Josef Topol Kočka na k o 1 e j 1 c h Hra o třech situacích Stí:- rozložitého 3tronu, pod ním dřevěná bouda, jaká stává na železničních zastávkách.„Podél proscénia ubíhá z portálu do portálu jednokolejná trat. Mezi ní a dřevěnou boudou je pěšina, u které, stranou od boudy, stojí lavička. První situace 'ěšinou přibíhá Chlapec v bílé rozhalené košili, sako má pod >aždím, je zadýchaný. Zarazí se na okamžik a vběhne de boudy. irf^rn Ô « nA-'r,-%.A V, ^ A T-> Ó * A S TI t T mwS oVlí Kl OB' Aul P.h 1 O Ti P f» V 1 7 f> 011 "\7 4 7, Pí pas Ozve se odtud podrážděný mužský hlas: Au! Chlapec vycouvá z boudy, sako si hodí přes rameno. Z boudy vyjde Véna, mne si čelo* Véna Jsi šílenej, vole? /Zasouvá si košili za opasek/ Chlapec To já nemoh - /Kryje se rukama, Véna jde na Chlapce, ten couvá, sako mu sklouzne s ramen, zakopne o ně, posadí se, Véna stane nad ním/ Véna Cos nemoh? Chlapec /vyhrkne/ To je čekárna t ávi /se objeví na prahu boudy/ Tomu říká čekárna? Tý boudě pro ježky? /Chlapec popadne sako, chce zmizet, ale Véna ho chytí za rukáv - napjaté sako je mezi nimi/ Véna /trhne rukávem/ Kydej: nevěděl jsem, že se tak hezky bavíte - Chlapec /dosloví to s ironií/ Nevěděl jsem, že se tak hezky bavíte - Véna /napovídá/ Ted bych si dal nejradši pod žebra - Chlapec /vyletí/ To bych ti nejradši dali 4 /Chce vytrhnout Vénovi sako, ale ten ho za rukáv strhne k sobě a zkroutí mu ruku za zády/ v Véna Tak to předved. Řvi Nech ho, Véno. /Chlapci/ Jak ti říkají? Chlapec /skoro jednoslabičně/ Ivan. Évi No vidíš, Ivane, nemáš sirky? Chlapec Tudle i /Sykne bolestí/ Bohužel. Véna /ho pustí/ Nemá sirky a ještě je drzej. ávi To si nezakouříme. Křesat neumíš? Véna Ani křesat už venkovani nedovedou, /Na kolejích se Qgve,vzdálený dusot nohou, Chlapec znervózní/ /Véna to zpozoruje, dá si Chlapcovo sako přes ramena/ Máš naspěch? Tak se posad» /Sedne si na lavičku a šněruje si botu/ Chlapec Srabe. Véna Cos proved? - No? /Chlapec stojí bezradně a ohlíží se do tmy za sebou/ Évi /Chlapci/ Mně to můžeš říOt, jsem taky mimo zá- kon. Véna Jako divoká kočka. ávi Jako tvé nezákonná žena. /Ze tmy se ozve hvíz- dání/ Chlapec Jdou po mně, no. ávi , Zapálil hospodu. Ten? - Vypálil někomu rybník, V tom je ženská. /Ohmatá kapsy u saka/ Nemá sirky. /Hodí sako Chlapci/ Jsi pravdomluvnéj. /popadne sako, vyplašeně se rozhlédne, vyrazí za boudu/ Vy mi taky můžete - Abych po tobě nepráskl /Shýbne se pro kámen a. hodí nazdařbůh/ Co kdybys ho trefil? i~ / Schválně jsem ho netrefil. Ty vůbec blbneš. /Vysype na zem střepy/ Ľežeis mi na zrcátku. Sedům let neštěstí. To už bylo, s tebou. /Maluje se/ /si sáhne na čelo/ Pacholek. Už mám bouli. Takový šikovný zrcátko! /drtí střepy podrážkou/ A v prach se obrátí. Do čeho já se kouknu? Kazisvěte*„/Skoro něžně/ To jsi předváděl kvůli mně, vid? Co jsem