MIKROEKNOMIKA I
Základy teorie a typologie
neziskových organizací
Opodstatnění existence
neziskových organizací
1) Opodstatnění svobody sdružování
• Brzdy svobody sdružování
• Charita a filantropie
Kořeny dnešních neziskových organizací a
opodstatnění jejich existence nelze vysvětlovat
pouze v kontextu svobody sdružování.
U kořenů dnešních neziskových organizací stojí
filantropie, stejně jako u kořenů charity.
• Charita
= (z lat. caritatem) označuje křesťanskou lásku
Charitativní organizace bývaly výsledkem či
vyjádřením velkodušnosti či dobročinnosti.
Postupně však dobročinné instituce začaly
přecházet pod vliv státu.
• Filantropie
Z řeckého philanthropos – láska k lidem
= snaha pomoci motivovaná láskou k bližnímu
nachází vyjádření v neziskových aktivitách.
Základy teorie neziskových
organizací
• Teorie vládních a tržních selhání (teorie
veřejných statků)
= tato teorie vychází z existence veřejných statků
(je vzhledem k jeho charakteristikám vyřazen
z tržního mechanismu – selhání trhu)
= selhání státu spočívá v tom, že potřeby menšin
mohou zůstat neuspokojeny.
• Teorie informační asymetrie
= selhávání smluvních vztahů, vycházející z
informační asymetrie (spotřebitelé postrádají
dostatek informací k posouzení kvality statků
či služeb, které nakupují, spotřebovávají).
= základním problémem selhávání trhu i státu je
problém asymetrické informace, tj. je těžké
prověřit kvalitu služeb – NNO mají status
důvěryhodnosti
• Teorie státu blahobytu
= pohlíží na neziskové organizace jako na něco,
co by mělo patřit historii
= třetí sektor by měl postupně ztrácet své
postavení vlivem zdokonalování a růstu
tržních vztahů a posilováním odpovědnosti
státu.
Vize, poslání, funkce a cíle
• Vize
= vypracování formulace vize je první krok pro
založení organizace, úspěšné uplatnění poslání
a vypracování strategického plánu.
= Charakteristika formulace vize:
- Hledí do daleké budoucnosti
- Její definice je krátká
- Je srozumitelná pro každého
- Popisuje neměnný stav
• Poslání
= ve srovnání s vizí má zcela konkrétní charakter
(ve vztahu k důvodům proč byla NO založena)
= vyjadřuje modifikaci činností, které NO
realizuje
= definuje zaměření organizace ve vztahu k
dosažení předpokládaných užitků
Znaky poslání:
- Výstižné
- Odlišuje NO od jiných, podobně zaměřených
- Základem pro rozhodování o dlouhodobých
cílech a strategii, základním kamenem pro
úspěšné fungování NO
- Vychází ze základní filozofie neziskových
organizací, tj. zajišťování potřeb občanů, které
nemůže zajistit tržní sektor, u soukromých NO
ani veřejný sektor
- Ctí morální zásady a altruistický pohled na
svět
- Vychází z prokazatelných potřeb stanoveného
segmentu občanů
- V případě potřeby se do poslání zahrnuje i
tvorba zisku
- Musí být srozumitelné všem cílovým
skupinám, vnějším subjektům – potenciálním
dodavatelům fin. zdrojů,
• V jakých dokumentech NO je poslání
uvedeno?
- Žádost o registraci
- Zakládací či zřizovací listina
- Zápis do rejstříku či jiné evidence
- Statut
- Stanovy
- Organizační řády
- Výroční zprávy o hospodaření a audity
• Formulace poslání:
- Není upravena žádnou právní normou, je
závislá na konkrétní organizaci a jejím
charakteru.
Funkce
= poslání organizace je naplňováno
prostřednictvím funkcí, jejich výsledkem je:
- Produkce statků (služeb) nebo
- Podmínky pro produkci těchto statků (služeb)
- 1) Primární funkce: prostřednictvím svých
činností je naplňováno poslání organizace
(rozmanitý obsah činností, dle zaměření
organizace – divadlo, veřejná správa, atd.)
