JAZYKOVÁ KOMUNIKACE 6. část DIALOGICKÉ MLUVENÍ 1 Václav Cejpek / březen-duben 2015 Dialogické mluvení NORMÁLNÍ VERSUS DESKRIPTIVNÍ POETIKA DIALOGU •NORMATIVNÍ VERSUS DESKRIPTIVNÍ POETIKA DIALOGU •Normativní poetika oDialog = základní forma dramatu (monolog a epické komunikační struktury = „přídavky“ základní formy) oHegel: „Úplná dramatická forma je dialog.“ oBerrghahn: „Drama je jednání prostřednictvím řeči v dialogu.“ oNormativní absolutizace dialogu vede k orientaci na konflikt: v protikladu (střetu) dialogických replik se konkretizuje dramatický konflikt Václav Cejpek / březen-duben 2015 2 Dialogické mluvení NORMÁLNÍ VERSUS DESKRIPTIVNÍ POETIKA DIALOGU oNormativní poetika má platnost jen pro (malou) část historického korpusu textů oDeskriptivní poetika zohledňuje funkční popis nejdůležitějších strukturálních typů dialogu Václav Cejpek / březen-duben 2015 3 Dialogické mluvení KVANTITATIVNÍ VZTAHY • •KVANTITATIVNÍ VZTAHY •Analýza kvantitativních vztahů mezi replikami dialogu •Nejde o pouhé povrchní fenomény – kvantitativní vztahy jsou ovlivněny hloubkovou sémantickou (obsahovou) strukturou textu a samy ji zase ovlivňují Václav Cejpek / březen-duben 2015 4 Dialogické mluvení KVANTITATIVNÍ VZTAHY •1. ROZMULVA VE DVOU A ROZMLUVA VÍCE POSTAV •Rozdíl mezi dialogem dvou postav (duolog) a dialogem více postav (polylog) není jen kvantitativní •Rozmluva více postav přináší větší množství variant vztahů, které nejsou možné ve dvou oNapř. triadický vztah mezi dvěma postavami, které vedou spor, a postavou zprostředkovatele nebo komentátora oRozmluvy více postav jsou sémanticky komplexnější oHistorický vývoj v řecké tragédii Václav Cejpek / březen-duben 2015 5 Dialogické mluvení KVANTITATIVNÍ VZTAHY • •Historický vývoj v řecké tragédii oJeden herec (tj. jedna postava) oDruhý herec (tj. druhá postava) – zavedl Aischylos oTřetí herec (tj. třetí postava) – zavedl Sofokles Václav Cejpek / březen-duben 2015 6 Dialogické mluvení KVANTITATIVNÍ VZTAHY •2. FREKVENCE PŘERUŠOVÁNÍ A DÉLKA REPLIK •Délka jednotlivých replik určuje frekvenci jejich přerušování •Při každém přerušení a se změnou mluvčího se mění sémantický směr textu •Variabilita přerušování oČastá frekvence např. stichomytie = promluva dvou postav, kde každé postavě je přiřčena jedna jednoveršová promluva (krátká replika) oMalá frekvence znamená dlouhé repliky, např. replika o 110 verších (Euripides) Václav Cejpek / březen-duben 2015 7 Dialogické mluvení KVANTITATIVNÍ VZTAHY •Frekvence přerušování se mění uvnitř každého textu, není (většinou) pro celý text stejná •Frekvence se proměňuje také historicky a typologicky oKomedie – tíhne k vyšší frekvenci přerušování oPrůměrná frekvence přerušování – může podat svědectví o charakteru textu… atd. •Dialogy s vysokou frekvencí přerušování (např. stichomytické dialogy) opartneři dialogu mají úzký vztah, převažuje akční mluvení oNelze však absolutizovat, stichomytie neznamená vždy konfliktní mluvení a vyhrocenou dramatickou situaci o Václav Cejpek / březen-duben 2015 8 Dialogické mluvení KVANTITATIVNÍ VZTAHY •V dialozích s malou frekvencí přerušování (dlouhé repliky) – tendence k monologické orientaci mluvčího na sebe sama •Funkce