snad 2 syny:
– Hrdinská dvojčata – 1. byl božstvo denního Slunce nebo planety Venuše, 2. byl božstvo nočního
Slunce
•
čelenka z per kvesala (vládce Moctezuma)
http://ziva.avcr.cz/img/ziva/art2/lrg/kvesal-chocholaty-zivouci-legenda-azteku-a-mayu-5.jpg

•Ixchel (tj. „Paní Duhy“) bohyně měsíce, léčitelství, těhotenství, porodů, tkaní, záplav a povodní
–měla 2 podoby: krásná mladá žena obnažená do půli pasu (tak jak chodily i mladé mayské ženy) bez
pokrývky hlavy coby aspekt bohyně přibývajícího měsíce, často s králíkem v náručí (viz
severoamerické mýty o původu králíka z měsíčních skvrn na povrchu měsíce, Mayové ho považovali za
Pána Luny), a stará babizna coby aspekt bohyně ubývajícího měsíce, která má pokrývku hlavy z hada
zapleteného do vlasů, někdy má na končetinách drápy typické pro dravce (snad jaguáry)
–bývala zobrazena i s tkalcovským stavem (resp. tkalcovským rámem), někdy mohla mít dokonce i vousy
–někde byla i bohyní země a zabezpečovala plodnost země
–byly jí zasvěceny svatyně při východním pobřeží Yucatánu (mex. státu Quintana Roo) na mořských
ostrovech Cozumel a Isla Mujeres, kam konaly hromadné poutě převážně ženy

–v mýtech se objevují příběhy o konfliktech při soužití slunce a měsíce, které vyúsťují v zatmění
slunce –při porodu mívaly Mayky její sošku v blízkosti za účelem zdárného průběhu porodu –v
pokřesťanštěných oblastech je ztotožňována s Pannou Marií
http://cabanas-ixchel.com/main/img_1261434291_14835_1261453043.jpg
http://realclubresorts.com/cms/wp-content/uploads/2011/06/ixchel-drawing.gif

•Lidské oběti bohům:
•i Mayové provozovali lidské oběti – ale nedosáhly takových rozměrů jako v případě Aztéků
•např. bohu deště Chakovi byly zasvěceny cenoty [obřadní studny], údajně žil v cenotu v Chichen
Itzá (obývaném nejprve Mayi a později Toltéky, kteří město přestavěli do dnešní podoby), kam mu
byly vhazovány oběti – nejen vzácné předměty, ale i lidé včetně dětí:
–v den oběti přítomný dav čekal od rána až do poledne, zda vhozená lidská oběť náhodou přežije a
vyplave na povrch, v takovém případě se k oběti seběhli kněží, vytáhli ji na povrch a vyptávali se
na poselství od boha deště – odpovědi takových obětí měly charakter jinotajných věšteb týkajících
se budoucí úrody a počasí

•posvátný cenote v Chichen Itzá (kdysi poutní místo)
http://www.discoverchichenitza.com/wp-content/uploads/2012/02/chichen-itza-cenote-sagrado.jpg


•cenote poblíž Valladolidu
http://luucestuje.files.wordpress.com/2011/08/2263.jpg


•Mayové mají několik verzí mýtu o vzniku světa (většinou se uvádí že se jich dochovalo 8), zde je
jeden z nich:
•O původu země a oblohy:
•za dávných časů, než vznikl svět, pokrývala zemi Mayů samá voda a hned na ní ležela obloha
•v těch dobách ještě nežili lidé, zvěř ani rostliny, existovala jen dvojice moudrých bohů: Velký
otec a Velká matka
•dávní Mayové tvrdili, že tehdy Velký otec miloval Velkou matku a objímal se s ní – on byl vodní
živel a ona země pod ním
•když se jednou Velký otec probudil, řekl:
–„Velká matko, je třeba zvednout oblohu do výšky, aby na zemi mohl vzniknout život. Voda se musí
stáhnout do moře, kam patří, aby vynikly kopce a pohoří.“
•ozvěnou jeho hřmotného hlasu vznikaly drahokamy

