STŘEDOVĚKÉ DIVADLO
22. 4. 2016 – doc. MgA. Pavel Trtílek, Ph.D.
http://edu.vos-kh.cz/ucebnice/ucebnice_cjl/eul/divadlo_stredovek/divadlo_tanec_v.jpg

•OBDOBÍ STŘEDOVĚKU:
•476 – 1492 / 1517
–476: rozpad Římské říše
–germánský vojevůdce Odoaker
– sesadil z trůnu posledního římského
– císaře Romula Augusta, následoval rozpad říše na Západořímskou a Východořímskou (Byzantskou)
–tím končí starověk a začíná středověk, který trvá až do:
–1492: objevení Ameriky
– ...ale někdy je uváděn rok:
–1517: zveřejnění tezí
– Martina Luthera
http://www.palba.cz/forumfoto/albums/userpics/11841/normal_800px-MapEWRomanEmpire.jpg
https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/download.pl?objekt=55625

•DIVADLO PO KONCI ANTIKY:
•568 zánik Západořímské říše
–útoky proti divadlu: sv. Jan Zlatoústý, Tertullianus aj.
–divadlo jako pokleslá, dekadentní zábava...
–postupný zánik provozování divadla na území Západořímské říše
–některé menší žánry snad byly provozovány dál (např. mimus, pantomimus)
•692 divadlo zakázáno i ve Východořímské říši
•antické drama přestalo být na mnoho
• staletí uváděno
•kočující herci
–jokulátoři, žakéři, histrióni, baviči, akrobati,
– kejklíři, žongléři aj.
Kejklíři

•DIVADLO VE STŘEDOVĚKU:
–v 6. – 9. stol. se divadlo prakticky nehraje
–poté vzniká náboženské divadlo v křesťanské liturgii
–z divadla náboženského vzniká i divadlo světské
–dramata psána většinou ve verších
–některé autory známe jménem, mnoho her anonymních
–čteno a opisováno v klášterech středověké Evropy
–texty antických dramat se začaly znovu uvádět až v renesanci – 1. nové uvedení antické hry 1585 ve
Vicenze: Sofoklův Král Oidipus nastudován v nové budově Teatro Olympico (zbudována v duchu římské
antiky, architekt Andrea Palladio, oproti římským amfiteátrům byla tato budova zastřešena)

Teatro Olympico (Vicenza)
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/05/Veneto_Vicenza1_tango7174.jpg/1024px-Venet
o_Vicenza1_tango7174.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/09/Vicenza_Teatro_Olimpico_DSCN6298.jpg

•STŘEDOVĚKÉ UMĚNÍ V ARCHITEKTUŘE:
–ROMÁNSKÝ SLOH
•cca od roku 1000 do roku 1200
–GOTIKA
•cca od 12. stol. do 16. stol.
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/82/SvJakub6.jpg/1280px-SvJakub6.jpg
http://kralovskedilo.ktf.cuni.cz/assets/data/3721f7a8-7732-4843-8bf6-222dab063fd9-medium-cb00f0623d
de71cf3c9f9484fa7bfe17.jpg

•románský kostel v Mohelnici nad Jizerou
Soubor:Ms0003.jpg
románská rotunda sv. Jiří
na hoře Říp
http://www.hora-rip.cz/fotos/rip/rotunda/rotunda-pouzit.jpg

románsko-gotický kostel sv. Michala v Hildesheimu
https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/736x/7b/f9/8c/7bf98c89d9122834db6a8f3b1a3ddd9d.jpg


gotická katedrála v Hildesheimu
Hildesheim cathedral- full view northern side


chrám sv. Barbory – Kutná Hora
http://foto.turistika.cz/foto/14188/50526/full_3eb9ae_P4167025.JPG


•Divadlo evropského středověku
•divadlo vzniká v liturgické oblasti (kostel, chrám)
•je součástí mše, náboženská funkce je primární
•odtud se přesouvá na ulici
•to vše probíhá ve 3 fázích:
–1) tropus
•9–10. stol. (lat.)
•gregoriánský chorál (jednohlasý latinský zpěv bez doprovodu nástrojů) byl členěn na menší úseky,
do vzniklých mezer se vsouval tropus
•v nejstarší době jím bylo květnaté melisma (melodická linka beze slov), později převažovaly vsuvky
v podobě nového textu s novou melodií
•dělení tropů: nativitační (Vánoce), resurekční (Velikonoce)