frekvence přerušování vynikne tam, kde během jedné scény dochází k výrazné proměně frekvence – k častému střídání mluvčích (např. úvodní scéna Tartuffa) Václav Cejpek / březen-duben 2015 9 Dialogické mluvení KVANTITATIVNÍ VZTAHY •3. PROPORČNÍ ROZVRŽENÍ PODLE POSTAV •Podíl hlavního a vedlejšího textu v celém dramatickém (resp. plurimediálním) textu •Podíl počtu všech replik jedné postavy na celém dramatickém (plurimediálním) textu •Obě výše uvedené veličiny ovlivňují fokus dramatického zobrazení (= způsob pohledu autora), a proto mají funkci řízení perspektivy •Zároveň odkazují na rozdělení personálu na hlavní a vedlejší postavy Václav Cejpek / březen-duben 2015 10 Dialogické mluvení KVANTITATIVNÍ VZTAHY •Lze vypočítat např. průměrnou délku repliky jedné postavy – výrazné odchylky od průměrných hodnot mají silnou charakterizační výpověď (např. – postava je užvaněná, výřečná, energická, dominantní, uvážlivá, málomluvná…) Václav Cejpek / březen-duben 2015 11 Dialogické mluvení ČASOVÉ ČLENĚNÍ: POSLOUPNOST A SIMULTANEITA •ČASOVÉ ČLENĚNÍ: POSLOUPNOST A SIMULTANEITA •Normální forma časového členění jednotlivých replik a jednotlivých dialogů = posloupnost (sukcese) oUdálosti jdou seřazeny za sebou tak, jak postupuje čas •Tento princip může být různě narušován a porušován • Václav Cejpek / březen-duben 2015 12 Dialogické mluvení ČASOVÉ ČLENĚNÍ: POSLOUPNOST A SIMULTANEITA •1. SPOJOVÁNÍ REPLIK •V posloupnosti replik dochází k částečnému překrývání, čímž vzniká částečná simultaneita onapř. skákání do řeči (Tartuffe – úvodní scéna – p. Pernellová několikrát přeruší repliku jiné postavy) oSimultánní repliky (postavy mluví současně) – např. Čekání na Godota: Vladimír a Estragon, ač si nemají co říct, chtějí najednou mluvit oba současně (komický efekt z grotesky) oSimultánní repliky mohou být identické (oba říkají totéž) nebo neidentické (každý říká něco jiného) • Václav Cejpek / březen-duben 2015 13 Dialogické mluvení ČASOVÉ ČLENĚNÍ: POSLOUPNOST A SIMULTANEITA oDalším prostředkem narušení posloupnosti je mlčení uvnitř repliky a mlčení mezi replikami. •Pauzy uvnitř replik, pauzy mezi replikami, pauzy vyplněné mimicko-gestickou hrou i pauzy nevyplňované ani mimojazykovými prostředky – všechny svědčí o narušené komunikaci, o neschopnosti kontaktu, o jazykové bezmoci. •Mlčení v klasickém dramatu je jiné – pauza tam mívá většinou funkci „výmluvného mlčení“ (je výrazem emfáze postavy, vzbuzuje napětí, poskytuje prostor na reakci publika…) Václav Cejpek / březen-duben 2015 14 Dialogické mluvení ČASOVÉ ČLENĚNÍ: POSLOUPNOST A SIMULTANEITA •Mlčení v moderním dramatu často tematizuje nemožnost či neschopnost mluvení – viz např. Franz Xaver Kroetz (*1946, německý dramatik): •„Chtěl jsem prolomit jednu divadelní konvenci, která je nerealistická: užvaněnost. To nejvyhrocenější jednání mých postav spočívá v mlčení; neboť jejich jazyk nefunguje. (...) Jejich problémy leží tak hluboko v minulosti a pokročily tak daleko, že už nejsou s to, aby je dokázaly vyjádřit slovy.