•a Velký otec vzal jeden z drahokamů, položil ho doprostřed země a způsobil tím, že se začal
probouzet Duch kukuřice, který spal pod povrchem země, a ze zemské kůry vyrostl první strom na
světě – jeho kmen připomínal sloup a jako sloup podpíral nebeskou klenbu
•tím prvním stromem byla majestátní Ceiba s mohutnou korunou – proto byl tento strom pro Maye tak
důležitý, že se stal jejich posvátným stromem
–„A zůstane tím obloha nad zemí dostatečně podepřená?“ obávala se Velká matka
–„Samozřejmě,“ odpověděl Velký otec a vzal do ruky další čtyři drahokamy
•každý z nich položil do jednoho ze čtyř koutů země: ve východním vyrostl strom Ceiba s červenými
květy, v severním Ceiba s bílými, na západě Ceiba s květy modrými a na jihu se žlutými

•pět ohromných stromů Ceiba podpíralo nebeskou klenbu a jejich kořeny pronikly pevně do hloubi země
– tak zůstala země navždy oddělena od oblohy •vody se postupně uklidnily a vlily do moře, řeky
začaly protékat mezi kopci a údolími hor, vytvořila se jezera a moře se stáhlo ke svým dnešním
břehům
http://1.bp.blogspot.com/-rxCS1N1BkJQ/T9o239FE2zI/AAAAAAAABTc/mKgCFu_K4Gc/s1600/CEIBA4.jpeg
http://20000caligrafias.files.wordpress.com/2009/12/bfi1235768046k.jpg

•Aztékové:
•přišli do Mexické plošiny ze severu (z území na JZ USA) jako kočovníci, hovořili jazykem nahuatl
(aztécká kultura je součástí nahuaské kultury)
•na Mexické plošině přejali učení Mayů a Toltéků
•hlavním městem (správním střediskem oblasti jejich hospodářsko-vojenského vlivu) byl Tenochtitlán,
který Španělé vedeni Hernánem Cortésem (přitáhl 1519) srovnali se zemí a na jeho místě postavili
Ciudad de México
•jádrem Tenochtitlánu bylo ohrazené obřadní centrum, jemuž dominovala 50m vysoká pyramida, na
jejímž vrcholu byly – pro mezoamerické prostředí nezvykle – 2 chrámy (1. zasvěcený bohu války a
aspektu slunce vítězícího nad temnotou Huitzilopochtlimu, jemuž byly přinášeny lidské oběti, a 2.
zasvěcený bohu vod a deště Tlalocovi), při slavnostním otevření této pyramidy bylo kněžími
obětováno na 20.000 lidských obětí

• na vrcholku pyramidy
–šlo o válečné zajatce Huastéky, kteří se vzepřeli dominanci Aztéků a trojspolku (obětování trvalo
4 dny vždy od úsvitu do soumraku)
•chrám zasvěcený patronu věd a umění Quetzalcoatlovi stál samostatně, stejně jako např. chrám boha
temnot Tezcatlipoky
•mezi pyramidami stály domy kněží (jako v mezopotámských městských státech), vně ústředního
chrámového komplexu byly rozloženy paláce příslušníků elit (každý z nich umístěn na vyvýšené
kamenné plošině, aby byl chráněn před záplavami), skládaly se z desítek přízemních budov s plochými
střechami, obklopených zahradami, s vlastními obřadními plochami
•domy prostých obyvatel byly soustředěny do prstence kolem centrální oblasti a okolo nich se
nacházelo zemědělské zázemí
–film Apocalypto zobrazuje Aztéky, nikoli Maye, jak tvrdí tvůrci (jde o počátek conquisty, poté co
už Mayové opustili svá kamenná města)

•oblast aztéckého vlivu roku 1518
http://www.historyandcivilization.com/The_Aztec_Empire_c_1518AD__on_the_eve_of_the_Spanish_Conquest
__-_Copyright_Ian_Mladjov_at_the_University_of_Michigan.jpg