–příklad resurekčního tropu:
•Anděl: Koho hledáte, křesťanky?
• Quem queritis in sepulchro, o Christicolae?“
•Tři Marie: Ježíše Nazaretského, který byl ukřižován.
• Jesum Nasarenum crucifixum, o caelicoale.
•Anděl: Není zde, vstal z mrtvých, jak předpověděl. Jděte a zvěstujte, že vstal z hrobu.
• Non est hic, surrexit sicut predixerat.
• Ite, nuntiate, quia surrexit de sepulchro.
-nejstarší dochovaná podoba: benediktinský klášter St. Gallen (tj. sv. Havla) ve Švýcarsku
-konec 9. stol. (autorem mnich Tutillos/Tuotilo)
-zpívaná podoba (nikoli divadelně realizovaná)
-dialogický charakter
-součást bohoslužby během velikonoční neděle

http://www.emba.unisg.ch/img/campus-stgallen.jpg
http://kancelar-hejtmana.kraj-lbc.cz/getFile/id:231961/lastUpdateDate:undefined


–2) officium
–„povinná denní modlitba“ (lat.)
–liturgické drama v chrámu, tzv. kostelní drama
–součást mše: prvotní funkce je náboženská
–aktéři: duchovní (v mužských chrámech kněží a jejich pomocníci, v klášterech mniši nebo jeptišky –
např. jeptišky v klášteru sv. Jiří na Pražském hradě)
–kostýmy: církevní roucha
–3) ludus
–„hra“ (lat.)
–již mimo chrám, světský živel
–prvotní funkce už není náboženská
–funkce zábavní, estetická a didaktická (poznávací) převládá nad náboženskými cíli

rozmístění mansionů v hlavní lodi chrámu či baziliky
(náboženské divadlo)
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\DSD\TANEČNÍ PEDAGOGIKA\FOTKY\03. Středověk\07-bazilika.jpg

interiér baziliky
Trastevere-innen


–Hra o Adamovi
•anonymní autor
•konec 12. stol.
•jedna z prvních památek dochovaných v národních jazycích (ne latinsky)
•dialog francouzsky, poznámky latinsky
•3 části:
–prvotní hřích Adama a Evy
–Kain a Abel
–procesí proroků
•psychologické motivace
•Satan svádí Evu lichotkami o její kráse, pomlouvá Adama...

•žánry středověkého divadla:
–mirákl (miraculum = zázrak, div): zpracování legend ze života světců nebo Panny Marie (jejich
zázraky apod.)
•Hra o svatém Mikuláši: autor Jean Bodel (jokulátor, menstrel, 11–12. stol.), zpracování známé
legendy o světci, který pomáhal chudým a rozdal majetek
•Zázračná hra o Theofilovi: autor Rutebeuf (pařížský pijan, gambler, bavič, 13. stol.), tématem je
smlouva mnicha Theofila s ďáblem – poprvé faustovské téma v dramatu

–mystérium (pořádání): hry řídí církev, organizují a realizují je však náboženské spolky nebo
bratrstva a městská rada
•scéna: mansionová (mansiony), pojízdné vozy (pageants), lodě plující po kanále (např. Amsterodam)
•herci: původně duchovní, později i měšťané a profesionální herci
•jazyk: místo latiny hráno v národních jazycích
•kostýmy: současné (nehistorizující)
•proslulá mystéria: Bourges (1536, cyklus her trval 45 dnů), Valenciennes (1547, cyklus se hrál 25
dnů), Lucern (dvě 12hodinová představení) atd.
•autoři: u některých mystérií známe jménem i autory textů her – např. bratři Grébanové (Pařížské
pašijové hry, Vítězné mystérium o skutcích apoštolských)

•mansionové jeviště ve Valenciennes: 1547
•(zleva: Ráj, Nazaret, Chám, Jerusalém, Palác s vězením, Dům kněží, Zlatá brána, Moře, Podsvětí,
Pekelná tlama)




•Curyšská hra (1539)
J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\DSD\TANEČNÍ PEDAGOGIKA\FOTKY\03. Středověk\10-curyšská hra - 1539.jpg


•pojízdné vozy (pageants)
https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/236x/cf/59/1b/cf591b2982b57af8c816f6b5bbb833d6.jpg
http://www.luminarium.org/encyclopedia/mpwagon.jpg

•vozové jeviště
http://edu.vos-kh.cz/ucebnice/ucebnice_cjl/eul/divadlo_stredovek/divadlo_scena.jpg


