Pojetí nákladů
Pojetí nákladů
ve finančním účetnictví (určeno pro externí
uživatele)
ve vnitropodnikovém (manažerském) účetnictví
 Dle ekonomické teorie jsou náklady podniku
peněžně oceněnou spotřebou výrobních
faktorů vč. veřejných výdajů, která je
vyvolána tvorbou podnikových výnosů.
 Účetními náklady je spotřeba hodnot (snížení
hodnot) v daném období zachycené ve
finančním účetnictví.
 Náklady je nutné odlišit od peněžních výdajů,
které představují úbytek peněžních fondů
podniku (stavu hotovostí peněz na účtech
v bance).
 Např. nákup stroje je peněžním výdajem, ale
není nákladem, náklady jsou až odpisy, kterými
cenu stroje převádíme do nákladů. Odpisy
však nejsou peněžním výdajem (tím byl nákup
stroje).
 Předem placené nájemné je nákladem
budoucích období, i když bylo zaplaceno
v jednom měsíci (v něm bylo výdajem).
 Vytváření rezervy na mzdy za dovolenou je
náklady všech měsíců, i když mzdy jsou
vyplaceny (jsou peněžním výdajem) až
v měsíci dovolených apod.
Náklady vždy musí souviset s výnosy příslušného
období. To zabezpečuje časové rozlišení
nákladů a výnosů.
 náklady-výnosy- zisk
 peněžní výdaje-peněžní příjmy-cash flow
Klasifikace nákladů
Druhové třídění nákladů
Základními nákladovými druhy jsou spotřebované výrobní
faktory:
- spotřeba
- odpisy
- mzdové a ostatní osobní náklady
- finanční náklady
- náklady na služby
Druhové členění nákladů není vhodné pro stanovení nákladů na
výrobní jednici. Nutnost transformovat druhové náklady na
kalkulační náklady
Náklady prvotní, jednoduché (nelze je dále členit)
Náklady druhotné, interní náklady (dají se rozložit na původní
nákladové druhy)
Účelové třídění nákladů
 náklady podle útvarů (střediskové
účetnictví)
 náklady podle výkonů (kalkulační
třídění nákladů)
rozhodující pro zjištění rentability
výrobků, zisk podniku apod.
Kalkulační třídění nákladů
 slouží ke zjišťování nákladů na
jednotlivé výkony. Má dvě hlavní
skupiny nákladů:
- jednicové (přímé)
- režijní (nepřímé)
Klasifikace nákladů - 4
Pro řadu manažerských rozhodování je důležité třídění
nákladů podle jejich závislosti na změnách objemu
výroby.
Celkové náklady mají 2 složky:
- náklady fixní (pevné, neměnné)
velká část režií (např. odpisy, mzdy THP,
nájemné, úroky z půjček, leasingové poplatky apod.)
- náklady variabilní (proporcionální, nad- a
podproporcionální náklady)
jednicové náklady, část režijních nákladů
Klasifikace nákladů na fixní a variabilní
je nezbytná z hlediska možnosti řídit
sortiment výrobků na základě
tzv. příspěvku na úhradu neboli marže.
Hodnocení výhodnosti výrobků pro
podnik podle výše příspěvku na
úhradu
Průměrné (jednotkové) náklady (Nj)
N
Nj = 
q
Celkové náklady (N) jsou náklady potřebné
k vyrobení daného množství zboží.
Celkový objem produkce (q)
Důležité pro rozhodování firmy jsou
mezní náklady
= náklady vyvolané zvýšením objemu
produkce o jednotku
Evidence nákladů
Účetnictví podniku
- finanční účetnictví (pro externí uživateledaňové
orgány, banky
- nákladové (provozní) účetnictví – soustava
analytických účtů (úzce spojeno
s kalkulacemi, rozpočty, kontrolní činností
apod.)
- manažerské účetnictví (pro efektivní řízení
podniku, vychází z manažerského pojetí
nákladů)
Manažerské pojetí
nákladů
1) pracuje s ekonomickými (skutečnými,
relevantními) náklady, které oproti nákladům
uváděným v účetnictví zahrnují i tzv. oportunitní
(alternativní) náklady.
Oportunitní (alternativní) náklady jsou částka
peněz, která je ztracena, když zdroje (práce,
kapitál) nejsou použity na nejlepší ušlou
alternativu.
2) při každém rozhodování bere v úvahu
přírůstkové náklady, tj. náklady, které jsou tímto
rozhodováním ovlivněny.
Zbývající náklady považuje za irelevantní
tomuto rozhodnutí a nazývá je utopené náklady