•Tenochtitlán
•
•
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Světové mýty\fotky\Aztékové\Tenochtitlan-draw.jpg

•Tenochtitlán
•
•
http://4.bp.blogspot.com/-C9vYaF9-W5Y/UIsqwS7-ltI/AAAAAAAAJXs/NjdH-1A_MSs/s640/Nat+Pal+Tenochtitlan
+bridge.jpg

•Tenochtitlán – posvátný okrsek
•
•
http://photos1.blogger.com/blogger/5346/3959/1600/tenochtitlan-2.jpg

•Tenochtitlán – hlavní pyramida se 2 chrámy
•
•
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Světové mýty\fotky\Aztékové\aztec_pyramid_gathering.jpg

•Tenochtitlán – zbytky hlavní chrámové pyramidy (Templo Mayor)
•
•
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\Světové mýty\fotky\Aztékové\infotemplo.jpg

•další hypotetická podoba hlavní dvojchrámové pyramidy
•
•
The splendor of Tenochtitlán, off limits for the Hollywood Dream Machine

•
•
http://www.hamptonmexicocity.com/media/images/contentPhotos/destination/SerpienteTemploMayor01.jpg
http://sites.duke.edu/templomayor/files/2013/04/Serpiente.jpg
http://www.delange.org/TemMayor3/Dsc00047a.jpg
http://4.bp.blogspot.com/_ORQLcOeuXSM/TQbdL0MQ1kI/AAAAAAAAAsw/7hxQ-WiaiwU/s1600/39.-Templo%2BMayor-
Tzompantli.jpg

•Aztécký panteon:
•bohové sídlí v 9 podsvětních a 13 nebeských vrstvách, proto bylo 13 božstev nebe (každý pro 1
vrstvu) a 9 božstev podsvětí
•hlavní božstva plodnosti, deště a zemědělství byla uctívána různými kulturami v celé Mezoamerice,
vyskytovala se v podobě manželských párů, čímž tvořila soulad vzájemně se doplňujících protikladů
(mužský a ženský aspekt)
•každý den složitého maysko-aztéckého kalendáře měl vlastního boha-patrona (jejich jména se
nedochovala, ale glyfy ano)
–podobně se nedochovala jména většiny mayských bohů (až na výjimky), známe jen jejich glyfy,
zatímco jména aztéckých bohů známe poměrně dobře, ti hlavní jsou:
•Ometecuhtli a Omecihuatl (Pán a Paní podvojnosti) stvořitelská božstva
–dala život 400 bohům a následně i lidí (aztécká metafora pro velké množství)

–znakem Ometecuhtliho byl obětní nůž a blesk (představují nebeské světlo a energii), zatímco
Omecihuatl doprovázela symbolika země, hada, někdy i sukně z hvězd –společně vyjadřovali princip
plodnosti a růstu, nebyli však (podobně jako v Indii Brahma) příliš uctíváni, protože neměli přímý
vliv na každodenní životy lidí
•
•
http://samaelgnosis.net/revista/ser47/ometecuhtli.jpg
http://wikisyphers.org/images/3/36/Ometeotl_with_Ometecuhtli_right_side.JPG

•Huitzilopochtli („Kolibřík jihu“) – bůh války (není pravda, že byl přímo a jen bohem slunce)
–toto božstvo učinilo z války posvátný akt (tj. zajišťování válečných zajatců coby nezbytných
obětí, které se v 15. a počátkem 16. stol. rozmohlo – v aztéckém světě bylo všechno ritualizované)
–kult slunce byl podle všeho v aztéckém prostředí původně dominantní a tak silný, že se rozdělil do
několika slunečních aspektů, které byly personifikovány a uctívány jako samostatná božstva
–něco podobného ostatně známe i z jiných náboženských systémů (např. ze staroegyptské mytologie)
–nešlo přitom jen o denní a noční aspekt slunce, ale i o jeho jednotlivé fáze při každodenní pouti
oblohou (při svítání vítěz nad temnotou, dále dítě, muž, stařec, po západu slunce pán zesnulých)