“ Václav Cejpek / březen-duben 2015 15 Dialogické mluvení ČASOVÉ ČLENĚNÍ: POSLOUPNOST A SIMULTANEITA •Mlčení se zde vztahuje k metajazykové a fatické funkci jazyka •Jak zaznamenat pauzu? Bizarně vyhrocené stanovisko a bizarní způsob záznamu pauzy viz Kroetz (předmluva ke hře Lienz - město v Dolomitech): viz následující snímek ®® ® • Václav Cejpek / březen-duben 2015 16 Dialogické mluvení ČASOVÉ ČLENĚNÍ: POSLOUPNOST A SIMULTANEITA •„Lidské vztahy, které se musí uskutečňovat za zvlášť špatných okolností, je zvlášť složité napsat. Okamžiky, v nichž někdo něco říká, nebo něco dělá a nic neříká, nebo nic nedělá a nic neříká, jsou pak zvlášť důležité. Proto se mi konvenční řešení zdálo nevhodné: napsat prostě malá nebo velká pauza. Proto jsem si vymyslel něco jiného. Úplně jednoduše: když je něco na papíře, pak se to říká, a když tam nic není, mlčí se. Jedna strana tedy odpovídá jedné časové jednotce, každá strana stejné.“ Václav Cejpek / březen-duben 2015 17 Dialogické mluvení ČASOVÉ ČLENĚNÍ: POSLOUPNOST A SIMULTANEITA •2. SPOJOVÁNÍ DIALOGŮ •Časové řazení dialogů posloupně za sebou je bezpříznakové (obvyklé, normální) •Narušování směrem k simultaneitě: oPřekrývání dvou dialogů – např. při promluvě stranou – jde o dialog pronášený stranou v situaci skrytého naslouchání •Tento dialog stranou slouží jako komentář primárního dialogu nebo monologu • Václav Cejpek / březen-duben 2015 18 Dialogické mluvení ČASOVÉ ČLENĚNÍ: POSLOUPNOST A SIMULTANEITA oPřekrývání dvou či více dialogů se vyskytuje dále ve scénách s mnoha postavami •jejich rozmluva (polylog) se rozpadá na několik rozhovorů, •je i scénicky naznačena rozmístěním postav v prostoru •Peter Handke: Ouodlibet – 11 mluvících npostav přechází sem a tam v rámci jakési večerní party a rozmlouvají ve střídajících se skupinách. Dialogy se překrývají – na základě simultaneity se odkrývají nové sémantická spojení (např. zlatý zub, sprcha, nakládací rampa, mýdlo… = evokace koncentračního tábora; atp.) Václav Cejpek / březen-duben 2015 19 Dialogické mluvení ČASOVÉ ČLENĚNÍ: POSLOUPNOST A SIMULTANEITA •Negace konvenčních postupů v moderních dramatech (např. porušování posloupnosti replik a dialogů) = výraz protestu proti obvyklým prostředkům, snaha o inovaci, změnu, protest… Václav Cejpek / březen-duben 2015 20 Dialogické mluvení SYNTAKTIKA DIALOGU •SYNTAKTIKA DIALOGU •Pro analýzu syntaktiky dialogu – 3 analytické perspektivy: oVztah jednotlivých částí repliky samotné oVztah repliky k předcházejícím replikám stejné postavy oVztah repliky k předcházejícím replikám jiných postav Václav Cejpek / březen-duben 2015 21 Dialogické mluvení SYNTAKTIKA DIALOGU •1. VZTAH ČÁSTÍ JEDNÉ REPLIKY •Adekvátně platí, co bylo řečeno k replikám monologu (viz) •Jedna replika dialogu může být ve vztahu k situaci: oKoherentní (spojitá, jednolitá…) oNekoherentní (nespojitá, rozštěpená…) •Projevuje se zde sémantická změna směru a změna vztahu k situaci •Taková replika v sobě už sama obsahuje dialogický charakter – její jednotlivé části lze přiřadit různým vrstvám vědomí mluvčího, různým jeho (vnitřním) rolím atp. • Václav Cejpek / březen-duben 2015 22 Dialogické mluvení SYNTAKTIKA DIALOGU oSémantické změny směru mohou být: oLogické, jasně argumentované •Používají se podřadné věty a spojky (protože, že…), •Větná spojení s logickými vazbami oAsociativní, řazené intuitivně, nahodile •používají se souřadné věty a spojení (a, i…), •anakoluty (anakolut = vyšinutí z větné vazby, kde jedna část věty nenavazuje na druhou, např.: „Zkoušku, kterou studenti složili, ukázala jejich dobrou úroveň.