předváděl? To divadlo* «Ieka mu naháněl strach, /Maluj e ho tužkou na obočí/ /si sáhne pod nos/ Co mi to děláš? /Hvízdání na trati/ /Véna «e jí nastaví jako zrcadlo/ Knír. na /si otírá hřbetem ruky obličej/ ■á vi Véna První Druhý Véna ávi První Véna První ávi První Véna První Druhý První Druhý Nepustí. Udělala jsem ti výbojnej, /Ze tmy se blíží dvě postavy/ /se nafoukne/ Hoho! /Dvě postavy se přiblíží/ /chytí zezadu'Vénu/ Mám ho i /skoro současně chytil Evi/ Mám ho i /Evi kopne Druhého do holeně. Druhý ji rychle pustí/ Pardon' /odhodil Prvního/ Kde to jsme? Hrajeme si na četníky a na lupiče» /se zvedá se semě, Vénovi/ Takovýho kluka - jsi neviděl? Už jsem viděl pár takovejch - /vztekle/ Viděl nebo neviděl?! Viděla. A kam běžela? /ironicky/ Co vám provedla? /zařve/ Kam - běžel?2 Klid! /Vénovi/ Víš, co je vendeta? Nevíš, tak mlč. Mluv, sakra, mluv! Rpzbijeme mu hubu, jasný? 7 Véna Tomu klukovi. /První se rozpřáhne/ Druhý /couvne/ Daleko nebude. Za chvíli tu má vlak. První /vyletí/ Já mu rozbijú hubu i /Běží k boudě/ Évi To je nizoučký nebe! Nebe j t tý boudy, tak spad- ne. První /se zarazí/ To je fór! ávi To je for. První /znovu zamíří k boudě/ Véna Kdyby měl prak - /První se vztekle otočí na Vénu/ Druhý Stačí šutr. První /se podívá na Druhého, dojde k boudě, uhne ke spraně a tluče pěstmi do prken/ Polez, polez, at si na tebe posvítím! /Je ticho. První vytrhne Druhému z ruky baterku a svítí si do boudy/ Druhý /stane vedle něho/ Tady to vypadá! První /hloupě/ Co ty skořápky na zemi? Véna To jak se nám líhly nápady. Druhý /Prvnímu/ Poj d domů. Na to abys měl honícího psa. První /se zastaví/ Mgl jsem chytrýho psa. Ten větřil Druhý Přejel ho vlak. První Kurva. 8 Évi Chudáček. První /křičí do tmy/ Lov si ve svejch vodách, ty smra- de! Slyšíš mě, jo? Druhý /Évi/ Chodí mu za sestrou, moula. Évi To se nesmí? Druhý Jenže já s ní chodil dříví První /křjčí/ Lov si v svejch vodách,.to ti přísahám! Pojd si pro jednu do dršky, pojdi /Ticho/ Zalez do žita. Ten je v žitě. /Zastaví se/ Slyšíš, jak haraší? /Jde/ Druhy Slyším! /íukne se.do čela, klopýtá za ním/ /Odejdou/ ávi A co sirky? Véna /volá za nimi/ Sirky! - Nemáte? « /Je ticho/ ávi My si nezakouříme, už to vidím. Véna Pitomci. ávi Zvedá ee vítr. Véna Pak se řekne bejt plnej života! Kvůli čemu? ávi Kvůli holce. To bys nedokázal. Véna To bych musel bejt jelen v říjnu. 'ivi Podle tebe bude za chvíli schopný lásky už jen hovado. Véna Namouduši. Tak bych f e něčeho napil. 