•Huitzilopochtli
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Huitzilopochtli_telleriano.jpg/220px-Huitz
ilopochtli_telleriano.jpg http://www.azteccalendar.com/images/Huitzilopochtli.jpg

•bohem, který personifikoval slunce coby denní zdroj světla a tepla, byl:
•Tonatiuh (tj. „Ten který hřeje“)
–právě on býval nejčastěji zobrazován coby antropomorfizované slunce (se slunečním kotoučem na
zádech), coby dopolední stoupající slunce byl označován jako Krásný Mládenec (Piltzintecuhtli
Xiuhpiltontli), přičemž v tomto aspektu bylo slunce vnímáno nejrozšířeněji, coby odpolední
klesající slunce byl označován jako Sestupující (Temoctzin) a v této fázi již byl vnímán s určitými
démonickými rysy – z mytologického hlediska se jednalo o jaguáří rysy, které naplno náležely až
podsvětnímu aspektu slunce
–jeho symbolickým zvířetem byl Orel (když se vrhá střemhlav na svou kořist, klesá k obzoru podobně
jako zapadající slunce, a když loví hady, připomíná slunce vítězící nad silami temna)

•Tonatiuh
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e5/Tonatiuh.jpg
http://www.mexicolore.co.uk/images-ans/ans_62_01_2.jpg

•Coyolxauhqui („Má na tváři rolničky“) bohyně Měsíce
–jeho sestra, kterou hned po svém narození zabil i se 400 hvězdami (400 výraz pro velké množství)
–ujímá se vlády vždy na noc, ráno je vycházejícím sluncem pokaždé znovu poražena
•
•
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/35/Coyolxauhqui_4095977415_b89d64f008-2.jpg

•Coatlicue („Hadí sukně“) – bohyně země, matka boha Slunce i bohyně Měsíce
–byla božstvem smrti, její vyobrazení v sobě soustřeďovalo mnohočetné hrůzy všehomíru, ale i proto
se stala symbolem znovuzrození a patronkou jara (viz např. Kálí či Durga v hinduismu)
•
•
http://img.timeinc.net/time/photoessays/2011/top10_mother_earth/coatlicue.jpg

•Tlaloc („Nápoj země“) bůh deště
–vládl padajícím vodám, o jeho významu svědčí i to, že v Tenochtitlánu sdílel nejvýznamnější
pyramidu s bohem Slunce
–měl čelenku z volavčího peří, kulaté oči, tesáky, nápadnou vlnovku kolem rtů a posvátnou
zakřivenou hůl, kterou metal blesky
–Aztékové se pokoušeli naklonit si ho lidskými oběťmi a na jeho počest se očišťovali v parní lázni,
někdy také obřadně a velmi krutě týrali malé děti, aby svými slzami přivolaly déšť
•
•
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/55/Tlaloc,_Codex_Rios,_p.20r.JPG/200px-Tlaloc
,_Codex_Rios,_p.20r.JPG http://www.nyugatijelen.com/pictures/xbigs/39712.jpg

•Ehecatl – bůh větru
•Chalchiuhtlicue („Tyrkysová sukně“) jeho manželka, vládla stojatým a tekoucím vodám
http://1.bp.blogspot.com/-N_p79Z3lIHY/UNI_ldpQOvI/AAAAAAAAJu4/73sNMt4tt2c/s1600/Anth+corn+god+close
up2.jpg
•Huehueteotl („Starté božstvo“) patron ohně, zpodobňován jako starý muž
•Centeotl („Pán kukuřice“) a jeho žena Xochiquetzal („Květinový pták“) byli božstvy jara a
kukuřice, ztělesněním mládí a růstu, jejich vyobrazení hýří květinami a ozdobami z per, avšak kult
kukuřice měl i úzkou vazbu na božstva smrti, neboť úroda roste ze země, kam se mrtví po smrti
vracejí
Centeotl

•Xipe Totec („Náš pán stažený z kůže“) mužské božstvo každoroční jarní obnovy života
–býval mu každoročně obětován zajatec, jemuž byla zaživa stažena kůže, do níž se jeden z kněží oděl
jakožto do symbolu nového jarního hávu přírody
http://media-cache-cd0.pinimg.com/236x/0c/70/cb/0c70cb12e768562c21bb6f960e5c27d1.jpg

•Mictlantecuhtli a Mictlancihuatl („Pán a Paní údolí smrti“)
–děsivý manželský pár vládců podsvětí, Mictlantecuhtliho druhé jméno Ixomultic („Má tvář zbavenou
masa“) napovídá o jeho vzhledu [viz obrázky]
http://www.azteccalendar.com/images/Mictlantecuhtli.jpg
http://www.vanishingtattoo.com/tds/images/spirit_underworld/spirit_underword_large/spirit_underworl
d_mictlantecuhtli_001.jpg

•Tezcatlipoca („Dýmající zrcadlo“) bůh války
–další bůh temnoty, jenž získal své jméno podle své hlavní insignie, totiž věšteckého zrcadla ze
sopečného skla (obsidiánu), které nosil připevněné na noze
–byl zrádný, všudypřítomný a vševědoucí, vše slyšící i vidící, stále se proměňoval a byl nositelem
mnoha jmen
–vládl 4 světovým stranám, byl patronem Jaguárů (elitních bojovníků), zatímco Orlové byli zasvěceni
Huitzilopochtlimu
–každoročně mu byl v dramatickém obřadu obětován mladík, jenž přijal jméno Texipitl a byl celý rok
uctíván jako vtělení boha války – nepředstavoval ho, ale byl jím, proto ho nádherně oblékali,
tančili mu, zpívali a přinášeli krásné dívky; v den oběti jej slavnostní průvod přivedl k pyramidě,
on vystoupal na její vrchol až k chrámu zasvěcenému Tezcatlipokovi, kde byla provedena oběť:
Texipitlovi byl rozříznut hrudník a vytrženo z něj ještě tepající srdce, krví byla nasycena socha
boha a bylo slavnostně oznámeno zasvěcení nového Texipitla, který po celý následující rok zažíval
stejné pocty jako jeho předchůdce, dokud nebyl i on obětován bohu války…

•Tezcatlipoca
http://lh4.ggpht.com/-4kE121fp-yM/SYm743c7ipI/AAAAAAAAGQ4/72ibrDyXtYY/Tezcatlipoca%252520con%252520
d%2525C3%2525ADas.jpg

•Quetzalcoatl („Vzácný had“) bůh věd a umění
–v mýtech často pojímán jako Tezcatlipokův protivník, jeho kult Aztékové přejali od Toltéků
–jeho podoba – had ozdobený peřím – symbolizoval plynutí času
–jako mytický hrdina se v doprovodu Xolotla (bůh v podobě psa) vydal do podsvětní říše Mictlanu,
kde získal staré lidské kosti a oživil je vlastní krví
–podle jednoho mýtu spolu s Tezcatlipokem coby Pán dne a Pán noci zřítili nebeskou klenbu a
společně ji pak zase pozvedli
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/35/Quetzalcoatl_Ehecatl.jpg
https://encrypted-tbn1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRX4Dlr_exNDyVn6NsrpZtll2iN6et4HqE1XsnLyCnDA2a
gr-4LPQ

•Tlatlauhqui Xiuhtototl („Božstvo červeného ohně“) zasvěceno sopkám
–přikládán mu velký duchovní význam, jakož i horám obecně: byly považovány za spojnice mezi
podsvětím, pozemským světem a nadsvětím, protože v sobě ukrývaly jeskyně a prameny
•Yacateuhctli („Pán s nosem“) patron obchodníků, které ochraňoval při putování a pomáhal jim nalézt
správné cesty
•Ahuiteotl – patron veselí a nevázanosti, uctívali ho tuláci, prostitutky a zahaleči
File:Ahuiteotl.jpg