“ •pauzy, •řazení vět za sebou bez spojek, •logicky víceznačná spojení se spojkou a. Václav Cejpek / březen-duben 2015 23 Dialogické mluvení SYNTAKTIKA DIALOGU •2. VZTAH REPLIKY K PŘEDCHÁZEJÍCÍM REPLIKÁM TÉŽE POSTAVY •Sémantická koherence (spojitost) a stylistická homogenita souhrnu všech replik jedné postavy v dialogu i v celku textu – má význam pro jazykové formování (vytváření) postavy •V sémantických vztazích mezi replikami jedné postavy vzniká její perspektiva •Opakováním určitých stylistických znaků je postava odlišena ve své identitě od jiných postav (postava opakuje určité rčení, jako např. „To je klasika“, „To se přece nesluší“, „Jak jsem čet´a četu“ atp.) Václav Cejpek / březen-duben 2015 24 Dialogické mluvení SYNTAKTIKA DIALOGU •Na opačném pólu se nachází absolutní prosazení principu variování, totální sémantická a stylistická inkoherence a diskontinuita replik jedné postavy. • •Shrnutí: •Předcházející repliky stejné postavy fungují vždy jako pozadí, na němž recipient vnímá novou repliku •V obvyklém případě tato nová replika rámec očekávání dosud zjištěných sémantických vazeb a stylistických opakování částečně potvrzuje a částečně vyvrací Václav Cejpek / březen-duben 2015 25 Dialogické mluvení SYNTAKTIKA DIALOGU •3. VZTAH REPLIKY K PŘEDCHÁZEJÍICÍM REPLIKÁM JINÝCH POSTAV •Pro analýzu dialogů je toto kritérium nejdůležitější oDůležitý je vztah aktuální repliky k předchozím replikám jiné postavy nebo jiných postav – ale pro zjednodušení analýzy zde uvažujeme vztah aktuální repliky pouze k bezprostředně předcházející replice jiné postavy. (V praxi je třeba uvažovat tuto perspektivu komplexně!) •Škála vztahů repliky k předcházející replice jiné postavy - Extrémní pozice (krajní body škály) jsou: oIdentita oBezkontaktnost, bezvztahovost (nulová vztahovost) Václav Cejpek / březen-duben 2015 26 Dialogické mluvení SYNTAKTIKA DIALOGU •Identita ve vztahu repliky k předcházející replice jiné postavy oNedochází k žádné sémantické změně orientace mezi aktuální replikou a předchozí replikou jiné postavy – oba partneři dialogu disponují stejnými informacemi a jejich postoj k situaci je stejný ®®® vzniká konsensuální dialog •Žádný vztah repliky k předchozí replice jiné postavy (nulová vztahovost) oTotální sémantická inkoherence obou po sobě následujících replik oPostavy nespojuje žádný kanál, mají rozdílné komunikační kódy (narušená komunikace) oPostavy mluví o zcela různých věcech Václav Cejpek / březen-duben 2015 27 Dialogické mluvení SYNTAKTIKA DIALOGU •Příklad – Čechov: Višňový sad (II, 2) • •LOPACHIN: Musíte se definitivně rozhodnout – čas letí. Otázka je naprosto jasná. Jste ochotný pronajmout parcely na chaty nebo ne? Řekněte jediný slovo: ano nebo ne? Jedno jediný slovo. •LJUBOV ANDREJEVNA: Kdo to tady kouří ty ohavné doutníky… (Posadí se.) •GAJEV: Taková železnice, já vám řeknu, to je pohodlí. (Posadí se.) Zajedete si do města na snídani… červenou na plnou kouli! Měl bych si nejdřív zajít domů, zahrát partičku … •(Překlad Leoš Suchařípa, Praha 1969, s. 26-27) • Václav Cejpek / březen-duben 2015 28 Dialogické mluvení SYNTAKTIKA DIALOGU •Vnitřní struktura jedné repliky (viz první kritérium analýzy) na příkladu z Višňového sadu oLopachinova replika je kompaktní, zcela koherentní, logicky vystavěná oGajevova replika je inkoherentní, obsahuje úplný sémantický zlom po prvních dvou větách – zlom je vyznačen pauzou oRozdílná struktura replik funguje jako prostředek charakterizace: Lopachin – důsledný, racionální, pracovitý, výkonný, věcný; Gajev – nedůsledný, citově labilní, činu neschopný, těkající… • Václav Cejpek / březen-duben 2015 29 Dialogické mluvení SYNTAKTIKA DIALOGU •Vztah aktuální repliky k replice předcházející na příkladu z Višňového sadu oNevznikají zde žádné sémantické vazby oPostavy mluví a navzájem se nevnímají, nereagují na partnera v dialogu, ale nastolí nové téma oLjbov Andrejevna (Raněvská) neodpoví na přímou otázku, ač je k tomu explicitně vyzvána, ale naváže na kontext vnější situace, totiž na zápach Jašova doutníku oReplika Raněvské se však přesto k předchozí Lopachinově replice vztahuje – totální sémantický zlom znamená naprosté odmítnutí komunikace, je to výraz nevole a nechuti tuto otázku zodpovědět – je to tedy reakce na Lopachinovu repliku • • • Václav Cejpek / březen-duben 2015 30 Dialogické mluvení SYNTAKTIKA DIALOGU oMluvení, když jedna postava nevnímá druhou, není tedy vždy čistě monologické, ale je to často nepřímo a mimoděk formulované gesto chybějící ochoty komunikovat (resp. schopnosti komunikovat) oGajevova replika se nevztahuje ani k replice Lopachina, ani k replice Raněvské – navazuje také na vnější kontext (železnice a město na horizontu, kam lze vlakem zajet…); je zde však vazba na jeho dřívější repliky (plán jet do města kvůli bankovnímu úvěru a jeho neustálé odkazy na kulečník) – takto silná zpětná vazba na vlastní repliky a ignorace partnerovy repliky ukazuje na monologický mluvní postoj – je to narušená komunikace o Václav Cejpek / březen-duben 2015 31 Dialogické mluvení SYNTAKTIKA DIALOGU •Strindberg popsal v předmluvě ke Slečně Julii strukturu dialogu v naturalistickém dramatu: •„A konečně co se týká dialogu, pak jsem se v tomto ohledu poněkud rozešel s tradicí, když jsem neudělal ze svých postav katechety, kteří položí hloupou otázku, aby vyprovokovali duchaplnou odpověď. Vyhnul jsem se symetričnosti a matematičnosti, které jsou obvyklé ve vykonstruovaném francouzském dialogu, a nechal jsem mozkové závity pracovat nepravidelně, tak jak to činí ve skutečnosti. (…) A proto také dialog bloumá sem a tam (… )“ Václav Cejpek / březen-duben 2015 32 Dialogické mluvení SYNTAKTIKA DIALOGU •Vztah repliky k předcházející replice se realizuje obvykle mezi oběma krajními extrémy – mezi pozicí identity a pozicí bezkontaktnosti •Následující replika přejímá určité momenty předchozí promluvy, ale dává je do pozměněného kontextu. Často se vyskytující vztahová schémata: oOtázka a odpověď (příp. odmítnutí odpovědi) oPříkaz a jeho splnění (příp. odmítnutí příkazu) oSdělení a pozitivní (negativní) reakce na sdělení oTvrzení a jeho přijetí (příp. vyvrácení) oPředchozí promluva otvírá mluvčímu vždy možnost