9 ávi S tebou může člověk mluvit o čem chce a vždyc- ky nakonec řekneš: tak bych se něčeho napil. Véna /se směje/ Ale kočko. Co tě zas bere; /Sedne si na lavičku/ Přej mu chodí za sestrou. Vyznáš se v tom*? Évi Třeba jsou nevlastní. Véna Kvůli Nanynce se strhne taková mela* Évi Všecko se točí kolem nás. Véna /začne chodit po pěšině, káže/ Proto panuje ta- kový temno. Nebejt Nanynek, točil by se svět kolem slunce. ávi /se po něm dívá/ Poslechni, netloustneš mi? Véna /se zastaví/ Co děláš? - Aspoň budu hodnej. Tlouštíci jsou hodný. Žvi Už je ticho. Véna /jde/ Ticho po pěšině. /Zastaví se/ A já vždyc- ky, proč se tohle říká. ávi Tady je to vůbec jako z hroznýho filmu. Asi bych se tu bála. Véna Nebejt mne, ávi Pořád jednoho něco lechtá a štípe, a šimrá a kouše - příroda, přírodaí Véna Je moc hustá. Jedno stvoření na druhým. ávi Fuj! Véna /lechtá évi na krku stéblem/ Představ si to ja- ké velkýho sumce. Tady někde má růžovou tlamu a fousy. ávi /ho chytí za ruku/ Stýbýlko loňský trávy. /Jde ke kolejím/ 10 Véna Cos tím myslela, že jsi nezákonná žena? á v i Barbare. Copak nejsem? Véna Jsi moje. Évi A jakým právem? Véna Právem silnějšího. ávi Když něco dobydu, tak si to nechám legalizovat, abych o to zas nepřišel, ne? Véna To se u barbarů nedělá. Évi /stojí u kolejí/ Kde ten vlak může bejt? Véna Třeba se cestou zdržel. Évi A co když si taková kolonie sama někoho najde, aby ji spravoval? Véna Pak mezi ním a mnou vyvstanou územní spory. /Př blížil se k ní/ Kočko,, aspoň dva pahorky bych chtěl a jednu nížinu. Ostatní bych tomu druhý-mu nechal. , ávi / Abys byl skromnej, to nejsi. J Véna Zalarmoval bych všecky svý zbraně a nechal bych pokoj, dokud bych tě zas celou neopanoval. tívi To bych nevyšla z válek. Véna Tobě by to dělalo dobře. Kočko, kocinoJ Évi Podruhy mě zase štvi do přírody i Véna Tebe otravuje jít se mnou na vejlet? ávi Prodíráme se houštím jako jezevci, brodíme přei reku jako koně a potom čekáme na zastávce jak 11 dva pitomci. Tady to^vůbec nevypadá, že by tu někdy jel vlak. vždyt ty koleje jsou celý rezavý! véna Protože sprchlo. Svi to mi nepřipomínej. Jsem jak vypraná košile, ce- lá zplihlá. Vána Já si tě přežehlím. Évi A sirky rozmočený! To by nechytla ani jedna? Véna /jí podá krabičku zápalek/ Evi /se marně pokouší některou zapálit/ Jako tvaroh. Kde to jsme! - Kde to vlastně jsme? Vána Jo, na to se mě ptej! Někde jsme. Evi /vzdychne/ J en oby. Véna Přece nebude© nikde. Évi To by ještě tak scházelo! Když si představím - véna Kočko, kočino. Évi Botky dolů a už by se vařilo kafe! Véna Kdybys ho aspoň dala spravit, ten vařič, Jednou se otrávíš. Evi Jenom jednou. Véna Ty bys otrávila i mě. Proto já si tě neberu. ůví Hned bys utíkal pro novej. Ty máš přece i život- ní pojistku, nemáš? Véna Mě by to nenapadlo. Matka. Povídala - spadne na tebe klavír - 12 A "já budu brát". Máš vykutálenou maminku. Starostlivou. Tak tg neměla pouštět ke stěhovákům. Mohla tě poslat do školy. To bych musel mít vlohy. Ty je asi nemáší Jsi aazanej - To nejsou vlohy. To je život. /ho chytí kolem krku/ Co mi vlastne říká tvá matka? Libuje si. Jojo. Ví, že tebe si nevěrnu. Je chorobně žárlivá. Na