•v Tenochtitlánu existoval zvláštní chrám nazvaný Dům hada, který byl vyhrazen pro „uvězněná“
božstva poražených etnik
•z těchto importovaných božstev byla nejdůležitější:
•Tlazolteotl („Jedlice nečistot“) lunární ženské božstvo
–její uctívání souviselo s kultem plodnosti (bylo převzato od Huastéků), očišťovala svět od hmotné
i duchovní špíny prostřednictvím lidských pokání (viz arktická Sedna)
•
http://www.azteccalendar.com/images/Tlazolteotl.gif
http://image.guardian.co.uk/sys-images/Guardian/Pix/arts/2002/11/05/newkey202.jpg

•AZTÉCKÉ MÝTY
•Pět Sluncí (Věků):
•svět (Slunce, tj. věk) byl podle aztécké mytologie dosud stvořen již 5x a 4x byl zničen •během 1.
Slunce zvaného Čtyři Ocelot [divoká kočkovitá šelma] žili na zemi obři, kteří byli sežráni jaguáry
či bohem Tezcatlipocou („Dýmající zrcadlo“) •při 2. Slunci nazvaném Čtyři Vítr stvořil bůh
Quetzalcoátl nové lidi, nakonec je rozmetal větrnou smrští či se proměnili v opice •3. Slunce bylo
označované jako Čtyři Déšť a bůh deště Tlaloc zničil svět ohnivým deštěm, přičemž se někteří lidé
zachránili proměnou v ptáky •ve 4. Slunci zvaném Čtyři Voda zničila bohyně Chalchiuhtlicue
(„Tyrkysová sukně“) – vládkyně stojatých a tekoucích vod – většinu lidstva potopou, zachránili se
ti, kteří se proměnili v ryby

•současný svět, v němž žijeme – tedy 5. Slunce – byl nazván Čtyři Zemětřesení, a začal snad roku
3113 př.n.l. (výpočty nejsou přesné)
•mýty praví, že na jeho počátku byl svět zahalen do temnoty a bohové se rozhodli přivést k životu
nové Slunce (nový Věk):
•Mýtus o stvoření Slunce, Měsíce a hvězd:
–za dochování tohoto mýtu vděčíme mnichu a kronikáři Bernardinovi de Sahagún (autor kroniky
Historia general de las cosas de la Nueva España)
•na sklonku každého kalendářního cyklu trvajícího 52 let (tzv. svazek let), poté co se vystřídaly
všechny možné kombinace slunečního kalendáře haab a posvátného kalendáře tzolkin, se konal obřad
nového ohně
–podobný obřad konali na sklonku každého roku i severoamerické kmeny

–kromě posvátného kalendáře tzolkin (s délkou roku 260 dní, odpovídající délce lidského
těhotenství) měli ještě občanský kalendář zvaný haab, který podobně jako náš vycházel z délky
slunečního roku (365 dnů, resp. 18 měsíců po 20 dnech a 1 dodatkového měsíce o 5 dnech považovaných
za nepříznivé), kromě toho užívají dodnes také lunární kalendář (dřív však měli ještě další
kalendářní systémy)
–posvátný a solární kalendář se sladily vždy po uplynutí 52 let (dle našeho počítání času) v den,
kdy byl konán obřad nového ohně
•mytologie vypráví, že na počátku cyklu byl svět zahalen do temnoty a bohové se rozhodli přivést
k životu nové Slunce, proto se sešli v Teotihuacánu, kde zapálili oheň (mytologická spojitost
s obřadem nového ohně) a zvažovali, kdo by mohl osvětlovat svět Pátého slunce
•tento úkol na sebe vzal bohatý bůh Tecusistecatl, jenže se zdráhal vrhnout se do ohně, a tak se
hledal další bůh, ale všichni se vymlouvali, protože měli strach z takového úkolu…