–moralita: alegorická hra s alegorickými postavami
•pozdní středověk: 14. – 15. stol.
•přechod mezi náboženským a světským divadlem
•didaktický charakter: ukazuje nepravost, neřest a jejich zhoubné následky či trest
•boj mezi personifikovanými silami dobra a zla
•nehrály se v cyklech jako mystéria (sólové hry)
•3 tematické okruhy: ars moriendi (viz tanec smrti), spor ctností, spor ctností a neřestí o duši
člověka
•Everyman (Kdokoli, Kdokolivěk): kombinuje žánr ars moriendi + spor o duši člověka – poslední den
„kteréhokoli člověka“ (Smrt, Anděl, Přátelství, Příbuzenství, Zpověď, Krása, Síla, Jmění, Rozum,
Pět smyslů, Dobré skutky), moderní zpracování – Hugo von Hofmannsthal: Jedermann (každoročně
uváděno na Salcburském festivalu, zal. Max Reinhardt)

•tanec smrti
http://www.malesov.cz/wp-content/dance-of-death_cclxiiiiv.jpg
http://www.galerie.chrudim.cz/hollar_tanec_smrti_031-pruvod_kralu-P265.jpg
http://www.fler.cz/flerblog/1/3/134735/a/25895/n/opt_d884z5umxz.jpg

•Jedermann (Salzburg)
http://cdn.salzburg.com/nachrichten/uploads/pics/2013-08/orginal/festspiele-jedermann-feiert-premie
re-am-domplatz-41-47920533.jpg
http://www.salzburg.info/website/var/tmp/image-thumbnails/0/1184/thumb__contentGalleryBig/0104_jede
rmann_007.jpeg http://sbgv1.orf.at/vietnam2/images/site/sbgmagazin/200829/jedermann-gross_big.jpg
http://www.news.at/_storage/asset/4909663/storage/newsat:content-center/file/67548748/salzburger-fe
stspiele-fotoprobe-jedermann.jpg

•Jedermann (Salzburg – Domplatz)
http://www.nmz.de/files/Salzburg_0.JPG


•Odsouzení hostiny: autor Nicolas de la Chesney (1507) žánr spor ctností a neřestí (hodující
společnost: Oběd, Večeře, Hostina, Přípitek, Mlsnota, Žravost, Dobrá společnost, Zábava, Na zdraví,
Zánět mandlí, Ochrnutí, Střevní kolika, Ledvinový kámen, Vodnatelnost, Padoucnice, Mrtvice,
Střídmost, Tabletka, Klystýr, Pouštění žilou, Dieta aj.), soudní proces s Večeří a Hostinou –
Večeře omilostněna, Hostina odsouzena...
•
•Konec náboženského divadla:
•1547 konec uvádění mystérií v Itálii
•1548 zákaz pašijových her v Paříži
•1558 zákaz náboženských her v Anglii (Alžběta I.)
•do konce 16. stol. se přestanou náboženské hry uvádět v celé Evropě (výjimka: Španělsko – autos
sacramentales)

•Světské žánry středověkého divadla:
–veselé kázání: parodie církevního kázání
•Kázání o svaté šunce
•Kázání o svatém slanečku
•Kázání o svatém hroznu
–fraška (ve Francii sottie): satira útočící na společenské a politické nešvary
•obliba od 13. stol.
•vrchol v 16. stol.
•Hra o knížeti bláznů a svaté matce: autor Pierre Gringoire (1475–1538) proti papeži Juliu II., pod
rouchem má kostým matky bláznů/kuplířky, autor vězněn (byl ve službách francouzského krále)
•Fraška o kádi: žena uvězněná v kádi, mstící se manžel
•Fraška o advokátu Pierru Pathelinovi: vrchol frašky
•
–
–masopustní hry
–karnevaly…

•Další dochované texty ze středověku:
•Hrotsvitha von Gandersheim (cca 935 – cca 975)
–jeptiška ze Saska
–6 didaktických náboženských her
–inspirované Terentiovými komediemi, avšak s křesťanskou tematikou
–účel: příklad mravnosti a zprostředkování latiny jako mluveného („živého“) jazyka
–určeny k četbě (asi neuváděny)
–např.: Gallicanus, Pafnutius, Pád a obrácení Marie

•LITERATURA KE STŘEDOVĚKÉMU DIVADLU:
•
•Černý, Václav.: Stredoveká dráma. Bratislava 1964.
•Stehlíková, Eva.: A co když je to divadlo? Praha 1998.
•Goff Le, Jacques – Schmitt, Jean-Claude.: Encyklopedie středověku. Praha 2008.
•Spunar, Pavel.: Kultura středověku. Praha 1995.
•Huizinga, Johan.: Podzim středověku. Praha 2010.
•Kepartová, Jana: Římané a Evropa : antické dědictví
v evropské kultuře. Praha 2005.
•