tebe? Na moje prachy. S láskou si můžu jít kam chci,ale prachy, ty musím nosit domů* To je hezký. Celej život doplácet na to, že tě přivedla na svět. Já tu vůbec nechodím zadarmo. Někdo zapeníze jenom žere a chlastá a to, já za peníze i dej chám. Kvůli ní zkejsneš u sprostý práce. Mám to jako sport. Můžeš chodit hrát tenis. Tenis I Bílý kalhoty, raketu pod paží - 13 Véna A do zblbnutí se honit za tím kulatým přízrakem - ávi Ach jo. Když v tom nic jinýho nevidia. To je pak s tebou těžký. Ty se okradeš o tolik krásy5 Ani nebudeš vědět jak. Véna Mně stačíš ty. ávi Mně je zima. Véna Co tě znán, bylo ti pořád jen zima. ávi Jako tenkrát v tom parku. Ale to byl duben. Véna To nevím, jestli to byl duben. ávi Mám to zapsaný. V hlavě. Pojd se procházet,pojď. Véna Kdepak. To po mně nechtěj. ávi Zahřeješ se. Véna Radši si přinesu deku. ávi* Ty jsi ale prozaická duše! Véna To bude stářím. ávi /jde k boudě/ Pozoruješ něco takovýho na mně? Véna /se směje/ A kdo mi ted pořád říká, abych si ho vzal? /ávi se zastaví u plakátu, který visí na boudě/ To je stářím, ávi /zatvrzele/ To je láskou. Véna A houby - ávi To právě ty s tou prozaickou duší nemůžeš pocho- 14 pit. /Čte z plakátu/ "K tanci vyhrává dechová hudba soudruha Páši." Vidíš, co se tu ještě páše? Že vy všecky j jak vám uhodí třicítka, jste celý žhavý do rodinnýho krbu! /se dívá na plakát/ "Na sále u Zvoníčků." To muselo bej t krásný! /Ticho. Evi se dívá na Vénu/ Takový tělo - a netancuje to. Asi necejtí rytmus. To jsem ti neříkala? No počkej, to"jsem ti neříkala, přišel za mnou včera vedoucíř že budou zařizovat vinárničku, takový bistro nebo co, jestli prej bych to nevzala. To ber* Potřebujou pohlednou ženskou, která se umí smát n hosty a hodí sem tam německý nebo anglický slovo. Co za to? /évi se podívá/ Ten vedoucí. Nejsi mamlas? Mě mají lidi rádi. Byl štastnej, že mi to může nabídnout. To ber, to ber. To jsou jiný, který by brali. Jezdí k nám na kontrolu ňákej Prokoš, jednou vytáh krabičku od sirek plnou zlata a povídá - to je na prstýnky. Vybral nebožce babičce zuby. Fuj! Ty jsi ale! Nejenže stárneš, kočko. Ty hloupneš* Asi jo. i 15 v Vedeš ted hrůzný řeči. To já jen tak. Tak to nedělej. Nebo si zvykneš. l/si sedne zkroušeně na lavičku/ Mna to už nestačí* Ale kočko. Nestačí, nestačí. /Prohlíží si hřbet ruky/ Jsem celá modrá. Kazí se ti krev. Tebe to nikdy nenapadlo? - To mi neříkej! Já nic neříkám. Tak vidíš. Ty bys nechtěl mít dítě? /překvapeně k ní vzhlédne/ Co-o? Byl by to mrnavej kluk, pořád by se ti motal u nohou, a byl by celej ty. To by bylo! A ne? To není k zahození. Takovej rodinnej krb. To bys musel shánět polena. /si sedne vedle ní na lavičku/ Kupoval bych bedýnky ze zelinářství a nosil bych nohy od pian a od skříní, který bych ulamoval vdovám a učitelkám - Opravdu bys to dělal? ■ Když jsme u toho krbu - /se opře o něho zády a schoulí se/ Tak mi něco hez-kýho povídej. 