VERBES – PRÉSENT + PASSÉ COMPOSÉ jsou ils sont nejsme on n’est pas / nous ne sommes pas jsem je suis byla jsem j’ai été ty jsi tu es on je il est byli jsme on a été / nous avons été jste vous êtes jsme on est / nous sommes nebyli ils n’ont pas été máme on a / nous avons nemáme on n’a pas / nous n’avons pas měli jsme on a eu / nous avons eu máš tu as měl jsi tu as eu neměl jsem je n’ai pas eu Je mi zima. J’ai froid. ona má elle a nemáte vous n’avez pas mají ils ont / elles ont máte rádi vous aimez Neměla jsem ho ráda. Je ne l’ai pas aimé. Máš ji rád? Tu l’aimes ? Nelíbilo se mi to. Je ne l’ai pas aimé. je milována elle est aimée nebyl milován il n’a pas été aimé byla jím milována elle a été aimée par lui jsem milován je suis aimé vstal jsem je me suis levé vstávám je me lève vstáváme on se lève / nous nous levons vstává se v 19h on se lève à 19h nevstal il ne s’est pas levé vstáváš tu te lèves omluvil se il s’est excusé omlouváme se on s’excuse / nous nous excusons neomlouvej se ne t’excuse pas omluvte mne excusez-moi Najedli jste se dobře ? Vous avez bien mangé? ona nejí elle ne mange pas jíte vous mangez nic nesnědli ils n’ont rien mangé Jez ! Mange ! rád jím j’aime manger končím je finis Ukončil studia. Il a fini ses études. končíme ve 20h on finit à 20h / nous finissons à 20h končíte vous finissez ještě neskončili ils n’ont pas encore fini neukončila elle n’a pas fini jdou do divadla ils vont au théâtre šla elle est allée nejdeme on ne va pas / nous n’allons pas nepůjdeš tam tu n’y vas pas Jde se ! On y va ! jdete vous allez Běž tam! Vas-y ! jít aller přichází il vient / elle vient přijel jsem brzy Je suis venu tôt. pocházím z Brna je viens de B. nepřišel il n’est pas venu přijíždí il vient / elle vient přišla pozdě elle est venue tard odjeli jsme on est parti / nous sommes partis Kdy odcházíš ? Quand pars-tu ? / Quand est-ce que tu pars?/ Tu pars quand ? neodjel il n’est pas parti neodjeli jsme on n’est pas parti / nous ne sommes pas partis Už odešli. Ils sont déjà partis. odchází il part chodí s... il sort avec... vyšli jsme (z domu) on est sorti (de la maison) / nous sommes sortis Kdy vyšla ta kniha? Quand est-ce que le livre est sorti? šel (ven za zábavou) il est sorti Otevři dveře. Ouvre la porte. otevíráme on ouvre / nous ouvrons neotevřel il n’a pas ouvert otevřeli ils ont ouvert otevřít ouvrir otevřela jsem j’ai ouvert spíte vous dormez nespal jsem je n’ai pas dormi Vyspěte se dobře. Dormez bien. spát dormir spíš tu dors nespi ne dors pas věnoval jsem j’ai offert mohu nabídnout je peux offrir nabízím vám je vous offre... dal mi dárek il m’a offert un cadeau vidíš tu vois uviděl jsem ho je l’ai vu nevidím je ne vois pas ona nevidí elle ne voit pas Viděli jste ten film ? Vous avez vu le film? vidět voir nevím je ne sais pas Člověk nikdy neví. On ne sait jamais. Chci vědět... Je veux savoir... nevědí ils ne savent pas víte vous savez Víš, ... Tu sais,... Musíš to udělat. Tu dois le faire. Dluží mi... Il me doit... Už tady musí být. Il doit être là. Musíte jít do školy. Vous devez aller à l’école. nesmíme on ne doit pas musím je dois nemůžu je ne peux pas Můžete... ? Pouvez-vous... ? můžeme on peut / nous pouvons Ty jsi nemohl přijít ? Tu n’as pas pu venir? Tady se může... Ici, on peut... mohou ils peuvent Chcete se najíst ? Vous voulez manger ? nechci je ne veux pas chtěla jsem j’ai voulu chtějí ils veulent Chceš mluvit ? Tu veux parler? Nechceme čekat. On ne veut pas attendre/ Nous ne voulons pas... Co si dáte ? Qu’est-ce que vous prenez? Dám si... Je prends... Jezdím metrem. Je prends le métro. Nic jsem si nedal. Je n’ai rien pris. Vezmeš si to ? Tu le prends? vzít prendre Počkej ! Attends! čekáme on attend / nous attendons čekají ils attendent Nečekejte ! N’attendez pas! Čekal celý den. Il a attendu pendant toute la journée. čekám j‘attends Udělejte to ! Fais-le! děláme on fait / nous faisons dělají ils font dělám je fais Rozesmál nás. Il nous a fait rire. Nedělej to! Ne le fais pas! Je hezky. Il fait beau. Naháníš mi strach. Tu me fais peur. Dávej pozor! Fais attention! Je zima. Il fait froid. Neznám ho. Je ne le connais pas. Poznal jsem ho… Je l’ai connu… On se v tom vyzná. Il s’y connaît. známe on connaît/ nous connaissons znáte vous connaissez znají ils connaissent Nevěř mu! Ne le crois pas! Myslím si, že… Je crois que… Věřím mu. Je le crois. věří il croit / elle croit oni jí věří Il la crois. nevěřím jí je ne la crois pas Pijete kávu? Vous buvez du café? napil jsem se j’ai bu pít boire „chlastá“ il boit piješ tu bois pijí ils boivent Žil jsem v Paříži. J’ai vécu à Paris. žijeme on vit / nous vivons žiju je vis žijí ils vivent / elles vivent žijete vous vivez Ať žije král! Vive le roi! Čti! Lis! Přečetl knihu. Il a lu un livre. čteme on lit / nous lisons čtou ils lisent / elles lisent nečtu je ne lis pas čteš tu lis Říkám pravdu. Je dis la vérité. Říkáte, že… Vous dites que… Chci říct, že… Je veux dire que… Co to znamená? Qu’est-ce que ça veut dire? říkáš tu dis Říká se, že… On dit que… Položil jsem to na stůl. Je l’ai mis sur la table. Stoupni si přede mne. Mets-toi devant moi. (se mettre) Posaďte se tady. Mettez-vous ici. (se mettre) Oblékla sis kabát? Tu as mis le manteau? režie la mise en scène režisér le metteur en scène Postavili se. Ils ont mis debout. Nasadil si klobouk. Il a mis le chapeau. Píšu scénář. J’écris un scénario. Napsal ti dopis. Il t’a écrit une lettre. píšeme on écrit / nous écrivons nepíšou ils n’écrivent pas psát écrire píšete vous écrivez Je třeba o tom mluvit. Il faut en parler. Bylo nutné, aby... Il a fallu que... musím... il me faut.../ je dois... musíme... il nous faut... / nous devons...