•a tak se obrátili na malého, od neštovic poďobaného bůžka jménem Nanahuatzin, který dosud nemluvil
a jen poslouchal ostatní – a určili, že se obětuje on
•Nanahuatzin to vnímal jako projev jejich přízně a souhlasil
•oba stanovení bohové zahájili čtyřdenní pokání a poté se o půlnoci shromáždili i s ostatními kolem
ohniště, kde už čtyři dny hořel oheň – postavili se do dvou řad po stranách ohniště, oba zvolení
bohové se postavili tváří k ohništi mezi řady stojících bohů, kteří vyzvali nejdřív Tecusistecatla,
aby se vrhl do ohně •ten se o to pokusil, ale dostal strach z žáru ohniště a ucouvl, takto se
k ohništi přiblížil 4x, ale vždycky se zarazil a couvl •a tak bohové vyzvali poďobaného
Nanahuatzina, aby se o oběť pokusil on – malý bůh zavřel oči, vyskočil a skočil přímo do ohně, v
němž začal praskat jako předmět, který se pálí •když Tecusistecatl viděl, že se vrhl hned napoprvé
do ohně a setrvává v něm, zahanben se také vrhl do plamenů

•v tutéž chvíli ho do ohně následoval i jeden orel a popálil se (od té doby mají orli peří na
koncích načernalé), za ním vběhl jaguár a ten se jen ožehl, proto mají skvrnití jaguáři černé
skvrny •bohové klesli na kolena a spatřili Nanahuatzina, který se stal novým Sluncem, jak rudý
vychází na východě – nikdo však na něm nemohl spočinout pohledem, protože je oslepovaly zářící
paprsky •pak nad obzor vyšel měsíc – kvůli svému váhání však nebyl Tecusistecatl tak jasný jako
slunce •jenže slunce se na obloze nehýbalo, jen se nad východním obzorem kolébalo ze strany na
stranu, a tak se i ostatní bohové museli vrhnout do plamenů, aby svou obětí zajistili novému slunci
pohyb po obloze – a Quetzalcóatlův vítr jim vyrval srdce a oživil jimi nově zrozené hvězdy
(mytologický precedens lidských obětí konaných proto, aby se Slunce nezastavilo)

•Mýtus o bohu války a vítězícího slunce Huitzilopochtlim:
•bohyně země Coatlicue zametala jednou chrám, když se jí do záňadří snesl chomáček kolibřího peří a
ona v důsledku toho otěhotněla – protože však otěhotněla ve svatyni, chtěly ji za znesvěcení
svatyně její děti potrestat
•tu však z jejího lůna vyskočil její syn Huitzilopochtli – již dospělý a oblečen ve zbroji – a uťal
své sestře, její dceři bohyni Měsíce Coyolxauhqui hlavu, načež se její tělo zřítilo z oblohy a
roztříštilo se na kusy, a také rozehnal 2x400 nepřátelských bratrů (400 jižních a 400 severních
hvězd)
–mýtus zajišťoval legitimitu bojů, kterou Aztékové jako bojovný národ potřebovali: i
Huitzilopochtli musel každé ráno s úsvitem vždy znovu svými žhavými šípy vyhnat z oblohy své
nepřátele: bohyni Měsíce a božstva hvězd (proto byly zajatcům obětovaným Huitzilopochtlimu někdy
natírány tváře špínou na znamení toho, že se jedná o nízké, noční bytosti)

–násilí, boj a krvavá oběť se tak prostřednictvím mýtu staly legitimními prostředky ve vesmíru,
v němž světlo zápasí s tmou, chlad s horkem, sucho s vláhou a hvězdy se sluncem
•Mýtus o stvoření lidí:
•po zrození slunce odpočívali bohové ve svých sídlech, stromy kvetly, vody se hemžily rybami, ve
vzduchu poletovali ptáci a na zemi žilo velké množství zvěře – ale žádný z tvorů nevěděl, komu za
slunce poděkovat, což se bohům nelíbilo
–„Nu což, stvoříme si člověka. Člověk na nás nezapomene a bude nám vděčný,“ řekli si bohové
•bůh deště Tlalok rychle uplácal člověka z hlíny, aby byl první, člověk z hlíny se však nedokázal
postavit na nohy a sotva se dopotácel k první louži, voda ho rozpustila a zůstala hromádka bláta
–„Jen Tlaloka mohlo napadnout uplácat člověka z hlíny,“ řekl bůh jarní obnovy Xipe Totec. „Uvidíte,
že moji lidé se tak rychle

