FRANCOUZSKÉ DIVADLO 2. POLOVINY 20. STOLETÍ Pavel Trtílek – 7. 4. 2016 http://www.musicalavenue.fr/files/image/critiques/spectacle/A/1789%20-%20Amants%20de%20la%20Bastill e%20(Les)/1789-03.jpg •Hlavní tendence vývoje poválečného francouzského divadla: •40. léta: existenciální dramatika •50. léta: absurdní divadlo •60. léta: nezávislé divadelní společnosti –avantgardní skupiny, kolektivní tvorba – přelomový rok 1968 •70. léta: divadlo všedního dne / divadlo každodennosti (théâtre de quotidien) – noví dramatici –Jean-Claude Grunberg, Michel Vinaver… •80. léta: autoři v tandemu s výraznou režijní osobností –Margaret Duras, Valér Novarina, Bernard-Marie Coltès (režisér Patrice Chéreau) aj. •90. léta: nástup mnoha nových autorů •2. světová válka – Francie rozdělena na 2 zóny: –okupovaná Francie (sever) –Vichystická Francie, tzv. „État Français“ (jih) Ø • •Francouzské divadlo po 2. světové válce: •2. světová válka: –do 1940 vysoká návštěvnost –po kapitulaci Francie (1940) nouze o publikum •po válce reorganizace státních divadel: –Comédie-Française – útěk hereckých hvězd (film, TV) • od 1946: soutěž nových pařížských divadelních souborů –vyhlašována nejlepší inscenace a režie •od 1947: podpora inscenací her začínajících autorů: stipendium „dramatická prvotina“ –snaha podpořit autory v dramatické tvorbě •francouzské divadlo: Paříž •decentralizace divadla –snahy rozšířit divadlo i mimo Paříž –podnět: režiséři Jacques Coupeau a Charles Dullin –od 1947 vznik tzv. dramatických středisek (Centres dramatiques), něco jako u nás tzv. „oblastní divadla“ –1. z nich: Centre dramatique de l'Est (nynější Théâtre National de Strasbourg) –pak další: Saint-Étienne, Rennes, Toulouse, Aix-en-Provence, Lille, Dijon… –koncem 60. let už bylo ve Francii 15 dramatických středisek –výjezdy souborů mimo svůj region (hostování) a svoz diváků z venkova v každém regionu… –repertoár: převládá francouzská klasika, Shakespeare aj. TNS.jpg Théâtre National de Strasbourg CSE.jpeg •Comédie de Saint-Étienne •Divadelní festivaly: •1947: založen festival v Avignonu –zakladatel: Jean Vilar (1912–1972, Dullinův žák) –každoročně v červenci (letos 6. – 24. 7. 2016) –v současnosti: cca 50 oficiálních představení a 500 off –uváděné inscenace vznikají často i přímo pro tento festival: např. premiéra Ostermeierova Hamleta v roce 2008 (poté na repertoáru v Schaubühne Berlin) –stránky festivalu: http://www.festival-avignon.com/ –stránky off-programu: http://www.avignonleoff.com/Page.aspx?id=2&lang=fr –vstupné 14–40 € (2012) •1948: založen festival v Aix-en-Provence •60. léta: každoročně přes 50 festivalů (Nancy aj.) • •Avignon – dvůr Papežského paláce •(cour du Palais des papes) http://culture.audencia.com/wp-content/uploads/2015/01/festival-d-avignon.jpg http://www.discoverfrance.com/blog/wp-content/uploads/2011/03/festival-avignon-1.jpg http://event-carnival.com/files/image/photo1/931/FR014_1.jpg Avignon-plakaty.na.offprogram_2007.JPG •Avignon – festivalové plakáty http://festinga.com/imgs/slides/festival-avignon/900/festival-avignon-900-9.jpg http://www.weareveryougo.com/Photos/Avignon%20(2).png •hudební festival v Aix-en-Provence http://blogs.wfmt.com/offmic/files/2015/07/LF-PJmf6cL9pfi1v-Ddh3cePZ7fy4qGMqg0U5jtgups.jpg •Důsledky snah o decentralizaci: •Paříž nadále zůstává divadelním centrem –a to i přes množství dramatických středisek •končí