•IROKELTSKÉ MÝTY
•také u Irů postrádáme mýty o stvoření i kosmogonii
•nejstarší keltský kmen, který přišel do Irska (země Erin), byli Pritani (Priteni), podle nichž se
dnes jmenuje Británie
•jeden z nejstarších mýtů irských Keltů popisuje rituál v souvislosti se zvolením krále, později
nahrazený korunovací (písemně zaznam. ve 12. stol. dvorní kaplan anglického krále Jindřicha II.)
–všichni obyvatelé Uladu se při volbě krále shromáždili na jednom místě, kam přivedli bílou klisnu,
s níž nastupující král před všemi přítomnými „zvířecky“ obcoval, čímž měl dát najevo, že kdo nebyl
určen, aby se stal panovníkem, je jako zvěř
–pak klisnu zabili, rozporcovali, uvařili – a ve vodě, v níž ji vařili, přichystali koupel pro
nového krále, jenž do ní usedl, přičemž mu předložili její uvařené maso a on spolu se svými lidmi
rituálně zabitou klisnu snědl a z vývaru, ve kterém se koupal, zároveň pil – a to nikoli z nádoby
či ruky, ale srkal pouhými ústy
–tím byla rituálně utvrzena jeho královská moc…

•poznámky k mýtu:
–král se s bílou klisnou spojil posvátným sňatkem, v koupeli se symbolicky ponořil do lůna Matky
Země a v kultovním pokrmu přijal její substanci – bílá klisna zastupovala Matku Zemi (odtud už není
daleko k velšské jezdkyni na bílém koni Rhiannon)
–v souvislosti s bílým koněm viz slunce, které mělo pro Kelty mužský i ženský aspekt zároveň – a
bílý kůň byl pro indoevropská etnika symbolem slunce…
–král ve starých kulturách odpovídal ve své zemi za vše: za počasí i růst rostlin, za plodnost a
zdraví stád i lidí atd. – to by nebylo možné bez jeho rituálního spojení s Matkou Zemí
–když propukl mor nebo jiné hrůzy, krále sesadili nebo rovnou zabili (rituální zabití krále bylo ve
starých kulturách rozšířeno a bylo podle všeho běžné i v Irsku)
–král nebyl usmrcen proto, že by něco opomněl (tedy za trest), jeho zabití bylo spíše obětí bohům,
kteří se po smrti starého krále usadili v novém panovníkovi

•Mýty o osidlování Irska:
•hlavní funkcí těchto mýtů je historické vysvětlení přítomnosti Keltů v Irsku:
–nejstarší z nich zapsány v tzv. Knize žluté krávy kolem roku 1100 podle starých tradovaných
vyprávění a líčí příchod a osudy několika vln přistěhovalců, přičemž ze spisů jasně nevyplývá, zda
šlo v narativní tradici o lidi či bohy
•přehled mytických vpádů a událostí s nimi souvisejícími:
•
• 1) před potopou měla Irsko obývat Cessair s 50 ženami a 3 muži, není o nich však nic známo (snad
matriarchální kultura)
• 2) nedlouho po potopě připlul Partholon s 24 muži, 24 ženami a 3 druidy:
–ostrov byl tehdy porostlý lesy a žily na něm strašlivé průhledné bytosti, jimiž bylo možno
procházet
–byla tam hojnost zvěře a ryb

–lid se rozrostl, vyklučil zemi a začal chovat dobytek
–museli se však bránit původním obyvatelům Irska – dávnověkým jednorukým, jednonohým a jednookým
obludám fomoirům (česky zvaní též fomorové / fomořané: asi jacísi mytičtí představitelé chaosu,
démoni podobní kyklopům), kteří byli podle mýtů původními obyvateli Irska
–vypukl mor a zahubil všechny příchozí – až na muže jménem Tuan, který žil se zvířaty a časem
zapomněl vše lidské, stal se však mytickým patronem irských Keltů
–jednou při burácení hromu jako při konci světa usnul vyčerpáním: zdálo se mu, že je jelenem, a
když procitl, stal se jeho sen skutečností... jako jelen omládl, cítil se svěží a silný a stal se
králem jelenů na irském ostrově (snad souvislost s jelením bohem galských Keltů? viz Cernunnos)
• 3) o 30 let později připlul Nemed s loďstvem 34 člunů:
–při snahách o přistání jich však většina jeho druhů uhynula ve velké bouři s mohutnými vlnami, což
způsobili fomoirové