2)Sekundární funkce: zabezpečovací funkce,
tj.:
- Funkce personální
- Provozní
- Správní
- Komplexního hospodaření
3) Řídící funkce: v NO vykonávají tyto funkce
pracovníci, kteří zároveň zabezpečují funkce
primární
• Cíle
= jsou odvozeny od poslání
= stav, kterého má být dosaženo v určitém
období
Kritéria členění funkcí:
1) Dle funkcí: cíle primárních funkcí,
sekundárních funkcí
2) Kritérium času:
- Dlouhodobé cíle (10 -15 let)
- Střednědobé cíle (3 – 10 let)
- Krátkodobé cíle (méně než 3 roky)
- Operativní cíle
3) Kritérium adresnosti: cíle jsou členěny
podle organizačních útvarů až po jednotlivé
pracovníky
• V jakých dokumentech jsou cíle uvedeny?
- Koncepce rozvoje
- Strategický plán
- Věcný a finanční plán (na rok/čtvrtletí)
• Užitky a efektivnost
Vyjádření užitku v ziskových organizacích:
- Vyjádřen poptávkou spotřebitele po statku,
který je produkován s využitím různých forem
nabídky a s využitím tržní ceny
Vyjádření užitku v neziskových organizacích:
- Užitek je produkovaným statkům přiznán
prostřednictvím veřejné volby nebo volbou,
která je iniciována a charakterizována
vzájemnou prospěšností, cena nemá důležitost
- Užitek představuje míra uspokojení potřeby
uživatele měřená prostřednictvím výkonu a
kvality statku
Ukazatele míry uspokojení potřeby si každá NO
vytváří (např. rychlost vyřízení žádosti občana
v organizaci státní správy, návštěvnost –
divadlo)
Užitek vyjádřený výše zmíněnými způsoby musí
být jednak provázán s posláním a cíli
organizace a posuzován i z hlediska
efektivnosti fungování organizace jako celku.
• Vnější faktory efektivnosti:
- Politické uspořádání společnosti
- Fungování tržního sektoru
- Konkurenční prostředí uvnitř veřejného
sektoru
- Financování NO podle jejich výkonů, kvality,
užitku
• Vnitřní faktory efektivnosti:
-Věda a technika, tj. využití poznatků z vědních
oborů (ekonomika, management, statistika)
nebo technických oborů
- Struktura činností, tj. stanovení a analýza
primární, sekundární a řídící funkce
- Uplatnění všech forem dělby práce
- Kvalifikace pracovníků
- Iniciativa pracovníků
- Systém řízení, tj. hlavní faktor efektivnosti NO
• Základní charakteristiky NO
V ekonomické literatuře není charakteristika NO
jednoznačně definována, proto vycházíme ze
zákona č. 586/1992 Sb. o dani z příjmu:
= organizace charakteru právnické osoby, která
nebyla zřízena nebo založena za účelem
podnikání.
• Jedná se o následující typy organizací:
- Zájmová sdružení právnických osob
- Občanská sdružení včetně odborových
organizací
- Politické strany a hnutí
- Státem uznané církve a náboženské spol.
- Nadace a nadační fondy
- Obecně prospěšné společnosti / Ústavy
- Veřejné vysoké školy
- Obce
- Vyšší územně samsprávné celky
- Organizační složky státu a uzemních
samosprávných celků (do r. 2001 rozpočtové
organizace)
- Příspěvkové organizace
- Státní fondy
Bohatost poslání a cílů NO a prorůstání jejich
činností napříč občanskou společností
vyvolává potřebu jejich systematizace podle
následujících třídících znaků:
1) Kritérium zakladatele
2) Kritérium globálního charakteru poslání
3) Kritérium právně organizační normy
4) Kritérium financování
5) Kritérium charakteristiky realizovaných
činností (oborové členění)
a)Organizace založené podle zákona č. 171/2012
Sb, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb.
Rozpočtová pravidla a č. 250/2000 Sb. O
rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
b)Organizace založené podle ostatních zákonů
platných pro neziskové organizace.
c)Organizace založené podle zákona č. 89/2012
Sb. Občanský zákoník.
3) Kritérium právně organizační normy: