TEORIE DRAMATU Letní semestr 2014-2015 Zdroj Manfred Pfister: Das Drama Václav Cejpek / únor 2015 1 PŘEDÁVÁNÍ INFORMACE 7. část Posloupnost a předávání informace Václav Cejpek / únor 2015 2 3. kapitola – 7. část • • • •Nahrazuje původní prezentaci „Posloupnost a předávání informací“ (mírně upraveno – zde je přesnější členění – viz k tomu prezentaci „Struktura 3. kapitoly“ Václav Cejpek / únor 2015 3 Posloupnost (sukcese) a předávání informace Simultaneita a posloupnost (sukcese) •SIMULTANEITA A POSLOUPNOST •Dramatický text má průběžný charakter – jeho informační potenciál se aktualizuje sukcesivně (tj. postupně, posloupně) a v přísně určeném sledu. •Dramatický text probíhá v čase – čas je jednou z dimenzí jeho účinnosti. •Předávání informací v dramatickém textu má dvě časové osy: oOsa simultaneity - v každém okamžiku jsou informace předávány mnoha kódy a kanály oOsa posloupnosti (sukcese) – pomocí jednoho každého kódu a kanálu jsou informace předávány v časové posloupnosti, po sobě, a jsou kumulovány v určité postupující linii Václav Cejpek / únor 2015 4 Posloupnost (sukcese) a předávání informace Předávání informace na začátku dramatu •PŘEDÁVÁNÍ INFORMACE NA ZAČÁTKU DRAMATU •Expozice = předávání informací o předpokladech ležících v minulosti a ovlivňujících přítomnost oInformujeme o něčem, co se stalo v minulosti a co ovlivňuje současnost •Expozice (tj. expoziční předávání informací) nemusí být omezena jen na začátek textu – expoziční informace mohou být předávány i v pozdějších fázích textu •Začátek textu tedy není vždy možno ztotožnit s expozicí, proto ® zavedení termínu „začátek dramatu“ o Václav Cejpek / únor 2015 5 Posloupnost (sukcese) a předávání informace Předávání informací na začátku dramatu •1. EXPOZICE A ZAČÁTEK DRAMATU •¨Expozice má informačně-referenční funkci •Začátek dramatu má nadto ještě fatickou funkci (vzbudit pozornost diváků, uvést ho do fiktivního světa) •Expozice a začátek dramatu se mohou překrývat (být totožné), ale mohou také následovat po sobě oPřekrývání ® Racinovy tragédie oNáslednost ® např. Shakespeare „Bouře“ • Václav Cejpek / únor 2015 6 Posloupnost (sukcese) a předávání informace Předávání informací na začátku dramatu •Ztotožnění expozice a začátku dramatu požadují klasické poetiky (klasicismus, Freytag…) oZdůrazňuje se zde formální hledisko oMožná formální členění dramatu: •protasis (úvodní část dramatu) – epitasis (rozvíjení fabule – katastrofa •expozice (úvod) – kolize (stupňování) – krize (vrchol) – peripetie (obrat) – katastrofa (členění např. u Freytaga) o o Václav Cejpek / únor 2015 7 Posloupnost (sukcese) a předávání informace Předávání informací na začátku dramatu •2. EXPOZICE IZOLOVANÁ NA ZAČÁTKU A EXPOZICE INTEGROVANÁ •Expozice izolovaná na počátku oVšechny informace o předpokladech vstupní situace jsou podány ve zřetelně ohraničeném bloku ve vstupní fázi textu oKritéria: •pozice na začátku •Izolace •Blokovost oPříklad: Racine „Andromache“ o Václav Cejpek / únor 2015 8 Posloupnost (sukcese) a předávání informace Předávání informací na začátku dramatu •Expozice integrovaná do celého textu oExpoziční informace jsou předávány během rozvíjející se fabule oExpozice je rozptýlena do řady dílčích úseků oSilnější koncentrace expozičních informací je na začátku, ke konci informace ubývají oALE: může nastat koncentrace vstupních informací až na konci dramatu (Král Oidipus); patří sem také anagnorise popsaná v Aristotelově „Poetice“ – pokud se týká vstupní situace o o Václav Cejpek / únor 2015 9 Posloupnost (sukcese) a předávání informace Předávání informací na začátku dramatu •Fabule může být realizována jako stále pokračující tok informací, které odkrývají souvislosti vstupní situace (analytická dramata, např. Ibsen „Strašidla“, také jako „Přízraky“). •Pod pojem expoziční předávání informací zařazujeme tedy i analýzu a anagnorisi. • Václav Cejpek / únor 2015 10 Posloupnost (sukcese) a předávání informace Předávání informací na začátku dramatu •3. DOMINANTNÍ ČASOVÝ ASPEKT •Aspekt minulosti oExpoziční předávání informací dominuje nad kontextem, přítomnost dramatické situace je expozici zcela podřízena, není důležitá oNejsilněji dominuje, když expoziční předávání informací není ve vnitřní rovině hry vůbec motivováno (vystupuje např. externí postava Prologu atp. – například Plautova hra „Poenulus“) •Dominantní aspekt minulosti oExpoziční předávání informací je podmíněno přítomnou dramatickou situací a je jí funkčně podřízeno oPodmiňující prehistorie je zde zmiňována jen dílčím způsobem o o o Václav Cejpek / únor 2015 11 Posloupnost (sukcese) a předávání informace Předávání informací na začátku dramatu oPříklad – Plautus „Curculio“, kde je expoziční předávání informací včleněno do kontextu odchodu na noční námluvy – pán objasňuje sluhovi charakter své milované, překážky v lásce a plán, jak mje zmařit… oMomentální situace dominuje a v jejím rámci jsou sděleny události z prehistorie příběhu (tj. expoziční informace) oParodie takového expozičního definování situace – viz Ionesco „Plešatá zpěvačka“ •Dominantní časový aspekt budoucnosti oPředávání informací je včleněno do dynamického pohybu směrem k zatím neznámé budoucnosti oSchiller: „...expozice je už součástí vývoje“ oPříklad – Shakespeare „Macbeth“ •Všechny tři uvedené typy dominancí se prolínají a žádný z nich není „lepší“ či „horší“ o Václav Cejpek / únor 2015 12 Posloupnost (sukcese) a předávání informace Předávání informací na začátku dramatu •4. MONOLOGICKÉ VERSUS DIALOGICKÉ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ •Monologická expozice oExterní postava hry •Epické předávání informací – expoziční prolog s postavou mimo hru (Plautus „Poenulus“ aj.) •Expozice je zde prvek, který předchází hru a je od ní izolován •Bývá spojeno s pozdravením publika, s jeho „naladěním“ atp. • Václav Cejpek / únor 2015 13 Posloupnost (sukcese) a předávání informace Předávání informací na začátku dramatu •Interní postava hry •Izolace od vlastní hry je oslabena – přechod od narativní expozice k dramatické hře je budován plynule – skrze postavy hry •Příklad – Plautus „Miles gloriosus“ (Chlubivý vojín) •Varianta – expoziční informace jsou předávány ve fiktivně imanentním monologu (jde o monolog ve vnitřním komunikačním systému a tento monolog je nedílnou součástí fiktivního světa – příběhu hry) oJe zde potlačen epický charakter expozičního monologu oNapř. vstupní monolog v Richardovi III. o o • Václav Cejpek / únor 2015 14 Posloupnost (sukcese) a předávání informace Předávání informací na začátku dramatu •Dialogická expozice oNositel expoziční informace má partnera, který např. klade otázky – pak ze hry mizí („protatická postava“). Příklad – Terentius „Dívka z Andru“ oVětší integrace expozičního dialogu je ve francouzském klasicismu – postava protatická se mění v postavu důvěrníka (confident), která se vyskytuje pak i v dalším ději. Příklad – Racine – většina jeho tragédií o o Václav Cejpek / únor 2015 15 Posloupnost (sukcese) a předávání informace Předávání informací na začátku dramatu •5. POROVNÁNÍ DESKRIPTIVNÍ A NORMATIVNÍ TEORIE EXPOZICE (shrnutí) •Deskriptivní teorie – nabízí tři typové řady podle kritérií oIzolace versus Integrace oDominantní časové aspekt (minulost – přítomnost – budoucnost) oMonologické versus dialogické zprostředkování informací oŽádný ze způsobů nemá větší či menší estetickou hodnotu •Normativní teorie oStanoví jeden model – tím absolutizuje jeden typ dramatiky a ostatní diskvalifikuje (např. Gustav Freytag aj.) Václav Cejpek / únor 2015 16 Posloupnost (sukcese) a předávání informace Předávání informací na začátku dramatu •6. MIMOJAZYKOVÉ PŘEDÁVÁNÍ INFORMACE V EXPOZICI; POINT OFF ATTACK A EXPOZICE •Vstupní předávání informací není omezeno na verbální komunikaci – používají se také mimojazykové kódy a kanály oScéna, rekvizity, kostýmy, fyziognomie herců, ghesta, mimika… oČasto rozhodující pro určení času a místa děje, pro