– nerozpustí.“
•vzal obsidiánový nůž, zbavil několik větví kůry a vyřezal dřevěné figuríny – měly ruce i nohy a
voda jim neubližovala, a tak je bohové nechali žít
•jenže dřevění lidé se chovali jako dřevění: tváře jim nikdy nerozjasnil úsměv a z očí jim
netryskaly slzy, nelítostně tloukli psy a nedávali jim žrát, hrnce a misky nechávali na ohni tak
dlouho, až pukly žárem, a sami se mezi sebou bili tak, že jim dřevěné údy jen praskaly
•ani takoví lidé se bohům nelíbili, proto je stihl smutný konec – zvířata, hrnce, hole i kameny jim
vyhlásily boj: zapálili velké ohně a zahnali do nich všechny dřevěné lidi, kteří nakonec shořeli
jako větve, z nichž byly vyřezané
•pak řekl bůh války Tezcatlipoca:
–„Hlíny a dřeva je na světě dost, proto z nich lidi nestvořím.

– Nejvzácnější je zlato.“
•stvořil lidi ze zlata, oči jim udělal ze smaragdů a jiných drahokamů.
•těch lidí však nebylo moc, ale zářili a byli krásní, a tak jim každý sloužil a bál se jich – a oni
si všechno bez rozpaků brali
•Tezcatlipoca se radoval, jak jsou jeho lidé vážení a jak je všichni ctí, ale bílý bůh Quetzalcóatl
mu řekl:
–„Svět nepotřebuje tvoje nafoukance. Vždyť ani prstem nepohnou a žijí jen z toho, co pro ně udělají
ostatní. Opravdoví lidé se musí živit sami a zasloužit si život tím, co vytvoří. A takového člověka
teď stvořím já.“
•poslal Lišku, Kojota, Papouška a Havrana, aby mu přinesli žlutou a bílou kukuřici, uhnětl
kukuřičné těsto a píchl se trnem do malíčku, přidal do těsta několik kapek své krve, pak z těsta
uhnětl hlavu a údy, vdechl člověku život – a od té doby žijí na světě lidé jeho krve

•Posmrtné představy Aztéků:
•duše po smrti odcházely do různých míst – podle toho, jak kdo zemřel: •do sluneční říše přicházeli
bojovníci padlí v boji, duše lidí zabitých bleskem i těch, kdo zemřeli následkem pohlavních chorob
nebo malomocenství anebo zemřeli jako dobrovolná oběť božstvům •do ponurých míst zvaných Miktlan se
dostaly duše sebevrahů, zavražděných, utopenců a lidí zemřelých na jinou nemoc, než byly výše
uvedené •do obou říší se duše dostávala po dlouhém putování (viz popis cesty dvojčat-hrdinů do
podsvětí v Popol Vuh)

•Další mýty Mezoameriky:
http://knihy.abz.cz/imgs/products/img_169371_orig.jpg http://baila.net/img/d29dd91c06e8c072
http://www.dumknihy.cz/data/images/products/large/9788072770656.jpg

•Mýty Jižní Ameriky:
http://www.knihydobra.cz/image/cache/data/3_9milada/poronominare_2-600x600.JPG
http://im9.cz/sk/iR/importprodukt-orig/c5b/c5b43964eaf16a6ae505356e2b4846f6--mmf250x250.jpg
http://obchod.wendys.cz/data/product/907_3346.jpg http://neoluxor.cz/files/1/9788072773985.jpg