JAZYKOVÁ KOMUNIKACE 3. část JAZYKOVÁ KOMUNIKACE A JEDNÁNÍ 1 Václav Cejpek / březen-duben 2015 Zdroj: Manfred Pfister: Das Drama Jazyková komunikace a jednání IDENTIČNOST MLUVENÍ A JEDNÁNÍ •IDENTIČNOST MLUVENÍ A JEDNÁNÍ •Postavy-Vztahy-Situace oPostavy mají mezi sebou vztahy oNa základě těchto vztahů vznikají situace •Jednání = oProměna jedné situace v jinou situaci oK proměně dochází na základě záměrné (intencionální) volby z více možností po zorientování se v situaci (tj. – postava se zorientuje v situaci – s nějakým záměrem se k něčemu rozhodne – pak jedná – dojde ke změně situace) oProměna není podmíněna kauzálně oProměna znamená vývoj situace Václav Cejpek / březen-duben 2015 2 Jazyková komunikace a jednání IDENTIČNOST MLUVENÍ A JEDNÁNÍ •Proměna situace v dramatickém textu se často realizuje na základě jazykového vyjádření postav: •nějaká postava vydá příkaz, •prozradí tajemství •vysloví hrozbu, •učiní slib, •přemluví jinou postavu atd. oProstřednictvím řeči se zde realizuje jednání, jímž se intencionálně mění situace, tzn. také vzájemný vztah postav oJde o mluvní jednání (akční mluvení) – je zde zřejmá identičnost mluvení a jednání oV dramatických textech jsou také jednání, která se nerealizují mluvením (objímání, probodnutí, gesta hrozby apod.) • Václav Cejpek / březen-duben 2015 3 Jazyková komunikace a jednání NEIDENTIČNOST MLUVENÍ A JEDNÁNÍ • •NEIDENTIČNOST MLUVENÍ A JEDNÁNÍ •Mluvení a jednání, které není identické, může být souvztažné a nesouvztažné Václav Cejpek / březen-duben 2015 4 Jazyková komunikace a jednání NEIDENTIČNOST MLUVENÍ A JEDNÁNÍ •1. SOUVZTAŽNOST MLUVENÍ A JEDNÁNÍ oPři neidentičnosti mluvení a jednání jde o protiklad mluvení a jednání – mluvení není identické s jednáním, ale zůstává v bezprostředním vztahu k němu oDramatické mluvení je vždy mluvení performativní (vždy představuje formu jednání), ale ne vždy platí identita mluvení a jednání a ne vždy jde o změrné jednání, které vede ke změně situace oKomentující zdůvodnění, ospravedlnění apod. je také jednání, ale není identické s komentovaným jednáním, které představuje intencionální změnu situace Václav Cejpek / březen-duben 2015 5 Jazyková komunikace a jednání NEIDENTIČNOST MLUVENÍ A JEDNÁNÍ oKomentující zdůvodnění je protikladem mluvení a jednání – je to forma vztahu, který se v dramatu objevuje často: oJednající postava komentuje svoje vlastní jednání nebo jednání jiné postavy oJednání je komentováno formou epického zprostředkujícího komentáře (mluví ho někdo jiný než postava ze hry) oMluvící postava se odděluje od situace, v níž se nachází, zaujímá k ní reflektující vztah a abstrahující odstup (při identičnosti mluvení a jednání postava setrvává v situaci, kterou chce mluvením proměnit) o Václav Cejpek / březen-duben 2015 6 Jazyková komunikace a jednání NEIDENTIČNOST MLUVENÍ A JEDNÁNÍ •2. NESOUVZTAŽNOST MLUVENÍ A JEDNÁNÍ oJde o vystupňovanou distanci mezi mluvením a jednáním ve srovnání s předchozí kapitolkou (viz výše) oMluvení a jednání spolu nesouvisí, jen existují vedle sebe oVyskytuje se v komediích a v moderních dramatech – dialogické pasáže mají strukturu konverzace, ale rozhovor má výrazně fatickou podobu (rozhovor kvůli rozhovoru, mluvení pro mluvení) oPříklad – rozhovory sluhů v Shakespearových komediích, dialogy v Beckettových hrách… oNeexistující vztah mluvení a jednání neznamená nefunkčnost mluvení – dialogy nemající vztah k jednání mohou sloužit k charakterizaci postav, konkretizaci prostředí atp. Václav Cejpek / březen-duben 2015 7 JAZYKOVÁ KOMUNIKACE 4. část JAZYKOVÁ KOMUNIKACE A POSTAVA 8 Václav Cejpek / březen-duben 2015 Jazyková komunikace a postava OMEZENÍ ZŘETELE POSTAVY •OMEZENÍ ZŘETELE POSTAVY •Jazyk má (prostřednictvím expresivní funkce) význam pro konstituci postavy oTím, co postava říká, a tím, jak to říká, představuje sebe sama oTato charakteristika je náhodná či záměrná, vědomá či nevědomá, explicitní či implicitní oDoplnění charakteristiky postavy – mimojazykové prostředky Václav Cejpek / březen-duben 2015 9 Jazyková komunikace a postava OMEZENÍ ZŘETELE POSTAVY •1. PŘEKRÝVÁNÍ EXPRESIVNÍ FUNKCE FUNKCÍ POOETICKOU •Soulad mezi postavou a způsobem jejího mluvení = zřetel postavy •V různých dobách je chápán různě důsledně – nebyl však nikdy negován •Nemá však neomezenou platnost – omezení vyplývají opět z překrývání dvou komunikačních systémů v dramatu •Ve francouzském klasicistním dramatu – proti principu souladu mezi řečí a postavou působí ve vnějším komunikačním systému estetický princip jazykové homogenity (všechny postavy mluví víceméně stejně, metricky vázaným jazykem) • Václav Cejpek / březen-duben 2015 10 Jazyková komunikace a postava OMEZENÍ ZŘETELE POSTAVY •Reflektuje to sociální homogenitu postav, ale neodráží to psychickou individualitu jednotlivých postav •Obecně platí, že zřetel postavy je omezen spíš v dramatu s uzavřenou formou a ve veršovaném dramatu • v naturalistickém dramatu je neopak zřetel postavy silně zohledněn – každá postava má individuální jazykový styl Václav Cejpek / březen-duben 2015 11 Jazyková komunikace a postava OMEZENÍ ZŘETELE POSTAVY •Existuje řada přechodných stupňů a fází – viz např. existence tzv. sociolektů oSociolekt je mluva typická pro určitou sociální vrstvu – nízký styl a próza pro sluhy, vzletný styl a verš pro pány atd. – např. u Shakespeara •Různost možností vyplývají z proměňujícího se vzájemného vztahu dominance mezi expresivní funkcí ve vnitřním komunikačním systému a poetickou funkcí ve vnějším komunikačním systému oJazyková homogenizace – dominuje poetická funkce oJazyková diferenciace – dominuje expresivní funkce • Václav Cejpek / březen-duben 2015 12 Jazyková komunikace a postava OMEZENÍ ZŘETELE POSTAVY •2. PŘEKRÝVÁNÍ ZŘETELE POSTAVY EPICKÝMI KOMUNIKAČNÍMI STRUKTURAMI •Spojitost mezi postavou a jazykem je závislá také na zvolené koncepci postav: •Psychologická, naturalistická koncepce ovědomí postavy se pohybuje vždy v rámci psychologie a situační hodnověrnosti, ořeč postavy a její artikulační schopnosti nepřekračují tento rámec (postavy mluví v intencích své psychologické koncepce) oTato koncepce je aktuální např. v naturalismu, např. Ibsen ® Václav Cejpek / březen-duben 2015 13 Jazyková komunikace a postava OMEZENÍ ZŘETELE POSTAVY oNaturalismus odmítá každou stylizaci (epické zprostředkování, veršovou formu…) oNaturalismus usiluje „…o mnohem obtížnější umění, totiž básnit naprosto pravým jazykem skutečnosti“ (Ibsen) oJazyk postavy musí být motivován jen ve vnitřním komunikačním systému ® ® ®objevuje se redukovaná schopnost artikulace, příp. úplná nemluvnost , narušená syntax, dysfunkční opakování slov a vět, lexikální omezenost, pauzy, náznaky, zámlky…) Václav Cejpek / březen-duben 2015 14 Jazyková komunikace a postava OMEZENÍ ZŘETELE POSTAVY •Transpsychologická (nepsychologická) koncepce postav oRezignuje na přímou a neomezenou spojitost psychologie postavy a jejího jazyka oV replikách se překrývá vnitřní komunikační systém se systémem zprostředkujícím oPomocí něho autor postavy analyzuje a interpretuje oVysokou míru uvědomělosti a artikulační schopnosti při těchto analýzách nelze vztahovat na postavu, ale aspoň do určité míry na autora oPro charakterizační funkci směrem k postavě je nutno rozlišit a uvážit rozdíly mezi postavami oMusíme zohlednit jednak historickou konvenci („jak se tehdy psalo“), jednak v každém textu vlastní poetiku (ůjak to autor zamýšlel“ – autorská perspektiva) Václav Cejpek / březen-duben 2015 15 Jazyková komunikace a postava OMEZENÍ ZŘETELE POSTAVY •3. PŘEKRÝVÁNÍ POSTAV SITUAČNÍM ZŘETELEM •Jazyk postavy není určován jen její charakterovou dispozicí, ale také situací, v níž se zrovna nalézá •Repliky jedné postavy se (stylisticky) mění s měnící se situací a s proměňujícím se záměrem postavy („čeho chce postava dosáhnout“) •Příklady: Tratuffe, Richard III. – virtuózní jazykové umění – postavy se podle měnící se situace mění i způsob jazykové komunikace, svého vyjadřování atd. • Václav Cejpek / březen-duben 2015 16 Jazyková komunikace a postava OMEZENÍ ZŘETELE POSTAVY •Příklad: Brabantiova reakce v Othellovi na ztrátu dcery Desdemony – jednou bezprostředně a spontánně, když