charakterizaci postav atp. o • Václav Cejpek / únor 2015 17 Posloupnost (sukcese) a předávání informace Předávání informací na začátku dramatu •Point of attack (pof, p.o.f.a.) – používá se často ve filmové teorii oPof popisuje okamžik, kdy je hrdina poprvé konfrontován s problémem, který má řešit atp. („začátek příběhu“) oV pof je divákovi objasněna motivace hrdiny oV klasickém dramatu bývá tento okamžik označován jako kolize •Pozdní pof – předchází obsáhlá prehistorie, která obsahuje velké množství informací oPříklady – antické tragédie, Ibsenova analytická dramata oDramaticky předváděné fáze děje začínají uprostřed událostí („in medias res“) o o Václav Cejpek / únor 2015 18 Posloupnost (sukcese) a předávání informace Předávání informací na začátku dramatu •Brzký pof – počátek dramaticky předváděných fází děje se kryje se začátkem příběhu oPříběh je dramaticky předváděn od prvopočátku („ab ovo“) oNení potřeba žádné zprostředkování prehistorie oTento typ najdeme v historii zřídka – např. jednotlivé příběhy mysterijních cyklů nebo některé hry Shakespearovy („Dva šlechtici z Verony“) o Václav Cejpek / únor 2015 19 Posloupnost (sukcese) a předávání informace Předávání informací na konci dramatu •Termíny oAristoteles – peripetie (obrat), anagnorise (poznání), katastrofa oŘímsští teoretici – solutio (rozuzlení), inversio (obrat) oFrancouzský klasicismus – dénouement (rozuzlení, zakončení) •Vztah těchto pojmů kolísá a jejich význam se prolíná u různých autorů a v různých dobách • Václav Cejpek / únor 2015 20 Posloupnost (sukcese) a předávání informace Předávání informací na konci dramatu •PŘEDÁVÁNÍ INFORMACÍ NA KONCI DRAMATU •1. UZAVŘENÝ KONEC DRAMATU •Jedna postava (skupina postav) se ocitá v nesnázích (důsledek intrik, neadekvátní informovanosti atp.) – řešení = dodatečné informace, nově objevený fakt v prehistorii atp. •Tento typ jako jediný (možný) popisuje klasická teorie dramatu •Charakteristické rysy uzavřeného konce: oVyřeší se všechny otevřené otázky oZruší se všechny informační rozdíly oRozhodnou se všechny konflikty Václav Cejpek / únor 2015 21 Posloupnost (sukcese) a předávání informace Předávání informací na konci dramatu oVe scénickém tvaru se objevuje navíc vystoupení celého souboru, tanec, zpěv, resumující proslovy oslovení publika… •V nejdůslednější podobě vyjadřuje uzavřený konec tzv. poetickou spravedlnost (v 17. a 18. stol. norma) oVšechny etické konflikty musí být rozřešeny odměnou spravedlivých a potrestáním těch, kdo porušují normu oCíl – povzbudit diváky k dobru – didaktický charakter divadla •Postavy vystupující v uzavřeném konci oŘešení vyplývá z jednání postav hry oZásah postavou zvnějšku (deus ex machina) Václav Cejpek / únor 2015 22 Posloupnost (sukcese) a předávání informace Předávání informací na konci dramatu •2. OTEVŘENÝ KONEC DRAMATU •Vyvinul se jako protipól v moderním dramatu •Příčiny: oNejde o jedinečné nakupení konfliktů a krizí, ale o demonstraci trvalého stavu oVyřešení je nemyslitelné (Samuel Beckett) oKonec je nahrazen např. cyklickým opakováním (konec se vrací na začátek), odpovědnost za konec je delegována na publikum (Brecht) Václav Cejpek / únor 2015 23 Posloupnost (sukcese) a předávání informace Předávání informací na konci dramatu • •Kritika uzavřeného konce se vyskytuje už v naturalismu – např. Gerhart Hauptmann: o„Opravdové drama je podle své přirozenosti nekonečné. Je to trvající vnitřní boj bez rozhodnutí. (…) Život zná jen setrvalý boj, jinak ustane docela. Ideální drama, které bych chtěl napsat, by bylo takové, které by nemělo žádné řešení a žádný závěr… Závěrečný akt je skoro vždycky nátlak, který dramatik vyvíjí sám na sebe nebo na děj. Ano, ve většině případů je dokonce znásilněním děje.