16 Stěhovali jsme na Kampu bábu. Dostal,?, cimru a v tý cimře krb, sahal 3o půlky sednioe, byl to chránenej krb! Jenže babě se nevešla kredenc. Pořád viděla tu kredenc namístě toho krbu, pořád, až do úplnýho zblbnutí viděla kredenc namístě toho krbu, až ten skvostnej krb zbourala* Co jí řekli? Nic. Kdo tě bude honit kvůli hromado cihel? - Tak se kredenc vyšvihla na svý důstojný místo, a ještě zbylo na malej běhoun, aby se ta babice měla kde procházet, když ji posedla pýcha, jak jim vytřela zrak. To není hezká pohádka. Od těch časů je krb už jen prázdnej pojem jako spousta jinejch hřejivéjch slov. Časem k nim přibude i láska, až ji někdo důkladně potře. Fuj fuj. Jenom ve slojích se budou nacházet zkamenělý polibky a nad několika otisky pohlazení budou vysedávat komise expertů - /se mu pověsí na krk/ Ale miláčku* /Umlčí ho polibkem/ Kotátko moje. Děláš ze mne hromádku cihel, ach jo. Ty nejsi žena do domácnosti. /Lehne si na lavičku, hlavu jí složí do klína/ Asi to bistro vezmu. Takhle střídat zaměstnání! Můj dědeček: měl klem-pírnu, narodil se v toa a umřel - Já nechci umřít. 17 Kdo mluví o smrti? /Zavře oči/ /se na něho dívá/ Ty mý jařmo. Vypadáš jako beránek, když spíš. Kdybych si tě i vzal, co já si s tebou počnu? Ty už bys na něco přišel. Proto ee nemusíme brát. Co nespíš? Copak můžu? Abys nemoh, když máš takovéj polštářek pod hlavou /Véna jí obrátí obličej do klína a zacpe si uši/ To jsem ti říkala, jak mi chcípla ta želvička? Měla jsem ji na skříni ve škatuli, myslela jsem, že upadla do zimního spánku, čekala jsem až do ve> likonoc, a pak jsem zjistila, že je definitivně po ní. A jaks to j prosím tě, zjistila? Taková krásná želvička. Těšila jsem se, jak mi po roste. A to jsem pořéd myslela, že mám v pokoji něco živýho, abych sc nebála. A zatím to nebylo živý. Bylo to chcíplý. Nebylo to živý. - Ty máš špicatej nos l /Zvedne mu hlavu, drží ho za vlasy/ Měla bych barbara, ale měla bych ho. Snafi by si časem dal říct. Snad by se ochočil. Já? To bys musel bejt ctnostnéj "Ctnostněji" Ani za ni vždycky něco jinýho, Véna A je to nakonec jedno a to saaý. Jo, nech si říc Évi Tak mam strach - /zvedne se a jde kus po pěšině/ - a co z nás nakonec bude. Véna Co z nás bude, to už dávno jsme, kotě moje. Évi /se zastaví/ Jak to myslíš? Véna Všecko bude jednou takový, jaký to teci už je. Évi Celej svět? Véna Celej svět. Évi I my? Véna I my. Teprv nad hrobem uvidíš, jak jsi ve dvací- ti byl mrtvěj. &vi Jaks moh na tohle přijít! - Nechceš ke mně kousí- nek blíž? Véna Máš to stejně daleko. Évi Jenže když to uděláš ty - /Podívá se po něm, Véna se nepohne/ Véna Bude to na mně. Sví Tuhle jsem vlezla bráchovi do tašky, listovala jsem mu v anatomii. Viděls někdy, jaky to máme uvnitř? Véna Jo ,viděl! Évi Hrozná věc musí bej t harakiri. Véna \ Co to je? *vi Madam Batrflaj. Rozpárala si břicho. 