•FRANCOUZSKÉ DIVADLO 18. STOLETÍ • •OSVÍCENSKÝ KLASICISMUS •Pavel Trtílek (18. května 2017) http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/76/Cruikshank_-_The_Radical%27s_Arms.png •Osvícenský klasicismus •vznikl ve Francii v 18. stol •pozdní klasicismus • •Osvícenství •siècle des lumières (století osvěty) •převrat ve vývoji evropského myšlení: –důraz na rozum (bez předsudků víry a dogmat) –upouští od barokní religiozity –inspirace v antice i renesančním humanismu („předstupeň“ osvícenství) –upouští od striktního dodržování norem –v umění tendence k sentimentalismu –nové vědecké poznatky (příklon k racionalismu René Descarta, odklon od myšlenek Jeana-Jacquesa Rousseaua) –základy svobody, demokracie, lidských práv •klasicismus (17. stol.): –„svoboda tančit v řetězech“ •osvícenství (18. stol.): –povolení „řetězů“ (norem, dogmat, předsudků) –nově však člověka „svazuje“ rozum: jediný „správný“ prostředek poznávání, na úkor intuice, snění, asociací, fantazie... (ač sám Descartes paradoxně popisuje, že ho k racionalitě přivedl sen o andělovi, jenž mu ve snu vnukl principy materialistického racionalismu) –osvícenství se šíří Evropou... –Kant: osvícenství = „osvobození člověka od jeho dobrovolně přijaté malosti“ (od podřízení bohu a církvi), skrze 3 záležitosti: rozum, svobodu a zákon, které měly zbavit člověka místní příslušnosti a zakořeněnosti (univerzalita) –ústup posvátného: člověk zaujímá místo boha (poznání boha měl přinášet rozum a morální rozhodování) –dědičná moc ztratila smysl, o moci už rozhoduje společnost, nikoli pokrevní pouto •Osvícenský absolutismus •osvícenští panovníci –Marie Terezie, Josef II., Petr Veliký, Kateřina Veliká aj. –vládli absolutisticky (ne však tyransky) –prováděli zásadní reformy •požadavky občanské svobody a společenské rovnosti • •Francie v 18. stol. •války o španělské dědictví (1701–1714) –snaha Ludvíka XIV. sjednotit Francii se Španělskem (Filip V.) –1715 Ludvík XIV. •nákladné války v Novém světě (Kanada) –za Ludvíka XVI. •pokraj státního bankrotu –katastrofální hospodářská politika, rozmařilý život ve Versailles, nárůst daní... Evropa 1708 Evropa 1708 •francouzská společnost rozdělena na 3 stavy –šlechta, církev, lid (tvořen mj. venkovany i bohatými měšťany) –šlechta a církev oproštěna od placení daní •1789: Ludvík XVI. svolal generální stavy –snaha projednat reformy –požadavky 3. stavu odmítnuty (přijetí ústavy a sociálních reforem) –3. stav založil Národní shromáždění –Ludvík XVI. poslal na Versailles, kde se sněm konal, vojsko –Pařížané vtrhli do královské zbrojnice (zabavili 32.000 pušek a 50.000 kopí) a 14. července 1789 napadli a dobyli Bastilu (symbol královského útlaku – uvnitř však nebyl jediný politický vězeň...) •propukla Velká francouzská revoluce –do konce roku 1989 rozšířena po celé Francii –revoluční vojsko: Národní garda •Ústavodárné národní shromáždění: –zrušilo daňová privilegia 1. a 2. stavu –vyhlásilo rovnost občanů před zákonem –vydalo ústavu (zrušení feudálního systému) •král nucen ústavu přijmout •srpen 1792 – lid zaútočil na Versailles –král zatčen a uvězněn •září 1792 – král sesazen –Francie vyhlášena republikou •leden 1793 – král popraven gilotinou –„Umírám nevinen!“ (jeho výkřik před stětím) •říjen 1793 – popravena i jeho manželka Marie Antoinetta – – • 20. června 1789: Ústavodárné národní shromáždění se schází v míčovně (ke 3. stavu se připojují i mnozí představitelé 1. a 2. stavu) ústavodárné národní shromáždění 1789.jpg proslulá „revoluční míčovna“ dnes ústavodárné národní shromáždění - míčovna dnes.jpg „nedobytná“ Bastila Bastila.jpg 14. července 1989: útok na Bastilu Bastila - útok pád Bastily pad_Bastily •Ludvík XVI. •(1754 – 1793) •vládl 1774 – 1792 Ludvík XVI •Marie Antoinetta •Ludvík XVI. Marie_Antoinette-Louis_XVI.jpg 1793: poprava Ludvíka XVI. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/10/Hinrichtung_Ludwig_des_XVI.png/1280px-Hinr ichtung_Ludwig_des_XVI.png Marie Antoinetta - poprava.jpg 1793: poprava Marie Antoinetty •Paříž •nadále evropské kulturní centrum •francouzské drama udávalo dál měřítka ostatním zemím –hojně uváděny hry Voltairovy, Marivauxovy, později také Beaumarchaisovy •vznik kaváren –holdovalo se v nich osvícenským myšlenkám a novému nápoji kávě •1801 žilo v Paříži 550.000 obyvatel • •Evropa •klasicismus v českých zemích: až 1. třetina 19. stol. –Josef Jungmann: O klasičnosti v literatuře vůbec a zvláště české •1861 sjednocena Itálie •1871 sjednoceno Německo •FRANCOUZSKÉ DRAMA V 18. STOL. • •autoři tragédií šli v Racinových stopách –„racinovský“ důraz na vnitřní konflikt nahrazen spletitými zápletkami a složitými vztahy •nejvýznamnějších autoři tragédií: –Crébillon, Voltaire •verš: alexandrín •komedie zpočátku ještě pod vlivem Molièrovy tvorby –její úroveň rostla, posléze se sentimentalizovala •vznik nových žánrů –vážná komedie a měšťanská tragédie (Diderot) –plačtivá komedie (dramatik La Chaussée) –četné menší žánry: komická opera, vaudeville, dialogizovaná pantomima... Prosper Jolyot DE CRÉBILLON (1674–1762) •Divadelní tvorba: −spletité zápletky, děsuplné scény •Elektra •Radamista a Zenobie –jedno z nejuváděnějších dramat v tehdejší Francii Crebillon AUTOŘI TRAGÉDIÍ: VOLTAIRE (vl. jm.François-Marie AROUET) (1694–1778) •Divadelní tvorba: •autor 53 her (zejména tragédií) –Oidipus •1718 (napsáno v Bastile), snaha o napodobení Sofokla –Brutus •adaptace Julia Caesara –Zaira •znamenitá adaptace Othella •objevil pro Francii Shakespeara –Marnotratný syn •plačtivá komedie (nový žánr) Voltaire Voltaire-Oedipe.JPG •Z další tvorby: •divadelní teorie –Chrám vkusu (alegorická poetika, 1731) •snaha rozvolnit klasicistní pravidla •rozšířil okruh námětů •přízraky a násilí •větší význam scénografie (dobové kostýmy, zámožní diváci stále sedávali na jevišti – 1759 zrušeno) •poezie (král francouzských básníků) –Óda na Ludvíka XIII. –Óda na milostivost Ludvíka XIV. –Óda na Marii Terezii –Óda na Kateřinu Velikou –Óda na Boha –Věk Ludvíka XIV. (vydání tohoto posměšného spisu zakázáno) – •filosofické spisy: –Anglické listy aneb Filosofické listy (náboženství, občanská svoboda, literatura, divadlo, očkování proti neštovicím atd.) –nakladatel uvězněn v Bastile –Voltaire prchl (azyl u své femme savante „milostné přítelkyně“ markýzy du Châtelet – zámecké divadlo) •spisy z oblasti fyziky: –O povaze ohně –O hybných silách •próza: –Candide –Panna Orleánská (komický veršovaný epos) • •návrat do Francie (Versailles) •1746 – členem Francouzské akademie věnčení Voltairovy busty voltaire - věnčení busty Voltaire_(busta) AUTOŘI KOMEDIÍ: DANCOURT (Florent Carton) (1661–1725) •herec v Comédii-Française Tvorba: •autor 50 komedií, 3 tematické a inspirační okruhy: 1) zesměšnění soudobé společnosti (charakterové komedie): – Rytíř podle módy – Měšťačky podle módy 2) prostředí pařížské galéry: –Zármutek hráček 3) zobrazení běžného života: –Trh v Saint-Germain Jean-François REGNARD (1655–1709) •1. fáze: libreta à la komedie dell‘arte psaná pro Comédii-Italienne •2. fáze: komedie pro Comédii-Française –Hráč •„vysoká komedie“, veršem jsou napsány i scénické poznámky –Univerzální dědic •inspirace tématy komedie dell‘arte – místo pána spřádá intriky jeho sluha Regnard Alain-René LESAGE (1668–1747) •adaptoval hry Lope de Vegy a Calderóna •také vlastní původní tvorba: –Turcaret aneb Výběrčí daní •skandál v Comédii-Française •už nikdy mu tam nic neuvedli –Kryšpín soupeřem svého pána •jedna z komických oper, jež poté • psal pro divadla na pařížských • jarmarcích Lesage Pierre Carlet de Chamblain DE MARIVAUX (1688–1763) •autor 37 her, většinu z nich uvedl soubor Comédie-Italienne: –Hra lásky a náhody –Dvojí nestálost •2 nejúspěšnější komedie, dodnes uváděny –Harlekýn zušlechtěný láskou •pro Comédie-Italienne –Hanibal •jediná tragédie, snaha napodobit úspěch Voltairova Oidipa Marivaux Encyklopedie aneb Racionální výklad věd, umění a řemesel •28 svazků •vycházely v letech 1751 – 1772 •elektronická verze in: •http://diderot.alembert.free.fr/ • • • • • • •titulní strana 1. svazku: titulni.str.1.svazku.jpg •členění Encyklopedie: – dějepisectví – filosofie – básnictví ENC_SYSTEME_FIGURE.jpeg ENC_SYSTEME_FIGURE-poesie.jpg Encyklopedie_-_ilustrace_3 Encyclopedie_1pageA.JPG Encyklopedie_-_ilustrace_1 Encyklopedie_-_ilustrace_2 Denis DIDEROT (1713–1784) •navrhl nové členění žánrů •ke 2 dosavadním tzv. „klasicistním žánrům“: –1) veselá komedie –2) historická tragédie •přidal 2 nové, tzv. „střední žánry“: –3) vážná komedie –4) měšťanská tragédie •Comédie-Française to odmítla uvádět, inscenováno v malých divadlech spolu s pantomimou a hudbou, vznikl z toho melodram •snaha o iluzi reality (repliky skutečných pokojů apod.) Diderot •autor 2 dramat (měšťanská tragédie): –Nemanželský syn –Otec rodiny • •Herecký paradox –1775, vydané posmrtně 1830 –divadelní estetika v dialozích, něco jako příručka pro herce –měšťanské obecenstvo se nechce vidět jen zesměšněné v komediích, chce vidět i své vážné konflikty –„Divákovi kanou slzy ze srdce, herci z mozku.“ (herec hraje tím účinněji, čím vzdálenější jsou mu vášně a city, jež vyjadřuje) –požadavek iluze reality na jevišti (konvence 4. stěny) –také u diváka je třeba zachovat kritický odstup (viz později Brecht) Pierre-Augustin Caron de BEAUMARCHAIS (1732–1799) •proslul zápletkovými komediemi: –Lazebník sevillský –Figarova svatba •psal i měšťanské tragédie: –Eugénie –Dva přátelé • • Beaumarchais •Pařížské divadelní soubory: •1700 byly v Paříži jen 2 společnosti: –Opéra a Comédie-Française (až do revoluce hrála v adaptované míčovně, během VFR bylo divadlo zavřeno a herci uvězněni) •1716 se vrátila z Itálie: –Comédie-Italienne (1697 byli z Paříže vyhnáni) •jarmareční divadlo –původně nelegitimní divadla na tržištích –hrály od 3. 2. do Velikonoc, kdy se konal jarmark (původně akrobati, tanečníci, cvičená zvířata, zrůdy atd., od konce 17. stol. se přidávaly primitivní divadelní výstupy a hry komedie dell'arte) •jarmareční soubory experimentovaly s novými, tzv. malými žánry: –komická opera (opéra comique): měli zákaz používat dialog, parodovali tragédie a opery, s pomocí stylizace komedie dell‘arte –vaudeville (comédie-en-vaudeville): po zákazu komické opery, šlo o komedie s nápěvy na známé melodie –dialogizovaná pantomima (pantomimes dialoguées et parlées): obohacení pantomimy o dialogy a hudební doprovod •Boulevard du Temple –od roku 1760 se sem začala stěhovat jarmareční divadla –vzniklo nejstarší pařížské centrum zábavy –4 nejvýznamnější celoroční soubory (soukromá divadla s rizikem bankrotu, tzv. „bulvární divadla“): •Audinotův •Nicoletův •Théâtre des associés •Variétés Amusantes –i dál se hrálo na jarmarcích •Autoři her: •po odečtení denních výdajů souboru dostal autor ten den 1 devítinu z výnosu uvedené hry •autoři různě okrádáni •1777: –Beaumarchais založil Kancelář dramatiků (Bureau dramatique), jež zastupovala autory •1791: –Národní shromáždění přijalo 1. autorský zákon na světě (upravující autorské honoráře, 5 let po smrti autora drželi práva dědicové) a zrušilo divadelní monopoly •Herci a herectví: •herci hráli jeden stálý charakter •1786: –při Comédii-Française založena Královská dramatická škola (charakterové členění herců) •LITERATURA K TÉMATU: •Billy, André: Život Diderotův (Praha, 1988) •Ferro, Marc: Dějiny Francie (Praha, 2006) •Halada, Jan: Osvícenství – věk rozumu (Praha, 1984) •Hof, Ulrich Im: Evropa a osvícenství (Praha, 2001) •Mikeš, Vladimír: Divadlo francouzského baroka (Praha, 2001) •Šimek, Otokar: Dějiny francouzské literatury v obrysech – 3. díl: Klasický věk (1949) •Veselý, Jindřich: Studie z francouzského osvícenství: román a rozum: Montesquieu, Voltaire, Diderot: Jean-Jacques Rousseau a jeho doba (Praha, 2003) •Volný, Zdeněk: Toulky minulostí světa. 7. díl [Evropa v konfliktech, osvícenství, Francouzská revoluce, napoleonské války, barok] (Praha, 2005)