volby ze dvou alternativ – vždy jde o reakci na repliku předřečníka Václav Cejpek / březen-duben 2015 33 Dialogické mluvení SYNTAKTIKA DIALOGU •V moderním dramatu se vazba aktuální repliky na repliku předchozí často porušuje – postavy se sice vztahují ve své replice k replice předcházející, ale tento vztah porušuje určitá sémantická a pragmatická pravidla. •Porušování pravidel presupozice •Pravidlo presupozice obecně: oAby se mohlo něco stát, musí být něco předem dáno, splněno. Pokud to není splněno, nemůže se stát (příp. nemohlo se stát, nebude se moci stát) to, co je žádáno, přikazováno, tvrzeno… • • Václav Cejpek / březen-duben 2015 34 Dialogické mluvení SYNTAKTIKA DIALOGU oPříklad: „Podej mi knihu ze stolu!“ Existující presupozice zde jsou, že: •Na stole leží kniha. •Mluvčí je oprávněn oslovenému něco přikazovat. oJestliže jedna nebo obě tyto presupozice neplatí, pak je výrok „Podej mi knihu ze stolu“ nesmyslný. oOslovený na něho může reagovat smysluplně jedině tak, že tematizuje porušení presupozice (učiní porušení presupozice tématem dialogu). oČasté je porušení presupozice v absurdním dramatu, např. v Ionescově Plešaté zpěvačce (viz následující snímek) ®®® Václav Cejpek / březen-duben 2015 35 Dialogické mluvení SYNTAKTIKA DIALOGU •PAN SMITH (stále pohroužen do svých novin): Tak, tady stojí, že Bobby Watson má po smrti. PANÍ SMITHOVÁ: Ach, Bože, chudinka! Kdy se to stalo? PAN SMITH: Proč děláš, jako by ses divila? Víš velmi dobře, že jsou tomu už dva roky. Jistě si pamatuješ, že jsme byli na pohřbu před půldruhým rokem. PANÍ SMITHOVÁ: Ano, ovšem, vzpomínám si. Vzpomněla jsem si na to hned, ale nechápala jsem, proč ty sám jsi byl tak překvapen, když jsi to uviděl v novinách. PAN SMITH: To nebylo v novinách. Už jsou tomu tři roky, co psali o tom úmrtí. To mi tak přišlo na mysl asociací myšlenek. (Překlad: Jiří Konůpek, Praha 1964, s.4) Václav Cejpek / březen-duben 2015 36 Dialogické mluvení SYNTAKTIKA DIALOGU oNa základě mimojazykově realizovaných okolností (pan Smith si čte noviny), musí paní Smithová předpokládat, že její manžel se zprávu o smrt Bobbyho Watsona dozvídá z novin. oTato presupozice je panem Smithem negována. oJejí udivená reakce je založena na presupozici, že je to pro ni novinka – ale také tato presupozice je dementována („Proč děláš, jako by ses divila“?“ oOna sama s tím souhlasí a tvrdí, že nebyla udivena smrtí Bobbyho Watsona, ale tím, že o tom teprve teď píšou v novinách. ® Vzniká tím ovšem neřešitelný rozpor s její první otázkou po době úmrtí. oPodobných porušení presupozic je v Plešaté zpěvačce celá řada. o Václav Cejpek / březen-duben 2015 37 Dialogické mluvení SYNTAKTIKA DIALOGU •Porušování presupozic je zde centrálním jazykovým prostředkem k vytvoření absurdity, jak o ní mluví Ionesco ve svých teoretických úvahách. •Absurdní divadlo se tak jeví jako historická transformace komična – oKomično je také založeno na rozporu. Zde jde o rozpor: •mezi odlišnými presupozicemi postav •a / nebo mezi presupozicemi recipienta a presupozicemi postav. Václav Cejpek / březen-duben 2015 38 Dialogické mluvení RÉTORIKAIKA DIALOGU •RÉTORIKA DIALOGU •1. DRAMA A RÉTORIKA • Václav Cejpek / březen-duben 2015 39