–z Nemedova lidu zbyly jen 4 páry, které se rozrostly na 4.000 párů krásných, silných lidí a
dobrých bojovníků – jednoho dne však zmizeli...
–údajně na ně tak urputně dotírali fomoirové, že Irsko opustili – část lidí uprchla do Anglie, část
do Řecka (odkud údajně předtím připluli)
–podle jiné verze museli každoročně obětovat fomoirům 2/3 nově narozených dětí a 2/3 sklizené úrody
i výrobků, proto prchli...
–jelení bůh Tuan pak našel jen jejich vybělené kosti, protože však zestárl, zemřel a tentokrát se
zrodil v podobě kance a byl znovu mladý, silný a bojovný, ujal se vlády nad černou zvěří Irska
• 4) pak přišli Firbolgové:
–řada prehistorických pevností a mohyl na Z Irska i přilehlých ostrovech se odvozuje od nich
–podle historických mohlo jít o dobu cca 500 př.n.l.
–zúrodnili kamennou poušť na ostrovech tím, že na zídkami ohrazená pole nanášeli střídavě vrstvu
písku a chaluh (vznikla úrodná půda)
–podle některých verzí mýtů byli Firbolgové elfy
–Tuan opět zestárl, zemřel a nyní se znovuzrodil v podobě orla

•5) objevil se lid „orlí“ bohyně Danu zvaný Danannové:
–po připlutí své lodě spálili, odhodláni už zůstat
–jiní říkali, že sestoupili z oblaků (viz americké kmeny v domnění, že Kolumbova výprava
přicestovala z nebes, protože viděli, že připluli z míst, kde se na obzoru dotýká nebe s hladinou
oceánu)
–mezi dosavadními Firbolgy a nově příchozími Dananny (zvaní též lid bohyně Danu) došlo k velké
bitvě, lid orlí bohyně zvítězil, neboť prý i oni sami byli bohové
–Firbolgové uprchli do Skotska nebo se jako poddaní nově příchozích usadili na Z irského ostrova
–teprve s Dananny začíná irokeltská doba a s ní i keltská mytologie, jíž se budeme podrobněji
zabývat
–patří jim první bozi, přičemž bohyně Danu byla matkou dalších bohů (i ona byla ztotožňována s
Brigit jakož i pozdější irskou patronkou sv. Brigitou)
–bohyně Danu byla současně dcerou i matkou nejvyššího nebeského slunečního boha Dagdy

–Danannové byli zběhlí v kouzlech, ze svého původního útočiště si přivezli 4 magické artefakty:
•kámen osudu (zvaný též královský kámen či kámen rozhodnutí), který hlasitě vykřikl, když na něj
položil nohu pravoplatný král Irska, že byl slyšet po celém Irsku, aby se všichni dověděli o novém
králi
•meč vítězství, jehož ráně nikdo neunikl, meč byl dědictvím po jejich králi Nuadovi
•kopí boha Luga (bůh světla) zářilo jako blesk, tudíž muselo být zahaleno, nikdo neunikl jeho
zásahu
•kotel hojnosti boha Dagdy, z nějž se nasytil každý, aniž by z kotle ubylo, v jeho přítomnosti
nemohl nikdo zemřít
•bůh Dagda však měl ještě kouzelný nástroj, který můžeme považovat za 5. předmět: kouzelnou harfu
(viz irský erb), Dagda na ni hrál melodie radosti i smutku, bdění i spánku, čímž se stal vládcem
lidských duší (snad symbolika plynoucího času – pohybů slunce po nebi způsobujících noc a den)
–Dagda – irokeltský kmenový bůh-otec, původce hojnosti a znovuzrození

–Tuan se znovuzrodil coby král lososů, plaval z moře do řek a jezer té země
–lososa jednoho dne ulovil rybář krále Uladu, rybářova žena rybu snědla a v jejím těle se Tuan stal
opět člověkem a jako její a rybářův syn přišel na svět pošesté
–Tuan tedy žil v 6 reinkarnacích po potopě: jako člověk, jelen, kanec, orel, losos a nakonec opět
jako člověk, bral vždy na sebe podobu, jež odpovídala erbovnímu zvířeti příchozích obyvatel
–po Dannanech přišli ještě Gaelové, když se Tuan změnil v lososa...
•poznámky k mýtu:
–od osídlení Irska v dobách megalitické kultury existovala mezi jejími lidmi pevně zakořeněná víra
v převtělování duší (v člověka i ve zvíře)
–zda lze Dananny považovat již za Kelty nebo jen za protokelty, v tom se odborníci neshodují – tato
kulturní vrstva však utvořila základ irokeltského vědomí a mytologie (v mýtech sice vystupují jako
bozi, mají však lidské rysy)
–uvedených 5 invazních vln je někdy chápáno jako symbolické vyjádření stupňů polidšťování
přírodních bytostí