34 /Véna se na ni pohoršene podívá/ Ale to není na jevišti vidět! Véna Aha, o tom se tam akorát zpívá! Evi Udělala to z neštastný lásky. Véna /•" Divil bych se, kdyby to udělala z něčeho jinýho. /Dojde pomalu k ní/ ávi /ho ucítí v zádech/ Dejchni na mne. Véna Tři piva. Dávno vyprchaný. ávi Prosím tě, dejchni na mne! /Véna "jí dejchne na krk5'/ To je šílený! /Přitiskne si ruku na to místo/ Véna To je. ávi Mám v sobě radar nebo co. Véna Nepovídej 1 ávi Je vůbec něco hmotnějšího než dech? Véna Noční můra, když tlačí. ávi Jak jsi tenkrát, před sedmi lety, seděl vedle mne v tom bijáku - pamatuješ se? Jak ses otáčel po mně, cejtila jaem tě na krku - Véna Funěl jsem? ávi /ho pleskne přes pusu/ Dejchal jsi na mě! To by- lo šíleně krásný. Já bej t okno, tak jsem se zam-s žila. Namouduši že jo. /Véna se dá d\o {smíchu/ Ty když se směješ, tak pláčeš! - A co děláš,když pláčeš? 35 Véna To nepláču, /Ticho/ ávi To by se dalo napsat v notách, jak jsi dejchal, ty osminky a půlky, ty pauzy - já jsem akorát věděla, jak na tom jseš. Véna Jinak to člověku dejchá, když leze a almarou do čtvrtého patra, a jinak, když dejchá na krk jistý žádoucí holky. Évi Jistý žádoucí holky! - Neřek jsi zase nějakou hrubost? Véna Nene. Evi Jé už nerozeznám, co je hrubost a co ne. Véna Budeš zkažená, už ho necejtíš, ten rozdíl. Évi Tvojí zásluhou, stejně. 2e jsem byla jiné, když jsi mě poznal? Véna No. Měl as vybraný způsoby. Kouřila jsi oravy z kostěný špičky a přes ruku jsi tahala nemožnou kabelku. Evi Byla jsem hloupá. Véna To jediný ti zůstalo. Evi Jakej z tebe se stal mizera! To žasnu. Pořád ješ- tě se nechceš procházet? Véna Nechci, nechci. Evi /vzdychne/ Aspoň kdyby se něco dílo! Dobrý by to bylo.A ke všemu zašel měsíc. Véna Za borovici. ávi ' Za mrak. 36 Véna /se podívá/ Za borovici, ty kačeno* Evi A co když je to mrak? Nemůže to bej t mrak? Véna Káč, káč i - Nemůže? ávi Já vidím mrak. Véna Řekni to ještě jednou - 1 Évi /se otočí ke stromu/ Mrak, mrak, mrak* Véna /došel k ní, násilím jí otočí hlavu/ Tak se dí- vej! Nevypadá to jako strom? Ne? Nevypadá? - Mám tě k tomu dovlíct?! ■A ■ Evi Véna Vždyt mě uškrtíš! - Pomocí Pust mě, surovce surová! /Chce se mu vytrhnout, kope ho", buší do ně- Véna Jo, za límeček, ávi Tys mě uškrtil! Véna Nic jinýho si nezasloužíš. -A jíví Mám hlavu dva metry od těla! Véna Tolik jsem tě zas nezmáčk. Évi Kvůli ňákýmu stromu! /Otočí se k boudě/ Proč tady stojí? To teda nechápu. Taky je mi to putna. Mě to ani trošinku nezajímá, ani trošinku. Stejně je blbej, že roste. Véna Aby ses pod něj ještě ráda neschovala. évi To radši zmoknu. Proleju na kůži! Ty zrovna, ty jsi z těch! ffy i ke mně se chodíš schovávat, jako za vohra