tvůrčí éra členů Kartelu: –Pitoëff (†1939), Dullin (†1949), Jouvet (†1951), Baty (†1952) •1954 – velká událost pařížského divadelního dění: –Berliner Ensemble hostuje s Matkou Kuráží –nekritický obdiv k brechtovskému divadlu (A. Adamov se v důsledku toho odklonil od poetiky absurdního divadla) •50. léta: mnozí „avantgardní“ režiséři spjati s absurdní dramatikou (Barrault, Blin, Serrau aj.) • Jean-Louis Barrault (1910–1994) •vliv: Dullin, Artaud •1940–1946: člen Comédie-Française (herec i režisér) –Paul Claudel: Saténový střevíček (1943) •1946: Compagnie Renaud-Barrault •1959–1968: ředitel divadla Odéon •1968: Rabelais (inscenace) •1967: obnovil festival Théatre des Nations (od 1975 putovní) J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\DSD\Fotky\Francie 2.pol.20.st\Jean-LouisBarrault.MadeleineRenaud.jpg Roger Blin (1907–1984) RogerBlin.jpg •Artaudův žák (režisér jeho hry Cenci, 1935) •režisér absurdních dramat (Beckett, Genet) •spoluzakladatel Théâtre de Babylone –Čekání na Godota (prem. 1953) Jean-Marie Serreau (1915–1973) •režisér, žák Dullinův •spoluzakladatel Théâtre de Babylone •spolupráce s mnoha divadly j-m-serreau.jpg Jean Anouilh (1910–1987) jean_anouilh.jpg •Antigona (1944) •Médea (1946) •Skřivánek (1953) •Becket aneb Čest boží (1959) Becket: anglický arcibiskup a kancléř krále Jindřicha II. ve 12. stol. Aimé Césaire (1913–2008) AimeCesaire2.jpg •původem z Martiniku •tematika neokolonialismu: –Tragédie krále Kryštofa (1963) –Sezona v Kongu (1966) –Bouře (1969) •režisér jeho her: Jean-Marie Serreau •60. léta: •příchod amerických avantgardních skupin do Evropy –Living Theatre aj. –odklon od absurdní dramatiky •docenění Artauda –výrazný vliv na 60. léta (neliterární divadlo), hodně čten a vydáván… •neliterární divadlo (tzv. nezávislé soubory) –kolektivní tvorba, autorské divadlo •vznik nezávislých divadelních společností –rozmach zejm. po 1968 •květen 1968 – studentské a dělnické nepokoje mai68c.jpg mai68b.jpg mai68j.jpg mai68g.jpg mai68k.jpg mai68i.jpg mai68l.jpg •Důsledky nepokojů 1968: •mladá divadelní generace x starší divadelní generaci •mnohá divadla se stala debatními fóry −např. Odéon obsazen studenty a mladými divadelníky (Barrault za to byl gaulistickou vládou sesazen z ředitelského postu) •1969: Charles de Gaulle na nátlak odstupuje •reorganizace divadelního systému: –vznik tzv. národních divadel (z některých regionálních) •mnohá divadla přestala uvádět vlastní inscenace –praxe tzv. „garážování“ (zvaly se hostující soubory) •mnozí režiséři spjati s protesty r. 1968: –Jean-Louis Barrault, Roger Planchon... Roger Planchon (1931–2009) •ředitel Théâtre de la Cité (Villeurbanne, průmyslové předměstí Lyonu) •dělnické publikum •filmové techniky (projekce, titulky, točna) •vliv Brechta a Artauda •spíše klasické texty •1968 – vzrůst významu •také dramatik (např. hra Černé prase) • RogerPlanchon1.jpg •NEZÁVISLÉ DIVADELNÍ SPOLEČNOSTI: •rozmach po r. 1968 •návrat k lidovému divadlu –komedie dell‘arte, cirkus, vaudeville, pouťové výstupy… •divadlo mimo institucionalizovanou sféru –„ne-publikum“ (non-public) •finanční obtíže •netradiční hrací prostory –ulice, parky, prázdné továrny, opuštěné kostely (Artaudův požadavek) • kolektivní tvorba, improvizace, život v komuně •80. léta: 500 menších a 100 velkých nezávislých souborů (mnohé fungovaly zcela bez dotací) THÉÂTRE DU SOLEIL Ariane Mnouchkine (*1939) Arianne Mnoushkine2.jpg Arianne Mnoushkine3.jpg •založeno 1964 –od 1968 soubor jako komuna –všichni berou stejný plat (1973–1975 mnozí členové na podpoře v nezaměstnanosti) –snaha učinit diváka dočasnou součástí komuny •interkulturní soubor –herci z 21 zemí –mnohdy zázemí pro uprchlíky hledající azyl •inspirace: –asijské divadelní systémy •A. M. – 60. léta cesta do Asie –komedie dell‘arte •Giorgio Strehler (Sluha dvou pánů) •60. léta: inscenace podle pevných textů –1965: Měšťáci •1. inscenace, podle M. Gorkého, úprava A. Adamov –1967: Kuchyně •úspěch během 1968 (uváděno v továrnách dělníkům) •70. léta: kolektivní tvorba, improvizace během zkoušení na dané téma –poprvé: Klauni (1969) –Diptych o revoluci: •1789 (1970), celkem 280.000 diváků •1793 (1972), celkem 102.000 diváků 1789-plakat.jpg http://www.regietheatrale.com/index/index/thematiques/chollet/cartoucherie.jpg 1789b.jpg 1789.jpg http://www.theatre-du-soleil.fr/thsol/IMG/jpg/Milan_2_Danka_Semenowicz.jpg 1789 Cartoucherie.jpg Cartoucherie2.jpg • stálé sídlo: opuštěná továrna na munici – • kartušerie (východopařížské předměstí Vincennes) − Zlatý věk (1975), 140.000 diváků Zlatý věk Zlatývěk1.jpg Zlatý věk J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\DSD\Fotky\Francie 2.pol.20.st\Theatre du Soleil\Zlatývěk2Pantalon.jpg J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\DSD\Fotky\Francie 2.pol.20.st\Theatre du Soleil\Zlatývěk3.jpg Zlatý věk Zlatývěk4.jpg •ústup od kolektivní tvorby •film Molière (1978) •80. léta: návrat k pevným textům: cyklus inscenací Shakespeara v „asijském duchu“: –Richard II. –Jindřich IV. –Večer tříkrálový moliere-film.jpg http://thomas.ff.free.fr/cv/images/images_pages_secondaires/cddvd/DVD-Moliere.jpg Jindrich_IV.-01.jpg •Jindřich IV. •Jindřich IV. Jindrich_IV.-02.jpg J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\DSD\Fotky\Francie 2.pol.20.st\Theatre du Soleil\Jindrich_IV.-03.jpg •Jindřich IV. Jindrich_IV.-05.jpg •Jindřich IV. J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\DSD\Fotky\Francie 2.pol.20.st\Theatre du Soleil\Jindrich_IV.-07.jpg •Jindřich IV. Jindrich_IV.-08.jpg •Jindřich IV. Jindrich_IV.-09.jpg •Jindřich IV. Jindrich_IV.-10.jpg •Jindřich IV. Jindrich_IV.-11.jpg •Jindřich IV. Jindrich_IV.-12.jpg •Richard II. richard_II.-1.jpg •Richard II. richard_II.-2.jpg •Richard II. richard_II.-3.jpg Hélène Cixous (*1937) HeleneCixous1.jpg •spolupráce od 1985 •obsáhlé inscenace (v délce až 8 hodin) •Indiada, aneb Indie jejich snů (1987; o získání nezávislosti Indie a dělení na Indii a Pákistán) •A znenadání jsou tu noci bdění… (1997; téma okupace Tibetu Čínou) Indiada-01.jpg •Indiada •Indiada Indiada-02.jpg •Indiada Indiada-03.jpg •Indiada Indiada-04.jpg •A znenadání jsou tu noci bdění… •A znenadání jsou tu noci bdění… •A znenadání jsou tu noci bdění… agamemnon-4.jpg •90. léta: reakce na válku v Jugoslávii •antické texty •cyklus Átreovci (1992): –Ifigenie v Aulidě (Euripidés) –Oresteia (Aischylos) –inspirace indickou divadelní formou kathakali • ifigenie-05.jpg ifigenie-01.jpg Ifigenie v Aulidě •Ifigenie v Aulidě ifigenie-02.jpg •Ifigenie v Aulidě ifigenie-03.jpg agamemnon-1.jpg •Agamemnon (Oresteia) •Agamemnon (Oresteia) agamemnon-3.jpg •Usmířené lítice (Oresteia) usmirenelitice-01.jpg karavanseraj-Lyon.jpg •karavanseráj – Lyon (2005) •karavanseráj – New York (2005) karavanseraj-NewYork2.jpg •karavanseráj – Melbourne (2005) karavanseraj-Melbourne2005.jpg •karavanseráj – Řím (2005) karavanseraj-Rome.jpg •karavanseráj – New York (2005) karavanseraj-NewYork1.jpg •30. dubna 2014: premiéra Macbetha http://www.theatre-du-soleil.fr/thsol/local/cache-vignettes/L567xH850/macbeth-site-2-de3f5.jpg Peter Brook (*1925) peter_brook1.jpg •1970: zal. International Centre for Theatre Research (Centre International de Recherche Théâtrale – tedy CIRT) •první 3 roky: cesta po Blízkém východě a Africe •Théâtre des Bouffes du Nord (umělecký šéf do 2008) •proslulá dramatizace eposu Mahábhárata –autor dramatizace: Jean-Claude Carrière (14 let příprav) –premiéra: 1984, filmová verze (5,5 hod.) •Šťastné dny (Beckett) –1995 •Hamlet (WS) –2000: anglická, poté i francouzská verze •Kouzelná flétna (Mozart) –2010 (2011 Brno) Jean-Claude Carrière (*1931) j-c-carriere2.jpg Mahábhárata (filmová verze) peter_brook-mah.1.jpg J:\KANCELÁŘ\JAMU\PŘEDNÁŠKY\DSD\Fotky\Francie 2.pol.20.st\peter_brook-mah.5.jpg Mahábhárata peter_brook-mah.2.jpg Mahábhárata peter_brook-mah.3.jpg •NOVÝ CIRKUS (Nouveau cirque): •nový žánr pohybového divadla ovlivněný cirkusovými formami i uměleckými projevy jiných kultur (japonské nó, indické kathakali aj.) •tradice slova (text, deklamace) nahrazena podívanou •fenomén s dnes již specifickým publikem (ve Francii) •Espace Chapiteaux (Paříž) v parku de la Villette, určeném pro cirkusová šapita („hostují“ zde) • •významné soubory: –Cirque du Soleil, Cirque Baroque, Que-Cir-Que, Cirque Ici •u nás: –La Putyka –Cirk-UFF mezinárodní festival nového cirkusu (Trutnov) Espace chapiteaux (Paříž, park de la Villette) Michel Vinaver (*1926) vinaver2.jpg •Původně topmanažer. •Texty často bez interpunkce a scénických poznámek, někdy chybí i jména postav. • •Přes palubu (1969) •Na lopatkách (1980) •Všednost (1983) Jean-Claude Grumberg (*1939) •Zpočátku vliv absurdního dramatu. •Téma: skrytý rasismus francouzských středních vrstev. • •Dreyfus (1971) •Krejčovský salon (1979) •Svobodná zóna (1989) Copi (1939–1987) •(vl. jm. Raul Damonte Botana) •Vliv S. Becketta. • •Eva Perón (1969) •Homosexuál aneb Potíže vyjádřit se (1971) •Nečekaná návštěva (1988) • http://md1.libe.com/photo/623077-01.jpg?modified_at=1393253311&width=750 Bernard-Marie Koltès (1948–1989) koltes4.jpg •„Dvorní autor“ režiséra Patrice Chéreau (*1944). •V lesích před příchodem noci (1977) •Boj černocha se psy (1981) •Západní přístaviště (1985) •V samotě bavlníkových polí (1987) •Návrat do pouště (1988) •Roberto Zucco (1988) Philippe Minyana (*1946) •Vulkán •Maličká v hlubokém lese •Dům mrtvých •Stručná dramata •Inventury Yasmina Reza (*1959) yasmina-reza.jpg •Obraz/Kumšt (1994) •Muž přístupný náhodám (1995) •Španělská hra (2004) •Bůh masakru (2006) • •V současnosti ve Francii tvoří cca 400 dramatiků (státní podpora). •LITERATURA: •Bradby, David: Le Théâtre français contemporain (1940–1980). (Lille, 1990) •Jobertová, Daniela: Když mluvit znamená jednat: francouzská dramatická a divadelní tvorba konce 20. století. (Praha, 2009) •Jobertová, Daniela: Skandální entrée (au répertoire): Bernard-Marie Koltès a Comédie-Française. (Praha, 2009) •Šimková, Soňa: Súčasné francúzske divadlo. (Bratislava, 1985) •Vinaver, Michel – Současné francouzské divadlo. (text přednášky přednesené 6. 4. 1990 na FF UK v Praze – in: SaD 3/90) • •