“ • Václav Cejpek / únor 2015 24 Posloupnost (sukcese) a předávání informace Předávání informací a potenciál napětí •PŘEDÁVÁNÍ INFORMACÍ A POTENCIÁL NAPĚTÍ •Napětí zde bude zkoumáno jako intertextuální vztahovost, nikoli jako proces recepce u diváka – jde o potenciál napětí obsažený v samotném dramatickém textu. • Václav Cejpek / únor 2015 25 Posloupnost (sukcese) a předávání informace Předávání informací a potenciál napětí •1. NAPĚTÍ A ČÁSTEČNÁ INFORMOVANOST •Potenciál napětí je kategorie lineárně-sekvenční struktury průběhu textu oVzniká vždy z pouze částečné informovanosti postav a/nebo recipientů ve vztahu k následující sekvenci fabule oTotální informovanost postav a/nebo recipientů („všichni vědí všechno“) a stejně tak naprostá otevřenost směrem k budoucnosti („možné je všechno“, „nikdo neví nic jistého“) vylučují vznik napětí. oNapětí se vždy realizuje v poli napětí mezi nevědomostí a hypotézou předjímající budoucí události na základě daných informací. o Václav Cejpek / únor 2015 26 Posloupnost (sukcese) a předávání informace Předávání informací a potenciál napětí • •2. NAPĚTÍ „CO“ A NAPĚTÍ „JAK“ oNapětí „co“ – je zaměřeno na výsledek, na vyznění, na konec oNapětí „jak“ je zaměřeno na průběh o o Václav Cejpek / únor 2015 27 Posloupnost (sukcese) a předávání informace Předávání informací a potenciál napětí •3. PARAMETRY INTENZITY NAPĚTÍ •Faktory ovlivňující napětí oStupeň identifikace recipienta s fiktivní postavou •Míra identifikace s postavou závisí mj. na tom, jak dobře ji poznáme díky expozičním informacím, mimojazykovým expozičním informacím atd. •Potenciál napětí roste s mírou rizika – čím více se o postavu bojíme, tím větší je napětí oV klasicismu – vysoké postavení hrdiny znamená na konci hluboký pád • • Václav Cejpek / únor 2015 28 Posloupnost (sukcese) a předávání informace Předávání informací a potenciál napětí •Počet a pointovanost do budoucna orientovaných informací oExplicitní rozmluvy o plánech a možných překážkách oPřísahy, proroctví, sny aj. oZ vědomí o plánech atd. vzniká částečná informovanost, podle níž usuzuji na vývoj v budoucnosti – míra napětí oMnoho informací se vztahem k budoucím sekvencím zvyšuje napětí oMálo informací snižuje potenciál napětí •Časové omezení plánovaného činu Václav Cejpek / únor 2015 29 Posloupnost (sukcese) a předávání informace Předávání informací a potenciál napětí •Informační hodnota následující dějové sekvence oInformační hodnota nějaké události se zmenšuje, jestliže je vysoká pravděpodobnost, že situace nastane oJe-li pravděpodobnost toho, že se něco stane malá, o to vyšší je informační hodnota události, která k tomu odkazuje oTento aspekt napětí nesmí býát izolován – pak by platilo: nejméně pravděpodobná a nepředvídatelná událost přináší největší napětí oExistuje zde hranice, která nesmí být překročena – je zřejmě tam, kde se malá pravděpodobnost mění v naprostou nepředvídatelnost •Mistr práce s napětím ve filmu – Alred Hitchcock, Harold Pinter (comedies of menace) Václav Cejpek / únor 2015 30 Posloupnost (sukcese) a předávání informace Předávání informací a potenciál napětí •4. FINÁLNÍ (KONCOVÉ) NAPĚTÍ A DÍLČÍ NAPĚTÍ •Potenciál napětí dramatického textu v určitém bodu jeho průběhu vzniká ze spolupůsobení několika oblouků napětí oFinální (Koncové) napětí – překlenuje makrostrukturu celého textu oDílčí napětí zahrnuje kratší dějové sekvence oJednotlivé druhy napětí zesilují vzájemně svou intenzitu oChybí-li např. koncové napětí, bude potenciál napětí vznikat jen z dílčích napětí a bude se celkově jevit jako jejich prostá sumarizace oPotenciál napětí se mění v průběhu celého textu Václav Cejpek / únor 2015 31 Posloupnost (sukcese) a předávání informace Předávání informací a potenciál napětí •5. MĚŘITELNOST NAPĚTÍ? •Je jen těžko realizovatelná v nějaké objektivní (např. matematické) podobě •I a J. Fónagy „Naměřená hodnota dramatického napětí“ J oRegistruje pouze počet oblouků napětí působících v jednom bodě průběhu textu o„Napětí se zvětšuje, když roste počet otázek, a zmenšuje se s vyřešením položených otázek.“ oNeměří intenzitu napětí (jak???) oKrál Lear – 12, 2, Hamlet – 6, 2, Ifigenie (Racine) – 14, 0 o Václav Cejpek / únor 2015 32