Alžbětinské (renesanční?/ raně moderní?) divadlo (1558/62/76 – 2. 9. 1642) l • Epochy Alžbětinská (1558 – 1603) l • • • Jakubovská (1603 – 1625) l l Karolínská (1625 – 1642) l l l l • Zdroje alžbětinského divadla lStředověké divadlo l…a zároveň útoky proti němu l„Válka“ měst a šlechty l Jeho unikátnosti lOhromující nadprodukce nových textů – více než 2500 nových her lKoncentrace „dramatických géniů“ – Shakespeare, ale i Marlowe, Jonson, Webster lMimořádný zájem veřejnosti o divadlo a jeho vliv Nové potřeby divadelníků lProfesionalizace lPatronizace (zaštítění) – plyne z kriminalizace hereckého živlu lStabilizace (stálá divadelní budova) • Něco nezáživných dat, nepište si je, nejsou až tak důležitá! l1558 – zákaz her dotýkajících se náboženství nebo státní správy l1572 – právo patronizovat herecké společnosti mají jen vyšší šlechtici nebo smírčí soudci l1598 – už jen vyšší šlechtici l1604 – už jen královský dvůr Čili: lDivadlo stále více v područí šlechty, pro kterou jde o prestižní otázku, lZároveň však podnik výnosný pro měšťany. lVznik stabilních divadel lNevzdává se kočování – ani nemůže (kriminalizace, vrtkavá přízeň dvora, morové rány) lVýjezdy na kontinent l lPředevším však: v alžbětinské epoše se divadlo poprvé ve své historii stává dominantně podnikatelskou aktivitou, vázanou na jedno stálé místo, kde ji spotřebitel může vždy nalézt. lJsme dědici alžbětinského divadla? lANO – v jeho produkčním rozměru. lNE – v jeho chápání divadelnosti. Alžbětinská divadla lVeřejná versus Soukromá lDětské divadelní společnosti (prestižnější, elitnější než divadla dospělých) lŽáci církevních škol, cvičení v rétorice lDěti svatopavelské katedrály, Děti královské kaple lPíší pro ně i významní autoři – Lyly, Chapman, Jonson l1605 – Hej, na východ! lZánik dětských společností lJejich místo přebírají dospělé společnosti lPrvní soukromé divadlo U černých bratří – Richard Burbage lPostupná privatizace alžbětinského divadla – stále více dvorské divadlo l • Veřejná divadla l1576 – James Burbage – Divadlo (Theatre) – první stálá divadelní budova l1598 – stržena a místo ni postaven Globe (Zeměkoule – vyhořela 1613 – Shakespearovo divadlo), poté znovu postavena, stržena 1642 lDochovány jen základy Růže lSoučasný Globe – triumf fikce a mýtu Divadelní společnosti lSpolečnost lorda komořího – společnost Burbage a Shakespeara lSpolečnost lorda admirála – Henslowova společnost lPo roce 1603 dominují tyto dvě lKontrastní modely: podílnický systém x dominantní producent Philip Henslowe lPodnikatel v (nejen) divadelní oblasti – blízkost nevěstinců a divadel lTchán Edwarda Alleyna lZachoval se nám jeho deník – ojedinělá zpráva o alžbětinském divadle lLídr „dramatické dílny“ l Divadelní architektura lVíceúhelník změnivší se v kruh lZáklad ve středověkém pódiu lAréna – intimní kontakt herce s divákem lZákladní materiál dřevo lNa jedné straně sociální rozrůzněnost, na straně druhé značná demokracie – kontrast s dneškem l l l l l l l l lRekonstrukce pravděpodobné podoby divadla Globe • lPřítomnost hudebníků na balkóně lMísta odstupňovaná kvalitou i cenově lPozadí – frons scaenae s vchody na scénu lKapacita 2500 – 3000 míst lAréna – teorie návaznosti na antiku, mnohem spíše komerční výhodnost (současná londýnská divadla) lDivadla mají většinou víceúčelový charakter – až k medvědím zápasům lDivadlo Labuť na kresbě Johannese de Witta (1596) • • Provoz lHraje se odpoledne lKaždý den kromě neděle lZhruba co 14 dní nová premiéra lKapacita 2500-3000 diváků lNízké vstupné lHromadění divadel poblíž sebe (tehdejší West End)