objeví její útěk, podruhé jako jeho výpověď před benátským senátem • Václav Cejpek / březen-duben 2015 17 Jazyková komunikace a postava UTVÁŘENÍ POSTAVY PROSTŘEDNICTVÍM JAZYKA •UTVÁŘENÍ POSTAVY PROSTŘEDNICTVÍM JAZYKA •Při zkoumání způsobu, kterým je postava ve svých replikách vytvářena, musíme dbát na to, zda jazyková sebeprezentace postavy je explicitní nebo implicitní a pokud je implicitní, zda je to vědomá či nevědomá sebeprezentace Václav Cejpek / březen-duben 2015 18 Jazyková komunikace a postava UTVÁŘENÍ POSTAVY PROSTŘEDNICTVÍM JAZYKA •1. EXPLICITNÍ SEBEPREZENTACE •Postava vědomě tematizuje svoji představu o sobě, svoje vlastní vědomí – v monologu nebo v dialogu s jinou postavou •Informace, které recipient získá, nejsou objektivní a závazné – jde o subjektivně deformovanou sebeprezentaci •Informace, které dostáváme, jsou zkresleny perspektivou postavy • Václav Cejpek / březen-duben 2015 19 Jazyková komunikace a postava UTVÁŘENÍ POSTAVY PROSTŘEDNICTVÍM JAZYKA •V dialogu je zkreslení posíleno ještě faktorem strategického záměru vůči druhé postavě – mluvčí má nějaký záměr a pokouší se ho realizovat, vyvolat u druhé postavy určitý dojem… •Recipient musí informace získané explicitní sebeprezentací korigovat (pomocí mechanismů řízení perspektiv) – tak dojdeme k zamýšlenému obrazu postavy Václav Cejpek / březen-duben 2015 20 Jazyková komunikace a postava UTVÁŘENÍ POSTAVY PROSTŘEDNICTVÍM JAZYKA •2. IMPLICITNÍ SEBEPREZENTACE •Spontánní a ze strany mluvčího nevědomá (nezáměrná) sebeprezentace oNení subjektivně deformovaná, není zkreslená perspektivou postavy oBezprostředně odhaluje charakterové a ideologické dispozice postavy oPři výkladu významu implicitní sebeprezentace se dostáváme do situace, kdy není naším úkolem dekódovat znaky (nejsou explicitně dány), ale interpretovat náznaky ®®® viz dále Václav Cejpek / březen-duben 2015 21 Jazyková komunikace a postava UTVÁŘENÍ POSTAVY PROSTŘEDNICTVÍM JAZYKA •Paralingvistická oblast – náznaky dovolující zpětný úsudek na dispozice postavy poskytuje mj. oKvalita hlasu – •vysoký řezavý hlas (může být postava rozhodná nebo fanatická), •Měkký tichý hlas (může být postava citlivá, snivá) •V písemném vedlejším textu je kvalita hlasu zmiňována jen tu a tam, v plurimediálním realizovaném textu je přítomna nepřetržitě. o Václav Cejpek / březen-duben 2015 22 Jazyková komunikace a postava UTVÁŘENÍ POSTAVY PROSTŘEDNICTVÍM JAZYKA •Stylistická textura •Jako náznak charakterizace je fixována už v literárním textovém substrátu. Ptří sem mj.: oUžití spisovného jazyka nebo naopak jazyka s regionálním či sociálním subkódem (dialekt, slang, argot..), odborný jazyk (námořník, lékař…) oStavba vět – buď spíše logická výstavba, nebo asociativní spojování nebo úplná nespojitost-rozpadavost oČetnost určitých vět (oznamovací, rozkazovací, tázací…) oAktivní nebo pasivní formulace oParalelismy Václav Cejpek / březen-duben 2015 23 Jazyková komunikace a postava UTVÁŘENÍ POSTAVY PROSTŘEDNICTVÍM JAZYKA oPřevaha přeneseného a literárního vyjadřování oDominance určitých slovních polí oIdiomatické obraty a klišé atd. atp. o o Václav Cejpek / březen-duben 2015 24 Jazyková komunikace a postava UTVÁŘENÍ POSTAVY PROSTŘEDNICTVÍM JAZYKA •Jazykové jednání postavy •Představuje vztah replik různých postav navzájem oJak postava reaguje na předchozí repliku jiné postavy a na situaci v dialogu: •Na předchozí repliku nereaguje (je v zajetí svých odlišností, svých zájmů a záměrů, je uzavřená, nekomunikativní, upadá do monologického mluvení…) •Postava reaguje na předchozí repliku – je schopná poslouchat a slyšet, snaží se o racionalitu, přijímá argumenty a nabízí svoje, diskutuje o názorech… •Délka repliky – postava upovídaná nebo opatrně rozvažující každé slovo • o Václav Cejpek / březen-duben 2015 25 Jazyková komunikace a postava UTVÁŘENÍ POSTAVY PROSTŘEDNICTVÍM JAZYKA oTendence k monologickému mluvení – sklon egocentrismu apod. oSkákání do řeči, přerušování replik partnera – netrpělivost postavy, snaha o dominanci, jistá míra agresivity… atp. o Václav Cejpek / březen-duben 2015 26